Od Off

Orientace podle Měsíce – PŘIBLIŽNÁ

Tohle je PÁTÝ díl ze seriálu o orientaci. Celý seriál berte jako ostatní survivalové příspěvky na mém webu – jakože je to HRA. A to hra, kterou hraju na území střední Evropy.

Měsíc je největším a nejjasnějším nebeským tělesem na noční obloze. Pro člověka a život na zemi měl od počátků zásadní význam. Měsíc vždy poutal pozornost nejen svou velikostí, ale také výraznými cyklickými změnami tvaru jeho Sluncem ozářené části. Lidé si tak za pomoci Měsíce mohli dobře odměřovat čas a vytvořit tak první kalendáře.

Měsíc se dá dobře využít nejen pro odpočítávání času, ale i pro orientaci. Proto o něm taky píšu v téhle sérii, že? No, ale na začátek nejdřív trocha faktů, aby tenhle článek nebyl tak krátký. Protože přibližná orientace je opravdu jednoduchá.

Zvláštnost, co zná snad každý: Měsíc se kolem své osy otáčí tak rychle a takovým směrem, že při oběhu Země je k ní natočen stále stejnou stranou.

To nalevo vidíme stále, to napravo neuvidíme nikdy.

DVA DRUHY STÍNU

Kdysi mi bylo divné, proč zatmění Měsíce trvá řádově hodinu a změna z úplňku do srpečku a zpátky trvá celý měsíc.

Tak jsem se o to začal zajímat a zjistil jsem, že zatmění Měsíce způsobujeme my, tedy naše planeta Země. Měsíc si to napochoduje do našeho stínu, takže je Země mezi Sluncem a Měsícem a ten pak zase poslušně odcupitá pryč. Měsíc se ve stínu Země pohybuje rychlostí přibližně 1 km/s, a zatmění tak může trvat až 107 minut. Zatmění Měsíce nastává přibližně dvakrát až třikrát do roka.

Další zjištění – Měsíční cyklus od úplňku k úplňku netrvá celý měsíc, ale průměrně 29,5 dne. Což se skoro blíží jedné dvanáctině našeho kalendářního roku. Odtud také pochází pojmenování cyklu nejen v češtině měsíc, ale i v jiných jazycích (angl. Moon – month, něm. Mond – Monat). Tvar ozářené části během cyklu je způsobený vlastním stínem Měsíce. Jde konkrétně o náš pohled na tuto kouli ozářenou z různých stran. Jednou koukáme na Měsíc a máme před sebou ozářenou stranu – Slunce nám svítí za zády. Jindy svítí Slunce na měsíc z jednoho či druhého boku. A nebo koukáme na stín – Měsíc je mezi námi a Sluncem.

Další Čtení : Jednoduchá lampička

MĚSÍČNÍ CYKLUS

Tvar Sluncem ozářené části Měsíce se pravidelně mění od ničeho, přes úzký srpek na jeho pravé straně, až k úplnému oslnění a potom zase ubývá, až na levé straně zbyde srpek a nakonec zase nic. Takto výraznou změnou “viditelného tvaru” neprochází žádné jiné nebeské těleso na obloze. Pradávné pozorovatele tyto změny fascinovaly od nepaměti. V Africe i Evropě byly nalezeny kosti se zářezy označujícími měsíční fáze z období 20 500 až 10 000 let před naším letopočtem.

Níže je tabulka se základními fázemi oslnění Měsíce od začátku do konce, tedy jeho celý cyklus. Nenechte se zmást tím, že je to pojmenované “čtvrt” a přitom vedle uvidíte fotku s ozářenou půlkou Měsíce. Jde o to, že se celý cyklus skládá ze čtyř základních fází – čtvrtí: 1. čtvrt = je oslněná pravá půlka Měsíce, 2. čtvrt = je Úplněk, 3.čtvrt = je oslněná levá půlka Měsíce a 4. čtvrt = je Novoluní neboli Měsíc je celý ve stínu. Aby nebylo chaosu málo, začíná se obvykle tím zastíněným Měsícem, tedy Novoluním.

	Novoluní či nov Trvá asi 3 dny. Měsíc většinou není skoro vidět. Dnes víme, že Slunce osvětluje odvrácenou stranu Měsíce, který se navíc zdržuje na denní obloze příliš blízko zářivého Slunce.
	Dorůstající srpek Nízko nad západním obzorem, krátce po západu Slunce, se objevuje úzký srpek Měsíce. Každý další den se srpek zvětšuje k tvaru písmena D (Měsíc dorůstá).
	První čtvrt Asi za 7 dní od novoluní má Měsíc opravdu podobu písmene D. Měsíc v první čtvrti vychází kolem poledne a zapadá kolem půlnoci. Za večerního soumraku ho najdeme nad jižním obzorem. Měsíc dorůstá a teď vypadá přesně jako písmeno D.
	Dorůstající Měsíc Měsíc se mění od tvaru vypouklého vejce až ke své plné velikosti. Dokud není úplněk, Měsíc k němu stále dorůstá.
	Úplněk Asi za 14 dní od novoluní nad východem vychází Měsíc v úplňku v době, kdy na protější straně zapadá Slunce (Měsíc je v opozici se Sluncem, stojí na obloze přímo naproti Slunci). Měsíc je vidět po celou noc a zapadá až nad ránem.
	Ubývající Měsíc Po úplňku začíná Měsíc ubývat. Na jeho světlé pravé straně se objeví temný výřez, který se neustále zvětšuje. Měsíc se mění od tvaru vypouklého vejce až k tvaru plného písmene C (Měsíc couvá).
	Poslední čtvrt Asi za 22 dní od novoluní má Měsíc podobu plného písmene C. Vychází po půlnoci a zapadá za bílého dne (někdy až kolem poledne). Měsíc stále couvá.
	Ubývající srpek Den po dni vychází Měsíc později. Tvar se mění od písmena C (couvá) k úzkému srpku až mizí úplně. Čtyři týdny od novoluní se Měsíc ztratí v záři vycházejícího Slunce. I v této fázi Měsíc couvá, tady opravdu připomíná písmeno C.

MĚSÍC A ORIENTACE

Přetrpěli jste základní data a teď se tedy dostáváme opravdu k přibližné orientaci podle Měsíce. Jistě jste si všimli, že Měsíční srpek je vykousnutý tak, že jeho horní a dolní cíp není většinou svisle. Rovněž jeho ozářená část ve tvaru “vypouklého vejce” nemá většinou špičky toho vejce pod sebou, ale mírně šikmo. Na rovníku je Měsíční srpek po 3. čtvrti dokonce ve tvaru loďky. Proto třeba Turecko má na vlajce srpek Měsíce svisle, kdežto Pakistán, který je jižněji, ho má šikmo. To je tedy spíš moje domněnka, kterou jsem ale nikde neověřoval.

Další Čtení : Orientace podle hvězd

No a proč o tom píšu? Ten náklon Měsíce je důležitý. Měsíc vychází jako ostatní vesmírná tělesa na východě. A tam je nakloněný vrškem doleva. Když je nad horizontem nejvýše, je svisle. A, když je na západě, kam se schovává, je nakloněný doprava. Co z toho vyplývá? Spojnice vrcholů oslněné části Měsíce míří stále na JIH.

Nad horizontem to může trochu klamat, náklon tam není tak patrný a vypadá to, jako by osa Měsíce mířila spíš na jihovýchod a jihozápad a ne na jih. Když je Měsíc výš, už je to určení jihu celkem v pohodě. Taky je dost problém najít osu náklonu v době, kdy je ozářená většina Měsíce. To nejsou jeho “póly” skoro vůbec poznat. O úplňku a novoluní ani nemluvím, tam nepoznáte nic.

Takže příklad: koukáte na Měsíc, jeho horní cíp či špička je víc vlevo než spodní. Koukáte tedy na vycházející Měsíc – zhruba někde tam je východ. Spojnici vršku a spodku protáhnete až k horizontu a tam je jih.

Je to jen přehnaná fotomontáž, ale jih na ní je někde za tou zasněženou horou uprostřed.

V dnešním článku jste se dozvěděli jen přibližné určení směru pomocí Měsíce, v tom příštím vám ukážu, jak směr určit přesně. Bude to chtít dobrý odhad a trochu toho počítání

^{POKUD CHCEŠ ČLÁNEK OBODOVAT či OKOMENTOVAT, BUDU JEN RÁD.}

Další Čtení : Vylepšené verze armádních robotů poslouží doma i v zahraničí

^{Systém bodování je následující . . .}^{článek je perfektní , článek je kravina}^{Formulář na komentáře a na diskusi, nápady či kritiku je ještě níž pod bodováním.}

^{Jestli tě zajímají články na stejné téma, tak hned pod čarou (za takovou knížkou) je odkaz. Dále se dají vyhledat stejná klíčová slova – za “lístečky”. Ještě se dá přeskakovat na PŘEDCHOZÍ a NÁSLEDUJÍCÍ článek.}

Přidej své body

Zdroj článku s odkazem zde | Vybírejte z vybavení třeba: