Největším zahraničním dodavatelem AČR je dosud Švédsko. V nejisté budoucnosti musí v armádních zakázkách hrát hlavní roli zapojení domácího průmyslu

Ministerstvo obrany a Armádu České republiky čeká řada velmi důležitých akvizičních a modernizačních projektů, z nichž některé jsou uspíšeny oproti původnímu plánu v důsledku zhoršení mezinárodní situace. Významné investice v celkové hodnotě mnoha desítek miliard korun přijdou v relativně krátkém období (jakkoli budou platby rozloženy do více let). Panuje-li dnes pod dojmem ruské agrese proti Ukrajině a v době, do níž ještě zcela naplno nepromluvila energetická a potažmo očekávaná hospodářská krize, všeobecná shoda na tom, že výdaje na obranu musejí být navyšovány, v nadcházejících ekonomicky obtížných letech může být pro vládu nesnadné vysoké výdaje v této oblasti obhájit. Tím spíše, pokud se podaří ukončit konflikt na Ukrajině, resp. jej vrátit do předchozí fáze latentního a spíše regionálního střetu. Zásadní pro úspěch akvizic a modernizací AČR bude transparentnost procesů, a také, a v posledních letech je to slibně se vyvíjející trend, zapojení domácího průmyslu do zakázek udělovaných zahraničním dodavatelům.

Během uplynulých bezmála 20 let od profesionalizace Armády České republiky bylo do největších projektů, v jejichž rámci byly hlavním dodavatelem zahraniční výrobci techniky a technologií, investováno na 100 miliard korun. A s ohledem na stav zejména těžké pásové techniky, ale zdaleka nejen, to mělo být mnohem více, a právě toto „mnohem více“ se nyní bude koncentrovat v několika nadcházejících letech. Podívejme se na tyto hlavní akvizice (a pronájem Gripenů) podrobněji v základním přehledu. Kolik peněz odešlo z České republiky, jaká byla smluvená účast domácího průmyslu a která země byla v uplynulém období nejúspěšnější.

Francie: 8,5 miliardy korun

30. září 2021 byla podepsána smlouva s francouzskou státní společností Nexter o dodávce 52 samohybných děl CAESAR ráže 155 mm NATO. Celková pořizovací cena činí přibližně 8,5 miliardy Kč vč DPH, s nasmlouvanou účastí českého obranného průmyslu dosahující 40 % (zejména společnosti Tatra Trucks, Tatra Defence Vehicle, Retia, Excalibur Army a Ray Service), a dále se separátními smlouvami týkajícími se dodávek munice (STV Group a Explosia), a také smlouvou o zajištění životního cyklu mezi společnostmi Nexter a Excalibur Army. Dodávky mají proběhnout v letech 2024-2026 po vojskových zkouškách, 48 děl zamíří k 13. dělostřeleckému pluku a 4 budou sloužit pro výcvik ve Vyškově.

Foto: 155mm ShH CAESAR 8×8 na veletrhu IDET 2021 | Martin Šiška / CZ Defence

Rakousko: 14,4 miliardy korun

V roce 2009 schválila vláda Mirka Topolánka (ODS) nákup 107 kolových obrněných vozidel Pandur II 8×8 CZ v šesti verzích za cenu 14,4 miliardy Kč vč. DPH. Dodavatelem byla rakouská společnost Steyr. Tehdejší praxí byly tzv. offsety, v tomto případě v hodnotě 153 % pořizovací ceny, a nevyčíslená účast českého průmyslu, zastoupená státním podnikem VOP.

Foto: Bojová vozidla pěchoty Pandur II | Ministerstvo obrany ČR

USA: 17,6 miliardy korun

Největší a prakticky jedinou významnou investicí do americké vojenské techniky je dosud pořízení dvanácti vrtulníků systému H-1 od společnosti Bell (8 víceúčelových Venomů a 4 bitevní Vipery včetně příslušenství) podle mezivládní dohody uzavřené 12. prosince 2019.

Foto: Americký vrtulník AH-1Z Viper | Martin Šiška / CZ Defence

Vrtulníky budou od roku 2023 postupně nahrazovat ruské stroje Mi-35. Celková pořizovací cena činí 17,6 miliardy Kč vč. DPH. Z jedné třetiny se na zakázce podílí český obranný průmysl s významnou rolí státního podniku LOM Praha.

Izrael: cca 20-22 miliard korun

Izraelské společnosti se podílejí na čtyřech významných projektech. Svým objemem ostatní dalece převyšuje loňské pořízení kompletů protivzdušného raketového systému SPYDER podle mezivládní smlouvy z 5. října. Výrobcem systému je společnost Rafael. Česká republika za 13,7 miliardy Kč vč. DPH pořídila čtyři baterie, jež každá obsahuje 3d radiolokátor, systém velení a řízení palby a čtyři odpalovací zařízení. Součástí kontraktu jsou dodávky střel krátkého a středního doletu. Účast českého průmyslu je vyčíslena na 38 % a podílí se na ní zejména společnosti Retia, Tatra Trucks, Eldis, Ray Service a Vojenský výzkumný ústav. Dodávky budou probíhat v letech 2023-2026, a předběžně byly vyčísleny také náklady dvacetiletého životního cyklu na 23,5 miliardy Kč. 

Další významnou zakázkou udělenou izraelské společnosti v rámci mezivládní dohody (z 5. prosince 2019) s Izraelem byl nákup mobilních protivzdušných radarů MADR. Jde o osm kusů radarů typu ELM 2084 MMR (jež rovněž využívá výše uvedený systém SPYDER) v celkové pořizovací ceně 3,5 miliardy Kč vč DPH při 30% zapojení českého obranného průmyslu (společnosti Retia a Vojenský technický ústav). Radary mají být dodávány od příštího roku.

Foto: SPYDER – Protiletadlový raketový komplet krátkého a středního dosahu (SHORAD) | Ministerstvo obrany ČR

Výrobce systému SPYDER, společnost Rafael, se ovšem podílela také na projektu kolových obrněnců Pandur, pro které dodala dálkově ovládané zbraňové stanice RCWS-30/Samson Mk I (a kulometné zbraňové stanice RCWS-12,7 Mini Samson pro ženijní variantu) a také protitankové řízené střely SPIKE-LR, a v tomto ohledu se významně podílela na celkové pořizovací sumě za zmíněných 107 vozidel, resp. 99 kusů, které nesou RCWS-30 (72 KBVP, 8 KBV-VR, 8 KBV-PZLOK a 8 KBV-PZ) a 4 kusy ženijních (KOT-Ž). Cena jedné stanice je odhadována na více než 40 milionů korun, a při přibližně stovce kusů tedy jde o částku oscilující kolem 4 miliard Kč.

S dnes již zastaralými prvogeneračními stanicemi se opakovaně objevují problémy dané dříve mj. nedostatkem finančních prostředků alokovaných na údržbu Pandurů, a obecně pak dlouhými dodacími lhůtami náhradních dílů. AČR je jediným uživatelem tohoto systému v NATO, a problém byl mj. jedním z témat nedávné návštěvy poslanců Výboru pro obranu v Izraeli. KVAČR 2030 počítá od roku 2025 s modernizací Pandurů II – jedním z jejích cílů je zvýšení palebné síly, a zřejmě náhrada RCWS-30 za moderní stanici/bojovou věž.

Cena střely SPIKE-LR se pohybuje kolem 3 milionů korun. Celkový počet pořízených kusů není veřejně dostupnou informací, a armáda se dlouhou dobu potýkala s jejich určitým nedostatkem, což snižovalo efektivitu výcviku osádek.

Švédsko: cca 50 miliard korun

Zdaleka nejvíce peněz utratilo (a do roku 2027-29 utratí) Ministerstvo obrany ČR ve Švédsku, a to především za pronájem 14 stíhacích letounů JAS-39 Gripen C/D. Ty byly pronajaty nejprve na deset let za sumu 19,65 miliard korun, a kontrakt byl v roce 2014 prodloužen do roku 2027 s opcí do roku 2029 za roční cenu 1,7 miliardy korun, což v součtu činí přes 40 miliard korun.

Foto: Zdaleka nejvíce peněz utratilo (a do roku 2027-29 utratí) Ministerstvo obrany ČR ve Švédsku, a to především za pronájem 14 stíhacích letounů JAS-39 Gripen C/D. | Ministerstvo obrany ČR

Další významnou akvizicí ve Švédsku bylo v roce 2004 pořízení tří kusů mobilních dělostřeleckých střeleckých a vyhledávacích radiolokátorů ARTHUR od společnosti Ericsson na podvozku Tatra 4×4. Cena činila přibližně 1,7 miliardy Kč vč. DPH a systémy byly dodány v letech 2005-2007. Plně využít jejich schopností bude české dělostřelectvo moci prakticky až po přezbrojení na děla CAESAR s dostřelem kolem 40 km.

Od švédské společnosti Saab byly také nadvakrát zakoupeny ruční raketové protiletadlové systémy RBS-70 (v roce 2004) a RBS-70 NG (v roce 2018). V obou případech šlo o 16 kusů v ceně přibližně po 1 miliardě Kč. Na dalších minimálně 1,7 miliardy Kč vyšlo od roku 2015 pořízení různých střel pro tyto systémy. A objemem mnohem menší zakázkou bylo také pořízení protitankových bezzákluzových zbraní Carl Gustav M3 (ve výzbroji 601. skss a 43. vp) podle smlouvy z 24. května 2005 v hodnotě 70 milionů Kč.

Foto: Od švédské společnosti Saab byly také nadvakrát zakoupeny ruční raketové protiletadlové systémy RBS-70 (v roce 2004) a RBS-70 NG (v roce 2018). | Ministerstvo obrany ČR

Závěr

Obranný rozpočet by měl zřejmě do roku 2024 dosáhnout kýžených a před lety v rámci NATO sjednaných 2 % HDP, a minimálně na této úrovni být nadále udržován. Před námi celkem bezprostředně stojí akvizice hlavních bitevních tanků. Podle nejnovějšího sdělení MO, které nedávno zaznělo na Výboru pro obranu, má jít o 58 bojových tanků a 15 tanků bojové podpory a bojového zabezpečení. Celková odhadovaná pořizovací cena se pohybuje od 15 do 20 miliard Kč (a čím později bude tato akvizice realizována, tím bude vyšší). Největší šanci zde má přirozeně Německo a společnost KMW, s níž již na téma pořízení tanků Leopard 2A7+ probíhají jednání – MO si ovšem přitom zcela nezavírá cestu pro jiné řešení (a nabízí se americká cesta a pořízení tanků ABRAMS nebo jihokorejská a pořízení tanků K2). 

Na stole také stále leží pořízení pásových BVP. Zde je více než pravděpodobné, že letitému tendru definitivně odzvonilo a Ministerstvo obrany přijde v řádu týdnů s novým řešením. Původní částka 51,6 miliardy korun by měla být dodržena, pokud by měl tendr pokračovat, ale protože jde o sumu stanovenou před mnoha lety, je téměř jisté, že bez změn parametrů a požadavků bude muset být tato výrazně navýšena. 

V roce 2027/2029 končí pronájem Gripenů. Ministryně obrany hovoří o potřebě 24 nadzvukových letounů – rozhodnout, zda se ČR vydá novou cestou formou pořízení amerických letounů 5. generace F-35, nebo zůstane u švédského řešení, nebude jednoduché. A zmínit lze také lehká útočná vozidla pro výsadkáře a průzkumníky, samohybné minomety pro obě mechanizované brigády, otázku znovuzavedení salvových raketometů, bezpilotní letouny, a také dokoupení 10-12 kusů vrtulníků H-1. To vše přijde v relativně krátkém časovém období. Míra efektivního zapojení domácího průmyslu, a tím návratnost prostředků, musí ve všech těchto zakázkách dosáhnout maximální možné hodnoty. V opačném případě nebude snadné astronomické, byť nevyhnutelné, výdaje před veřejností obhájit.

Zdroj: Ministerstvo obrany ČR, onwar.eu

Zdroj článku s odkazem zde| Vybírejte z vybavení třeba: