Blíží se náhrada kompletů 2K12 KUB. Izraelský SPYDER čekají vojenské zkoušky
Prakticky návazně na zavedení mobilních 3D radiolokátorů EL/M-2084 MMR (MADR) do výzbroje Armády České republiky letos ve druhé polovině roku proběhnou také vojenské zkoušky netrpělivě vyhlížených izraelských kompletů protivzdušné obrany SPYDER. Čtyři baterie těchto kompletů byly pořízeny v roce 2021, krátce před volbami, prostřednictvím mezivládní dohody s Izraelem za cenu 13,7 miliardy korun. Náročný úkol připravit techniku na vojenské zkoušky a ostrý provoz ve výzbroji Armády České republiky má stejně jako v případě radarů MADR na starosti pardubická společnost Retia. Plné nasazení je plánováno na rok 2027, kdy SPYDER nahradí zastaralý sovětský systém 2K12 KUB.
Systém SPYDER, vyvinutý izraelskou společností Rafael Advanced Defense Systems ve spolupráci s Israel Aerospace Industries, je mobilní protiletadlový raketový systém krátkého až středního dosahu, který využívá střely Python-5 a Derby. Je schopen působit proti letounům, vrtulníkům, dronům a přesně naváděné munici. Kromě České republiky je systém využíván také ozbrojenými silami Indie (smlouva na 18 kompletů SPYDER-SR byla podepsána v roce 2008), Filipín (pořídily tři baterie SPYDER-MR, které jsou již integrovány ve výzbroji), a také Etiopie, Peru, Singapuru a Vietnamu. O pořízení systému jednají také Spojené arabské emiráty. Česká republika bude první zemí NATO, která systém do své výzbroje zavede. Od začátku projektu se přitom hovoří o zřejmé potřebě rozšířit počet čtyř baterií. V březnu ministryně obrany Jana Černochová oznámila jednání s Izraelem o možnosti objednání dalších kompletů nad rámec původní objednávky z roku 2021.
Česká republika se rozhodla pro variantu SPYDER-MR (Medium Range) s dosahem 35-50 km a výškou zásahu 20 km. Vedle této varianty existují také SR (Short Range) s dosahem 15-20 km, ER (Extended Range) s dosahem podle konfigurace až 80 km. Verze All-in-One pak kombinuje všechny prvky do jednoho vozidla pro maximální flexibilitu a rychlejší nasazení – přičemž standardní konfigurace poskytuje rovněž schopnost velmi rychlého rozvinutí do pěti minut od najetí do pozice. Systém využívá střely Python-5 (infračervené navádění, vysoká manévrovatelnost) a Derby (aktivní radarové navádění) s technologií „fire-and-forget“, které se vyznačují schopností zachytit cíle s nízkou radarovou stopou, včetně dronů, řízených střel, letounů a vrtulníků.
Všestrannost v podobě schopnosti zachytit široké spektrum hrozeb, včetně letounů, vrtulníků, bezpilotních prostředků, řízených střel a balistických raket krátkého dosahu patří mezi nejsilnější stránky systému, který je tak vhodný pro obranu strategických objektů, vojenských základen i mobilních jednotek. Samozřejmostí je možnost odpálit několik střel současně proti různým cílům, přičemž kombinace infračerveného a radarového navádění zvyšuje pravděpodobnost zásahu i při pokusech o rušení (např. elektronickými protiopatřeními). Radar a střely jsou navrženy tak, aby odolávaly elektronickému rušení a klamným cílům, což zvyšuje efektivitu v moderním bojišti. Systém je vhodný pro různé terény a prostředí díky robustní konstrukci a modularitě. A nezanedbatelnou výhodou jsou relativně nízké provozní náklady systému – ve srovnání s jinými systémy PVO (např. Patriot) je SPYDER cenově dostupnější a má nižší náklady na údržbu a provoz.
Baterii systému SPYDER budou v rámci 251. protiletadlového raketového oddílu 25. pluku AČR tvořit čtyři odpalovací zařízení, nabíjecí/zásobovací vozidlo, ústřední místo velení a řízení a radar EL/M-2084 MMR. V rámci Armády České republiky budou komplety využívat osmikolový podvozek Tatra 815-7. Kromě Tatry se na zakázce ze 30 % její hodnoty podílí také Vojenský technický ústav a zmíněná společnost Retia. Systém je plně kompatibilní s aliančními standardy, což usnadňuje spolupráci s partnery.
V rámci projektu SHORAD provedla společnost Retia „čechizaci“ systému SPYDER desítkami úprav podle požadavků armády a zajišťuje systém velení baterie SHORAD a napojení na národní systém PVO. Jak uvedl generální ředitel Retia a.s. Jan Mikulecký, předchozí práce na integraci radarů MADR usnadnily práci na projektu SPYDER. Projekt přinesl prohloubení spolupráce se společností Rafael a v plánu již dnes jsou partnerství na vývoji a výrobě dalších technologií. Projekt SPYDER je tak příkladem, jak se armádní akvizice mohou a mají pozitivně promítat nejen do žádoucí modernizace ozbrojených sil, ale také do příležitostí pro domácí obranný průmysl.
Zmíněná ekonomická efektivita systému SPYDER je atraktivní příležitostí i z dlouhodobého hlediska. Česká republika je první zemí NATO, která systém zavádí do výzbroje. Nejen válka na Ukrajině jasně ukazuje potřebu efektivní protivzdušné obrany ve všech vrstvách, včetně SHORAD, a lze předpokládat, že si SPYDER najde cestu do výzbroje řady spojeneckých armád. Zkušenosti Armády České republiky i společností obranného průmyslu, které se na projektu podílejí, budou v tomto ohledu důležité. Kromě výroby a integrace do výzbroje, včetně školení obsluh a zajištění technické podpory, se Retia bude podílet ze 40 % také na servisu, což s sebou přinese neocenitelné zkušenosti.
V souvislosti se systémem SPYDER jsme položili mluvčí generálního štábu plk. Magdaleně Dvořákové následující otázky:
Posílení PVO musí patřit mezi priority probíhající modernizace AČR. Ve vrstvě, kterou pokrývá SPYDER, jaký počet baterií by byl z hlediska potřeb České republiky optimální, a jaký počet baterií je minimální?
Posílení protivzdušné pozemní obrany je skutečně jednou z priorit AČR. Nejde pouze o to navýšit počet protiletadlových systémů, ale i získat schopnosti působit proti široké škále prostředků vzdušného napadení. Protiletadlový raketový systém SPYDER je schopen působit v kategorii krátkého, středního, ale i dalekého dosahu podle typu použitých raket, přičemž prioritně bude předurčen k plnění úkolů v kategorii dosahu středního. Bude nasazován nejen pro potřeby ochrany vzdušného prostoru České republiky, ale i v rámci systému „Integrované protivzdušné a protiraketové obrany“ NATO.
Minimální potřebný počet protiletadlových raketových baterií vyzbrojených systémem SPYDER s prioritou působení v kategorii středního dosahu je právě tolik, kolik AČR nakupuje – tedy 4. Je to však pouze první krok ke kvalitativnímu i kvantitativnímu navýšení schopností pozemní protivzdušné obrany. Co se týká optimálního počtu, bylo by v této chvíli předčasné a zavádějící uvádět konkrétní číslo. To je nyní předmětem hlubší analýzy. Z hlediska bezpečnosti ČR je i nevhodné takovýto údaj uvádět ve veřejném prostoru.
Měla by Česká republika po zavedení systému SPYDER usilovat o rozšíření jeho schopností zejména v oblasti protiraketové obrany?
Systém SPYDER není předurčen k eliminaci balistických raket. Je nutné mít na paměti, že Česká republika je součástí aliančního konceptu integrované protivzdušné a protiraketové obrany (NATO IAMD). Nicméně zájem AČR je získat schopnost protiraketové obrany v její spodní vrstvě. V současné době zkoumá AČR možnosti a produkty dodavatelů odpovídajících systémů. Termín pořízení systému spodní vrstvy protiraketové obrany je však za horizontem roku 2030.
Intenzívně jsou diskutovány personální otázky Armády České republiky. Jaká je aktuálně naplněnost stavů u 25. pluku? Přináší přechod na systém SPYDER v tomto ohledu na váš útvar vyšší nároky?
Naplněnost 25. protiletadlového raketového pluku není ideální, což při plnění úkolů postavených před pluk výrazným způsobem zvyšuje nároky na stávající personál. Nábor se sice daří, ale vzhledem k odchodovosti stávajícího personálu je navyšování celkového počtu pluku minimální. Dá se předpokládat, že navýšení platových tarifů k 1. 7. 2025 a k 1. 1. 2026 omezí úbytek personálu a počty pluku porostou.
Organizační struktura pluku je od roku 2023 postupně v letech optimalizována pro potřeby systému SPYDER. V současné době mají již tři baterie ze čtyř novou organizační strukturu. Tyto baterie jsou postupně naplňovány a vzhledem k výše uvedenému předpokladu bude počet obsluh pro postupně dodávané systémy dostatečný.
Byl by pro Armádu České republiky zajímavý koncept SPYDER All-in-One a bude zvažováno jeho pořízení?
Ano, v současné době probíhají intenzivní technické konzultace s dodavatelem za účelem zjištění technických a operačních možností systému. Rozhodnutí o pořízení zatím nepadlo, ale AČR má v každém případě zájem o systém, který pokryje vrstvu krátkého dosahu.
Zdroj: Rafael, Ministerstvo obrany ČR, Retia
