Od Off

TOULAVÉ DŹÍPY – Nová publikace Vojenského historického ústavu ke květnu 1945

04. 05. 2025

Pro Krista Pána – jaké to bylo divné vozidlo! Celé hranaté, žádné dvířka, žádná střecha, vpředu dvě sedačky a za nimi taková jako korbička se dvěma nouzovými sedadly, ochranné sklo bylo sklopené na kapotu, no to jsem jakživ neviděl. A motor běžel… Vzpomínka swingové legendy Jiřího Traxlera na první setkání s americkým džípem ve dnech Pražského povstání na Václavském náměstí v květnu 1945.

Těmito slovy začíná kniha Toulavé džípy (Poslední dny války v Čechách v květnu 1945) historika Vojenského historického ústavu Jindřicha Marka, která je věnována nejen terénnímu vozidlu Jeep Willys, které lze považovat za jeden ze symbolů porážky hitlerovského nacismu za 2. světové války. V tomto vozidle jezdili na západní i východní frontě maršálové, generálové, váleční novináři a kameramani a samozřejmě vojáci všeho druhu od průzkumníků, saniťáků až po polní kaplany.

Džípy, použijeme-li českou variantu názvu malého, ale velice výkonného vozidla, používaly samozřejmě na západní i východní frontě také jednotky československé zahraniční armády. Jádrem knihy chebského nakladatelství Svět křídel, která nabízí čtenáři na 256 stranách mimo textu i 178 často zcela unikátních fotografií, je především tucet příběhů z dubna a května 1945, kdy se krvavá válka nezadržitelně blížila ke konci, ale němečtí nacisté sice věděli, že již prohráli válku, ale ti nejzuřivější byli stále ochotni bojovat. V té době však již v Bavorsku, Sasku i v Čechách existovaly poměrně rozsáhlé vojensky málo zajištěné oblasti, které by mohly být bez odporu obsazeny. Byl to proto čas bláznivých misí osamělých džípů v „zemi nikoho“, což je i případ tuctu kuriózních dobrodružství hrdinů této knihy, kteří se proháněli v malém vozidle, jež je výrazným symbolem konce této války. Bohužel ani jejich akce nemohly zvrátit kolo dějin a zajistit tehdejšímu Československu plnou suverenitu a masarykovskou demokracii.