Od Off

Milena Šeborová – Šifrantka vysílačky Sparta

05. 02. 2025

Protinacistický a protikomunistický odboj nebyl jen doménou mužů. Ve 2. světové válce bojovaly aktivně za osvobození republiky tisíce českých žen, a to jak za hranicemi, tak ve vlasti. Po únoru 1948 často zažívaly stejný osud jako jejich mužští spolubojovníci. Tedy okusily střet s komunistickou mocí.

Milena Šeborová (1916–2000) se krátce po okupaci zbytku českých zemí zapojila do odboje proti nacistům.
FOTO: VHÚ Praha

Jednou z nich byla i Milena Šeborová. Narodila se 18. října 1916 v Praze. Po maturitě se zapsala na Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy ke studiu orientalistiky. Když nacisté zavřeli české vysoké školy, začala pracovat jako úřednice. V lednu 1940 se stala členkou ilegální odbojové organizace ÚVOD (Ústřední vedení odboje domácího), vedené docentem Vladimírem Krajinou. K odboji ji přivedl její tehdejší snoubenec poručík André Regenermel, schopný radiotechnik, mající na starosti provoz vysílačky Sparta zajišťující spojení domácího občanského odboje s čs. exilovou vládou v Londýně. Milena měla za úkol šifrovat vysílané a dešifrovat přijímané depeše. Působila také jako spojka mezi radiotelegrafisty ÚVOD a doc. Krajinou. Sparta vysílala nějaký čas i z jejího bytu v Korunní ulici č. 1304/92 na pražských Vinohradech.

Další Čtení : Pohled experta na historii vojenského letectví na působení českých aviatiků na frontách Světové války si vyslechli účastníci další přednášky v Armádním muzeu

Regenermel byl zatčen 7. května 1941 (30. září téhož roku, krátce po nástupu Reinharda Heydricha do funkce zastupujícího říšského protektora, byl bez soudu zastřelen). Za necelý týden, 12. května, si gestapo přišlo i pro Milenu Šeborovou. Během výslechů nic podstatného neprozradila a nacisté proti ní neměli důkazy. V polovině října 1941 ji proto bez soudu poslali do ženského koncentračního tábora Ravensbrück, kde byla vězněna až do osvobození na konci dubna 1945. Její odbojová činnost byla po válce oceněna udělením Čs. válečného kříže 1939.

Po skončení války se začala angažovat v Čs. straně národně socialistické, jejímž generálním sekretářem byl Vladimír Krajina. Milada Šeborová patřila k jeho nejbližším spolupracovnicím. Také proto byla bezprostředně po Krajinově útěku za hranice zatčena StB a v rámci jednoho z prvních vykonstruovaných politických procesů v září 1948odsouzena k pěti letům vězení. Komunistický režim perzekvoval i její dva bratry. Po propuštění z výkonu trestu se jí podařilo odejít za hranice. V roce 1956 emigrovala přes Německou demokratickou republiku do Západního Berlína a odtud do Norska. Ani v této době nepostrádal její osud dramatické momenty – její tehdejší manžel byl tajným spolupracovníkem rozvědky Státní bezpečnosti a o Mileně podával hlášení do Prahy. Aniž by tuto skutečnost znala, krátce po příjezdu do USA, kam odjeli v roce 1958, se s ním rozvedla. V dalších letech se pak podílela na aktivitách čs. exilu. Zemřela v americkém Denveru 14. prosince 2000.

Další Čtení : Alois Štorch - Smrt na břehu Lago di Garda