Lucie Brešová: Společně s Polskem patříme mezi nejvyspělejší ekosystémy kybernetické bezpečnosti ve střední a východní Evropě
Mediální skupina The Recursive společně s partnery nedávno představila první ucelenou zprávu mapující stav inovací v oblasti obranných a dual-use technologií a kyberbezpečnosti v 19 zemích střední a východní Evropy (CEE). Publikace „The State of Defense & Cybersecurity Tech in CEE“ ukazuje, že region se postupně mění z pouhého konzumenta bezpečnostních řešení v aktivního poskytovatele a inovátora.
Zpráva zdůrazňuje, že ruská agrese na Ukrajině zásadně urychlila vývoj obranných technologií a vzestup nových startupů. Podle autorů zprávy se bez lidí nelze bránit, ale bez technologií nelze vyhrát. Technologie tak dnes hrají v obranných strategiích států i firem klíčovou roli. Kybernetická bezpečnost se v regionu stává jedním z kritických pilířů obrany. Významně roste počet univerzitních programů – více než 240 univerzit v CEE dnes nabízí specializované obory zaměřené na kyberbezpečnost. Současně však evropské trhy brzdí složitá regulace, která zpomaluje komercializaci a růst firem.
Report věnuje samostatnou pozornost i jednotlivým zemím. Česko se řadí mezi nejvyspělejší ekosystémy v oblasti kybernetické bezpečnosti, a to společně s Polskem. Autoři zmapovali 26 českých startupů specializovaných na kyberbezpečnost a dalších 7 startupů v oblasti obranných a dual-use technologií. Jedním z hlavních podporovatelů těchto startupů je fond Presto Tech Horizons, který se zaměřuje na startupy zabývající se vývojem produktů v oblasti defense a resilience tech nejen u nás, ale také v zemích NATO a spojeneckých zemích. Podle Lucie Brešové, partnerky fondu, se bezpečnostní prostředí v Evropě dramaticky mění a s ním i role střední a východní Evropy. Podle nové analytické zprávy už region není pouze pasivním příjemcem bezpečnostních a obranných technologií, ale stále častěji se stává jejich vývojářem a exportérem. „Země jako Polsko, Ukrajina, Estonsko, Česká republika či Rumunsko dokázaly vybudovat vlastní kapacity, které jsou konkurenceschopné na globální úrovni,“ vysvětluje Lucie Brešová.
Ruská agrese na Ukrajině zásadně proměnila obranný průmysl regionu. Z Ukrajiny se stala „nejpokročilejší laboratoř“ pro vývoj a testování moderních defense technologií v reálných bojových podmínkách. „Zatímco vývoj tradičních zbrojních systémů trval roky, dnes se technologické inovace odehrávají doslova ze dne na den, někdy dokonce v řádu hodin. Vývojáři okamžitě reagují na zpětnou vazbu z bojiště a testují nová řešení,“ popisuje Brešová. Podle ní tato bezprecedentní rychlost vývoje přitahuje i nové investory. „Státy i korporace dnes otevřeně spolupracují s technologickými startupy, které dokážou přinést inovace rychleji než tradiční dodavatelé. Obranný sektor se tak po desetiletích stal atraktivní i pro venture kapitál a civilní inovátory.“
Významnou roli v moderních konfliktech hraje kybernetická bezpečnost. „Konflikty už nezačínají výstřelem, ale narušením systémů – ať už jde o energetické sítě, logistiku, komunikaci nebo nemocnice. Kybernetické útoky jsou rychlé, levné a často obtížně vystopovatelné. A co je zásadní, zasahují zároveň civilní i vojenskou infrastrukturu,“ říká Brešová. Proto se i firmy stávají součástí národní obrany. „Budování robustní kyberbezpečnosti dnes už není něco ‘navíc’, ale existenční nutnost pro každý funkční obranný systém.“ Rozvoji brání zejména regulace, složitá administrativa a nedostatek vysoce kvalifikovaných odborníků. „Podle reportu na světě aktuálně chybí 2,8 až 4,8 milionu expertů na kybernetickou bezpečnost. Ať už máme sebelepší technologie, lidé vždy budou tím klíčovým prvkem,“ upozorňuje Brešová. Další slabinou je omezený přístup k financování v pozdějších růstových fázích. „Historicky se defense a dual-use startupy potýkaly s menším zájmem investorů, což zpomaluje tempo vývoje a schopnost škálovat řešení na mezinárodní trhy. Věříme ale, že v kontextu měnícího se geopolitického klimatu čím dál víc investorů zavnímá strategickou důležitost technologické odolnosti a suverenity.“
Česko se podle reportu řadí v oblasti kybernetické bezpečnosti mezi lídry regionu. „Společně s Polskem patříme mezi nejvyspělejší ekosystémy kybernetické bezpečnosti ve střední a východní Evropě. Máme silnou tradici inovací i talentu, což dokazují jména jako Avast nebo AVG. Novou generaci pak reprezentují startupy IP Fabric nebo Ellio Technologies,“ doplňuje Brešová. Během posledních tří let v Česku začalo působit 26 startupů zaměřených na kyberbezpečnost a 7 startupů v oblasti defense a dual-use. „Pro zemi naší velikosti jde o velmi dobrý výsledek, nicméně cílem je mít takových úspěšných firem více a na vyšší úrovni. Je to v zájmu jednotlivců, firem, investorů i státu,“ dodává.
Fond Presto Tech Horizons už investoval miliony eur do startupů v oblastech jako umělá inteligence, autonomní systémy, kyberbezpečnost a technologie ISR. „Naše společnosti dodávají technologie, které už dnes používají armády na Ukrajině, složky NATO i partneři v obranném a bezpečnostním sektoru. V některých případech řešíme největší problém – jak navýšit výrobu, aby zvládly pokrýt rostoucí poptávku,“ vysvětluje Brešová. „Díky partnerství s průmyslovým hráčem CSG a naší evropské síti máme přístup k unikátnímu deal flow i praktické validaci řešení. Neinvestujeme do slibů, ale do technologií, které obstojí v praxi – a to i v podmínkách reálného konfliktu,“ uzavírá Lucie Brešová, partnerka fondu Presto Tech Horizons.
