Speciální příprava pro krizové situace: aktivní zálohy i profesionálové čelili simulaci reálného konfliktu
Příslušníci Speciálních sil a jejich Aktivní zálohy, zastoupení Ředitelstvím speciálních sil (ŘeSpecS) a zejména Centrem podpory speciálních sil (CPSS), absolvovali ve vojenském výcvikovém prostoru Březina u Vyškova unikátní sedmidenní speciální přípravu. Cílem programu bylo připravit účastníky na působení v prostředí s prvky ozbrojeného konfliktu, rozvíjet jejich schopnost reagovat pod psychickým i fyzickým tlakem a osvojit si klíčové dovednosti potřebné pro fungování v terénu.
Součástí speciální přípravy byla nejen teoretická příprava zahrnující základy vojenských postupů, orientaci v prostředí krizového nasazení či psychologii zvládání stresu, ale především praktická cvičení. Účastníci museli čelit spánkové deprivaci, omezenému přísunu energie, nátlakovým situacím i simulovaným výslechům. „Jsem rád, že se tato akce, která se věnuje právě krizovým situacím, uskutečnila. Tradičně ji organizuje Vojenská akademie ve Vyškově, která má v této oblasti dlouholeté zkušenosti. To, co je ale unikátní na tomto běhu, je naše zapojení – speciálních sil, konkrétně Centra podpory speciálních sil,“ uvedl brigádní generál Miroslav Hofírek, ředitel Ředitelství speciálních sil MO. „Podařilo se nám speciální přípravu přizpůsobit metodám, které využívají speciální síly, a díky tomu vznikla akce, která se v takovémto formátu nikdy předtím nekonala,“ doplnil.
Fiktivní prostředí Montawy
Cvičení vycházelo z modelové situace ve fiktivní zemi Montawa, která se potýká s etnickým napětím a separatismem v oblasti Tugurska. Účastníci se ocitli v prostředí, kde museli vyjednávat s civilisty, čelit protestům a útokům na základnu a řešit evakuaci. „Naším cílem je dostat účastníky co nejblíže k realitě, proto simulujeme prostředí, v němž působí různé entity – od místních vesničanů přes ozbrojené složky až po mezinárodní pozorovatele. Přesto, že jsou to vojáci, stavíme účastníky do rolí neozbrojeného personálu, který musí obstát v prostředí ozbrojeného konfliktu. Jejich jedinou zbraní je mozek, selský rozum a schopnost komunikace,“ doplnil garant speciální přípravy kapitán Vašina.
Praktická část a hybridní hrozby
Program zahrnoval přežití v přírodě, improvizovanou stavbu přístřešků, přípravu stravy z omezených zdrojů, pohyb v demilitarizovaném pásmu i fázi úniku a ukrytí před protivníkem. Vyvrcholením bylo nátlakové cvičení se zajetím a výslechem, při němž si účastníci vyzkoušeli své limity.
„Chceme, aby vojáci zažili krizovou situaci v bezpečném prostředí, ale co nejvěrněji. To znamená psychický tlak, diskomfort a nutnost improvizovat. Jen tak lze dosáhnout skutečného posunu v připravenosti,“ doplnil kpt. Vašina.
„Bylo to velmi intenzivní. Člověk zjistí, že i když má za sebou klasickou přípravu, tlak nespavosti a nejistoty dělá své. Hodně nás to naučilo spolupracovat a neztrácet hlavu,“ popsal jeden z účastníků z řad Aktivní zálohy.
Spolupráce složek
Na přípravě se mimo jiné podílely kromě speciálních sil i Vojenská akademie ve Vyškově, KVV Brno a KVV Ostrava, 102. průzkumný prapor, 22. základna vrtulníkového letectva s jednotkou SOATU, 533. prapor bezpilotních systémů, Univerzita obrany, psovodi z SDAT K9, Policie ČR a Vězeňská služba.
„Tato speciální příprava jasně ukázala, že samotná odbornost už nestačí. Potřebujeme spojovat různé schopnosti – vojenské, bezpečnostní i civilní. Jen tak můžeme reagovat na složité výzvy dneška,“ zdůraznil brigádní generál Miroslav Hofírek. Současně ocenil i přístup CPSS: „To, co CPSS přineslo, je schopnost namodelovat scénáře podle současných hrozeb. Díky tomu už nejde o tradiční přípravu, ale o program, který reflektuje dnešní hybridní prostředí.“
„Důležité je i potvrzení potřeby a schopnosti propojit vojáky, záložníky, policii, vězeňskou službu i akademickou sféru. Teprve tato šíře vytváří odolnost státu,“ doplnil generál Hofírek.
Právě díky aktivnímu přístupu a nasazení všech zúčastněných útvarů a institucí se podařilo tuto unikátní speciální přípravu zrealizovat v tak komplexní podobě.
Záchranné operace a role PR-Cell
Páteř scénáře tvořily záchranné operace speciálních sil, které v některých případech s podporou místních jednotek realizovaly extrakci izolovaných osob. Na jejich činnost navazovala PR-Cell SpecS pod vedením prap. Jana Š., instruktora a evaluátora PR a SERE SpecS, jež zajišťovala plánování záchranných operací, identifikaci rizik, koordinaci akcí i komunikaci s podpůrnými složkami.
Speciální příprava pokrývala všechny klíčové modality PR (Personnel Recovery):
- CSAR (Combat Search and Rescue) – bojové pátrání a záchrana osob v prostředí s přítomností nepřítele
- NAR (Non-conventional Assisted Recovery) – nekonvenční asistovaná záchrana
- HRO (Hostage Rescue Operation) – záchrana rukojmích
- UAR (Unconventional Assisted Recovery) – nestandardní asistovaná záchrana agenturní cestou.
PR-Cell (Personnel Recovery Cell) představuje specializovaný tým zajišťující koordinaci záchrany izolovaných osob (ISOP) v rámci speciálních sil. Působí jako koordinační prvek mezi velením, záchrannými týmy, zpravodajskou podporou a dalšími podpůrnými asety. Operace řídí v reálném čase s využitím prostředků ISR, QRF a dalších dostupných kapacit, čímž vytváří páteřní strukturu pro úspěšné provedení celé akce. Díky centralizovanému řízení a propojení všech složek zároveň výrazně snižuje riziko selhání mise, ztrát na životech i nežádoucí eskalace situace a zvyšuje šanci na bezpečný návrat izolované osoby i ochranu jednotek provádějících záchranu.
Autenticitu dodala kombinace prostředků: UAV Scan Eagle a Puma, vrtulníky SOATU 22. zVrL, psovodi K9, s podporou nasazených týmů HUMINT ze 102. průzkumného praporu i simulovaná média 91. skupiny informačního boje. Po každé akci následoval debrief s rozborem zaměřeným na psychickou stabilizaci a reflexi zkušeností.
„Pro nás instruktory bylo důležité udržet speciální přípravu realistickou, ale zároveň bezpečnou. Hledali jsme hranici, kde tlak donutí účastníky k improvizaci a rozhodnosti. Snažili jsme se je přivést k pomyslné hranici jejich možností, aby měli příležitost sami sebe překonat – aniž bychom přitom ohrozili jejich zdraví,“ vysvětlil prap. Jan Š.
Debriefing a reintegrace
Do speciální přípravy se zapojilo více než 190 osob z šestnácti subjektů. Program probíhal nepřetržitě sedm dní. Po závěrečné úspěšné záchraně však práce pro PR-Cell neskončila – tým spolu se zpravodajci, specialisty SERE a psychology provedl detailní intel-debriefing a dvě fáze reintegrace. Tento společný postup umožnil nejen rychlé a neopakující vyhodnocení zkušeností, ale zároveň díky metodice SpecS snižuje riziko retraumatizace izolované osoby (ISOP) a přispívá k psychické stabilizaci cvičících.
Součástí konceptu je také systém podpory rodiny zachraňovaného. PR-Cell společně se specialisty poskytuje rodinným příslušníkům informační servis o situaci, bezpečnostně-právní konzultace a především psychologicko-zdravotní podporu. Cílem je, aby byla chráněna nejen samotná izolovaná osoba po návratu, ale aby zároveň měla oporu i její rodina, která během krize prochází značnou zátěží.
„Jsme schopni tento servis poskytnout nejen příslušníkům SpecS, ale i dalším jednotkám, jejichž členové prošli krizovou situací a potřebují odbornou podporu,“ doplnil prap. Jan Š. „Speciální příprava nekončí okamžikem, kdy se voják vrátí z akce. Důležitá je i jeho psychická stabilita a schopnost začlenit zkušenosti zpět do služby i do života. Tento program ukázal, že i na tuto dimenzi musíme klást důraz,“ dodal k tomu generál Hofírek.
Závěr
Po skončení speciální přípravy následovalo vyhodnocení a zpětná vazba od všech zapojených složek i samotných účastníků. Získané poznatky budou sloužit k dalšímu zlepšování metodiky a k postupnému rozšiřování modelu i na další jednotky AČR.
Speciální příprava tak nejen rozšířila odborné znalosti a praktické dovednosti profesionálních vojáků a Aktivních záloh, ale také posílila jejich odolnost, týmovou spolupráci a schopnost fungovat v prostředí, kde neexistují jednoduché odpovědi. Zároveň potvrdila, že propojení vojenských, bezpečnostních a civilních složek je klíčovým předpokladem pro efektivní reakci na současné krizové hrozby.
Do budoucna se předpokládá další rozvoj tohoto konceptu – s větším zapojením civilních odborníků, rozšířením scénářů o nové typy hybridních hrozeb a přenesením zkušeností i do oblasti přípravy vybraných prvků IZS. Záchranné operace a znalost jejich procesů jsou navíc nedílnou součástí přípravy zahraničních nasazení – protože právě v nouzi, když se situace pokazí, rozhoduje odhodlání, pohotovost a schopnost improvizace.
Speciální příprava se tak může stát stabilním prvkem, který nejen zvyšuje operační připravenost, ale zároveň posiluje celkovou odolnost společnosti vůči krizovým situacím.
