Aliance dosáhla historického milníku výdajů na obranu – implikace pro Česko
Nedávný haagský summit NATO definitivně změnil pravidla hry v evropské bezpečnosti. Aliance dosáhla historického konsensu o navýšení obranných výdajů na pět procent HDP do roku 2035 – odpovědi na ruskou agresi, íránsko-izraelskou eskalaci a čínské vojenské posilování. Česká republika, která letos poprvé splnila dvouprocentní cíl a plánuje růst na tři procenta do roku 2030, podpořila tento ambiciózní plán známý jako „Haagský obranný investiční plán“. Jde o víc než jen čísla v rozpočtu – Evropa se rozhodla pro skutečnou nezávislost v oblasti obrany namísto závislosti na amerických bezpečnostních zárukách v době narůstajících globálních hrozeb.
Ruská hrozba dosahuje kritického bodu
Více než tři roky pokračující ruská agrese na Ukrajině fundamentálně změnila bezpečnostní prostředí v Evropě a nutí Alianci k zásadní strategické reorientaci. Moskva demonstrovala nejen ochotu použít vojenskou sílu proti sousedním zemím, ale také schopnost udržovat válečné úsilí při současném posilování svých ozbrojených sil. Ruská armáda nyní disponuje bojovými zkušenostmi z velkého konfliktu, masivně navýšila vojenskou výrobu a prokázala schopnost adaptace na moderní bojiště. Současně Kreml systematicky posiluje své pozice v Kaliningradu a na západních hranicích, zatímco jeho rétorika vůči NATO se stává stále agresivnější s častými jadernými vyhrůžkami.
Eskalace a napětí na Blízkém východě
Paralelně probíhající eskalace na Blízkém východě přináší další rozměr nestability. Izraelské údery na íránská vojenská a jaderná zařízení ze 13. června 2025, označené jako operace „Rising Lion“, vyvolaly bezprecedentní dvanáctidenní konflikt, který skončil až 24. června křehkým příměřím zprostředkovaným americkým prezidentem Trumpem. Konflikt eskaloval 21. června přímými americkými útoky na tři íránská jaderná zařízení v Fordow, Isfahanu a Natanzu, což představovalo první přímou americkou vojenskou akci proti Íránu od desetiletí. Podle íránských zdrojů si konflikt vyžádal nejméně 627 mrtvých a téměř 5 000 zraněných v Íránu, zatímco Izrael hlásí 24 obětí. Tato konfrontace ukázala nebezpečí rychlé eskalace regionálních konfliktů do globálních rozměrů a prohloubila rozdělení mezi Spojenými státy a jejich evropskými spojenci ohledně přístupu k íránskému jadernému programu.
Čínský faktor mění bezpečnostní rovnováhu
Čínský faktor se mezitím posunul ze vzdálené hrozby na přímý bezpečnostní problém pro NATO. Podle hodnocení generálního tajemníka NATO Marka Rutteho z června 2025 bude mít Čína do roku 2030 o sto lodí více, než současně disponují Spojené státy, zatímco čínská obranná průmyslová základna převyšuje americké výrobní kapacity. Peking současně poskytuje Rusku kritickou podporu prostřednictvím technologií dvojího využití – podle amerických oficiálních zdrojů importuje Rusko téměř 70 % obráběcích strojů a 90 % mikroelektroniky z Číny.
Struktura nového investičního plánu
Haagský obranný investiční plán počítá s dvojí strukturou výdajů. Spojenci se zavázali vynaložit minimálně 3,5 % HDP ročně na základní obranné požadavky podle dohodnuté definice obranných výdajů NATO a k plnění NATO cílů schopností. Druhá část ve výši až 1,5 % HDP ročně bude směřovat na ochranu kritické infrastruktury, obranu sítí, zajištění civilní připravenosti a odolnosti, podporu inovací a posílení obranné průmyslové základny.
Spojenci se také dohodli předkládat roční plány ukazující věrohodnou, postupnou cestu k dosažení tohoto cíle. Trajektorie a rovnováha výdajů podle tohoto plánu bude přezkoumána v roce 2029 ve světle strategického prostředí a aktualizovaných cílů schopností.
Česká pozice a implementace
Česká pozice byla v rámci summitu jasně artikulována. Podle informací z českých zdrojů Česká republika podpořila navyšování obranných výdajů s cílem zajistit obranyschopnost aliance a dosáhnout spravedlivějšího sdílení břemene mezi spojenci. Země se připojila ke konsensu o postupném nárůstu šířeji definovaných obranných výdajů na 5 % HDP do roku 2035.
Tento závazek navazuje na již schválené kroky. V březnu 2025 rozhodla Vláda ČR o zvýšení obranných výdajů na 3 % HDP do roku 2030, s postupným ročním nárůstem o 0,2 % HDP. Pro rok 2025 zůstávají obranné výdaje na 2 % HDP ve výši 154,4 miliardy korun, přičemž dalších 6,4 miliardy korun je alokováno z ostatních ministerstev.
Konkrétní priority české modernizace zahrnují výstavbu schopností pozemních sil, protivzdušné a protiraketové obrany, systémů velení a řízení a logistických možností. Klíčovým projektem bude budování těžké brigády a nákup tanků, jak uvedla ministryně Černochová.
Podpora Ukrajiny jako součást obranných výdajů
Významnou inovací summitu bylo začlenění podpory Ukrajiny do výpočtu obranných výdajů. Podle Haagské deklarace „spojenci potvrzují své trvalé suverénní závazky poskytovat podporu Ukrajině, jejíž bezpečnost přispívá k naší, a za tímto účelem budou zahrnovat přímé příspěvky na obranu Ukrajiny a její obranný průmysl při výpočtu obranných výdajů spojenců.“
NATO poskytlo podle Rutteho od začátku roku 2025 Ukrajině více než 35 miliard eur bezpečnostní pomoci, přičemž se očekává, že celková pomoc v roce 2025 překoná loňských více než 50 miliard eur.
Paradox současné evropské bezpečnosti
Evropa se nachází v paradoxní situaci: zatímco NATO teoreticky disponuje jistou převahou v počtech a technologiích nad Ruskem, v praxi postrádá klíčové schopnosti pro rychlou reakci. Problém nespočívá v nedostatku zbraní nebo vojáků, ale v jejich operační integraci, logistickém propojení a schopnosti koordinovaně působit jako jednotná síla. Aliance může dosáhnout skutečné převahy pouze tehdy, když evropské státy převezmou větší odpovědnost za vlastní obranu a sníží svou závislost na amerických kapacitách.
Časový tlak této transformace je enormní. Současné tempo ruské vojenské rekonstituce a geopolitických změn vytváří úzké okno příležitosti pro evropskou adaptaci. Moskva by při vhodných okolnostech mohla být ochotna testovat aliančních závazků, zejména pokud by vnímala NATO jako politicky rozdělené nebo vojensky nepřipravené na rychlou reakci.
Ekonomická realita a strategické volby
Ekonomické zatížení pětiprocentním cílem bude bezprecedentní od konce studené války, ale evropské země už začaly tuto cestu. Polsko jako průkopník již dosahuje téměř pěti procent, Německo se osvobodilo od rozpočtových omezení pro obranu, Francie akceleruje investice a Británie plánuje postupný nárůst. Nizozemsko jako hostitel summitu dává příklad kombinací klasických obranných výdajů s investicemi do související infrastruktury.
Tato vlna investic však není pouze reakcí na vnější tlak, ale odrazem pochopení nové strategické reality. Ruské schopnosti protivzdušné obrany se dramaticky zlepšily, zejména v strategicky klíčovém Kaliningradu, kde moderna systémy S-400 mění vojenskou rovnováhu v baltském regionu. Současně čínsko-ruské partnerství poskytuje Moskvě technologické a ekonomické zázemí pro dlouhodobé udržení konfrontačního kurzu.
Závěr
Haagský summit představuje definitivní rozchod s post-studenoválečnou bezpečnostní architekturou založenou na předpokladu trvalého míru a amerických bezpečnostních garancí. Rozhodnutí o pětiprocentních obranných výdajích signalizuje přechod k novému paradigmatu, kde evropské státy berou aktivní odpovědnost za vlastní bezpečnost v multipolárním světě.
Generální tajemník Rutte na závěr summitu prohlásil, že NATO se díky rozhodnutí stane „silnější, spravedlivější a smrtelnější aliancí“. Prezident Trump označil výsledky za „velké vítězství“ a vyjádřil naději, že dodatečné prostředky budou utraceny za vojenský hardware vyrobený ve Spojených státech.
Pro Českou republiku tato transformace otevírá příležitost redefinovat svou roli od příjemce bezpečnosti k jejímu aktivnímu spolutvůrci. Investice do obranných kapacit současně znamenají investice do technologického rozvoje, průmyslové základny a strategické autonomie. Přechod k „válečnému myšlení“ vyžaduje fundamentální změnu od národní logiky k aliančnímu uvažování, kde technologie kompenzují kvantitativní nevýhody vůči autoritářským režimům.
Haagský summit rozhodl o tom, že demokratický svět dokázal překonat krátkodobé ekonomické úvahy ve prospěch dlouhodobé strategické vize. Země, které nedosáhnou investičních cílů do roku 2035, riskují ztrátu strategické autonomie a závislost na bezpečnostních zárukách ostatních. Naopak státy, které dokážou transformovat své obranné kapacity, získají možnost aktivně formovat bezpečnostní prostředí a přispět k odstrašení, které předchází konfliktu.
Česká podpora pětiprocentního cíle proto není jen technickým rozpočtovým rozhodnutím, ale strategickou volbou o budoucnosti země v nové geopolitické realitě. V době, kdy se autoritářské a nedemokratické režimy pokoušejí přepsat mezinárodní řád silou, představuje investice do obrany nejen vojenskou nutnost, ale také politické potvrzení závazku k demokratickým hodnotám, které definují naši civilizační identitu.
Zdroj: NATO, Politico, Reuters, Defence Industry
