Bezpečnost není jen věcí armády: Plzeňská konference otevřela zásadní debatu o odolnosti společnosti

Začátek května bývá v Plzni tradičně spojen s oslavami osvobození města americkou armádou. Letos se však západočeská metropole stala také významným centrem odborné bezpečnostní debaty. Druhý ročník Bezpečnostní konference v Plzni (BKP), pořádaný Katedrou politologie a mezinárodních vztahů Fakulty filozofické ZČU, nabídl během dvou dnů široké veřejnosti i odborníkům diskusi o současných bezpečnostních hrozbách, odolnosti společnosti i budoucnosti české obrany. 

Video: Bezpečnost není jen věcí armády: Plzeňská konference otevřela zásadní debatu o odolnosti společnosti / CZ DEFENCE

Konference nesla podtitul „Občan: základ bezpečnosti státu“, který přesně vystihl hlavní myšlenku celé akce. Organizátoři navázali na úspěšný první ročník a letošní program výrazně rozšířili. Nově dvoudenní formát umožnil otevřít témata vnitřní bezpečnosti, fungování integrovaného záchranného systému, společenské resilience, hybridních hrozeb i kybernetické bezpečnosti. V průběhu obou dnů vystoupila celá řada významných osobností z oblasti obrany, bezpečnosti, akademické sféry i státní správy. Mezi řečníky nechyběli armádní generál Karel Řehka, generálporučík Miroslav Hlaváč, generálmajor Petr Čepelka, Tomáš Pojar, RNDr. Jan Kofroň Ph.D., PhDr. David Šanc Ph.D., státní tajemník MŠMT – PhDr. Ondřej Andrys, plk. Jiří Ignác Laňka, vrcholní zástupci Policie ČR – brig. gen. Jakub Frydrych a plk. Jaroslav Ibehej, Hasičského záchranného sboru, či MUDr. Alena Šebková a odborníci z univerzitního prostředí. Druhý konferenční den pak vystoupil ministr obrany Jaromír Zůna, který konferenci poskytl rovněž svou záštitu.

„Občan je základ bezpečnosti státu, a to je naše motto, kterého se držíme už druhým rokem a stavíme na tom celou koncepci naší konference,“ uvedl zakladatel a vedoucí organizačního týmu konference Miroslav Plundrich.

Konference proběhla v reprezentativních prostorách Západočeského muzea v Plzni a byla otevřena široké veřejnosti zdarma po předchozí registraci. Právě důraz na propojení odborníků s občany představuje jeden z hlavních atributů celé akce. Organizátoři dlouhodobě zdůrazňují, že bezpečnost státu nelze vnímat pouze jako doménu armády nebo bezpečnostních složek, ale jako společnou odpovědnost celé společnosti.

Silná sestava řečníků

Tento ročník byl umocněn mezirezortní podporou, která potvrzuje správné zacílení konference. Svou podporu a záštitu vyjádřilo nejen ministerstvo obrany a vnitra ČR, ale také ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Do odborných panelů se zapojili představitelé Policie ČR, Hasičského záchranného sboru, armády i akademické sféry. Diskutovalo se například o koordinaci bezpečnostních složek, fungování krizového řízení nebo připravenosti společnosti na mimořádné situace. Právě téma resilience společnosti rezonovalo prakticky napříč celou konferencí. Například generálmajor Petr Čepelka během svého vystoupení zdůraznil, že odolnost společnosti představuje jeden ze základních předpokladů fungující obranyschopnosti státu. „Odolná společnost je nesmírně důležitá pro celou Českou republiku, protože je to taková konečná linie mezi obranou, ať už v době krize, války nebo mimořádných situací. Nejen armáda, ale celá naše společnost musí být odolná. Musíme na tom pracovat a musíme se snažit vzdělávat,“ uvedl generálmajor Čepelka.

Jedním z nejvýraznějších motivů letošního ročníku byla otázka odolnosti společnosti. Organizátoři i jednotliví panelisté upozorňovali, že současné bezpečnostní prostředí vyžaduje mnohem širší zapojení veřejnosti než v minulosti. Hybridní působení, dezinformace, kybernetické útoky nebo krizové situace totiž zasahují celou společnost, nikoliv pouze bezpečnostní aparát státu.

První den: bezpečnost, resilience a připravenost společnosti

První konferenční den se soustředil především na otázky vnitřní bezpečnosti, krizové připravenosti a budování odolné společnosti. Úvodního slova se ujali organizátoři konference, zástupci Západočeské univerzity i města Plzně, kteří zdůraznili význam propojení akademické sféry, bezpečnostních institucí a veřejnosti. 

Významným momentem prvního dne byl úvodní projev náčelníka Generálního štábu AČR armádního generála Karla Řehky, který otevřeně hovořil o proměně současného bezpečnostního prostředí a rostoucích rizicích pro Evropu i Českou republiku. „Dneska už nežijeme v době konce dějin. Žijeme v době, kdy se v Evropě i na Blízkém východě opět bojuje konvenční válka velkého rozsahu,“ uvedl Řehka během svého vystoupení. Podle něj současné bezpečnostní prostředí charakterizuje vysoká míra nepředvídatelnosti, návrat velmocenského soupeření i sílící hybridní působení včetně dezinformačních kampaní, kybernetických útoků nebo sabotáží. Řehka upozornil, že válka na Ukrajině zásadně změnila pohled na evropskou bezpečnost a zároveň ukázala limity dosavadního přístupu západních států k obraně. „Kvalita bez kvantity nestačí. Jakákoliv kapacita státu se bránit je vždy kombinací kvality i kvantity – techniky, lidí i ekonomiky,“ zdůraznil náčelník generálního štábu. Významnou část projevu věnoval také odolnosti společnosti a připravenosti státu na krizové situace. Podle Řehky už dnes neexistuje bezpečný týl a případný konflikt by se bezprostředně dotkl celé společnosti včetně civilní infrastruktury. „Válka není věcí jedné armády. Je to věc celé společnosti,“ řekl. Současně upozornil na nedostatečnou připravenost České republiky v oblasti krizového řízení a obranného plánování. „Je smutné, že po čtyřech letech války na Ukrajině dodnes nemáme kvalitní ústřední plán obrany státu, který by zahrnoval všechny složky státu,“ uvedl Řehka. Podle něj musí Česká republika výrazně urychlit modernizaci armády, posílit ochranu kritické infrastruktury a zároveň budovat větší odolnost celé společnosti. „Už není čas na iluze. Je čas na akci. A opravdu je pět minut po dvanácté,“ varoval generál Řehka.

Na jeho vystoupení navázal první odborný panel věnovaný aktuálním výzvám v zajišťování vnitřní bezpečnosti a budování odolné společnosti. Diskutovalo se o připravenosti integrovaného záchranného systému, koordinaci bezpečnostních složek i schopnosti společnosti reagovat na krizové situace. Do debaty se zapojili mimo jiné generálmajor Miroslav Lafek za AČR, plk Petr Sobota z Městského ředitelství Policie ČR, brig. gen. František Pavlas, ředitel HZS Plzeňského kraje nebo zástupci akademické sféry. Významným tématem byla také otázka společenské resilience a schopnosti demokratických institucí reagovat na nové typy bezpečnostních hrozeb.

Diskuse se věnovaly také úloze samospráv, vzdělávacích institucí či soukromého sektoru při budování odolného státu. Významným tématem druhého panelu prvního dne byla role prevence, informovanosti a komunikace mezi státem a občany. Debata mezi genmjr. Petrem Čepelkou, brig. gen. Jakubem Frydrychem, plk. Jaroslavem Ibehejem, doc. Šárkou Waisovou a MUDr. Alenou Šebkovou jasně ukázala, že bezpečnost nezačíná ve chvíli krize. Vzniká mnohem dříve – ve školách, v práci s mladými lidmi nebo seniory, v oblasti duševního zdraví a také v každodenní schopnosti jednotlivců orientovat se v informačním prostředí.

Druhý den: Proměny bezpečnostní politiky a modernizace armády

Druhý den konference se přesunul více do strategické roviny. Řečníci analyzovali vývoj bezpečnostní situace v Evropě, modernizaci Armády ČR, proměny české obranné politiky i připravenost České republiky čelit hybridním a kybernetickým hrozbám. Velký prostor dostala rovněž problematika informační války a ochrany kritické infrastruktury. Druhý den konference otevřel blok věnovaný proměnám české bezpečnostní politiky a výzvám spojeným s modernizací Armády České republiky. Vystoupili v něm mimo jiné PhDr. David Šanc, generálporučík Miroslav Hlaváč, RNDr. Jan Kofroň a Tomáš Pojar. David Šanc ve svém příspěvku zasadil českou bezpečnostní politiku do širšího geopolitického kontextu. Upozornil, že vedle války na Ukrajině a situace na Blízkém východě nesmí Evropa přehlížet ani další regiony s destabilizačním potenciálem. „Neměli bychom na ně zapomínat. Měli bychom je mít stále na zřeteli, protože dříve nebo později se obávám, že je řešit budeme muset,“ uvedl Šanc v souvislosti se Sahelem, severní Afrikou, jižním Kavkazem či západním Balkánem. 

Generálporučík Miroslav Hlaváč zdůraznil, že bezpečnostní prostředí se zásadně proměnilo a armáda se musí připravovat nikoliv na krátkodobé operace, ale na dlouhodobý konflikt. „Modernizace armády dnes není primárně o tom být technologicky nejlepší, ale o tom být nejrychleji adaptabilní, dlouhodobě udržitelný a schopný propojit vojenské, průmyslové a společenské kapacity,“ řekl Hlaváč. Podle něj zároveň dochází k zásadní proměně samotného charakteru konfliktů. „Bojiště je dnes vysoce transparentní. Není na něm možné se skrýt a jakýkoliv manévr je viditelný před zraky nepřítele,“ upozornil generál Hlaváč. Současně připomněl, že obrana státu není pouze úkolem armády, ale celé společnosti: „Pokud budeme mít sebelepší a moderní armádu bez podpory státu, bez odolné společnosti a připraveného průmyslu, úkoly obrany státu z dlouhodobého hlediska nezabezpečíme.“ 

Jan Kofroň se ve svém vystoupení zaměřil na debatu o možné roli branné povinnosti v Evropě. Varoval před univerzálním řešením pro všechny státy a zdůraznil, že každý model musí odpovídat geografii, alianční roli, velikosti státu i politické vůli. „Jeden model nesedí všem. Ta otázka zní, jaký úkol musí ten stát a jeho armáda plnit a zda branci budou pro plnění tohoto úkolu skutečně použitelní,“ shrnul Kofroň. Současně upozornil, že evropské státy musí řešit nejen modernizaci armád, ale také schopnost dlouhodobě doplňovat personál a budovat zálohy. „Potřebujeme výrazně zvýšit počty záloh tak, abychom v případě konfliktu vydrželi konflikt táhnout ne dny a týdny, ale alespoň měsíce,“ uvedl.

Tomáš Pojar pak akcentoval nutnost adaptace, posilování evropské odpovědnosti za vlastní bezpečnost a užší spolupráce mezi armádou, průmyslem a výzkumnými institucemi. „Svět a lidské společnosti jsou vysoce adaptabilní. Ten, kdo se na turbulence a nezvyklost současné doby adaptuje rychleji, to bude mít snazší a jednodušší,“ uvedl Pojar. Ve vztahu k bezpečnosti Evropy zároveň zdůraznil, že nelze spoléhat pouze na mezinárodní instituce nebo právní rámce. „Mezinárodní instituce jsou důležité, ale mezinárodní instituce nám nikdy nic negarantují,“ upozornil.

Připravenost na krizové situace

Významným tématem byla také praktická připravenost společnosti na krizové situace. Diskuse se dotkly nejen vojenských konfliktů, ale také přírodních katastrof či mimořádných událostí, které mohou výrazně ovlivnit fungování státu i každodenní život obyvatel. „Určitě jsem pro, aby se společnost více zapojovala do cvičení a přípravy na krizové situace. Když se ohlédneme zpátky, byly tady povodně, tornádo nebo covid. Je potřeba si říci, že těmto krizím sice úplně zabránit nedokážeme, ale můžeme být lépe připraveni,“ řekl ve svém vystoupení generálmajor Petr Čepelka. Právě důraz na praktickou připravenost občanů se stal jedním z klíčových výstupů celé konference. Organizátoři upozorňovali, že bezpečnost státu nezačíná pouze na úrovni bezpečnostních institucí, ale především u jednotlivce a jeho schopnosti reagovat na mimořádné situace.

Bezpečnost začíná u občana

Jedním z hlavních cílů organizátorů je dlouhodobé budování bezpečnostního povědomí veřejnosti. Právě edukace občanů a posilování jejich odolnosti představují podle organizátorů klíčový předpoklad fungujícího státu v době rostoucích bezpečnostních rizik. „My se chceme držet občana, chceme ho vzdělávat a nabízet mu interdisciplinární přesah. Pořád razíme motto, že bezpečnost začíná u občana a v jeho domácnosti,“ zdůraznil Miroslav Plundrich.

Důležitou roli v tomto procesu podle generálmajora Čepelky hraje vzdělávání, a to nejen v armádě, ale napříč celou společností. „Bez vzdělávání nebudeme mít rozhled, nebudeme mít informace ani kritické myšlení. Pro každého vojáka je vzdělávání důležité a jsem rád, že v prostředí Armády České republiky můžeme hovořit o celoživotním vzdělávání,“ uvedl generálmajor Čepelka.

Právě tento důraz na praktickou bezpečnost, prevenci a propojení odborné sféry s veřejností dává plzeňské konferenci specifický charakter. Nejde pouze o odborné fórum pro úzký okruh specialistů, ale o platformu, která se snaží přenášet bezpečnostní témata směrem k celé společnosti.

Regionální formát s celostátním významem

Jedním z nejzajímavějších aspektů Bezpečnostní konference v Plzni zůstává skutečnost, že se podobně rozsáhlá odborná debata neodehrávala v Praze, ale v regionu. Právě decentralizace bezpečnostní diskuse představuje podle organizátorů důležitý krok směrem k většímu zapojení veřejnosti do témat obrany a bezpečnosti. Také proto plzeňská konference získala záštitu představitelů resortů obrany a vnitra, Generálního štábu AČR i města Plzně. Magazín CZ DEFENCE byl pak mediálním partnerem této významné události.

Druhý ročník BKP ukázal, že veřejná debata o bezpečnosti má v české společnosti své pevné místo. Současně potvrdil rostoucí význam regionálních odborných akcí, které dokážou propojit armádu, bezpečnostní experty, akademickou sféru i běžné občany. V době rostoucí nejistoty a proměnlivého bezpečnostního prostředí jde o trend, jehož význam bude v následujících letech dále narůstat.

ZDROJ ZDE