Zahraniční operace Armády České republiky

12. 09. 2024

Jedním z klíčových úkolů Armády České republiky je v současnosti její působení v zahraničních operacích. Po roce 1990 se činnost českých, tehdy ještě československých, vojáků mimo naše území zásadním způsobem rozšířila. Do dnešních dnů tak příslušníci AČR působili v třech desítkách zemí celého světa. Na následujících řádcích vám přinášíme přehled misí, operací a akcí, jimiž čeští vojáci v minulých desetiletích prošli.

Čeští vojáci působili od roku 1990 na třech kontinentech – v Evropě, Asii, Africe, a to ve více než 30 zemích světa. K letošnímu roku eviduje Česká republika přibližně 18 000 novodobých válečných veteránů a veteránek. Češi se do některých konfliktů ve světě zapojili zpočátku v malém měřítku ještě jako příslušníci vojsk Varšavské smlouvy. Významnější a širší angažmá nastalo po politických a společenských změnách na konci roku 1989, a to v rámci procesu demokratizace a postupné integrace České republiky do západních struktur. Účast našich jednotek v jednotlivých zahraničních operacích se odehrávala na základě mandátu OSN, EU či OBSE, ale především pod velením NATO. A to i předtím, než Česká republika v roce 1999 do Severoatlantické aliance vstoupila. Čeští vojáci plnili v zahraničních operacích úkoly, které vyžadovaly široké spektrum odborností. Čeští vojáci spolupracovali se zahraničními partnery v aliančním prostředí a díky tomu se posílila jejich sebedůvěra. Získali četné zkušenosti v přímém nasazení, v praxi si ověřili svoje schopnosti, poznatky z reálného nasazení mohli implementovat do přípravy a výcviku vojsk. Významným posunem byla pro Armádu České republiky především účast v operacích na Balkáně, v Iráku, v Afghánistánu, v Mali a v operacích chránících vzdušný prostor v Pobaltí. Postupně tak různé složky Armády České republiky – zástupci pozemních, vzdušných nebo speciálních sil, vojenští zdravotníci, chemici, logistici, ženisté, dělostřelci, ale i vojenští policisté či příslušníci protivzdušných sil – prokazovaly v operacích své schopnosti. Čeští vojáci plnili svěřené úkoly nejen přímo v poli, ale i na velitelstvích a ve štábech jednotlivých operací. Od počátku 90. let tak navazovali na odkaz zahraničního odboje legionářů v období první světové války a krátce po ní, posléze i na snahu o obnovu Československé republiky během druhé světové války a odmítnutí smířit se s německou okupací účastníky čs. zahraničního odboje.

PERSKÝ ZÁLIV

Druhého srpna 1990 irácká vojska obsadila Kuvajt. Jednou ze záminek pro invazi bylo údajné snižování cen ropy ze strany Kuvajtu. Skutečným důvodem však byla kuvajtská ropná pole, která si chtěl Irák vojenskou silou přisvojit. Rada bezpečnosti OSN označila iráckou anexi Kuvajtu za neplatnou a vyzvala Irák k okamžitému stažení. Přes všechnu snahu o diplomatické řešení, všechny pokusy selhaly. Rada bezpečnosti OSN schválila použití vojenské síly k osvobození Kuvajtu. Byla vytvořena široká mezinárodní koalice 28 států (později jich bylo 33) v čele s USA a následně 7. srpna 1990 zahájena operace Pouštní štít, po níž následovala operace Pouštní bouře.

Operace Pouštní štít a Pouštní bouře (Desert Shield a Desert Storm)
Saúdská Arábie, Kuvajt

Dne 23. září 1990 odsouhlasilo tehdejší Federální shromáždění ČSFR účast československé protichemické jednotky v Perském zálivu. Za pouhé dva měsíce byli vybráni dobrovolníci a technika. Už koncem listopadu 1990 byla jednotka připravena ke svému vyslání. Protichemickou jednotku přepravilo do Saúdské Arábie v prosinci 1990 třináct amerických letounů C-5 Galaxy. Československý samostatný protichemický prapor se v koaličních řadách zúčastnil války v Perském zálivu od prosince 1990 do května 1991, kde se zapojil do operací Pouštní štít (Desert Shield) a Pouštní bouře (Desert Storm). Jednotka, kterou tvořilo celkem 206 vojáků, zabezpečovala ve prospěch spojenců chemický a radiační průzkum. Dva chemické odřady byly zařazeny do sestavy 4. a 20. saúdskoarabské brigády. Zdravotnický odřad byl dislokován v základním táboře Hafar al Batin. Velení, štáb a třetí protichemický odřad byly dislokovány ve Vojenském městě krále Chálida. Čechoslováci tak ještě jako členové Varšavské smlouvy přispěli k osvobození Kuvajtu.

United Nations Guards Contingent in Iraq
Irák – Bagdád, Dahúk, Irbíl, Sulajmánie, Basra

V roce 1991 se českoslovenští vojáci zapojili do humanitární mise UNGCI v Iráku (United Nations Guards Contingent in Iraq), která dohlížela na rozdělování pomoci iráckému obyvatelstvu postiženému válkou v Zálivu. Mezinárodní strážní síly působily zejména v oblasti Kurdistánu, v severních provinciích Sulajmánie, Dahúk a Irbíl. V rámci této operace a návazných programů byla poskytována pomoc iráckému obyvatelstvu až do roku 2003. Celkem se mise zúčastnilo více než 300 českých a slovenských vojáků.

United Nations Special Commision
Irák

Českoslovenští a později čeští vojáci se v letech 1991 až 1993 účastnili operace UNSCOM (United Nations Special Commision) v Iráku. Zapojili se do činnosti inspekčních skupin, které měly monitorovat dodržování rezoluce Rady bezpečnosti OSN číslo 687, jež po válce v Zálivu ukládala Iráku mimo jiné, aby zlikvidoval zbraně hromadného ničení. Součástí inspekčních týmů v daném období bylo celkem 11 příslušníků československé a následně české armády.

BALKÁN

Na počátku krvavé občanské války na Balkáně stály, kromě zhoršující se ekonomické situace, zejména neshody mezi republikami a autonomními oblastmi bývalé Socialistické federativní republiky Jugoslávie, která se rozpadla na začátku devadesátých let minulého století. Vzrůstající multietnické napětí, úzce související s postupným vyhlašováním nezávislosti nástupnických států a nacionálně-emancipačními požadavky jednotlivých entit, vyústilo v sérii válečných, národnostně nebo nábožensky motivovaných konfliktů. Jejich intenzita a eskalující etnické čistky přiměly mezinárodní společenství reagovat. Rada bezpečnosti OSN schválila 27. listopadu 1991 rezoluci číslo 721 o vyslání mírových sborů.
Rozpad federativní Jugoslávie a následný válečný konflikt vyústil v průběhu dalších let ve vznik šesti, respektive sedmi nezávislých států.

Operace UNPROFOR/UNCRO
Chorvatsko

O účasti naší armády v mírových misích na území bývalé Jugoslávie rozhodla vláda tehdejší ČSFR svým usnesením z ledna 1992. Českoslovenští/čeští vojáci vybudovali od jara 1992 společně se zahraničními partnery v mírové operaci OSN UNPROFOR (United Nations Protection Force) v oblasti zvané Srbská Krajina řadu kontrolních a propouštěcích stanovišť, organizovali mobilní pozorovací týmy a doprovázeli konvoje s humanitární pomocí a uprchlíky. Jednotku v síle praporu tvořily tři roty s 500 vojáky. Velitelství, logistika a druhá rota byly dislokovány v kempu Borje nedaleko obce Korenica (dříve Titova Korenica). První rota sídlila v obci Jezerce a třetí rota v obci Udbina. Prapor byl začleněn do struktury sektoru JIH (velitelství v Kninu) spolu s prapory z Francie a Keni, později z Kanady a Jordánska. Po vzniku České republiky a Slovenské republiky (1. ledna 1993) působil na území bývalé Jugoslávie ještě tři měsíce společný československý prapor. V roce 1994 byl samostatný český prapor rozšířen o mechanizovanou, průzkumnou a ženijní rotu, protitankovou četu a polní chirurgickou nemocnici a počet vojáků vzrostl téměř na tisíc.
Na svou činnost v operaci UNPROFOR navázali v roce 1995 čeští vojáci i v následné, nově ustavené operaci UNCRO (United Nations Confidence Restoration Operation). Do mise UNCRO byl začleněn 3. mírový prapor České republiky. V průběhu této operace zahájila 4. srpna 1995 chorvatská armáda operaci Oluja, kdy zaútočila na frontě dlouhé 630 kilometrů proti silám Republiky Srbská Krajina s cílem obnovit chorvatskou kontrolu nad 10 400 km² svého území reprezentujícím 18,4 % rozlohy státu. Během níž byla pozorovací stanoviště mírových sil vystavena dělostřelecké, minometné, tankové či pěchotní palbě.
V lednu 1996 se část jednotky stala součástí českého kontingentu mise UNTAES (United Nations Transition Administration in Eastern Slavonia), která dohlížela na opětovnou integraci Východní Slavonie do Chorvatska. Další část jednotky byla zařazena do českého kontingentu v operaci IFOR v Bosně a Hercegovině. Zbývající část jednotky se přesunula zpět do České republiky.
Operace UNPROFOR se zúčastnilo v letech 1992 až 1995 celkem 2 250 československých/českých vojáků. Následnou operací UNCRO prošlo v letech 1995 až 1996 celkem 750 vojáků.

Operace UNTAES (UNPROFOR, UNCRO)
Chorvatsko – Klisa (Knin, Záhřeb)

Český polní chirurgický tým byl koncipován jako samostatné chirurgické zařízení, které od svého vzniku v roce 1994 poskytovalo neodkladné, život zachraňující výkony s cílem stabilizovat pacienty pro přesun na vyšší zdravotnické služby mise UNPROFOR (Knin) a později mise UNCRO (Záhřeb). V březnu 1996 se již jako polní chirurgická nemocnice přestěhovala ze Záhřebu do města Klisa ve Východní Slavonii, kde začala působit v mírové misi OSN UNTAES. V té době zajišťovala péči pro zhruba 7 000 příslušníků mise. V operaci se vystřídalo v letech 1994 až 1998 na 100 vojáků.

Operace IFOR
Bosna a Hercegovina

V roce 1996 se čeští vojáci pod velením NATO zapojili do operace IFOR (Implementation Force/Joint Endeavour – Společné úsilí). Příslušníci 6. mechanizovaného praporu a další členové českého kontingentu pomáhali na území Bosny a Hercegoviny udržovat bezpečné prostředí a spolu se zahraničními kolegy vynucovali dodržování vojenských ujednání mírové smlouvy známé jako Daytonská dohoda (oficiálně Všeobecná rámcová dohoda o míru v Bosně a Hercegovině). V sestavě britské mnohonárodní divize monitorovali činnost dříve znepřátelených skupin – pravoslavných Srbů, Bosňáků vyznávajících islám a katolických Chorvatů. Mechanizovaný prapor disponoval celkem 320 kusy pásové a kolové techniky. Příslušníci jednotky rovněž logisticky pomáhali Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) při organizaci voleb v Bosně a Hercegovině. Počet členů kontingentu dosáhl v průběhu operace 850 osob. Jednotky IFOR svou misi dokončily po místních volbách v září 1996.

Operace SFOR (SFOR I a SFOR II)
Bosna a Hercegovina

Na operaci IFOR navázala operace SFOR (Stabilisation Force/Joint Guard – Společná stráž), v níž čeští vojáci působili v letech 1996 až 2004. Operace SFOR pokračovala v budování bezpečného prostředí v Bosně a Hercegovině.
Český prapor byl dislokován po obou stranách zóny separace oddělující znepřátelené strany, přičemž u jednotlivých mechanizovaných rot docházelo v průběhu operací k dílčím změnám a k úpravám prostorů odpovědnosti. Kontingent prošel v rámci operace SFOR osmi rotacemi. Tvořilo jej velitelství kontingentu a sekce součinnosti se štáby SFOR v počtu 22 osob, mechanizovaný prapor v síle přibližně 600 vojáků a dvacetičlenný vrtulníkový odřad se dvěma vrtulníky Mi-17 dislokovaný na kanadské základně ve městě Velika Kladuša a transportní skupina letounu L-410 působící ze základny Divulje nedaleko Splitu. Velitelství českého kontingentu bylo umístěno ve městě Bosanska Krupa na území Federace Bosny a Hercegoviny a posléze v hlavním městě Republiky srbské Banja Luce na základně Metal Factory. Mandát mírové operace SFOR I skončil v červnu 1998, kdy vstoupil v platnost mandát pro operaci SFOR II. Česká republika svou činnost v operaci SFOR II postupně utlumovala, český mechanizovaný prapor v ní svoje působení ukončil v prosinci 2001. Koncem roku 2004 pak sloužilo již jen sedm vojáků na velitelstvích v Záhřebu a Sarajevu.
Celkem operacemi IFOR/SFOR I a SFOR II prošlo na 6 300 vojáků.

Operace AFOR (Albania Force/Allied Harbour), kontingent 6. polní nemocnice
Albánie, Turecko

Kontingent 6. polní nemocnice byl vyslán v dubnu 1999 do Albánie, kde ve městě Kavajë, cca 30 km od hlavního města Tirany, poskytoval zdravotnickou pomoc kosovským uprchlíkům v oborech traumatologie, ORL, RTG, stomatologie, kardiologie a psychiatrie. Do humanitární alianční operace AFOR (Albania Force/Allied Harbour) čítající 16 států se zapojilo společně se 100 českými vojáky i 10 zdravotníků z litevské armády. Když v létě téhož roku postihlo severozápadní část Turecka ničivé zemětřesení o síle 7,8 Richterovy stupnice, pro český zdravotnický personál to znamenalo nový úkol. Mobilní týmy se přesunuly do tureckého města Gölcük. Do Turecka se dostali jako jedni z prvních a pro jejich působení jim byl vyhrazen celý fotbalový stadion. Celkem se do Gölcüku přesunulo 35 příslušníků 6. polní nemocnice, zbytek zůstal v Albánii. kam je později následovala i hlavní část polní nemocnice. Své působení v Turecku ukončili Češi posledního října 1999. Mise AFOR v Albánii skončila o měsíc dříve 27. září 1999.

Operace KFOR
Kosovo

V březnu roku 1999 se Česká republika stala členem NATO. Pod velením NATO zahájily v červenci 1999 mnohonárodní síly KFOR (Kosovo Force) na území Kosova (v té době Socialistická autonomní provincie Kosovo) operaci Joint Guardian (Společný strážce; 1999–2005), po níž následovala operace Joint Enterprise (2005 – dosud). Cílem operací bylo poskytovat podporu misi OSN v Kosovu (UNMIK) a přispívat k vytváření a udržování bezpečného prostředí, které by umožnilo pokračování mírového procesu a demokratického vývoje země, včetně snahy obnovit důvěru mezi tamními etnickými skupinami.
Česká republika se již jako člen NATO zapojila do první operace hned v červenci 1999 průzkumnou rotou a dopravním letounem An-26. Kontingent AČR byl tvořen velitelstvím, sekcí součinnosti se štáby KFOR, 6. průzkumnou rotou a leteckou jednotkou. Mezi hlavní úkoly roty patřilo střežení kosovsko srbské administrativní hranice dlouhé 42 km, monitorování veškeré činnosti na tomto svěřeném úseku, evidování a zajištění bezpečného návratu uprchlíků a vytvoření podmínek pro obnovu mírového soužití kosovských Srbů a kosovských Albánců. Rota rovněž nepřetržitě zabezpečovala střežení a ochranu odloučených oblastí obývaných srbskou menšinou. Později byla rota navýšena o jednotky Vojenské policie a CIMIC (civilně vojenské spolupráce). Taktéž byly posíleny i bojové prvky roty.
Kromě vlastních kontingentů spolupracovali Češi se Slováky, s nimiž vytvořili v Kosovu společný prapor. Česká republika převzala k 1. srpnu 2005 na jeden rok od Finska roli tzv. vedoucího státu ve struktuře Mnohonárodní brigády Střed. Poprvé v novodobé historii tak příslušníci AČR veleli ostatním zahraničním vojákům. Jednotky Mnohonárodní brigády Střed tvořili vojáci z České republiky, Finska, Irska, Slovenska, Švédska a Lotyšska. Šlo v dané době o jeden z nejvýznamnějších dlouhodobých úkolů AČR. Poslední úkolové uskupení AČR v misi KFOR ukončilo svoji činnost 3. listopadu 2011 a opustilo základnu Šajkovac, kde byly české (a slovenské) kontingenty dislokovány od roku 2000. Mise mezinárodních sil KFOR v Kosovu se do roku 2011 zúčastnilo na 8 500 vojáků z 23 jednotek AČR. Ve své době se jednalo o nejdelší zahraniční misi AČR.

Operace Essential Harvest
Makedonie (FYROM, dnes Severní Makedonie)

Čeští vojáci spolupracovali v roce 2001 se zahraničními partnery i v operaci Essential Harvest (Task Force Harvest, TFH) v tehdejší Makedonii. V sestavě britské 16. vzdušně výsadkové brigády působilo 120 příslušníků AČR společně s kontingenty Velké Británie, Itálie, Řecka, Francie, Kanady, Španělska, Turecka, Nizozemska, Německa a Belgie. Jednotka zabezpečovala ochranu velitelství mnohonárodní brigády, vytvářela vzdušně výsadkovou zálohu velitele brigády, prováděla ostrahu retranslačních stanic, doprovázela zásobovací konvoje a patrolovala v prostoru velitelství brigády. Podpořila tak mezinárodní cíl, jímž bylo odebírání a likvidace povstaleckých zbraní.

Operace Concordia
Makedonie (FYROM, dnes Severní Makedonie)

Dnem 1. dubna 2003 převzala Evropská unie odpovědnost za nadnárodní vojenskou mírovou operaci na území Bývalé jugoslávské republiky Makedonie (FYROM, dnes Severní Makedonie). Společné vojenské síly Evropské unie – EUFOR vystřídaly jednotky NATO, které udržovaly mír v Makedonii již od léta roku 2001. Operace Concordia byla první operací pod velením EU. Síly EUFOR tvořilo více než 400 příslušníků ozbrojených sil z celkem 26 států. Česká republika byla zastoupena ve štábu operace dvěma příslušníky AČR.

Operace EUFOR – Althea
Bosna a Hercegovina

Celkem sedm českých kontingentů se v letech 2004 až 2008 vystřídalo v operaci EUFOR – Althea na území Bosny a Hercegoviny (European Union Force Bosnia and Herzegovina). Kontingent tvořila strážní četa a vrtulníková jednotka. České jednotky vykonávaly strážní činnost, vzdušný průzkum a leteckou přepravu osob a materiálu. První z kontingentů měl 85 členů, v posledním sedmém pak sloužili už pouze čtyři příslušníci AČR. K rozvoji ozbrojených sil Bosny a Hercegoviny přispívali Češi na velitelské základně v Sarajevu i v pozdějších letech.

KUVAJT

Operace Enduring Freedom, Chemické jednotky
Kuvajt, (Irák)

Po teroristických útocích v USA z 11. září 2001 se ČR zapojila do nových náročných operací v zahraničí. První z nich byla účast AČR v protiteroristické operaci Enduring Freedom (Trvalá svoboda) na území Kuvajtu od února 2002. Jednotku tvořilo velitelství, štáb, národní podpůrný prvek a zesílená 9. rota chemické ochrany z Liberce. Součástí jednotky byl i speciální zdravotnický odřad. Klíčovou roli v kontingentu hráli chemici, kteří navázali na své předchůdce z operací Pouštní štít a Pouštní bouře. Češi opět potvrdili své schopnosti v oblasti ochrany před chemickými, biologickými, jadernými a radiologickými zbraněmi či prostředky. Jednotka byla začleněna do účelového uskupení vojsk Combined Joint Task Force – Consequence Management (CJTF CM). Na žádost kuvajtské strany byl po celou dobu působení českého kontingentu na základně Camp Doha organizován výcvik v oblasti chemického zabezpečení. Po první rotaci převzali v září 2002 úkoly jednotky příslušníci 4. odřadu radiační, chemické a biologické ochrany z Týna nad Vltavou.
Na základě požadavku USA byl stávající odřad posílen a v únoru 2003 zahájil v Kuvajtu plnění operačního úkolu 1. prapor radiační, chemické a biologické ochrany, který se po doplnění o 69 vojáků Ozbrojených sil Slovenské republiky přejmenoval na 1. česko­slovenský prapor radiační, chemické a biologické ochrany. Od poloviny dubna 2003 pak prapor začal poskytovat humanitární pomoc (rozvoz vody a potravin) obyvatelům jižního Iráku. Ještě před květnovým ukončením spojeneckých bojových operací na území Iráku se jeho část v počtu 50 osob přesunula 22. dubna 2003 do Iráku, kde ve městě Basra začala připravovat základnu pro 7. polní nemocnici. Kontingentem mezi lety 2002 až 2003 prošlo více než 600 vojáků.

IRÁK
OPERACE IRAQI FREEDOM

V rámci války proti terorismu, kterou USA reagovaly na teroristické útoky z 11. září 2001, byla 20. března 2003 zahájena operace pod názvem Irácká svoboda (Iraqi Freedom), známá též jako druhá válka v Zálivu nebo také jako válka v Iráku.

Polní nemocnice, humanitární odřad, skupina Vojenské policie (IZ SFOR Iraq-Basrah)
Irák – Basra

Do boje proti mezinárodnímu terorismu se čeští vojáci zapojili i na území Iráku, kde od 11. května 2003 působila v rámci operace Iraqi Freedom (IZ SFOR Iraq-Basrah) 7. polní nemocnice. Pro vytvoření nezbytných podmínek k jejímu rozmístění v prostoru irácké Basry byly od 22. dubna 2003 vyčleněny síly a prostředky 1. česko slovenského praporu radiační, chemické a biologické ochrany, dislokovaného na území Kuvajtu, které zabezpečovaly vyčištění, dekontaminaci a provedení ženijních úprav prostoru nasazení nemocnice. Kromě lékařské pomoci poskytovali členové kontingentu rovněž humanitární pomoc. V jeho sestavě působili také vojenští policisté, kteří zajišťovali ochranu jednotky a prováděli strážní činnost. Touto etapou operace prošlo téměř 600 příslušníků AČR.

Kontingenty Vojenské policie, operace IZ SFOR/MNF­I, MNSTC­I a NTM I
Irák – Basra, Az-Zubayr, Šajíba

Od prosince roku 2003 pokračovali čeští vojenští policisté na území Iráku v jednom ze zásadních úkolů své moderní historie. V operaci IZ SFOR (Iraqi Zone Stabilization Force) dohlíželo 10 až 13 příslušníků VP v osmitýdenních kurzech na činnost a výcvik příslušníků irácké vojenské policie v Policejní akademii v Az-Zubayru a na místních policejních stanicích. Součástí kontingentu byl český chirurgický tým, složený z lékařů a zdravotnického personálu, který plnil úkoly v rámci britské polní nemocnice. Zároveň probíhal výcvik instruktorů irácké policie ve čtyřtýdenních kurzech na logistické základně Shaibah (Šajíba). Další výcvikovou aktivitou kontingentu českých vojenských policistů bylo zajišťování kurzu instruktorů irácké dopravní policie. V červenci 2004 byla operace IZ SFOR přejmenována na MNF-I (Multi-National Force – Iraq). Od března 2005 byl český kontingent navýšen o šest příslušníků AČR, kteří se v Bagdádu zapojili do plnění úkolů v rámci mise MNSTC-I (Multi-National Security Transition Command in Iraq) a Výcvikové mise NATO v Iráku NTM-I (NATO Training Mission in Iraq). Mezi lety 2003 až 2007 se v jednotlivých operacích vystřídalo 12 kontingentů, každý v počtu přibližně 100 vojáků ve tříměsíčních intervalech.

Kontingenty AČR MNF­I, operace MNF­I a operace NTM­I
Irák – Basra, Bagdád, Al-­Taji

Dalších šest českých kontingentů s celkem 420 vojáky působilo v operaci MNF I v letech 2007 až 2009. K jejich hlavním úkolům patřilo střežení a ochrana dvou vstupních bran do základny COB (Contingency Operating Base) na letišti v Basře a kontrola osob a vozidel vjíždějících do koaliční základny. Českým vojákům pomáhali i čtyři psi speciálně vycvičení na hledání zbraní a výbušnin. Součástí kontingentu byli rovněž příslušníci AČR dislokovaní v Bagdádu, kteří plnili úkoly v rámci Výcvikové mise NATO NTM I v Iráku. Ve spolupráci s britskými vojenskými policisty monitorovali práci iráckých policistů a shromažďovali informace o činnosti přidělených policejních stanic. Dalším prvkem jednotky byl zdravotnický personál (tři lékaři a tři sestry), jenž plnil úkoly v britské vojenské nemocnici. V průběhu června 2008 byl čtvrtý kontingent nahrazen pátým v počtu 17 osob, s již novým operačním úkolem. Jednotku tvořili instruktoři výcviku na bojových vozidlech pěchoty BVP-1 a tancích T-72, kteří vedli výcvik příslušníků Irácké národní armády a Irácké národní policie na základně v Al­Taji a na velitelství NTM I v Bagdádu. Poslední šestý kontingent ukončil svoji činnost v únoru 2009.

OPERACE INHERENT RESOLVE (OIR), NATO MISSION IN IRAQ (NMI), EXTENDED NATO MISSION IRAQ (eNMI)

Dne 17. října 2014 Ministerstvo obrany USA formálně zřídilo Combined Joint Task Force – Operation Inherent Resolve (CJTF-OIR), česky „Operace Bytostné odhodlání“, aby formalizovalo probíhající vojenské akce 77 států a 5 mezinárodních organizací na území Iráku proti vzrůstající hrozbě ze strany Islámského státu (ISIS) v Iráku a Sýrii. Úkolem operace Inherent Resolve (OIR) bylo poskytovat na základě rezoluce Rady bezpečnosti OSN číslo 2254 poradenství, pomoc a prostředky legitimně zvolené irácké vládě do té doby, než irácká armáda bude samostatně schopna zajistit trvalou porážku ISIS na území Iráku, s předpokládaným cílem vytvořit podmínky pro dlouhodobý rámec bezpečnostní spolupráce.

Letecký poradní tým AČR a výcviková jednotka ALCA
Irák – Balad

Letecký poradní tým AČR (AAT – Air Advisory Team) v počtu do 35 osob byl dislokovaný od června 2016 na základně Balad. Na letounech L-159 ALCA cvičil a mentoroval letecký a pozemní personál iráckých vzdušných sil. Od konce roku 2018 se letecký poradní tým zaměřil na pozemní přípravu letounů. Od července 2019 byl transformován na výcvikovou jednotku ALCA v počtu do 13 osob. Příslušníci LPT byli do dvouměsíčních rotací vysíláni dvakrát ročně.

Polní chirurgický tým
Irák – Al­Assad

Polní chirurgický tým (PCHT) v počtu 17 osob působil na území Iráku od prosince 2016. Tým byl zařazen do struktury americké vojenské nemocnice (úroveň ROLE-2) s úkolem poskytovat specializovanou chirurgickou péči, provádět odbornou činnost v oboru resuscitativní chirurgie, anesteziologie, pooperační péče a zdravotnického odsunu. Jednotka byla sestavena převážně z příslušníků Agentury vojenského zdravotnictví. Doplňovali ji vojáci z Ústřední vojenské nemocnice Praha a dalších vojenských útvarů a zařízení AČR. Jednotka ukončila svou činnost v červnu 2017.

Výcviková jednotka Vojenské policie
Irák – Bagdád

V roce 2018 začala působit v Iráku sedmičlenná výcviková jednotka Vojenské policie, která plnila úkoly výcviku a mentorování irácké policie. Jednotka byla součástí Mnohonárodního úkolového uskupení policie (MNTFP) pod italským velením a působila na policejní škole na základně Camp Dublin v Bagdádu. Jednotky Vojenské policie působily v Iráku do roku 2020.

Výcviková jednotka chemického vojska
Irák – Al­-Taji

Výcviková jednotka chemického vojska plnila od roku 2018 úkoly spojené s poradní a mentorovací činností při operačním výcviku specialistů chemického vojska irácké armády v oblasti ochrany proti zbraním hromadného ničení. V průběhu nasazení byly výcvikové jednotky posíleny o laboratorní specialisty. Poslední 5. výcviková jednotka ukončila svou činnost v březnu 2020. Jednotky v celkovém počtu do 12 osob byly sestaveny z příslušníků 31. pluku radiační, chemické a biologické ochrany Liberec.

Úkolové uskupení AČR Irák
Irák

Ve druhé polovině roku 2018 bylo působení AČR v Iráku rozšířeno o úkolové uskupení (ÚU AČR Irák), které organizačně zastřešovalo nasazené české jednotky v Iráku a Kuvajtu (mimo LPT) a příslušníky AČR ve velitelských strukturách na mezinárodních velitelstvích operací Inherent Resolve a extended NATO Mission in Iraq. K dalším úkolům ÚU se následně přidala poradní a přednášková činnost ve vzdělávacích zařízeních Univerzity obrany pro vyšší vojenská studia DUHMS (Defence University for Higher Military Studies). V březnu 2020 Armáda České republiky dočasně přerušila nasazení 4. ÚU v Iráku. Důvodem byly vzrůstající bezpečnostní hrozby, epidemie koronaviru a plánovaná restrukturalizace obou misí. V říjnu 2020 se do země vrátilo 5. ÚU AČR Irák. I další úkolová uskupení – k září 2024 AČR postavila již 12. ÚU – pokračovala ve své poradenské činnosti v oblasti protivzdušné obrany, palebné podpory, vojenského profesního vzdělávání, školství, výzkumu a vývoje. Nedílnou součástí týmu jsou i odborníci zabezpečující logistickou a komunikační a informační podporu obou mnohonárodních misí jako celku. V organizační struktuře ÚU AČR Irák jsou zařazeni příslušníci z několika útvarů napříč resortem obrany a AČR.

AFGHÁNISTÁN

Od roku 2002 do roku 2021 se v zahraničních operacích v Afghánistánu vystřídalo 11 500 vojáků Armády České republiky, z nichž mnozí z nich zde působili opakovaně. Jednalo se o nejdelší operační nasazení příslušníků AČR v její novodobé historii. Česká republika zaujímala počtem nasazených vojáků a vojákyň 6. až 8. místo z celkového počtu 39 koaličních států, které se v rámci operace Fingal zapojily od roku 2001 do jednotlivých operací na území Afghánistánu. AČR byla v Afghánistánu historicky poprvé nasazena v bojových protipovstaleckých operacích.
V Afghánistánu dostali čeští vojáci příležitost prověřit zbraně, techniku, vybavení i celkovou připravenost. V praxi si ověřili a zdokonalili naučené taktické postupy a principy vedení bojové činnosti na zemi i ve vzduchu. Došlo k modernizaci zbraní, spojovacích prostředků, uniforem, prostředků balistické ochrany, k nasazení nové techniky a vojenského materiálu. Jednalo se např. o vozidla Humvee, MRAP a Pandur, bezpilotní prostředky, rušičky, přístroje nočního vidění nebo roboty EOD. Letecké jednotky získaly zkušenosti v létání v extrémních vysokohorských podmínkách a prověřily taktické postupy během výcviku afghánských pilotů a pozemního personálu. Lékaři uplatnili a rozšířili své zkušenosti v oboru válečné chirurgie (střelná poranění, život ohrožující zranění po bombových útocích, hromadné příjmy). V praxi byly prověřeny programy zdravotnického a strategického odsunu z prostoru operace MEDEVAC (Medical Evacuation) a STRATEVAC (Strategic Evacuation). Logistické jednotky získaly schopnost zabezpečit vojska v extrémně složitých podmínkách. Novým prvkem v rámci zahraničních operací AČR se stal provinční rekonstrukční tým (PRT) v provincii Lógar, který se od předchozích nasazených jednotek odlišoval svým kombinovaným, civilně­vojenským charakterem. Vysoké nároky na komplexní zabezpečení českých jednotek v Afghánistánu si vyžádaly vytvoření úkolového uskupení, které pod jednotným velením zastřešovalo nasazené jednotky.

OPERACE ISAF (INTERNATIONAL SECURITY ASSISTANCE FORCE)

Polní nemocnice
Afghánistán – Kábul

Na základě rozhodnutí Rady bezpečnosti OSN č. 1386 z roku 2001 byla zahájena operace Fingal, v jejímž rámci došlo k rozmístění mezinárodních vojenských sil v Afghánistánu. Vysláním 6. polní nemocnice v květnu 2002 se ČR poprvé zapojila do boje mezinárodního společenství proti terorismu na území Afghánistánu. Jejím úkolem bylo zdravotnické zabezpečení příslušníků mezinárodních sil ISAF (International Security Assistance Force) a poskytování humanitární pomoci obyvatelům Afghánistánu. Následně ji vystřídaly lékařské týmy z 11. polní nemocnice, které plnily úkoly v operaci do roku 2003. Oběma kontingenty, včetně českého polního chirurgického týmu v sestavě německé polní nemocnice, prošlo více než 290 vojáků.

EOD tým + METEO služba
Afghánistán – Kábul

V letech 2004 až 2007 působil v řadách mezinárodních sil ISAF tým vojáků z jednotky EOD (Explosive Ordnance Disposal), který prováděl pyrotechnický průzkum, likvidoval nevybuchlou munici a nástražné výbušné systémy (IED – Improvised Explosive Device) a zabezpečoval ženijní průzkum na letišti v Kábulu. Čeští vojáci dále zodpovídali za meteorologické zabezpečení orgánů řízení letového provozu. V šesti odřadech se vystřídalo cca 100 příslušníků AČR.

Provinční rekonstrukční tým
Afghánistán – Fajzábád

V letech 2005 až 2007 zajišťovali Češi ochranu německého provinčního rekonstrukčního týmu (Provincial Reconstruction Team – PRT) na základně Fajzábád v provincii Badachšán. Chránili tamní letiště, doprovázeli vozidla a zásobovací konvoje PRT a rovněž patrolovali v přiděleném prostoru odpovědnosti. Od počátku svého nasazení plánovali a samostatně realizovali rekonstrukční a humanitární projekty vlastní jednotkou CIMIC (civilně vojenské spolupráce). Jednalo se především o realizaci tzv. projektů s okamžitým efektem (Quick Impact Projects – QIP), které byly finančně dostupné a realizovatelné v krátkém časovém úseku. Česká republika nasadila celkem šest kontingentů, jimiž prošlo více než 400 vojáků.

Lead Nation KAIA
Afghánistán – Kábul

Česká republika převzala v letech 2006 a 2007 roli tzv. vedoucího státu (Lead Nation) na mezinárodním letišti v Kábulu (Kabul International Airport – KAIA). Český kontingent v počtu 47 vojáků odpovídal po dobu čtyř měsíců za řízení a bezpečnost letiště, podílel se na přípravě předání letiště do správy afghánské vlády, komplexně zabezpečoval provoz letiště ve prospěch mnohonárodních sil a zajišťoval civilní letový provoz. Pod českým velením působilo na 500 vojáků a specialistů z přibližně 20 členských států NATO a Afghánistánu.

Polní nemocnice a chemická jednotka, CBRN + METEO + AIR OMLT
Afghánistán – Kábul

Také při svém druhém nasazení v Afghánistánu od dubna 2007 potvrdili čeští vojenští zdravotníci vysoké renomé. V průběhu bojové činnosti koaličních jednotek poskytovali do prosince 2008 komplexní lékařskou péči raněným a nemocným na úrovni ROLE-2 na základně KAIA South. Chemici z jednotky CBRN (Chemical, Biological, Radiological, Nuclear) prováděli průzkum v oblasti ochrany před chemickými, biologickými, jadernými a radiologickými zbraněmi či prostředky. Dále se čeští vojáci podíleli od dubna 2008 na výcviku afghánských vzdušných sil na vrtulnících Mi-17 a Mi-24/35, který zabezpečoval letecký tým OMLT (Operational Mentor Liaison Team). Součástí kontingentů byli rovněž příslušníci AČR, kteří plnili úkoly hydrometeorologického zabezpečení, řízení letového provozu a řízení vzdušných operací na mezinárodním letišti v Kábulu. Celkem se v pěti kontingentech vystřídalo v letech 2007 a 2008 přes 500 vojáků.

SOG Vojenské policie
Afghánistán – Hílmand, Lógar

V období let 2007 až 2008 působila v afghánské provincii Hílmand na základně Gerešk v operaci ISAF skupina speciálních operací SOG (Special Operations Group) Vojenské policie. Po boku Britů plnila jednotka SOG speciální úkoly: zasahovala proti nelegálním ozbrojeným skupinám a pachatelům násilné trestné činnosti a asistovala při ochraně důležitých osob. Skupina SOG byla rovněž vyčleněna jako zásahová jednotka rychlé reakce. V září 2008 byl kontingent v rámci redislokace přemístěn do provincie Lógar. Celkem se ve třech kontingentech vystřídalo na 100 vojáků.

Kontingent KAIA a chemická jednotka, CBRN + METEO + AIR OMLT
Afghánistán – Kábul

Po vystřídání kontingentů v prosinci 2008 přibyl nově v sestavě jednotky národní podpůrný prvek NSE (National Support Element), který plnil úkoly spojené se zabezpečením logistické podpory II. úrovně (I. úroveň – jednotky vojsk, II. úroveň – NSE, III. stupeň – Distribuční centrum, Odbor vojenské dopravy). Chemický odřad i nadále zajišťoval pro velitelství ISAF v Kábulu plnění úkolů chemického zabezpečení, CBRN průzkum, odběr a následný transport odebraných vzorků a jejich vyhodnocování v mobilní laboratoři. V případě potřeby zabezpečoval úkoly spojené s očistou osob a dekontaminaci techniky na letišti v Kábulu. Tým AIR OMLT pokračoval ve své činnosti stejně jako příslušníci hydrometeorologického zabezpečení a odborníci na řízení letového provozu. Až do roku 2010 se ve třech kontingentech vystřídalo téměř 200 vojáků AČR.

Velitelství operace ISAF
Afghánistán – Kábul

Na základě požadavků velitele operace ISAF vysílala AČR dvacítku svých příslušníků nejrůznějších odborností do velitelských struktur na velitelství na základnách v Kábulu a Bagrámu.

Operational Mentor Liaison Team (AIR OMLT), Air Mentoring Team (AMT), Air Advisory Team (AAT) a Guardian Angels
Afghánistán – Kábul

Čeští vojáci cvičili v letech 2008 až 2019 příslušníky Vzdušných sil Afghánské národní armády (ANA) na vrtulnících Mi-24/35 a od roku 2010 i na vrtulnících Mi-17. Česká republika vyslala během svého působení v operacích ISAF a RS celkem 31 kontingentů leteckých poradních týmů. Z toho sedmkrát OMLT (Operational Mentor Liaison Team) v letech 2008 až 2010, čtyřikrát AMT (Air Mentoring Team) od roku 2010 do roku 2011 a 20 týmů AAT (Air Advisory Team) mezi roky 2011 až 2019. Hlavním úkolem všech jednotek byl výcvik letových posádek a pozemního technického personálu Vzdušných sil ANA. České OMLT, AAT a AMT byly po většinu svého působení zařazeny pod velení americké 438. Air Expeditionary Advisory Squadron (AEAS) – mezinárodní letecké poradní letky, která se od února 2016 přejmenovala na 311. AEAS složenou z chorvatského, maďarského, slovenského a amerického poradního týmu. Vzhledem k dobré reputaci českých letců a jejich dlouhodobým zkušenostem s výcvikem v Afghánistánu jim bylo v březnu 2015 umožněno převzít velení této jednotky, což bylo poprvé od 2. světové války, kdy americké jednotce velel cizinec. Poslední, 24. jednotka AAT, ukončila činnost v lednu 2019. Následující dvě rotace byly složeny už pouze z vojáků jednotky ochrany Guardian Angels (GA – strážných andělů), jež byla součástí AAT od roku 2015. Její příslušníci plnili úkoly v rámci ÚU AČR a zabezpečovali ochranu koaličních mentorů a instruktorů při výcviku vojenských afghánských pilotů a technického personálu. Jednotka Guardian Angels ukončila svou činnost v lednu 2020. Počty nasazených vojáků se mezi lety 2009 až 2019 pohybovaly v jednotlivých OMLT, AMT, AAT a GA od 11 do 40 osob.

Kontingent AČR mise ISAF
Afghánistán – Uruzgán, Deh Ravod

Češi v letech 2008 až 2009 chránili nizozemskou základnu Camp Hadrian poblíž města Deh Ravod v provincii Uruzgán. Velitel strážní jednotky byl rovněž zodpovědný za koordinaci činnosti při ochraně základny společně s příslušníky ASG (Afghan Security Guard), jejíž předsunuté základny se nacházely do 10 km od základny. V rámci ochrany nizozemského PRT zde působily dva české kontingenty, dohromady s více než 120 vojáky. Čeští vojáci sloužili na základně společně s dvěma sty Nizozemci a vojáky z francouzské horské pěchoty.

Provinční rekonstrukční tým ČR ISAF
Afghánistán – Lógar

Jedním ze zásadních úkolů pro Českou republiku bylo vybudování a vedení vlastního provinčního rekonstrukčního týmu PRT ČR ISAF (Provincial Reconstruction Team), který v afghánské provincii Lógar působil v letech 2008 až 2013. Součástí PRT ČR ISAF byli rovněž civilní experti vyslaní Ministerstvem zahraničních věcí České republiky v maximálním počtu 14 osob, kteří navrhovali a realizovali rozvojové a humanitární projekty podle potřeb afghánské samosprávy. Bezpečnost těchto expertů zajišťovali vojáci, kteří se zároveň účastnili výcviku příslušníků afghánských bezpečnostních sil ANSF (Afghan National Security Forces). Ti také přispěli k úspěšnému průběhu prezidentských voleb v roce 2009, kdy se podíleli na zajištění bezpečného prostředí v okolí volebních míst v distriktu Azra.
Při budování českého PRT v rámci operace ISAF na základně Shank u města Pol e Alam v provincii Lógar zúročila Armáda České republiky plně své dosavadní zkušenosti z nasazení v německém PRT ve Fajzábádu. V Lógaru působilo deset kontingentů, v nichž se vystřídalo více než 2 600 vojáků.

Vrtulníková jednotka (Heli Unit AČR ISAF)
Afghánistán – Paktíka

Česká vrtulníková jednotka (Task Force Hippo – Úkolové uskupení Hroch) tvořená leteckým a pozemním personálem působila v afghánské provincii Paktíka v blízkosti hranice s Pákistánem v letech 2009 až 2011. Byla umístěna na předsunuté operační základně koaličních sil NATO FOB (Forward Operating Base) Šarana. Hlavními úkoly bylo posílení přepravních kapacit na teritoriu Regionálního velitelství východ (RC E), podpora nasazených jednotek rychlé reakce a pomoc při evakuaci zraněných a nemocných vojáků NATO a afghánských bezpečnostních sil. Jednotka létala na modernizovaných vrtulnících Mi-171Š. Posádky přepravily více než 9 000 osob a 334 tun materiálu. Celkem touto operací prošlo sedm kontingentů, každý z nich tvořilo až 100 vojáků.

Úkolové uskupení AČR ISAF + National Support Element (NSE)
Afghánistán – Kábul

V roce 2010 si čím dál náročnější úkoly AČR v Afghánistánu vyžádaly komplexní přístup. Proto bylo na základě předchozích zkušeností a aktuální situace rozhodnuto o vytvoření úkolového uskupení (ÚU) AČR ISAF na základně KAIA Kábul. Velitel ÚU administrativně řídil nasazené české jednotky a zároveň vykonával funkci staršího národního představitele AČR v Afghánistánu. ÚU zároveň organizačně zastřešovalo a zabezpečovalo centrální zásobování veškerým materiálem a službami. Cílem byla racionalizace a centralizace systému komplexní podpory všech českých jednotek nasazených v operaci ISAF. Nedílnou součástí sestavy byl rovněž národní podpůrný prvek NSE (National Support Element), jehož úkolem byla přímá logistická podpora kontingentů AČR na území Afghánistánu. Vytvořením ÚU začala nová etapa ve struktuře velení a řízení všech jednotek a prvků AČR nasazených v misi ISAF.
Během působení 10. úkolového uskupení AČR v roce 2014 se operace ISAF změnila na operaci Resolute Support (RS). Počet příslušníků jednotlivých úkolových uskupení se v průběhu let měnil, a to především v závislosti na počtu a úkolech zabezpečovaných osob a jednotek nasazených v operaci ISAF a později RS.

Jednotka chemické a biologické ochrany (CBRN)
Afghánistán – Kábul

Na své předchůdce z řad chemického vojska navázala v letech 2010 až 2013 jednotka CBRN, která vyhodnocovala radiační, biologickou a chemickou situaci v Kábulu, spolupracovala při výcviku nových chemických specialistů Afghánské národní armády, prováděla komplexní chemický průzkum na celém území Afghánistánu a měla za úkol varovat vojska ISAF a orgány místní samosprávy před možnými CBRN hrozbami. Celkem se v sedmi rotacích (9. tým – 15. tým CBRN) vystřídalo více než 50 vojáků AČR. Jednotka ukončila svoji činnost v prosinci 2013.

Výcviková jednotka Vojenské policie
Afghánistán – Vardak

V letech 2011 až 2013 se příslušníci Vojenské policie podíleli na výcviku Afghánské národní policie (ANP) v provincii Vardak v Národním policejním výcvikovém centru NPTC (National Police Training Center). Čeští vojenští policisté mentorovali afghánské instruktory a dohlíželi na organizaci a přípravu jejich výcviku. Výcvikové jednotky VP byly zařazeny do sestavy mezinárodního týmu mentorů pod vedením Francie. Každou ze čtyř rotací tvořilo dvanáct příslušníků.

Úkolové uskupení speciálních sil
Afghánistán – Nangarhár

Vojáci 601. skupiny speciálních sil z Prostějova sloužili v letech 2011 až 2012 ve dvou úkolových uskupeních v afghánské provincii Nangarhár na základně Hombré v Dželálábádu. K hlavním úkolům jednotky patřilo vybudovat, vycvičit a mentorovat speciální zásahovou jednotku Afghánské národní policie (ANP) a následně se přímo s ní podílet na společném plnění úkolů. Příslušníci jednotky koordinovali svou činnost rovněž s místními zpravodajskými a speciálními jednotkami v oblasti boje proti terorismu, obchodu s drogami a se zbraněmi a v boji proti kriminálním živlům. Během působení obou jednotek bylo zajištěno více než tisíc kilogramů drog. Zároveň byly zabaveny a zničeny nelegálně držené zbraně, pěchotní a dělostřelecká munice, trhaviny a komponenty pro výrobu improvizovaných nástražných výbušných zařízení. V každém ze dvou úkolových uskupení se vystřídalo na 100 příslušníků českých speciálních sil.

Operational Mentoring and Liaison Team (OMLT)
Afghánistán – Vardak

České týmy OMLT (Operational Mentoring and Liaison Team), jež vojáci neformálně nazývali „omeleta“, byly v letech 2010 až 2013 nasazeny v bojové operaci. Cvičily a mentorovaly příslušníky pěších jednotek o síle praporu (kandaku) Afghánské národní armády v provincii Vardak, a to včetně samotného bojového nasazení. Účelem výcviku bylo zvýšit operační schopnosti všech jednotek kandaku. Velitelství českého OMLT bylo umístěno na základně Sultan Chajl (COP Carville – Combat Outpost; někdy také Carwile). Čeští vojáci ve spolupráci s americkými a afghánskými jednotkami působili na třech předsunutých základnách. Aby mohly jednotky OMLT plnit zadané úkoly, nesměly mít z nařízení velitelství ISAF žádná národní omezení. V každé z pěti rotací plnilo úkoly přibližně 50 vojáků.

Polní chirurgický tým (PCHT) ISAF
Afghánistán – Kábul

Český polní chirurgický tým v počtu do 15 osob poskytoval od února 2011 v rámci francouzské polní nemocnice (nemocnice úrovně ROLE-3, základna KAIA – North) lékařskou pomoc na základně na letišti v Kábulu. K hlavním úkolům patřilo zdravotnické zabezpečení vlastních jednotek, vojáků ISAF a místních afghánských bezpečnostních sil. Příslušníci PCHT poskytovali rovněž chirurgickou a intenzivní péči, podíleli se na ambulantních ošetřeních a v případě nutnosti zabezpečovali první pomoc při hromadném příjmu raněných MASCAL (Mass Casualty). Od února 2014 byla operační schopnost polní nemocnice snížena z ROLE-3 na úroveň ROLE-2, což souviselo s předáním tohoto zařízení pod velení americké polní nemocnice, kde český 11. PCHT začal působit v červenci 2014.

Jednotky AČR MAT (Military Advisory Team – vojenský poradní tým)
Afghánistán – Lógar, Vardak

V březnu 2013 začal na základně Shank v provincii Lógar působit vojenský poradní tým MAT Lógar (Military Advisory Team) v počtu do 60 osob. Tato jednotka nahradila poslední 11. PRT, jenž do té doby v Lógaru působil. O měsíc později, v dubnu 2013, zahájil v provincii Vardak svou činnost další tým MAT. Oba týmy MAT přímo navázaly na práci jednotek OMLT, které na území Afghánistánu již několik let působily. K hlavním úkolům týmů MAT patřila poradenská činnost a řízení operací na úrovni štábu praporu přiděleného kandaku (praporu) Afghánské národní armády. Svou činnost oba týmy MAT ukončily na podzim roku 2013.

Strážní rota BAF (Bagram Air Field) ISAF
Afghánistán – Bagrám

Strážní rota BAF (Bagram Air Field), určená k ochraně letecké základny Bagrám v provincii Parván, zahájila svou činnost v říjnu 2013. Příslušníci strážní roty prováděli kontrolu vnějšího perimetru bezpečnostní zóny letecké základny a podíleli se na její ochraně společně se spojeneckými a afghánskými partnery s cílem eliminovat nepřátelské aktivity. Ve výstavbě kontingentů se průběžně střídaly prapory 4. brigády rychlého nasazení a 7. mechanizované brigády. Během působení 3. strážní roty BAF nahradila dosavadní operaci ISAF operace RS (Resolute Support).
Více viz Strážní rota BAF (Bagram Air Field) RS

Jednotka speciálních sil ISAF
Afghánistán – Kábul

Vojáci 601. skupiny speciálních sil z Prostějova sloužili v roce 2014 ve dvou jednotkách speciálních sil na mezinárodním letišti KAIA. K hlavním úkolům jednotky patřil výcvik, dohled a podpora afghánských speciálních policejních jednotek na operační úrovni. K dalším úkolům pak poradní, mentorovací a výcviková činnost ve prospěch Afghánských národních bezpečnostních sil (ANSF) v oblasti boje proti výrobě a distribuci drog. Dohromady sloužilo v obou jednotkách 42 příslušníků speciálních sil.

OPERACE ROZHODNÁ PODPORA (RESOLUTE SUPPORT MISSION – RS)

Úkolové uskupení AČR RS + National Support Element
Afghánistán – Kábul

Operace ISAF v Afghánistánu byla ukončena v závěru roku 2014. Na ni pak v lednu 2015 navázala nová operace s názvem Resolute Support Mission. Úkolová uskupení AČR stejně jako v operaci ISAF, tak i v operaci RS nadále organizačně zastřešovala nasazené jednotky a zabezpečovala jejich centrální zásobování. Během operací ISAF a RS se v Afghánistánu vystřídalo celkem 22 úkolových uskupení AČR. Poslední z nich ukončilo své nasazení v červnu 2021, čímž bylo završeno téměř dvacetileté působení Armády České republiky v Afghánistánu.

Strážní rota BAF (Bagram Air Field) Resolute Support (RS)
Afghánistán – Bagrám

Ani v nové operaci RS se úkoly jednotlivých strážních rot BAF nezměnily. Rotující jednotky pokračovaly ve střežení vnějšího perimetru letecké základny spolu s americkými, gruzínskými a afghánskými partnery. Ve výstavbě jednotlivých kontingentů se i nadále střídaly prapory 4. brigády rychlého nasazení a 7. mechanizované brigády. Pouze 8. strážní rotu stavěli příslušníci 102. průzkumného praporu z Prostějova. Na bagrámské základně působil také pyrotechnický tým EOD a počínaje 5. strážní rotou byl za účelem zvýšení operačních schopností zařazen do struktury jednotky taktický bezpilotní průzkumný letoun Scan Eagle. Ten během svého pětiletého působení překonal hranici dvou tisíc letových hodin. Nasazení poslední, 13. mise strážní roty, bylo na počátku roku 2020 ovlivněno pandemií covidu-19, kdy musela být na základně zavedena omezující epidemiologická opatření. Jednotka ukončila svůj operační úkol v březnu 2020. V jednotlivých rotacích strážní roty obou misí – ISAF a RS – se vystřídalo od října 2013 do dubna 2020 na 2 000 vojáků AČR.

Polní chirurgický tým (PCHT) Resolute Support (RS)
Afghánistán – Kábul

Na úkoly 11. a 12. polního chirurgického týmu (PCHT), jež působily v operaci ISAF ve struktuře americké polní nemocnice (ROLE-2), navázal v letech 2015 až 2017 v operaci RS 13. až 21. polní chirurgický tým. Celkem se v operacích ISAF a RS vystřídalo 21 rotací PCHT. V každé z nich bylo 10 až 15 českých vojáků.
Od února 2020 do června 2021 působil na letišti v Kábulu nově ve čtyřech rotacích polní chirurgický tým v počtu 10 až 15 osob. Jeho hlavním úkolem bylo zabezpečit v sestavě mezinárodní polní vojenské nemocnice na základně (úroveň ROLE-2) realizaci úkonů odborné činnosti v oboru resuscitativní chirurgie, anesteziologie a pooperační péče a nepřetržitou lékařskou péči včetně přímé zdravotnické podpory nasazených vojáků AČR. Kvůli celosvětovému rozšíření epidemie covidu-19 se počátkem roku 2020 úkoly týmu rozšířily o všeobecnou lékařskou péči o pacienty s tímto onemocněním.

Velitelství operace Resolute Support Mission (RS)
Afghánistán – Kábul, Bagrám

Na základě požadavků velitele operace RS pokračovala AČR ve vysílání svých příslušníků nejrůznějších odborností na velitelství na základnách v Kábulu, Bagrámu a dalších místech.

Jednotka podpory a vlivu
Afghánistán – Faráh, Lógar, Herát (Šindand), Kábul

Tyto jednotky tvořili převážně příslušníci speciálních sil a výsadkového praporu/pluku. Od jejich nasazení v roce 2018 měly za úkol provádět odborný výcvik, mentorování na operační a taktické úrovni a podporu přidělených jednotek afghánských speciálních sil (CSK – Cobra Strike Kandak) a speciálních policejních jednotek (PSU – Police Special Unit).

Jednotka CZE NIC
Afghánistán – Kábul

Do operací na území Afghánistánu se Česká republika zapojila rovněž prostřednictvím specialistů národní zpravodajské skupiny CZE NIC (National Intelligence Cell).

Jednotka KAMBA ISAF/RS
Afghánistán – Kábul

Začátkem ledna 2010 bylo vysláno Úkolové uskupení speciálních sil do operace ISAF v Afghánistánu k ochraně Zastupitelského úřadu České republiky v Kábulu. Jednotka KAMBA (Kábulská ambasáda) byla složena z příslušníků 601. skupiny speciálních sil (skss) Prostějov. Jejím úkolem bylo zabezpečení ostrahy zastupitelství a jeho zaměstnanců a ochrana diplomatických představitelů při výjezdech. Jednotka nepřetržitě plnila stanovené úkoly i v době přechodu z operace ISAF na operaci RS v roce 2015. V průběhu roku 2017 převzala úkoly 601. skss jednotka Vojenské policie, která své úkoly plnila až do srpna 2021, kdy Česká republika spolu se spojenci ukončila své vojenské působení v Afghánistánu. V srpnu 2021, kdy už byl Kábul obsazen Tálibánem, příslušníci jednotky KAMBA úspěšně evakuovali zastupitelský úřad, zaměstnance Ministerstva zahraničních věcí ČR a afghánské spolupracovníky s jejich rodinami.

OPERACE ENDURING FREEDOM (TRVALÁ SVOBODA)

Kontingenty speciálních sil AČR Enduring Freedom
Afghánistán – Bagrám, Kandahár

V rámci operace Enduring Freedom působila v Afghánistánu v letech 2004 až 2009 (2004: Bagrám; 2006, 2008–2009: Kandahár) skupina speciálních sil. Jejím úkolem bylo provádět speciální průzkum včetně úderných akcí a dalších druhů speciálních operací s cílem eliminovat aktivity nepřítele a přispět k zajištění vnitřní bezpečnosti Afghánistánu. Tato mise byla první bojovou operací Armády České republiky od konce druhé světové války. Každý kontingent čítal kolem 100 příslušníků.

ŘECKO

Operace Distinguished Games
Řecko – Atény

Česká republika se v roce 2004 zapojila se svým protichemickým odřadem do alianční operace Distinguished Games (Významné hry). Cílem operace bylo zajistit bezpečnost XXVIII. letních olympijských her a následně XII. paralympijských her v řeckých Aténách. Kontingent AČR tvořilo 100 specialistů – příslušníků 312. mnohonárodního praporu radiační, chemické a biologické ochrany NATO. Prapor byl připraven od srpna do září 2004 provádět na místě radiační, chemický a biologický průzkum a poskytovat pomoc při odstraňování následků případného použití zbraní hromadného ničení. Česká republika byla během nasazení vedoucím národem mezinárodního praporu.

PÁKISTÁN

Humanitární operace NATO Winter Race
Pákistán – Bagh

Do Pákistánu, jenž byl 8. října 2005 postižen ničivým zemětřesením, se již 12. října 2005 vydal v rámci humanitární operace NATO Winter Race český šestičlenný traumatologický tým s materiální pomocí. Původní tým vystřídala v listopadu 2005 třicetičlenná skupina vojenských zdravotníků, která byla zařazena do sestavy nizozemské polní nemocnice dislokované ve městě Bagh. Mise byla ukončena v lednu 2006.

POBALTÍ

BALTIC AIR POLICING / ENHANCED AIR POLICING

Za účelem střežení vzdušného prostoru na území členských zemí NATO vznikl tzv. společný pohotovostní a integrovaný systém protivzdušné obrany Severoatlantické aliance. V rámci tohoto systému je od roku 2004 zajišťována solidárně ochrana vzdušného prostoru pobaltských států Estonska, Litvy a Lotyšska, neboť tyto státy nedisponují vlastním nadzvukovým stíhacím letectvem.

ENHANCED FORWARD PRESENCE (POSÍLENÁ PŘEDSUNUTÁ PŘÍTOMNOST)

Vytvoření jednotek alianční posílené předsunuté přítomnosti (Enhanced Forward Presence – eFP) bylo jedním z hlavních výstupů varšavského summitu NATO z července 2016. Spočíval ve vytvoření čtyř bojových uskupení – ve velikosti posíleného praporu – umístěných v Polsku, v Litvě, v Lotyšsku a v Estonsku. Vytvoření jednotek eFP bylo reakcí na změněné bezpečnostní prostředí vyvolané nezákonnou anexí ukrajinského poloostrova Krym na jaře 2014. Platný mandát pro území obou pobaltských států byl stanoven do počtu 290 osob. Současná podoba alianční eFP byla aktualizována na summitu NATO v Madridu v roce 2022. Nově má podobu mnohonárodních bojových skupin o síle brigády, a to v Estonsku, Litvě, Lotyšsku, Polsku, Slovensku, Maďarsku, Rumunsku a Bulharsku. Jednotky AČR působí v Litvě a Lotyšsku jako nedílná součást zmíněných mnohonárodních bojových uskupení (MN BG).

Baltic Air Policing
Litva – Šiauliai; Estonsko – Ämari

V roce 2009 a v roce 2012 střežily české letouny JAS-39 C Gripen vzdušný prostor pobaltských států Litvy, Lotyšska a Estonska v rámci alianční solidarity (NATO Integrated Air Defence System – NATINADS). Nasazení českých letounů souviselo se změnou geopolitické situace a s nestandardními aktivitami Ruské federace v Pobaltí. Příslušníci českých vzdušných sil působili na letecké základně Šiauliai v Litvě. První kontingent tvořilo 117 osob, druhý v roce 2012 více než šedesát.
V roce 2019 se české letouny do Pobaltí vrátily. Tentokrát měly svou základnu v Estonsku na letišti Ämari. Celkový mandát pro operaci byl stanoven do 95 osob s pěti letouny JAS-39 C Gripen. Novinkou v nasazení bylo použití laserových ozařovacích a průzkumných kontejnerů LDP (Laser Designator Pod) Litening 4i, které zvýšily bojové možnosti letounů Gripen.
Během všech nasazení byly české letouny začleněny do Integrovaného systému protivzdušné a protiraketové obrany

NATINAMDS (NATO Integrated Air and Missile Defence System). Enhanced Forward Presence (eFP)
Litva – Rukla, základna Gaiziunai

Jednotky AČR působí v Pobaltí od roku 2018 v rámci alianční posílené předsunuté přítomnosti. Tato operace slouží NATO k monitoringu nepřátelských aktivit Ruska po jeho nezákonné anexi ukrajinského Krymu v roce 2014. Cílem operace eFP je podílet se v mnohonárodní sestavě na společném výcviku a posílení schopností k odstrašení a kolektivní obraně NATO v prostoru nasazení. Vytvoření bojových uskupení bylo jedním z hlavních výstupů varšavského summitu NATO, který se uskutečnil v červenci 2016. Došlo k vytvoření čtyř bojových uskupení umístěných v Polsku, Litvě, Lotyšsku a Estonsku. V roce 2018 ČR vyslala do eFP Litva své 1. rotní úkolové uskupení (rÚU eFP), následně 2. rÚU eFP složené z mechanizované roty s obrněnými vozidly Pandur, posílené o další podpůrné prvky, v celkovém počtu do 230 osob. Jádro obou jednotek tvořili vojáci 41. mechanizovaného praporu ze Žatce. Zapojení AČR v eFP Litva poté pokračovalo vysláním čtyř úkolových uskupení elektronického boje v letech 2019 až 2021. Od července 2021 působilo v Litvě 1. úkolové uskupení GBAD (Ground Based Air Defence) pozemní protivzdušné obrany, na něž navázalo na základně v Rukle 2. a 3. úkolové uskupení. Jádro všech tří ÚU tvořili příslušníci 25. protiletadlového raketového pluku Strakonice. Každé ÚU v počtu cca 140. Hlavní bojovou sílu tvořila protiletadlová raketová baterie vyzbrojená kompletem RBS-70.
Od ledna 2023 do ledna 2024 působila v Litvě dvě úkolová uskupení chemiků tzv. CBRN. Jádro jednotky tvořilo do 170 příslušníků libereckého 31. pluku radiační, chemické a biologické ochrany. Multifunkční četa chemické ochrany plnila odborné úkoly radiačního a chemického průzkumu, dekontaminaci osob, raněných, techniky, prostoru a materiálu.
Po chemicích převzali štafetu v eFP Litva příslušníci 132. dělostřeleckého oddílu z 13. dělostřeleckého pluku Jince, kteří byli doplněni o specialisty z dalších součástí AČR. Třetí ÚU o velikosti palebné baterie poskytovalo palebnou podporu spojeneckým jednotkám. Jeho součástí byli i příslušníci aktivní zálohy. Hlavní zbraní úkolového uskupení byli samohybné kanónové houfnice vz. 77 DANA. Jednotka rovněž používala nová vozidla MKPP TITUS, která sloužila ke koordinaci palebné podpory. Na činnost a úkoly „dělostřeleckého“ úkolového uskupení navázalo v červenci 2024 již 4. ÚU postavené rovněž na jineckých dělostřelcích. Počty nasazených vojáků každého z obou uskupení se pohybovaly okolo 150 vojáků, včetně několika příslušníků AZ.

Enhanced Forward Presence (eFP)
Lotyšsko – Adaži

Příslušníci 1. úkolového uskupení v počtu 55 osob se přesunuli na lotyšskou základnu v Adaži v polovině roku 2018, kde působili v rámci sil eFP pod vedením Kanady. V rámci předsunuté přítomnosti NATO bylo jejich hlavním úkolem svou aktivní přítomností a výcvikovou činností v prostoru operace demonstrovat odhodlání bránit svrchovanost a územní celistvost členských států NATO. Základ obou prvních minometných jednotek tvořili vojáci 71. mechanizovaného praporu Hranice. Na přelomu ledna a února 2023 zahájilo svou činnost v Lotyšsku již 10. úkolové uskupení. První až šesté ÚU AČR eFP bylo tvořeno minometnými specialisty, sedmé až desáté ÚU AČR eFP stavěli čeští ženisté. V reakci na navýšení počtů nasazených jednotek na území Lotyšska došlo během působení 10. ÚU AČR eFP došlo k jeho přejmenování na 1. ÚU AČR MN BG. Na 10. uskupení (resp. 1. ÚU AČR MN BG) navázalo v červenci 2023 2. ÚU AČR MN BG, jež svoji činnost ukončilo v lednu 2024. K nejdůležitějším úkolům všech nasazených ženijních jednotek patřilo zřizování minových polí na dálku ve prospěch MN BG. Všechna tři „ženijní“ úkolová uskupení byla postavena na bázi zatarasovací čety vybavené minovými vrhači MV-3.

Force Protection
Lotyšsko – Adaži

Začátkem ledna 2024 zahájila v Lotyšsku působení nová jednotka – úkolové uskupení AČR Force Protection. V čtyřtisícovém kontingentu lotyšské mise eFP bylo kromě Čechů zastoupeno dalších 11 národů. Zhruba šedesátičlennou českou jednotku tvořili vojáci 22. základny vrtulníkového letectva z Náměště nad Oslavou a opavského 532. praporu elektronického boje. V Pobaltí byli součástí roty, jež se ve spolupráci s kanadskými, španělskými, italskými, slovinskými, makedonskými a černohorskými kolegy zaměřovala především na výcvik v boji na krátkou vzdálenost známý jako CQB (Close Quarter Battle).
Na úkoly 1. ÚU navázali v červenci 2024 příslušníci 25. protiletadlového raketového pluku ze Strakonic, kteří společně se specialisty z 532. praporu elektronického boje z Opavy nově vytvořily jádro 2. ÚU. Češi působili v Lotyšsku v rámci mezinárodní spolupráce v sestavě kanadské roty ISTAR (Intelligence, Surveillance, Target Acquisition and Reconnaissance neboli zpravodajství, sledování, určování cílů a průzkumu). Jednotka čítala opět přibližně šest desítek osob.

Enhanced Air Policing
Litva – Šiauliai

České letouny JAS-39 C Gripen měly od dubna do července 2022 za úkol ochranu vzdušného prostoru podél východní hranice NATO. Na žádost litevské vlády bylo nasazení 7. úkolového uskupení AČR prodlouženo o dva měsíce, do září 2022. V rámci alianční solidarity se jednalo o výpomoc pobaltským státům, jež nemají nadzvukové letectvo. Do Litvy bylo vysláno pět letounů a do 95 vojáků z převážně čáslavské základny, doplněné o další specialisty AČR. České gripeny byly po dobu nasazení v přímé podřízenosti mnohonárodního operačního střediska vzdušných sil Combined Air Operations Centre (CAOC) v Uedemu v Německu.

MALI

Na základě žádosti malijské vlády a rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 2071 z roku 2012 bylo rozhodnuto Radou Evropské unie o zřízení mise Evropské unie EUTM, která měla za cíl poskytnut pomoc malijské vládě a Malijským ozbrojeným silám formou výcviku a materiálního vybavení. Česká republika se připojila k této výcvikové misi Evropské unie na základě souhlasu vlády ČR z února 2013 a po schválení Parlamentem ČR.

Jednotky AČR EUTM M, výcviková mise EU v Mali
Mali – Bamako

Čeští vojáci v jednotkách EUTM­M působili v letech 2013 až 2018 v africkém Mali ve výcvikové misi EUTM­M (European Union Training Mission – Mali). Výcviková, nebojová mise Evropské unie pomáhala malijské armádě při výstavbě a výcviku její armády tak, aby byla schopna v budoucnu samostatně čelit útokům ozbrojených teroristických skupin a zajistit suverenitu a teritoriální integritu země. Hlavním úkolem české jednotky byla ochrana velitelství výcvikové mise EUTM v Bamaku, později i výcvik malijských vojáků na výcvikových základnách Koulikoro a Sikasso. České kontingenty čítaly téměř 40 vojáků, poslední v souvislosti se vznikem úkolového uskupení byl navýšen v prosinci 2018 na téměř 70. Celkem se v Mali vystřídalo 12 jednotek AČR EUTM M.

Operace OSN MINUSMA
Mali

Další úkoly českých vojáků v Mali vyplývaly z účasti ČR ve stabilizační operaci OSN MINUSMA (United Nations Multidimensional Integrated Stabilisation Mission in Mali). Cílem mezinárodního úsilí bylo zajistit bezpečnost země a vytvořit podmínky pro další humanitární a politickou asistenci malijské vládě. Česká republika vyslala v roce 2016 do operace úkolové uskupení speciálních sil v počtu do 25 osob. Příslušníci 601. skupiny speciálních sil působili pod mandátem OSN společně v sestavě s dánskou a nizozemskou jednotkou pro speciální operace v oblasti Gao na severu země. Uskupení plnilo úkoly spočívající ve vedení speciálního průzkumu a zpravodajské činnosti ve prospěch velitele operace MINUSMA. Příslušníci 601. skss působili v Mali do konce roku 2016.

Úkolové uskupení AČR EUTM­M, výcviková mise EU v Mali
Mali – Bamako

S rozšířením úkolů v rámci výcvikové mise došlo k navýšení počtu českých vojáků až na 120. První úkolové uskupení AČR převzalo svůj operační úkol v březnu 2019. V červnu 2020 převzala Česká republika na dobu sedmi měsíců historicky poprvé velení celé mise. Jádro velitelství výcvikové mise tvořila čtyřicetičlenná skupina příslušníků resortu obrany. Nejednalo se pouze o vojáky, v misi působili i tři civilní odborníci. Čeští vojáci pokračovali v zabezpečení obrany a ochrany perimetru velitelství mise EUTM M v Bamaku, poskytovali ochranu letecké společnosti při zajišťování podpory MEDEVAC, zajišťovali ozbrojené doprovody, vyčleňovali síly rychlé reakce a působili ve výcvikovém centru malijské armády KTC v Koulikoru (Koulikoro Training Centre).
Česká republika velela misi, resp. 700 spojeneckých vojáků z 25 zemí, také v roce 2022, kdy převzala velení od Rakouska. K 31. prosinci 2022 ukončila AČR své bezmála desetileté působení v Mali. Za tu dobu vycvičila více než 22 000 tamních vojáků a připravila na tři stovky armádních instruktorů.

Úkolové uskupení Takuba, operace Barkhane
Mali

Samotná operace Barkhane byla zaměřena na potlačení teroristických aktivit na území Mali. Jednalo se o francouzskou iniciativu, do níž ČR přispěla vytvořením úkolového uskupení speciálních sil Takuba. Za tímto účelem vyslala Česká republika v prosinci 2020 předsunutý prvek českých speciálních sil. Cílem bylo připravit podmínky, pracoviště a materiální a technické zabezpečení pro hlavní odřad speciálních sil. Úkol pro zhruba 60 českých speciálů spočíval ve výcviku, podpoře a asistenci vybraným jednotkám Malijských ozbrojených sil. Jednalo se o důležitý příspěvek ČR k zajištění bezpečnosti a stability regionu a současně i k ochraně Evropy před terorismem a nelegální migrací. Jednotka plnila své úkoly do května 2022.

ISLAND

Operace ASICIPPN
Island – Keflavík

Ve druhé polovině roku 2014 byla Česká republika v rámci operace NATO ASICIPPN (Airborne Surveillance and Interception Capabilities to meet Iceland’s Peacetime Preparedness Needs) zapojena do ochrany vzdušného prostoru nad územím a teritoriálními vodami Islandu. Čeští piloti se na Island vrátili ještě v letech 2015 a 2016. Úkolové uskupení AČR tvořily čtyři letouny JAS-39 C Gripen (pátý letoun sloužil jako záloha) a letecký a pozemní personál. Jednotka působila na letecké základně Keflavík. Každého ze tří úkolových uskupení se účastnilo do 67 vojáků. Letouny byly začleněny do Integrovaného systému protivzdušné a protiraketové obrany NATINAMDS (NATO Integrated Air and Missile Defence System).

TURECKO

Active Fence/NS2T
Turecko – Incirlik Adana

V letech 2013, 2014 a 2015 se Česká republika zapojila do spojenecké operace Active Fence/NS2T (NATO Support to Turkey), která měla za cíl posílení aliančního systému protivzdušné obrany jižní části Turecka kvůli probíhající občanské válce v Sýrii. Skupina sedmi vojáků z Centra operačně taktických systémů velení a řízení z Lipníka nad Bečvou zajišťovala jako tzv. Deployable Communication Module (DCM B) pro nizozemské jednotky datové, hlasové a obrazové spojení s operačním velitelstvím NATO. Skupina působila na turecko americké základně Incirlik Adana. V roce 2015 své nizozemské kolegy vystřídali španělští vojáci. V letech 2020 až 2021 se čeští příslušníci DCM B do Turecka opět vrátili. Zabezpečovali a udržovali neustálé spojení pro španělskou protiraketovou jednotku systému Patriot.

EGYPT (SINAJ)

Operace Multinational Force and Observers
Egypt – Sinaj

Od roku 2009 se čeští vojáci účastní mezinárodní mírové operace MFO (Multinational Force and Observers), která dohlíží na dodržování podmínek mírové dohody mezi Egyptem a Izraelem. Tuto operaci zastřešuje organizace Multinational Force and Observers (MFO) se sídlem v Římě. Samotná organizace vznikla na základě mírové dohody mezi Egyptem a Izraelem v srpnu 1981, kdy stát Izrael vrátil území Sinaje Egyptu. Jejím hlavním cílem, potažmo její mise na Sinaji – od dubna 1982, je dohlížet na dodržování bezpečnostních podmínek mírové dohody, řídit provoz checkpointů, kontrolovat aktivity podél hranic v oblasti Sinajského poloostrova, či zajišťovat volnou plavbu přes Tiranskou úžinu. Příslušníci AČR působí ve velitelských strukturách operace MFO na Sinaji od listopadu 2009. Od listopadu 2013 pak začaly v operaci působit i jednotky českého leteckého kontingentu s letounem CASA C-295M. Patnáctičlenná jednotka zabezpečuje letecký průzkum a přepravu osob a materiálu mezi základnami. Celkový autorizovaný počet vojenského personálu je v současnosti 20 osob. Mise využívá na Sinaji dvě základny – jižní základnu v Šarm aš­ Šajchu, kde se nachází velitelství, a částečně bývalou izraelskou leteckou základnu El Gorah na severu.
V březnu 2023 převzal velení celé mise český zástupce. Velel tak do září 2023 více než 1150 vojákům a zhruba 800 civilních zaměstnanců.

SLOVENSKO

Úkolové uskupení AČR MN BG SVK (Multinational Battle Group Slovakia)
Slovensko

Po nevyprovokované agresi Ruska vůči Ukrajině zahájil 4. dubna 2022 svou činnost 1. kontingent úkolového uskupení enhanced Vigilance Activities (eVA), jenž se skládal z mnohonárodního koordinačního prvku a mnohonárodního smíšeného pěšího praporu, jehož jádro tvořili vojáci 43. výsadkového pluku Chrudim. V ÚU AČR MN BG SVK (Mnohonárodní bojové uskupení Slovensko – Multinational Battle Group Slovakia) – dislokovaném v Centru výcviku v Lešti – byly nasazeny síly a prostředky AČR v síle téměř 200 vojáků (do konce června se počty vojáků postupně navýšily podle mandátu až na 650) za účelem posílení koaličních sil NATO na východním křídle Aliance. ČR byla stanovena vedoucím národem nově vzniklého mnohonárodního bojového uskupení. V této roli působili čeští vojáci až do konce června 2024. Sestavu mnohonárodního štábu tvořily mimo jiné i národní prvek podpory a jednotka Vojenské policie. Pod českým velením MN BG SVK působil rovněž mnohonárodní prapor. Dnem 1. července 2024 předala AČR velení MN BG SVK Ozbrojeným silám Španělského království, s čímž souviselo i rozšíření jednotky na úroveň brigády (MN BDE TF SVK – Multinational Brigade Task Force Slovakia). V tomto uskupení má ČR druhé nejpočetnější zastoupení reprezentované 5. ÚU AČR SVK sestaveným na bázi 72. mechanizovaného praporu z Přáslavic.

NASADITELNÝ SPOJOVACÍ MODUL DCM-B

Armáda České republiky disponuje touto jednotkou od roku 2010, kdy vznikla jako součást 101. spojovacího praporu v Lipníku nad Bečvou. Nasaditelný spojovací modul (DCM­B) byl a je pravidelně nasazován dle aktuálních požadavků velení NATO v operacích v Afghánistánu, Kosovu a Turecku. V současnosti je jednotka začleněna pod Agenturu komunikačních a informačních systémů, operačně je však řízena 3. spojovacím praporem NATO (NSB – NATO Signal Batalion) dislokovaným v polské Bydgoszczi.

SLOVINSKO

Armádní ženijní jednotka
Slovinsko

Začátkem srpna 2023 postihly značnou část Slovinska rozsáhlé záplavy, které si vyžádaly několik lidských životů a způsobily rozsáhlé škody na infrastruktuře země. Proto, v souladu s čl. 43 odst. 4 písm. c) Ústavy České republiky, Vláda ČR rozhodla o vyslání sil a prostředků rezortu MO ČR do Slovinska za účelem záchranných prací během živelných pohrom na dobu 60 dnů ode dne zahájení nasazení v celkovém počtu do 40 osob. Vlastní výstavbu realizovala armádní ženijní jednotka v celkovém počtu 31 osob v období 3. až 23. září 2023. Stanovený úkol – výstavbu třech mostních provizorií v obcích Črna na Koroškem, Mežica a Ljubno ob Savinji splnila jednotka ještě před vypršením národního mandátu. Vystavěná mostní provizoria byla poté předána místní samosprávě do trvalého užívání.

POLSKO

Vrtulníková jednotka Heli Unit
Polsko – Powidz

K podpoře jednotek NATO, včetně jednotek SOF (Special Operation Forces) Polska, byla počátkem roku 2024 vyslána na území Polska na leteckou základnu Powidz vrtulníková jednotka Heli Unit Polsko (ÚU AČR Heli Unit). AČR svou účastí posílila východní křídlo NATO v rámci předsunuté alianční přítomnosti. K hlavním úkolům patří společný výcvik s jednotkami SOF Polska a podpora jednotek MNC-NE (Mnohonárodní sbor Severovýchod). K dalším úkolům patří upevnění schopností vrtulníkové jednotky fungovat jako samostatný celek ve struktuře sil NATO, či letecká podpora speciálních sil v rámci SOATU (Special Operations Ait Task Unit – expediční taktická letecká jednotka pro speciální operace). Jádra obou zatím nasazených jednotek tvoří příslušníci 22. základny vrtulníkového letectva v Náměšti nad Oslavou. Jednotky jsou vybaveny modernizovanými víceúčelovými vrtulníky Mi-171Š. Druhé ÚU čítá stejně jako první přibližně stovku vojáků AČR. V rámci součinnosti s polskými námořními speciálními silami se příslušníci 1. rotace stali historicky prvními českými vrtulníkáři, kteří prováděli (i když jen cvičné) námořní operace; zasazení a vyzvednutí jednotek z námořních plavidel.

UKRAJINA

EUMAM Ukraine (European Union Military Assistance Mission Ukraine), Úkolová uskupení AČR EUMAM UA

Ke zřízení asistenční mise Evropské unie na podporu Ukrajiny EUMAM UA (European Union Military Assistance Mission) došlo na základě rozhodnutí Rady Evropské unie v říjnu 2022. Jejím cílem je posílit vojenské schopnosti ukrajinských Ozbrojených sil, aby mohly bránit územní celistvost a svrchovanost Ukrajiny v rámci jejích mezinárodně uznaných hranic a chránit civilní obyvatelstvo. Výcvikové aktivity ČR v rámci EUMAM UA byly rozděleny na dvě části: stacionární část, kdy je výcvik ukrajinských vojáků do počtu 800 osob realizován na území ČR a mobilní část – v celkovém počtu do 55 osob, v jejímž rámci probíhá výcvik mobilními týmy na území členských států EU. V souladu s mandátem vlády ČR byl vytvořen mobilní výcvikový modul, který se skládá ze 4 specializovaných týmů (ženisté, odstřelovači, zdravotníci a chemici). Nasazení na území členských států EU je koordinováno ve spolupráci se styčným důstojníkem AČR, který je začleněn do struktury mnohonárodního velitelství výcviku CAT-C (Combined Arms Training – Command) v Polsku.

KOSOVO

VP MSU KFOR
Kosovo – Priština

Poté, co začaly v roce 2022 opět eskalovat nepokoje mezi Srbskem a Kosovem, vyvstala potřeba posílit bezpečnostní situaci v této oblasti. K intervenci byla vyzvána rovněž Česká republika. Ta vyslala do Kosova jednotku Vojenské policie (VP). Čeští vojenští policisté působí společně s italskými karabiniéry v sestavě mnohonárodní specializované jednotky MSU (Multinational Specialised Unit) v rámci dlouhodobě probíhající mise Joint Enterprise. Dva příslušníci VP působí zároveň v jednotce Multinational Military Police (MNMP), která je v přímé podřízenosti KFOR Force Provost Marshala (FPM). Od července 2023 se jednotka VP podílí nad zajištěním stability a míru v regionu s důrazem na dodržování bezpečnosti a práva ve městě Kosovská Mitrovica (též jen Mitrovica, dříve také Titova Mitrovica) s mostem přes řeku Ibar, který město nejen rozděluje na část kosovskou a srbskou, ale často bývá i místem neustálých střetů mezi příslušníky obou národních etnik. Jednotka je rovněž využívána k tzv. stabilizačním operacím, například ke sběru dat a vyhodnocování informací z kriminálního prostředí. Podílí se však i na monitorování situace při protestech a nepokojích. V současnosti působí v Kosovu již 3. jednotka VP (Úkolová uskupení jVP KFOR). Každá z vyslaných skupin čítala bezmála tři desítky českých vojenských policistů.

Úkolové uskupení HQ KFOR
Kosovo – Priština

Na základně Film City, na velitelství KFOR v hlavním městě Kosova Prištině působí v současnosti příslušníci AČR již ve 26. ÚU HQ KFOR na funkcích nejrůznějších armádních specialistů (např. v operační, geografické, zpravodajské či logistické oblasti) v rámci tzv. operační fáze mise Minimum Military Presence (GATE 3), která navázala na fázi Deterrent Presence (GATE 2) ukončenou v roce 2017. K dlouhodobým cílům této operace patří zejména podpora příslušníků misí OSN (UNMIK) a Evropské unie (EULEX).

POZOROVATELSKÉ MISE OSN, OBSE A EU

Ačkoli úkoly mírových jednotek bývají různé, jejich společným cílem je přispět ke stabilizaci situace v zemích zasažených konfliktem. Další, ve velké míře specifické úkoly už poté vyplývají z konkrétních mandátů a charakteru jednotlivých misí. Vojáci AČR, kteří se účastní těchto misí, se podílejí především na jejich řízení nebo monitorují politickou, vojenskou a bezpečnostní situaci v oblasti konfliktu, aktivně spolupracují s vládními i nevládními humanitárními organizacemi a účastní se zprostředkování řešení sporů mírovou cestou. Příslušníci AČR (dříve ČSLA a ČSA) působili v posledních desetiletích jako pozorovatelé OSN, OBSE a EU v řadě krizových oblastí. Už v lednu 1989 odcestovali první důstojníci do Angoly v rámci operace UNAVEM I, II, další záhy zamířili do Namibie – UNTAG. Následovaly mise v Iráku – UNGCI, UNSCOM, Mosambiku – ONUMOZ, Libérii – UNMIL, Chorvatsku – mise OBSE, Chorvatsku a Černé Hoře – UNMOP, Bosně a Hercegovině – UNMIBH, Makedonii (FYROM, Severní Makedonie) – UNPREDEP, Tádžikistánu – UNMOT, Kosovu – UNMIK, mise OBSE­ KVM, Sieře Leoně – UNAMSIL, Demokratické republice Kongo – MONUSCO, MONUC, Etiopii/Eritrei – UNMEE, Afghánistánu – UNAMA, Sýrii – UNSMIS, Gruzii – UNOMIG, mise OBSE, Albánii – mise OBSE, mise MAPEXT, Moldávii – mise OBSE, Náhorním Karabachu – mise OBSE, Bosně a Hercegovině – mise OBSE, Čečensku – mise OBSE, Středoafrické republice – MINUSCA, Mali – MINUSMA, Somálsku – UNOSOM a Pákistánu/Indii – UNMOGIP.

VELITELSTVÍ A ŠTÁBY MISÍ/OPERACÍ OSN, NATO A EU

Čeští vojáci své odborné znalosti prokazují i na velitelstvích a ve štábech různých operací. Působili mimo jiné ve Francii, Čadu, Egyptě, Velké Británii, Itálii, Mali, Bosně a Hercegovině, Afghánistánu, Kosovu, Sýrii, Izraeli či Španělsku. Čeští vojáci se na různých velitelstvích podíleli či podílí i na několika mezinárodních námořních operacích.

Operace EU NAVFOR Somalia, operace Atalanta
Velká Británie, Španělsko

Do operace EU NAVFOR Somalia se Česká republika zapojila v roce 2010. Tříčlenná skupina (dva důstojníci a jeden praporčík) působila ve struktuře operačního velitelství v anglickém Northwoodu. V březnu 2019 v reakci na brexit bylo velitelství operace přesunuto na námořní základnu Rota ve Španělsku. Nasazení našich vojáků v operaci skončilo v červenci 2020. V průběhu deseti let v této misi působilo 21 úkolových uskupení a 63 vojáků.

Operace EU NAVFOR MED, operace Sophia a Irini
Itálie

EU Naval Forces – Mediterranean operace Sophia vznikla v roce 2015 a jejím cílem bylo zničit síť převaděčů a obchodníků s lidmi v oblasti Středozemního moře. Ukončena byla v roce 2020. Na tuto operaci navázala nová námořní operace EU NAVFOR MED Irini, jejímž úkolem bylo vynucovat zbrojní embargo OSN vůči Libyi, a to prostřednictvím vzdušných, družicových a námořních prostředků CIAT (Countering Illicit Arms Trafficking – Kontrola/opatření proti nezákonnému obchodování s ilegálními zbraněmi) s přesunutím prostoru operace do východní části Středozemního moře a navýšením letového úsilí a satelitních snímků. K jedním z cílů mise patřilo rovněž monitorování nedovoleného vývozu ropy z Libye. Úkoly operace i nadále plní pět, resp. od roku 2024 šest příslušníků AČR na velitelství v Římě na základně CENTOCELLE Air Base EU-OHQ.

Mise OSN UNDOF
Sýrie, Izrael – Golanské výšiny

Do mise na Golanských výšinách vyslala Česká republika poprvé své zástupce v červenci 2015. Od září 2020 byla skupina rozšířena o čtvrtého příslušníka působícího jako styčný důstojník. Jejich vyslání bývá zpravidla s předpokládanou dobou rotace 12 měsíců. Příslušníci AČR působí ve velitelské struktuře operace UNDOF, v Campu Ziouhani na izraelské straně a později i v Campu Faouar v Sýrii. Cílem mise je udržet stabilitu v oblasti Golanských výšin a dohlížet na mírový proces v regionu.

Mise/operace OSN MINUSMA
Mali

V letech 2018–2019 byli do této mise v rámci německého kontingentu v regionu Gao nasazeni dva příslušníci AČR ve čtyřech rotacích (MINUSMA I–IV). Čeští vojáci plnili úkoly na velitelství mise v rámci svých odborných funkcí.

Operace EUFOR Tchad/RCA
Čad, Francie

V listopadu a prosinci 2007 se do této operace EU zapojila AČR vysláním dvou svých příslušníků. První z nich působil na Operačním velitelství (EU OHQ) v Mont Valérien ve Francii a druhý byl připraven k plnění stanovených úkolů na velitelství operace (EU FHQ – Force Headquarters) v Čadu ve městě Abéché.

Operace Unified Protector
Itálie, Libye

Od března do října 2011 vedlo NATO operaci Unified Protector. Jednalo se o podporu mezinárodního společenství, jež se snažilo ukončit násilí ze strany libyjského vůdce Muammara Kaddáfího a jeho stoupenců. V souladu s rezolucemi Rady bezpečnosti OSN se operace zaměřila na dodržování bezletové zóny, zbraňového embarga a ochranu civilního obyvatelstva. Pro alianční letouny AWACS poskytla AČR jednoho pilota, který se přímo ze základny v Trapani (Itálie) podílel na operaci. Účastnil se sedmi misí v celkovém rozsahu 140 letových hodin. V rámci štábu na velitelství JFC v Neapoli se pak na této operaci podíleli další tři příslušníci AČR.

Operace EU EUFOR Althea
Bosna a Hercegovina

V červnu 2010 byli v rámci mírové operace EU na území Bosny a Hercegoviny vysláni dva čeští důstojníci na Velitelství EUFOR v Sarajevu. Navazují tak na předchozí činnost našich vojáků v této misi, jež byla ukončena v červnu 2008. Cílem operace ALTHEA je poskytovat pomoc ozbrojeným silám Bosny a Hercegoviny s budováním schopností, výcvikem jednotek.

Operace EUNAVFOR ASPIDES
Larissa – Řecko

Operace EUNAVFOR ASPIDES je od března 2024 nová vojenská operace EU, která přispívá k ochraně svobody plavby a k zajištění námořní bezpečnosti, zejména obchodních a komerčních plavidel v Rudém moři, Indickém oceánu a Perském zálivu. V rámci společné bezpečnostní a obranné politiky Evropské unie – EU Common Security and Defence Policy (CSDP) zajišťuje přehled o situaci na moři, doprovází plavidla a chrání je před možnými útoky na moři. ČR vyslala operativně do mise ASPIDES dva vojáky, kteří působí na operačním velitelství mise v Řecku.

KOREJSKÝ POLOOSTROV – DOZORČÍ KOMISE NEUTRÁLNÍCH STÁTŮ (DK NS)

Dozorčí komise neutrálních států (DK NS)
Korea (Korejská republika/Korejská lidově demokratická republika) – Pchanmundžom

Korejská válka započala 25. června 1950 vpádem vojsk Korejské lidově demokratické republiky (KLDR) na území Korejské republiky (tzv. Jižní Koree). Vzniklý konflikt mezi KLDR, podporovanou Sovětským svazem společně s Čínskou lidovou republikou a Jižní Koreou, za níž stála OSN, byl 27. července 1953 uzavřen příměřím, jež válku formálně ukončilo. Nejzásadnějším výsledkem bylo, mimo jiné, vytvoření čtyři kilometry široké demilitarizované zóny kolem někdejší frontové linie na 38. rovnoběžce, která od sebe oddělovala a do dnešních dnů stále odděluje oba státy. Kontrolou nad dodržováním podmínek příměří byla pověřena nově ustavená Dozorčí komise neutrálních států (DK NS – Neutral Nations Supervisory Commission), tvořená ze zástupců Československa, Polska, Švýcarska a Švédska.
Ačkoliv v době korejské války stálo tehdejší komunistické Československo bezvýhradně na straně severokorejských agresorů a do mise DK NS bylo navrženo KLDR, vyslání příslušníků jeho ozbrojených sil se uskutečnilo na základě mezinárodní dohody, uzavřené na jedné straně KLDR a čínskými lidovými dobrovolníky a na straně druhé orgány OSN, resp. mezinárodními silami OSN pod velením USA. V současnosti slouží v komisi už jen Švédové, Švýcaři a Poláci.
Československá účast na korejské válce však započala již na jaře 1952 (ve prospěch KLDR) vysláním vojenské chirurgické polní pohyblivé nemocnice a po podepsání příměří civilní nemocnice. I bez ohledu na politickou situaci byly výsledky práce lékařů a zdravotníků v nesmírně těžkých podmínkách obdivuhodné.
Poté, co skončily „zdravotnické“ mise, zůstali na Korejském poloostrově z příslušníků naší armády pouze členové DK NS. Této mise v daleké Koreji, trvající nepřetržitě od roku 1953 až do roku 1993, kdy skončila československá účast, se zúčastnily stovky příslušníků ČSLA.

Leoš Krejča

Zdroj článku s odkazem zde| Vybírejte z vybavení třeba: