Financování obranných inovací: nástroje existují, chybí propojení

Velké zbrojovky peníze mají. Banky je vítají a investoři se o jejich akcie perou. Malé firmy a start-upy ale narážejí na zeď, přestože právě z nich často přicházejí nejlepší nápady. Česko, NATO i Evropská unie už pro ně vytvořily několik nástrojů. Pořád ale chybí to, co by firmy dovedlo od prototypu k první armádní zakázce.

Evropské státy zvyšují výdaje na obranu a většina bank už zbrojaře nepovažuje za společensky škodlivé. Zájem investorů o obranná IPO podle Hospodářských novin převyšuje nabídku. Velké podniky nemají s financováním problém. Mají vlastní zdroje nebo banky, které jim rády půjčí.

Jinak je tomu u malých a středních firem. Přitom právě ony přinášejí inovace, které obrana dnes nejvíc potřebuje. Válka na Ukrajině ukázala, jak důležité jsou rychlé nápady, například levné drony. Takové nápady ale často vznikají v malých týmech. Tyto týmy potřebují čas, zkoušky a kapitál dřív, než dostanou první objednávku.

Nejdál se posunula Evropská investiční banka. V dubnu 2024 představila plán na podporu bezpečnosti a obrany a uvolnila na něj šest miliard eur. Zrušila také pravidlo, že projekt s dvojím využitím musí mít víc než polovinu příjmů z civilního trhu. Podnět přitom v únoru 2024 dal tehdejší český ministr financí za ODS Zbyněk Stanjura. Banka navíc otevřela úvěrové linky pro malé firmy a start-upy. Zbraně a munici tehdy ještě financovat nesměla.

Doma pomáhá exportní pojišťovna EGAP. Vláda jí v březnu 2025 navýšila kapitál o 500 milionů korun. Díky tomu může pojistit úvěry pro obranný průmysl až za pět miliard. Stát tak převezme část rizika od bank a půjčky by měly zlevnit. Podmínkou je, aby nové výrobní kapacity vznikaly v Česku. Předseda představenstva EGAP David Havlíček ale přiznal, že banky zůstávají k obraně opatrné. Podle HN ani vývozní licence nic nezaručuje, protože o obchodu nakonec rozhoduje útvar banky, která ho financuje. Vývoz na Ukrajinu navíc banky posuzují jen obtížně.

NATO nabízí jinou cestu. Jeho Inovační fond spravuje miliardu eur a investuje přes soukromé fondy rizikového kapitálu do technologií s dvojím využitím. Do fondu přispělo i Česko. Akcelerátor DIANA zase v roce 2024 nabídl vybraným firmám šest měsíců programu a 100 tisíc eur, tedy asi 2,5 milionu korun. Partnerem v Česku je agentura CzechInvest. Firmy dostanou také schůzky se zástupci spojeneckých armád a přístup k investorům. Taková částka ale stačí na vývoj nápadu, ne na stavbu továrny.

Zbývá soukromý kapitál. Fond Presto Tech Horizons, který vznikl ve spolupráci s CSG, mířil na víc než čtyři miliardy korun. V říjnu 2024 oznámil první investice do tří start-upů. Podle CzechCrunch ale investoři objevují obranu jen pomalu. Karel Obluk a Petr Šíma z fondů Evolution Equity Partners a Depo Ventures navíc tvrdí, že stát má nástroje, které by nestály nic a pomohly. Podle nich o nich ale nikdo nechce slyšet.

Nejnověji přichází program Agile. Evropská komise na něj navrhla 115 milionů eur, asi 2,8 miliardy korun. Členské státy schválily vyjednávací postoj 3. června 2026. Program má začít na začátku roku 2027 a cílí na malé a střední firmy, start-upy i rostoucí podniky. Granty se mají udělovat zhruba do čtyř měsíců. Armády by měly dostat nové technologie do tří let. HN upozorňují, že Agile by neměl vyžadovat mezinárodní konsorcium, které české firmy od unijních programů odrazovalo.

Přehled ukazuje, že Česko nemá nedostatek programů. Má nedostatek propojení mezi nimi. Start-up potřebuje tři věci v tomto pořadí: peníze na vývoj, zkoušku u armády a první objednávku. Většina nástrojů řeší jen první krok. Vývoz bez armádního nákupu nebo potvrzené zkoušky je přitom podle novin složitý, a nováčky to překvapuje. Armáda tak rozhoduje o tom, zda firma vůbec dostane šanci.

Stát navíc oslabil část vlastní podpory. Ministerstvo obrany po posledních volbách zrušilo odbor průmyslové spolupráce a část agendy předalo ministerstvu průmyslu. Zkušení lidé odešli. Zda se situace zlepší, ukáže podzimní vyhodnocení armádního cvičení Drone Shield 2026. Podle HN se pak pozná, jestli se pro výrobce dronů něco změní.

Obavy vyvolává i budoucnost evropských peněz. V rozpočtu na roky 2028 až 2034 se obranné programy sloučí do jednoho fondu konkurenceschopnosti. Firmy budou o peníze soutěžit. Podle bývalé šéfky odboru průmyslové spolupráce Radky Konderlové tak nepůjde o dotace, které se jen rozdělují.

Podle HN chybí také cílené obranné dluhopisy. Fungovat by mohly podle vzoru francouzské rozvojové banky. Stát by vydával tematické dluhopisy a banky by k nim nabízely úrokovou slevu oproti běžným dluhopisům. Peníze by tak šly přímo do obrany.

Nabízí se ale širší závěr. Kapitál pro obranné firmy v Česku už z velké části existuje. Chybí rychlost, jasná pravidla a ochota státu být prvním zákazníkem. Země, která dokáže malé firmě slíbit, že její dron armáda vyzkouší do půl roku, přitáhne víc talentů než další dotační výzva. Takový slib je zároveň nejlevnější nástroj, jaký má stát k dispozici.

Zdroj: Hospodářské noviny, ČT24, EIB, E15, Lupa, CzechCrunch, Rada EU

ZDROJ ZDE