Od Off

Generální ředitel Tatra Trucks: Česká armáda je pro Tatru prioritní a také referenční zákazník

Českého výrobce nákladních, vojenských a speciálních automobilů značky Tatra sídlícího v Kopřivnici není třeba příliš představovat. Tyto vozidla s osvědčeným unikátním podvozkem jsou dobře známy u nás i v zahraničí. Na to, jak si nyní česká automobilka stojí na trhu, jak probíhají dodávky vozidel pro českou a slovenskou armádu, nebo jaké jsou budoucí plány, jsme se zeptali generálního ředitele společnosti Tatra Trucks Kristijana Fiketa.

Foto: Vozidla Tatra s osvědčeným unikátním podvozkem jsou dobře známy u nás i v zahraničí | Tatra Trucks
Foto: Vozidla Tatra s osvědčeným unikátním podvozkem jsou dobře známy u nás i v zahraničí | Tatra Trucks

Tatra Trucks v současnosti připravuje největší investice ve své historii. Které části tohoto plánu považujete za klíčové pro budoucnost firmy?

Nejdůležitější částí celého plánu a vlastně i důvodem, proč jej chceme realizovat, je navýšení kapacity výroby. To je nezbytná podmínka k tomu, abychom mohli plnit zakázky, které máme a které bychom navíc mohli získat, ale nyní je nemůžeme plnit v dostatečně krátkém čase ani je přijímat, právě kvůli současné nedostačující výrobní kapacitě Tatry.

Tomáš Pojar: Armáda ČR potřebuje část činností do budoucna outsourcovat a více se otevřít společnosti

Jak se snažíte udržet konkurenceschopnost značky Tatra v globálním měřítku – zejména v oblasti obranného průmyslu?

U nás v Tatře nyní probíhá velký projekt unifikace tzv. aktivních položek, tedy dílů, které jsou potřebné ke kompletaci vozidel. Tento projekt nám přinese snížení nákladů na výrobu jednotlivých vozů. Chceme docílit celkově menšího počtu těchto položek a dosáhnout vysokého stupně unifikace těch, které zůstanou, což povede k větší efektivitě výroby v našich provozech a v dceřiné firmě Tatra Metalurgie, ale i u externích subdodavatelů. Menší počet aktivních položek se promítne do snížení nákladů na jejich obrábění, a navíc se tím uvolní kapacity na větší objem jejich výrobních dávek. Sníží se také nároky na skladovací prostory nebo třeba vedení kmenových dat o výrobě atd.

Vidíte v budoucnu prostor pro rozšíření výroby mimo Českou republiku, například formou licencí nebo joint-venture?

Ano, pracujeme na těchto možnostech velmi aktivně. Máme různé nabídky z různých částí světa na transfer technologií nebo joint-venture. V minulých letech jsme měli několik projektů tohoto druhu, například v Saúdské Arábii, kde byla v minulém desetiletí vybudována továrna na montáž vozů Tatra. Ve Spojených arabských emirátech s místním partnerem chystáme joint-venture.

Jak hodnotíte roli společnosti Tatra Trucks v rámci modernizace Armády České republiky?

Česká armáda je pro Tatru prioritní a také referenční zákazník. My jsme velmi rádi, že můžeme do české armády dodávat naše vozy, je to pro nás vysoce ceněná vizitka, protože má vysoké nároky a požadavky a chce ta nejlepší vozidla. A my se tomu musíme samozřejmě přizpůsobit, a to nás posouvá ve vývoji dál a dál. Díky tomu pak můžeme i dalším zákazníkům nabízet automobily a podvozky, které mají vysokou reputaci a jejich schopnosti jsou v prostředí NATO i spojeneckých ozbrojených sil čím dál tím více známé a oceňované. Výhodou pro českou armádu je také to, že má domácího výrobce, který ji může dodávat nejen vozidla, ale i hlavní součásti, jako podvozky, motory, kabiny, převodovky nebo náhradní díly a další logistické a servisní služby. To může být klíčové například při mezinárodních krizových situacích, v takovéto strategicky výhodné pozici není mnoho ozbrojených sil v Evropě ani po světě.

Další Čtení :  Vznik 3. čs. střeleckého pluku „Jana Žižky z Trocnova“

Jaké exportní trhy jsou pro Tatru v oblasti vojenských vozidel v současnosti nejperspektivnější?

Vzhledem k současné situaci na východě Evropy je pochopitelné, že naše vozidla dodáváme na Ukrajinu, kde slouží jako logistická vozidla, ale i jako platformy pro různé vojenské aplikace, dodáváme tam vozy ale i hasičům a záchranářům. Jako perspektivní vnímáme západní Evropu, projekt vozidel pro belgickou armádu byl první velkou zakázkou na tomto teritoriu, desítky speciálních vozidel jsme už dodali i německé armádě. V porovnávacích testech naše vozy ve srovnání s automobily zavedených západoevropských značek vycházejí velmi dobře a v řadě parametrů je překonávají, jak víme od našich partnerů. Ale Tatra v současné době nemá v západní Evropě vybudovanou silnou prodejní pozici jako má například ve střední Evropě. Musíme tedy na tom zapracovat, najít odborníky na prodejní strategie, na marketing atd., takové, kteří se na západoevropském trhu orientují a mají váhu.

Foto: Osvědčené unikátní podvozky Tatra jsou známy po celém světě | Tatra Trucks
Foto: Osvědčené unikátní podvozky Tatra jsou známy po celém světě | Tatra Trucks

Cítíme velké možnosti a potenciál i v Asii, například v Jižní Koreji, Thajsku, naplno zase spolupracujeme s indickým státním podnikem BEML, máme projekty v Indonésii atd. Je zajímavé, že právě v Asii zákazníci čím dál více preferují kvalitu před nízkonákladovými řešeními, což dříve nebylo, a my jsme tam schopni uspět a máme co nabídnout. Obecně se prosazujeme také na Středním a Blízkém východě a rovněž v Izraeli. Požadavky izraelských zákazníků mají pro nás velký přínos, posouvají nás technologicky hodně dopředu.

Jaký dopad na rozvoj Tatry má nedávná valná hromada, kde menšinový akcionář odmítl investiční plán podpořit a co se týče navýšení základního kapitálu navrhl jen 100 miliónů Kč?

V této souvislosti musím říct, že výsledek valné hromady na nás nesmí mít žádný negativní vliv. My se musíme soustředit na naše cíle, posláním Tatry je vyrábět automobily a generovat zisk pro akcionáře. Abychom to mohli naplňovat, musíme Tatru posouvat dál, po stránce výrobní, technologické, ale i třeba po stránce zázemí a pracovního prostředí pro zaměstnance atd. Jakým způsobem to děláme, tak to akcionářům ukazují konkrétní čísla, například počet vyrobených vozů, tržby, zisk a jiné. My jako vedení firmy můžeme jen doufat, že tyto konkrétní výsledky budou akcionáři vnímat pozitivně. Za tento rok například už nyní víme, že objem výroby narůstá, prokazatelně děláme kroky, které zvyšují efektivitu výroby a snižují výrobní náklady. 

Další Čtení :  Přednáška Za císaře i republiku přeložena o týden
Foto: Tatra Force 3. generace na kopřivnickém testovacím polygonu | Michal Pivoňka / CZ DEFENCE
Foto: Tatra Force 3. generace na kopřivnickém testovacím polygonu | Michal Pivoňka / CZ DEFENCE

Skupina CSG, která je jedním z akcionářů Tatry, se výrazně orientuje na zbrojní průmysl. Co Tatře přináší spolupráce s firmami skupiny CSG? 

Ten přínos je zásadní, za vše mluví čísla. V současné době 80 procent veškerých tržeb Tatry tvoří vojenské zakázky, 20 procent připadá na civilní sektor. Z uvedeného množství vojenských zakázek pak přes 90 procent Tatra získává díky zakázkám společností skupiny CSG nebo spoluprací s nimi. Bez spolupráce s firmami skupiny CSG by objem výroby v Tatře byl v řádech nižší.

Jak se daří Tatře od vašeho nástupu navyšovat výrobu?

Daří se nám to. Chceme se dostat na objem výroby 3000 vozů ročně do roku 2028. To znamená, že musíme navyšovat kapacitu výroby každoročně o 20 až 30 procent, v současnosti jsme na úrovni o přibližně 20 procent vyšší než loni touto dobou. Ale netýká se to jen vozů, ale i například našich motorů, o které je u vojenských provozovatelů čím dál větší zájem. U nich jsme už nyní oproti loňskému roku zvětšili objem výroby o přibližně 200 procent.

Jak probíhají dodávky pro českou a slovenskou armádu na základě rámcových smluv, které byly s českým i slovenským ministerstvem obrany uzavřeny? Jakou roli v těchto dodávkách má Tatra Trucks a jakou společnost Tatra Defence Systems (TDS), která je smluvní stranou?

Dodávky probíhají v souladu se smlouvou, tak jak určuje její časový plán a podle objednávek obou armád. Co se týče role Tatra Trucks a Tatra Defence Systems, je potřeba zdůraznit, že Tatra Trucks v dodávkách pro českou i slovenskou armádu vystupuje jako subdodavatel. V médiích jsem někde zaznamenal spekulace, že TDS je jakýsi zprostředkovatel dodávek tatrovek pro AČR. Není to tak. Tatra Trucks není výrobcem zbraní či vojenského vybavení, je dodavatelem mobility, tedy vozů a podvozků. Zástavby zbraňových systémů a vojenského vybavení do vozidel či na podvozky Tatra provádějí na to specializované firmy. Tatra Trucks toto nikdy nedělala a nedělá.

V případě zmiňované rámcové smlouvy pro AČR je dodavatelem právě firma Tatra Defence Systems, která je součástí CSG. Ta odebírá od naší automobilky Tatra Trucks podvozky nebo vozidla, které vybavuje například pancéřovanými kabinami, které Tatra Trucks vůbec nevyrábí, dále speciálním vojenským vybavením, hardwarem a softwarem, zbraňovými systémy, k čemuž také disponuje certifikáty, povoleními a dokumentací a má na to i své odborníky, a takto vozidla připravená podle požadavků armády jí také dodává. Tímto vším Tatra Trucks jako automobilka nedisponuje, a tedy by se ani nemohla do tendru na vojenská vozidla pro armádu přihlásit. Spolupráce Tatra Trucks a TDS na dodávkách v rámci rámcové smlouvy pro AČR je tedy zcela transparentní a řídí se standardními procesy.

Další Čtení :  Plk. Vlastimil Štěbra: Supacat je posunem o úroveň výš – nabízí vyšší nosnost, delší vytrvalost a lepší ochranu osádky
Foto: Generální ředitel společnosti Tatra Trucks Kristijan Fiket | Tatra Truks
Foto: Generální ředitel společnosti Tatra Trucks Kristijan Fiket | CZ DEFENCE

Je možnost, že se do tohoto systému rámcových smluv na vozidla Tatra zapojí i další členské státy NATO?

Ano, určitě ta možnost je. Například se pracuje na tom, aby se k projektu připojila chorvatská armáda. Oficiální jednání jejích zástupců s českým ministerstvem obrany už probíhají. Samozřejmě, že budeme rádi, když se připojí i další členové NATO. 

Z vašeho životopisu je známo, že jste před zahájením kariéry průmyslového manažera působil v chorvatských speciálních jednotkách a jste držitelem nejvyššího chorvatského vojenského vyznamenání. Za co jste toto ocenění získal a jak na vaši vojenskou kariéru vzpomínáte?

No víte, já vyznamenání vlastně dostal kvůli mladické nerozvážnosti (smích). Na začátku konfliktu po rozpadu bývalé Jugoslávie jsem těžce nesl agresi srbských jednotek na chorvatském teritoriu, ale v roce 1991 jsem moc mladý, abych se mohl nějak aktivně zapojit. V roce 1994 jsem ukončil studium na policejní akademii a společně se svými spolužáky jsem ve svých 18 letech hned vstoupil do speciálních jednotek. V nich už byli ostřílení veteráni, kteří zažili reálné boje, a my jsme přišli jako první generace školených specialistů. Tehdy se o nás psalo v tisku v superlativech jako o vyškolených speciálech pro 21. století, které ale ještě ani nenastalo (smích). I na základě tohoto nežádoucího PR se nám staří veteráni samozřejmě smáli, dělali si z nás legraci a nebrali nás vážně. A tak jsem se všem snažil ukázat, co ve mně je a vrhal jsem se do všeho po hlavě a jako první. Několikrát jsem uspěl v bojových situacích, kdy byla zdánlivě mizivá šance. Vlastně jsem měl neuvěřitelné štěstí, že jsem vše přežil, spoustě mých kolegů se to bohužel nepodařilo. Kamarádi na mě pak volali „Run, Forrest, Run!“, podle známého filmu. Takže jsem vlastně dostal vyznamenání za mladickou nerozvážnost a horlivost.

ZDROJ ZDE