Připomínka událostí před 80 lety, výstava i benefiční koncert

20. 09. 2021

Ve středu 29. září 2021 se uskuteční v budově bývalé jízdárny kasáren Ruzyně vernisáž stálé expozice věnované období let 1939-1942, kterou připravil Vojenský historický ústav Praha. Téhož dnes se pak v katedrálním chrámu sv. Cyrila a Metoděje v pražské Resslově ulici odehraje III. benefiční koncert pro Obranu národa, který je pořádán u příležitosti 80. výročí připomínky skonu předních českých odbojářů za tzv. prvního stanného práva v roce 1941.

Expozice Vojenského historického ústavu Praha věnovaná období let 1939-1942 je umístěna v prostoru bývalé jízdárny ruzyňských kasáren, které byly v letech 1939-1942 využity německým represivním aparátem jako popraviště.  Otevření expozice 29. září 2021 připadne na 80. výročí vyhlášení stanného práva z konce září 1941, v souvislosti se jmenováním Reinharda Heydricha zastupujícím říšským protektorem dne 28. září 1941.

Před vstupem do pietního prostoru kasáren jsou dvě místnosti, v levé je malý kinosál a v pravé místnosti je samotná expozice. Expozici tvoří osm textových panelů, jedna stolová vitrína s drobnými předměty (upomínkové předměty z vězení, německá puška, studentský index atd.) a na stěnách jsou vylepeny vyhlášky vztahující se k událostem souvisejícím s historií jízdárny za druhé světové války. Dokumentují např. uzavření českých vysokých škol, vyhlášení stanného práva, popravu generálů Vojty a Bílého atd. V prostoru vstupu je nainstalována socha Spoutaný od Břetislava Bendy.

III. benefiční koncert pro Obranu národa, který je pořádán u příležitosti 80. výročí připomínky skonu předních českých odbojářů v roce 1941, pořádá Vojenský historický ústav Praha ve spolupráci s Pravoslavnou církví v českých zemích a na Slovensku a Vojenským fondem solidarity. Odehraje se 29. září v chrámu sv. Cyrila a Metoděje, v Resslově ulici v Praze 2. Vystoupí zde norský soubor Absolutt Cello, zazpívá Jan Smigmator & Friends a večerem bude provázet herec Ondřej Novák.

Kasárny 17. listopadu v Praze-Ruzyni

Dělostřelecké kasárny Ruzyně pochází z 20. let minulého století, prvními zde umístěnými útvary byly československé dělostřelecké pluky 1 a 101. Mezi jejich příslušníky nalezneme i řadu výrazných osobností pozdějšího protinacistického odboje, například Václava Šáru, Josefa Balabána nebo Josefa Mašína.

Do českých dějin se kasárny poprvé neblaze zapsaly 17. listopadu 1939, kdy bylo v budově jízdárny před svou cestou do koncentračního tábora Sachsenhausen shromážděno několik set studentů zadržených při německé razii na vysokoškolských kolejích v Praze. Devět z nich zde bylo téhož dne popraveno. Šlo o vůbec první použití „sonderbehandlungu“ (tedy likvidace bez soudu) na území protektorátu.

Po nástupu Reinharda Heydricha do funkce zastupujícího říšského protektora 28. září 1941 se kasárny proměnily v popraviště podruhé. Celkem zde během prvního stanného práva přišlo o život 247 osob, mezi nimi se nacházeli i čelní představitelé odboje včetně šesti předválečných generálů československé armády. Výstřely německých popravčích čet jsou na stěnách jízdárny dodnes patrné a patří k památným místům moderní české historie.

První návrhy na zřízení pietního místa v prostoru jízdárny pocházejí z roku 1946. Armáda však budovu stále využívala a v nových politických poměrech se na celý záměr zapomnělo. Po roce 1989 se brány kasáren otevřely historickému výzkumu a v roce 2017 převzal prostor do správy Vojenský historický ústav Praha, který zde vybudoval důstojný pietní prostor odpovídající významu místa.

RED

Zdroj článku s odkazem zde| Vybírejte z vybavení třeba: