Ghost Hunters 2026: Armáda ČR testovala oči a uši moderního bojiště

Armáda České republiky nedávno uskutečnila cvičení Ghost Hunters 2026, jehož cílem bylo „prověřit oči a uši AČR na moderním bojišti“ v rámci nasazení jednotek zpravodajského zabezpečení, průzkumu a elektromagnetického boje. Cvičení bylo organizováno 53. plukem průzkumu a elektronického boje. Redakce CZ DEFENCE byla přizvána k účasti na tomto dvoutýdenním cvičení, do něhož se v několika lokalitách napříč Českou republikou zapojilo více než 1000 vojáků. Klíčovými prostory byly vojenské újezdy Libavá a Boletice.

Pro bojovou připravenost AČR se jedná o významné cvičení, jelikož se letos jednalo o nejkomplexnější prověření schopností zpravodajského zabezpečení, průzkumu a elektromagnetického boje. Vojáci si procvičili celý řetězec činností – od shromažďování, vyhodnocování a předávání informací až po nasazení mechanizovaných jednotek v součinnosti se systémy elektronického boje. Rychlé a odolné předávání informací z bojiště k velitelství a zase zpět bylo jedním z klíčových bodů letošního cvičení Ghost Hunters, jehož předešlý ročník se uskutečnil v roce 2024.

Naše redakce sledovala jeden z finálních manévrů ve vojenském újezdu Libavá, kde cvičení vyvrcholilo. Dominantním momentem byla zteč mechanizované roty, podporované vrtulníkem vzdušných sil AČR. Klíčovou roli v oblasti elektronického boje ale sehrál mobilní rušič STARKOM na podvozku Tatra Force umístěný v přilehlém lese, odkud kryl postup mechanizované jednotky s vozidly BVP‑2.

Během cvičení však bylo využito širší spektrum schopností, kterými 53. pluk disponuje. Byly využity průzkumné skupiny, včetně hloubkového průzkumu, vyzkoušeny byly výsadky z letounu CASA, z vrtulníků i přesuny na vozidlech. Prostor byl monitorován bezpilotními systémy Puma, Scan Eagle i Vážka. Elektromagnetické spektrum bylo sledováno rotou elektromagnetického boje, byl nasazen pasivní sledovací systém DPET, rušení zabezpečovaly již zmíněné systémy STARKOM. V civilním prostoru pak operovali specialisté na zpravodajství z lidských zdrojů. Všechna data se pak zpracovávala v polních místech velení.

Vojáci během cvičení působili v prostředí ovlivňovaném prostředky elektromagnetického boje, které se v posledních letech stávají stále důležitějšími. Obě strany se snaží rušit komunikaci protivníka, narušovat datové spojení mezi jednotkami, nebo vyřazovat navigační systémy. Rušení signálů tak dokáže výrazně omezit efektivitu dronů, naváděné munice i koordinaci jednotek na bojišti.

Na bojišti 21. století není důležitý jen počet jednotek, techniky a munice. Dnešní armády potřebují mít přesný přehled o tom, co se na bojišti děje, musí informace rychle získat, vyhodnotit, předat dále a zároveň umět reagovat na dronové nebezpečí, elektromagnetické rušení i nepřátelské sledování.

Právě drony sehrávají ve válce na Ukrajině klíčovou roli. Doslova zaplavily bojiště. Obě strany je využívají k průzkumu, navádění dělostřelecké palby i přímým útokům na vojáky, techniku nebo infrastrukturu. Fronta je pod jejich neustálým dohledem ze vzduchu. Úkryt jednotek je tak těžší než kdy jindy, a i AČR se musí na tyto proměny bojiště připravit. Během cvičení Ghost Hunters 2026 pracovali vojáci s malými průzkumnými drony přímo v terénu. Kladen byl také důraz na oblast boje proti těmto bezpilotním prostředkům.

Jak již bylo zmíněno, cvičení organizoval 53. pluk průzkumu a elektronického boje, který disponuje schopnostmi v oblastech zpravodajství, průzkumu a sledování, elektromagnetického boje, či geografického a hydrometeorologického zabezpečení. Pluk nese čestný název „Generála Heliodora Píky“ na počest jednoho z nejvýznamnějších československých vojenských diplomatů a legionářů. Pluk vznikl 1. prosince 2013 a jeho součástí jsou dnes 102. průzkumný prapor, 532. prapor elektronického boje, 533. prapor bezpilotních letounů a centrum ISR.

Během cvičení měla redakce CZ DEFENCE možnost vyzpovídat tři zástupce AČR ve vysokých velitelských a řídicích funkcích.

Plk. Ivan Mahr – velitel 53. pluku průzkumu a elektronického boje

Velitelem 53. pluku je plukovník Ivan Mahr, který na cvičení Ghost Hunters 2026 přirozeně nemohl chybět. Letošní ročník byl podle něj zaměřen především na zvýšení efektivity míst velení a zdokonalení procesů řízení a kontroly. Důraz byl kladen také na ochranu vojsk.

„Naše prostředky průzkumu, elektromagnetického boje a bezpilotních systémů jsou prověřovány v reálném bojovém nasazení. My jsme se v letošním roce zaměřili zejména na zvýšení efektivity míst velení. Dále jsme se věnovali také otázkám ochrany vojsk,“ uvedl plukovník Mahr. 

Významnou roli v rámci cvičení sehrává elektromagnetický boj, který se podle plukovníka Mahra stává jedním z rozhodujících faktorů současných konfliktů. „Ovládnutí elektromagnetického spektra často rozhoduje o tom, jak se bude dál vyvíjet celková operační situace,“ vysvětlil. Každý prostředek na moderním bojišti je emitorem, který ovlivňuje elektromagnetické spektrum. Schopnost v tomto prostředí působit, získávat informace, nebo naopak protivníka rušit je tak dnes pro úspěch operace zásadní.

„Ať už elektromagnetickým působením, nebo ovlivněním elektromagnetického spektra, se snažíme vytvořit lepší podmínky pro naši vlastní bojovou činnost. Takže obecně se dá říci, že elektromagnetický boj v současném prostředí se stává jedním z klíčových faktorů k tomu, aby byl boj úspěšný,“ shrnul plukovník Mahr.

Podle velitele zůstává prioritním úkolem 53. pluku proces ISR – průzkum, sledování a získávání zpravodajských informací. Jednotky musí být schopny v co nejkratším čase nalézt cíl, identifikovat jej, propojit s procesem „targetingu“ a následně vyhodnotit efekt působení na daný cíl. „My tomu zkráceně říkáme řetězec senzor-efektor,“ přiblížil plukovník Mahr s tím, že právě tento princip představuje jeden ze základních prvků moderního vedení boje.

Velká pozornost byla během cvičení věnována také problematice bezpilotních prostředků a ochraně proti nim. Podle plukovníka Mahra se opatření proti dronům stávají zásadní součástí výcviku prakticky všech jednotek nasazovaných do bojových operací. Hrozba bezpilotních prostředků neustále narůstá bez ohledu na jejich velikost, výšku letu či způsob použití. „My se v současné době soustředíme na to, abychom přijímali naše vnitřní opatření. To znamená, že jsme ustanovili základní bojové drily, které se týkají anti-dronových opatření. Učíme se využívat ochranu k protiútokům ze shora a samozřejmě máme i detekční schopnosti, abychom dokázali vytvořit situační přehled o používání dronů, a včas varovat jednotky,“ doplnil velitel 53. pluku.

Pplk. Gustav Lakoš – velitel 102. průzkumného praporu

Na průběh cvičení navázal také velitel cvičící jednotky podplukovník Gustav Lakoš, podle kterého Ghost Hunters nepředstavuje jednorázový scénář, ale dlouhodobě budovaný systém výcviku. Cvičení se pravidelně opakuje ve dvouletých cyklech a je úzce propojeno s dalším výcvikem průzkumných jednotek. „Například jako průzkumný prapor každoročně provádíme cvičení Clear Sign,“ vysvětlil podplukovník Lakoš.

Podle podplukovníka Lakoše mezi hlavní úkoly letošního ročníku patřila certifikace jednotky, stejně jako certifikace průzkumné roty pro nasazení do zahraniční operace v Litvě. Vedle toho se jednotka soustředila také na optimalizaci míst velení a procesů řízení. Právě schopnost efektivně koordinovat průzkumné prvky, elektromagnetický boj i bezpilotní systémy považuje Lakoš za jednu z nejdůležitějších částí moderních operací.

Podle něj je sladění všech schopností v reálném čase mimořádně náročné a závisí především na situaci, ve které se jednotka nachází. Výhodou však podle něj je, že lidé na velitelských pozicích dobře znají schopnosti jednotek, které řídí. „Jak průzkum, tak elektromagnetický boj a bezpilotní systémy řídí ti vojáci, kteří v těch jednotkách působili a přesně vědí, jak fungují,“ uvedl.

Armáda se podle podplukovníka Lakoše snaží místa velení zmenšovat, zefektivňovat a zrychlovat rozhodovací procesy. Právě rychlost velení a schopnost reagovat na změny situace patří mezi klíčové prvky současného bojiště. Velkou roli při řízení operací přitom dnes hraje digitalizace a moderní softwarové nástroje.

Samotné cvičení není zaměřeno na simulaci celého spektra války, ale na konkrétní oblasti, které je potřeba ověřit a zdokonalit. „Nikdy nejsme schopni nasimulovat plné spektrum boje, musíme proto jednotlivá cvičení zaměřovat na určité oblasti. V jednotlivých oblastech připravujeme nebo ověřujeme složení jednotek, složení řídících štábů a zjišťujeme, zda je systém velení optimální. Snažíme se přitom systém optimalizovat tak, abychom byli připraveni na budoucí výzvy a hrozby,“ uvedl podplukovník Lakoš. Velitel cvičící jednotky promluvil také o výzvách, kterým jeho jednotka během cvičení čelila: „Největší reálná výzva byla v robustnosti spojení a schopnosti utajeného spojení v rámci jednotky.”

Za zásadní přínos Ghost Hunters považuje především praktické zkušenosti, které si z cvičení odnášejí jednotliví vojáci. Pro řadu z nich šlo o vůbec první větší cvičení nebo první zkušenost s působením v náročných podmínkách. „Co se týče například řidičů, může to být poprvé, co daný řidič řídil vozidlo v tak složitých terénních podmínkách. Pro operátora určitého zbraňového systému to je poprvé, co byl nasazen u daného prostředku. Pro velitele těchto prostředků, kteří nejsou dlouho na dané pozici, to je první zkušenost s vedením týmu lidí, který čelí nějakým hrozbám,“ podotknul podplukovník Lakoš.

„Na jejich současných pozicích vojáci sbírají zkušenosti, aby tak byli připraveni a schopni vykonávat vyšší a složitější pozice,“ uzavřel velitel cvičící jednotky. Právě postupné získávání zkušeností a budování schopností jednotlivců i celých týmů podle něj představuje jeden z nejdůležitějších smyslů podobných cvičení.

Pplk. Michal Pírek – řídící cvičení 

Na proměnu současných konfliktů a rostoucí význam elektromagnetického boje navázal také řídící cvičení Ghost Hunters 2026 podplukovník Michal Pírek. Podle něj byl letošní scénář cvičení připravován s důrazem na co největší přiblížení reálným podmínkám současných válečných konfliktů. Inspirací byly především zkušenosti z Ukrajiny nebo z konfliktů na Blízkém východě. „Chtěli jsme přiblížit reálné podmínky toho, co se vyskytuje ve světě, respektive v místech válečného konfliktu,“ uvedl podplukovník Pírek.

Cvičení proto zahrnovalo nejen klasické průzkumné úkoly, ale také intenzivní nasazení bezpilotních prostředků, elektronického boje a působení protivníka vybaveného moderními technologiemi. Jednotky představující tzv. „opposing forces“ (tedy síly v roli protivníka) podle Pírka disponovaly obdobnými prostředky, jaké dnes využívají reální protivníci na současných bojištích. Vedle průzkumných schopností šlo zejména o bezpilotní systémy a rušiče elektromagnetického spektra. „Snažíme se přizpůsobit turbulentnímu vývoji trendů moderních válečných konfliktů,“ podotkl.

Řídícího cvičení jsme se dotázali také na to, jaké jsou hlavní hodnoticí parametry úspěšnosti jednotek zapojených do cvičení? Podplukovník Pírek popsal, že jednotky byly hodnoceny podle standardizovaných národních certifikačních podmínek.

Příprava podobně rozsáhlého cvičení podle Pírka probíhá dlouhodobě a zahrnuje řadu štábních nácviků, válečných her i koordinaci se zahraničními partnery. Mezinárodním účastníkem Ghost Hunters 2026 byl i 65. průzkumný prapor ze slovenského Prešova, který se zúčastnil i ročníku 2024. 

„Máme tady stovky vojáků, a to jak na straně cvičících jednotek, tak v řadách opposing forces. Do toho všeho vstupuje reálná logistika, všechny vojáky potřebujeme zabezpečit polním ubytováním, jídlem, hygienou, municí a dalším materiálem. Celé takové cvičení je tak velmi náročné na plánování a koordinaci. Všechno musí fungovat jako dobře namazaný stroj. A teď v závěru cvičení můžu s klidným svědomím říct, že nám to tentokrát fungovalo velmi dobře,“ uzavřel podplukovník Pírek.

ZDROJ ZDE