Jan Hrubý / 4. 3. 1915 – 18. 6. 1942

04. 03. 2025

Jan Hrubý, statečný voják a odbojář, prošel nelehkou cestou od číšníka ve Zlíně až po člena paraskupiny BIOSCOP. Po útěku z nacistického Německa se zapojil do bojů ve Francii a následně se v Británii podrobil speciálnímu výcviku. V roce 1942 byl vysazen na území Protektorátu, kde se podílel na sabotážích a skrýval se před gestapem. Po atentátu na Heydricha našel úkryt v kryptě pravoslavného chrámu, kde v obklíčení zvolil smrt vlastní rukou. Po válce byl povýšen in memoriam do hodnosti podplukovníka.

Před 110 lety se v Kunovicích na Uherskohradišťsku narodil do rodiny pomocného cihlářského dělníka Jana Hrubého a jeho manželky Kateřiny, rozené Komínkové syn Jan. Pozdější voják, odbojář a člen paraskupiny BIOSCOP, který svůj život ukončil výstřelem ze své zbraně v kryptě sv. Cyrila a Metoděje.

Po ukončení školní docházky nastoupil 29. 10. 1929 do učení na číšníka v hotelu Městská záložna ve Zlíně a dokončil jej tamtéž v hotelu Zlatá hvězda. Po vyučení pracoval ve Zlíně jako vrchní číšník. Dne 6. 3. 1937 byl odveden a 1. 10. 1937 nastoupil voj. prez. službu u hran. prap. 10 v Trebišově. Zde absolvoval poddůstojnickou školu a dnem 1. 10. 1938 byl povýšen do hodnosti svobodníka. Po okupaci a vzniku protektorátu byl z armády dnem 1. 4. 1939 propuštěn do zálohy. Po návratu do civilního života se 8. 5. 1939 přihlásil na práci do Říše. Doufal, že se mu tak snáze podaří odejít do čs. zahraniční armády. V Německu byl šest měsíců zaměstnán jako dělník na stavbě přístavu v Kielu a neúspěšně se pokoušel dostat za hranice. K útěku nakonec využil vánoční dovolenou u rodičů.
Společně s několika přáteli překročil 2. 1. 1940 hranice u Strážnice, odkud se chtěl dostat do Maďarska a přes Jugoslávii do Francie. Byli však zadrženi a vráceni zpět. Ještě v lednu 1940 však přešli hranice opět a po složité cestě přes Jugoslávii, Řecko, Turecko a Bejrút se dostali do jihofrancouzského Agde. Zde byl Jan Hrubý zařazen 4. 6. 1940 v hodnosti desátníka ke 3. rotě čs. pěšího pluku 1. Zúčastnil se bojů s Němci na francouzské frontě a po kapitulaci Francie byl na lodi Rod el Farag evakuován do Británie, kam přijel 13. 7. 1940.

Po vzniku 1. čs. smíšené brigády byl zařazen k 1. rotě pěšího praporu 1 (dnem 28. 10. 1940 byl povýšen do hodnosti četaře). V létě 1941 byl vybrán pro plnění zvláštních úkolů ve vlasti. V termínu od 15. 8. do 13. 9. 1941 absolvoval základní sabotážní kurs na STS 26, po němž bezprostředně následoval parakurs na STS 51 v Ringway (od 14. do 20. 9. 1941), dále od 14. 10. do 7. 11. 1941 kurs průmyslové sabotáže na STS 17 v Hatfieldu u Hertfordu. Dnem 8. 11. 1941 byl přidělen na čs. výcvikovou stanici STS 2 na zámečku Bellasis u Dorkingu, kde pobýval až do vyslání do akce. Zařazen byl do tříčlenné skupiny BIOSCOP, kterou kro mě něj tvořil velitel rtm. Bohuslav Kouba a čet.asp. Josef Bublík. Jejich úkolem bylo provádění destrukcí na železničních tratích v oblasti Vlárského průsmyku a případná sabotáž většího rozsahu ve vsetínské Zbrojovce.
Dne 27. 4. 1942 odletěl (s falešnou legitimací na jméno Jan Daněk) spolu se skupinami BIVOUAC a STEEL do akce a kolem 1.33 hod. následujícího dne byl spolu s ostatními vysazen u osady Požáry na Křivoklátsku. Po seskoku a ukrytí kontejneru s destrukčním materiálem zamířila skupina do Slaného, kde se rozdělila. Bublík s Hrubým odjeli na Moravu a pokoušeli se vyhledat osoby na kontaktních adresách v Uherském Hradišti. Všichni potencionální spolupracovníci parašutistů byli však již zatčeni, a proto se parašutisté vrátili do Prahy, kde našli úkryt v ilegálních bytech. Rtm. Kouba se mezitím v Praze spojil s velitelem skupiny OUT DISTANCE npor. pěch. Adolfem Opálkou a 30. 4. 1942 se zúčastnil neúspěšného pokusu o vyzvednutí ukrytého materiálu na místě seskoku, který však byl již dříve objeven Němci. Na útěku před gestapem se 3. 5. 1942 otrávil na četnické stanici v Kutné Hoře.
Hrubý s Bublíkem našli po atentátu na Reinharda Heydricha spolu s ostatními parašutisty úkryt v pravoslavném chrámu Cyrila a Metoděje v Resslově ulici. V tamní kryptě spáchal čet. Hrubý v nepřátelském obklíčení sebevraždu zastřelením. V červnu 1948 byl posmrtně povýšen do hodnosti nadporučíka pěchoty a ke dni 30. 6. 2002 jmenován do hodnosti podplukovníka in memoriam.

Vyznamenání:

• 3 × Československý válečný kříž 1939;
• Československá vojenská pamětní medaile se štítkem F–VB;
• Československý vojenský řád Za svobodu – zlatá hvězda;
• Řád rudé zástavy;

Památky:

• Pamětní deska na kostele sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici v Praze;
• Pamětní deska na rodném domě v Kunovicích, který stojí v ulici, jež po něm byla pojmenována;

Převzato z publikace Vojenské osobnosti československého odboje; sestavil kolektiv autorů (Vojenský historický ústav Praha, 2005).

Podrobně se Janu Hrubému i dalším členům členům výsadku BIOSCOP věnoval historik VHÚ Praha PaeDr. Jindřich Marek například v tomto článku: S Gabčíkem a Kubišem v hodinách smrti… Muži z operace BIOSCOP

Můžete také navštívit místo posledního boje hrdinných parašutistů. Dnes je z něj Národní památník hrdinů heydrichiády ve správě Vojenského historického ústavu Praha.

Zdroj článku s odkazem zde| Vybírejte z vybavení třeba: