Plk. Milan Nykodym: Čáslavská základna drží neustálou pohotovost a připravuje se na éru F-35
Plukovník Milan Nykodym je zástupcem velitele 21. základny taktického letectva Armády ČR v Čáslavi a patří k první generaci pilotů, kteří absolvovali Vojenskou akademii v Brně. Na čáslavské základně působí nepřetržitě od roku 2005 v různých velitelských funkcích. Na kontě má více než 2300 nalétaných hodin v různých typech letounů, z toho přes 1000 na švédském stroji JAS-39 Gripen. V letech 2012 až 2015 se zúčastnil tří zahraničních misí na Islandu v rámci alianční mise NATO. Právě s plk. Nykodymem jsme se bavili o současných i budoucích úkolech 21. základny v rámci dalšího dílu našeho pořadu CZ DIALOGY.
Video: Rozhovor se zástupcem velitele 21. základny taktického letectva plk. Milanem Nykodymem / CZ DEFENCE
Čáslavská základna je pilířem vzdušné obrany České republiky i významnou součástí kolektivní obrany NATO. Hlavní operační úkoly se v čase nemění, ale jejich důležitost v kontextu současné bezpečnostní situace narůstá. „Ty hlavní úkoly zůstávají dlouhodobě stejné. Je to především obrana vzdušného prostoru České republiky a zároveň přispíváme svým dílem do kolektivní obrany NATO,“ říká v úvodu rozhovoru zástupce velitele s tím, že s ohledem na naši geografickou polohu a blízkost k východnímu dění základna dnes klade ještě větší důraz na připravenost.
21. základna taktického letectva drží celoroční pohotovostní systém NATINAMDS. „Máme nepřetržitě dva letouny připravené ke vzletu do patnácti minut. Kromě toho jsme schopni do 24 hodin posílit obranný systém na tak zvanou národní posilovací úroveň, především prostřednictvím letounů L-159,“ říká plk. Nykodym. V rámci aliančních závazků se Čáslav připravuje také na možnost přijmout jednotku taktického letectva spojeneckého státu. „Naše základna by měla být schopna poskytnout podporu a přijmout letku spojeneckých taktických letounů tak, aby od nás mohly působit bez omezení. Cvičíme to v rámci mezinárodních cvičení a do budoucna plánujeme i praktické zkoušky s dislokací celého roje na jeden až dva týdny,“ prozrazuje zástupce velitele 21. základny taktického letectva.
V nejbližších měsících základnu čeká také rozsáhlá modernizace přistávací a vzletové dráhy, která umožní nejen provoz moderních letounů páté generace F-35, ale zvýší také nosnost a kapacitu celé základny. „Letiště v Čáslavi je typická základna z dob Varšavské smlouvy. Výstavba začala v roce 1952, ranvej má délku 2,5 kilometru. Chceme ji připravit na příštích 40 až 50 let. Po rekonstrukci by měla být schopna přijímat i těžší transportní letouny nebo tankery,“ říká plk. Nykodym.
V rozhovoru jsme se dále dotkli udržování vztahů s okolními obcemi a městy. „Dlouhodobě spolupracujeme se starosty a zastupiteli v našem mikroregionu. Informujeme je o dění na základně, upozorňujeme na plánovaná cvičení a hlukovou zátěž. Snažíme se být v maximální možné míře transparentní a vstřícní,“ zdůrazňuje zástupce velitele 21. základny taktického letectva a dodává, že armáda podporuje i místní akce a rozvoj. „Zajímají se třeba o to, zda vzniknou nová pracovní místa a jaký dopad to bude mít na občanskou vybavenost. A osobní vazby tu rozhodně fungují. Mnoho našich zaměstnanců bydlí přímo v okolí základny,“ zmiňuje plukovník Nykodym.
Současné konflikty, zejména válka na Ukrajině, přinesly nové výzvy a nutnost adaptace, což se týká i 21. základny. „Změnil se náš pohled na vedení bojové činnosti. Objevují se nové taktiky i prostředky, například drony a jejich nasazení. Řešíme obranu proti nim, detekci, neutralizaci. Čím menší dron, tím složitější je ho zachytit. Je to téma, které rezonuje napříč celou Aliancí,“ říká zástupce velitele Nykodym. S tím souvisí také rozvoj kybernetické obrany. „Letadla dnes sbírají a předávají obrovské množství dat v reálném čase. Zabezpečení informací je naprosto klíčové. Šifrování a kybernetická bezpečnost jsou dnes alfou a omegou moderního boje,“ vysvětluje plk. Nykodym.
Piloti 21. základny se pravidelně účastní zahraničních misí, například Baltic Air Policing v Pobaltí nebo na Islandu. „Je to obrovská zkušenost. Piloti opustí komfort domácí základny, musejí se přizpůsobit neznámému prostředí – například extrémnímu počasí v Litvě nebo létání nad mořem na Islandu. To jsou věci, které u nás nenasimulujeme,“ říká zástupce velitele a zároveň připomíná, že i když je mise mírová, kontakt s protivníkem je reálný: „V Litvě je setkání s ruskými letouny prakticky na denním pořádku. Monitorujeme je, pořizujeme záznamy, ale musíme striktně dodržovat pravidla a vyvarovat se eskalace.“
Přechod z gripenů na letouny F-35, které mají být zařazeny do výzbroje po roce 2035, bude pro taktické letectvo Vzdušných sil AČR znamenat zásadní změnu. „F-35 přináší úplně jinou filozofii. Američtí kolegové mi řekli: Zapomeňte na vše, co víte o taktice, a začněte znovu. Má nové senzory, schopnosti, rozsah činností. Budeme se to učit prakticky od začátku,“ popisuje budoucí provozování letounů páté generace plukovník Nykodym. Provoz letounů JAS-39 Gripen je však podle něj cennou zkušeností. „Byl to náš vstup do NATO a odvedl výbornou práci. Z MiGu jsme přecházeli na systém, kde už 90 % pozornosti pilota šlo do taktiky, nikoli do řízení stroje. A F-35 je další logický krok,“ říká zástupce velitele.
Moderní výcvik pilotů je kombinací reálných letů a virtuálních letů na simulátorech, kterých se využívá čím dál více. „Jsem stará škola, simulátor jsem dlouho bral jako nutné zlo. Ale dnes uznávám, že má obrovský význam. Na simulátoru lze nacvičit kritické situace, které v reálném prostředí trénovat nelze – selhání motoru, havárie systémů, elektronický boj,“ uznává plukovník Nykodym, který však podotýká, že let v reálném prostoru má stále své nezastupitelné místo: „V simulátoru víte, že vám o život nejde, když to ale začne blikat a obrazovka zrudne, člověk se i přesto často lekne. Ale skutečný let vám nic nenahradí.“
Zajímali jsme se také o budoucí roli bezpilotních prostředků v rámci taktického letectva. „Bezpilotní systémy jsou dnes trend, ale narážíme na limity – přenos dat, zajištění zabezpečení, reakční schopnosti. Dnes je to skvělý doplněk k pilotovaným letounům, například při dlouhém monitoringu nad konkrétní oblastí, ale že by plně nahradily lidské piloty? To zatím určitě ne,“ domnívá se zástupce velitele 21. základny.
Jak již bylo zmíněno, základna se aktivně připravuje na provoz nových letounů F-35. V této souvislosti probíhá výcvik českých pilotů v zahraničí, pracuje se na přizpůsobení infrastruktury a tak dále. „Je to velká výzva, ale zároveň obrovská příležitost. Budeme mít možnost využít letoun v celém spektru schopností. Čeká nás syntetický výcvik, společné alianční výcvikové prostory a rozvoj multidoménových operací,“ říká plk. Nykodym.
Na otázku, jaké vlastnosti charakterizují dobrého pilota, odpovídá bez váhání: „Rozhodnost, rychlost reakcí, improvizace a perfektní znalosti. A hlavně schopnost se učit a adaptovat,“ uzavírá zástupce velitele 21. základny taktického letectva plukovník Milan Nykodym.
