Jak na Aktivní Zálohy AČR – díl 4. – Denní chleba záložáka

Led 8, 2016

No dobře, byl jsem na jednom cvičení o délce trvání 5 dní. Ale i tak si myslím, že jsem už nasál ze světa AZ dost, abych mohl říct, že tento článek bude pravděpodobně poslední. Když se dostanete do Vyšpointu, přežijete těch tvrdých 6 týdnů KZP a složíte úspěšně zkoušky, máte možnost nechat se zapsat do víceméně libovolné jednotky.

Jednotky pod KVV

Jednotek AZ je 14 krajských, které fungují pod jednotlivými KVV. Jejich kvalita se jednotku od jednotky dost liší, je tedy potřeba si poshánět informace od lidí, kteří tam byli, abyste si udělali reálnou představu. Můžete narazit na typ, kde se hledají výmluvy, proč něco nejde – na cvičení si opečete buřty a budete se maximum času všemožně zašívat. Dá se ale natrefit i na jednotku, kde zjistili, jak to udělat jde a výcvik bude zajímavý a hlavně bude mít smysl.

Všech 14 krajských jednotek AZ se na začátku roku 2016 vystřídá na cvičení, kde budou záložky dělat to, k čemu je armáda stvořila – tedy střežit objekt (a vše bude probíhat v součinnosti s profíky). Každá jednotka tak bude trénována v její primární činnosti, jelikož se o těchto jednotkách často hovoří jako o „strážních rotách“. To vnímám jako obrovský krok vpřed a smekám před vedením AČR, že konečně zrealizovalo něco, co vypadá smysluplně.

Služba pod KVV má jedno velké mínus a to obvykle to, že pracujete se starší výstrojí. Nechci to přehnaně soudit, ale dostat kožené kabely na zásobníky do SA-58, plechovou helmu a vyrazit na 7denní výcvik, či rovnou bojové střelby čety, není nic neobvyklého. Opět nejsem ten, kdo to ví nejlépe, ale pokud budete mít zájem o službu pod KVV, tak se ptejte, ptejte, ptejte.

Bojové jednotky

Existuje u nás i skupina jednotek, které se označují jako bojové a ty provozují své vlastní jednotky AZ. Konkrétně se jedná o:

Četa AZ při 102. průzkumného praporu v Prostějově

Četa AZ u 41. mechanizovaný prapor v Žatci

Četa AZ u 72 .mechanizovaný prapor v Přáslavicích + tanková rota AZ u 73.tpr Přáslavice

501.skupina speciálních sil AZ u 601.ssk Prostějov

Záchranná četa AZ u 15.žpl Bechyně, rota vojenské policie AZ v Olomouci

Tyto jednotky mají obvykle omezený počet tabulkových míst, a buď si své členy důkladně vybírají, nebo musíte přímo projít speciálním testem, kde jsou zvýšené nároky na fyzickou zdatnost, orientaci a odolnost. Tyto jednotky obvykle cvičí častěji, jejich cvičení jsou náročnější, voják se tu musí více blížit profíkovi a je tu větší tlak na to, abyste si pořídili vlastní kvalitní vybavení. K tomu až dále…

My Story

Je to na dlouhé povídání, ale i díky mému vyprávění na postapo.cz jsem dostal přímo nabídku od velitele družstva z Přáslavic, poté jsem se rozhodl utéct z KVV a jít rovnou za tím skoro-nejzajímavějším, co AZ nabízí. Spousta lidí sice zná říkačku „Přáslavice nikdy více, radši ránu do palice“, ale na druhou stranu jsem na ně slyšel samou chválu a na jednotku AZ tedy především.

Započala středně dlouhá cesta přestupu z KVV do Přáslavic. Nemůžu si stěžovat, že by to armádě trvalo dlouho, prostě jsou nějaká tabulková místa a dokud se neuvolní, tak přestoupit nemůžete. Nakonec to dopadlo tak, že jsem v únoru ukončil KZP a v říjnu jsem vesele odjížděl na první cvičení se 72.mpr Přáslavice.

Musím říct, že jsem byl velmi překvapený, protože už prakticky od dubna jsem se pravidelně scházel s pár lidmi z Přáslavic, debatoval o vybavení, o možných problémech, jejich řešení a tak prostě celkově o životě záložáka. Spoustu mi toho asi říkali, ale co si člověk nezažije, to moc neřeší… Každopádně ta skupina je fakt nadšená tím, co dělá, jsou to pohodoví lidé a byl jsem překvapený tím, jak se o mě „nováčka“ hezky starali.

Cvičení samotné

Tak a teď k tomu nejdůležitějšímu! Přáslavice cvičí 3x v roce vždy po 5 dnech. Zbytek je vyhrazen na případné kurzy, které si záložák odjíždí obvykle splnit do Vyškova. Jak jsem říkal, já jsem vyrazil na cvičení v říjnu a to nejdůležitější, co vám tímto článkem chci sdělit je fakt, že armáda vám nedá nic, co byste mohli opravdu potřebovat. Naopak dostanete třeba pracovní uniformu nebo zimní kongo, ale to prý na cvičení táhne jen největší pankáč. Dostávám se tedy k pointě článku, kterou je:

—VYBAVENÍ—

Od armády dostanete jednu uniformu, nějaké termo, ponožky, ešus, svetr, boty a jednu tašku. A teď se pojďte podívat, co všechno, byste v ideálním případě potřebovali:

Prakticky nutné

– Druhá uniforma – polní, bojová (ideálně rip-stop)

– Goretex (ideálně vz. 95)

– Spacák (zimní / letní varianta)

– Žďárák / plachta

– Karimatka

– Batoh velký (60l min. na delší přesuny a hlavně na cestu do kasáren)

– Batoh malý (20-30l na jednodenní akce v terénu)

– Taktická vesta / nosič plátů /chest-rig

– Sumky na zásobníky, univerzál, admin sumka

– Čutora / Camelbag

– Helma

– Nášivky domovské jednotky

– Čištění na boty

– Nůž / multitool

– Chrániče kolen

– Poncho

– Čelovka / Baterka

– Rukavice

– Lékarnička

Doporučené:

– Pouzdro na pistoli

– Taktický popruh na BREN / UKL

– Vařič

– Ochrana sluchu

– Střelecké brýle

– Kukla/čepice do helmy/šátek

– Zateplovací vrstva (Snugpak, fleece)

– Balistické pláty

– Rukojeť na BREN / gumové krytky railu

– Maskovací barvy / Paracord / Gumičky a další spotřebák

– Odhazovák

Nechávám tu na vaší představivosti, co všechno si můžete a musíte pořídit. Samozřejmě se toho dá spousta zvládnout s fasovanými věcmi. Pokud si ale představím, že trénuji do opravdového konfliktu a chci to dělat zodpovědně, tak fasované prostě nestačí. Chtěl bych mít ve válce neprůstřelnou vestu a helmu? Musím si je koupit. Chci jíst teplé jídlo? Potřebuji vařič. Chci mít kvalitní střeleckou přípravu? Potřebuji vhodné sumky na vestě, ideálně včetně jedné rychlosumky.

Druhá otázka je kvalita fasovaného materiálu. U KVV fasujete plechovou helmu. V Přáslavicích jsem dostal jednu cvičnou kevlarku, která toho mnoho zažila, ale zároveň byla na skladu jednou z posledních tří dostupných kousků. Pokud by tedy chtěla helmu celá jednotka, tak asi smůla. To samé se týká všeho ostatního. U vesty je fajn, že v Přáskách jsme dostali nosný systém MNS 2000 (ano, většina lidí byla naštvaná, protože mají svůj gear), ale je to „aspoň něco“. Stejně tak by byla fajn i slaňovací vesta z Vyškova, ale ne u každé jednotky vám něco takového dají. Ptejte se, ptejte se, ptejte se.

Uznávám, že některé jednotky některé položky záložkám dají nebo alespoň půjčí (spacáky, čutory, poncha atd.), každopádně na to ale spoléhat nehodlám. Nicméně je na vás, jestli budete vypadat jako já:

… nebo jako namakaný voják:

Program cvičení

Se svou nuznou výbavičkou jsem měl zezačátku celkem strach. Nakonec se vše dalo zvládnout – hlavně díky půjčeným věcem a velké dávce pomoci od kolegů. A co se cvičilo? Toto cvičení dohánělo spíše resty u jednotlivců.

Pondělní dopoledne se běhalo po doktorech (povinná „prohlídka“), potom se běhalo i po ovále při fyzickém přezkoušení. Odpoledne jsme nafasovali zbraně, teoreticky se připravili na hod granátu a vyzkoušeli si to nanečisto. Nakonec trocha střelecké přípravy a nácviku vystupování z bojových vozidel pěchoty (dále jen BVP) a byl vlastně večer, kdy si člověk mohl upravit výstroj a připravit se na nadcházející dny, které slibovaly trochu větší záhul.

V úterý vše začalo přesunem na BVP. Neumím vůbec odhadnout čas cesty, ale byla to minimálně hodinka, při které jsem přišel o panictví – jel jsem bevkem opravdu poprvé a zjistil jsem, jak moc to dokáže s člověkem házet.

Dopoledne jsem dostal do ruky poprvé BREN s ostrými náboji a modlil se, že mi hodinka sušení z předchozího dne pomůže proběhnout dráhu bojovníka se ctí. Ukázalo se, že když člověk běží s nabitou zbraní, dává si automaticky obrovský pozor na pojistku a nakonec jsem si to docela i užil.

Potom byl čas i na pár ran do terče jak z Brenu, tak z pistole (v našem případě CZ-75 Phantom) a odpoledne bylo prakticky celé věnované hodu granátem. Každý by si měl zažít pocit, když drží v ruce odjištěný granát, který někdo před pár minutami vybalil z bedny, kde byl na pečeti jasně čitelný rok 1979! Hodil jsem si 3 kousky obranných granátů F1 a musím říct, že nervozita rychle opadla.

Večer se konaly noční střelby, kde jsme si vyzkoušeli jak střelbu z pistole+svítilny, tak z Brenu+nočního vidění.

Středeční program se věnoval především operacím v součinnosti s vozidly, takže jako správný rojník jsem se hodiny mačkal ve stísněném prostoru BVP, abych potom vyběhl a dobýval daný cíl. Celé dopoledne jsme si zkoušeli útoky na kostel.

Odpoledne se konal přesun na pozici, kde ženisté zbudovali okopy pro BVP. Vozidla se zamaskovala, vybudovala se palebná stanoviště a určil se systém střežení. Přes noc potom probíhaly různé přepady a cvičila se schopnost jednotky reagovat na nepřítele, posilovat jednotlivá křídla a rychle komunikovat.

Čtvrteční ráno jsme dané pozice opustili a jeli na střelnici, kde proběhla příprava na opravdu výbušné kombo. Operátory a velitelé družstev čekaly střelby z lafetovaných zbraní na BVP, zbytek se začal připravovat na střelbu z RPG.

Celý den proběhl v poklidném tempu, byl čas ladit taktiku ve družstvech a projít základní možné scénáře v boji. Odpoledne už se hlavně čistilo a vracelo vybavení.

Poslední den cvičení je pátek, kdy ráno nastoupila celá rota, vzdal se hold nadcházejícímu státnímu svátku a poté už se jen vyrazilo směr domov.

Celý výcvik probíhal v mnohem přátelštějším duchu než celé mé působení ve Vyškově. Neudělal jsem ani jeden trestný klik a naučil se toho asi 100x víc než za stejnou dobu v KZP. Jasný, občas se něco pokazí, ale cvičení je od toho, aby se člověk zdokonaloval. Místo slíbeného BRENu jsem hned první den dostal do ruky UKL-59, což byl šok, ale v armádě jsou takovéto „změny“ na denním pořádku.

Obrovsky mě překvapila součinnost s „profi“ vojáky a to, že vlastně jejich výcvik probíhal simultánně s námi. Třešničkou na dortu bylo už jen to, že při výcviku proběhlo natáčení reality dokumentu o AZ, kde účinkoval Martin Písařík.

[embedded content]

Resumé

Služba v AZ mě opravdu baví a přináší do mého života něco „netradičního“. Nebral bych zpět, investice do vybavení beru jako nutné zlo a jsem ochotný toto a další příkoří snášet. Každopádně se těším na budoucnost, která slibuje mnoho změn včetně lepšího finančního ocenění mého snažení a rozšíření konceptu AZ do použitelného stavu. Jednotka v Přáslavicích dostala zelenou na vytvoření množství tabulkových míst. Pokud máte zájem, ozvěte se a informujte se o možném nástupu.

Pro PostApo.cz sepsal Matyáš Vejskal.

Stránky jednotky: 72mpr.army.cz
Kontaktní e-mail: [email protected]
Facebook: https://www.facebook.com/AZ72mpr/

Zdroj článku s odkazem zde| Vybírejte z vybavení třeba: