Plk. Zdeněk Patera: V dnešní době je klíčová připravenost jednotek a jejich mobilita
Rok 2025 přináší pro Armádu České republiky řadu nových výzev, které se promítají do výcviku, výzbroje i způsobu myšlení jednotlivých útvarů. Významnou roli v tomto ohledu sehrává 26. pluk velení, řízení a průzkumu armádního generála Karla Janouška, jehož úkolem je zabezpečovat radarové pokrytí a přehled o vzdušné situaci. O aktuálním vývoji, výzvách a připravenosti útvaru jsme v rámci dalšího dílu pořadu CZ DIALOGY hovořili s jeho velitelem plukovníkem Zdeňkem Paterou.
Video: Rozhovor s velitelem 26. pluku velení, řízení a průzkumu plk. Zdeňkem Paterou / CZ DEFENCE
26. pluk velení, řízení a průzkumu je útvar Vzdušných sil AČR, který má od roku 2000 jedinečné a nezastupitelné místo v systému integrované protiletadlové a protiraketové obrany NATO (NATINAMDS). Jeho součástí jsou jednotky radiotechnických rot v přímé podřízenosti 262. radiotechnického praporu, které jsou dislokovány napříč celou Českou republikou. Tyto jednotky provádějí nepřetržitý průzkum vzdušného prostoru ČR (NATO). K tomuto úkolu je ve výzbroji 26. pluku velení, řízení a průzkumu nejmodernější 3D radiolokační technika, která nahradila zastaralé systémy ruské provenience a dále dosluhující 2D radiolokační systémy. Dalším klíčovým útvarem je 261. středisko řízení a uvědomování. Zde se nepřetržitě vyhodnocují informace o vzdušném prostoru, provádí se identifikace všech civilních a vojenských letounů nebo bezpilotních prostředků (UAV) a takto vyhodnocený obraz o vzdušné situaci se distribuuje v rámci AČR a NATO na odpovídající místa velení. Veškerou logistickou podporu od střežení, dopravy, stravování, materiálu zajišťuje 263. prapor podpory. 26. pluk velení, řízení a průzkumu je specifický rovněž tím, že ve vzdušném prostoru zabezpečuje leteckou pátrací a záchrannou službu (SAR), provádí koordinaci s civilním řízením letového provozu (ŘLP) a odpovídá za vojenskou leteckou informační službu (tzv. VLIS), což provádí personál Stanoviště zabezpečení letových provozních služeb. Neméně důležité je zajištění služby oprav a údržby radiokomunikačního a radionavigačního systému Vzdušných sil v odpovědnosti zkušeného personálu Opravny leteckých a radionavigačních systémů.
„V dnešní době je klíčová připravenost jednotek a jejich mobilita. To je i směr, kterým probíhá modernizace celé Armády České republiky, nejen našeho pluku,“ říká úvodem plukovník Patera. Podle něj už nejde jen o zavádění nové techniky, ale především o změnu přístupu: „Nejdůležitější je změna myšlení, zavedení zkušeností z aktuálních konfliktů a mezinárodních cvičení a přechod od starých standardů k flexibilitě a plnohodnotné reakci na současné hrozby.“
Zásadní proměnou prošel 26. pluk zejména v oblasti technologií. „Z původně stacionární jednotky s technikou ruské provenience jsme se transformovali na mobilní prvek s moderní výbavou, která obstojí na současném bojišti,“ vysvětluje plk. Patera a zároveň dodává, že s mobilitou přichází nové požadavky, aby byla jednotka schopna zabezpečit i ochranu svého vlastního perimetru. Proto probíhá výcvik a rozšiřování kapacit i v tomto směru.
Podle plukovníka Patery patří mezi nejzásadnější hrozby současnosti kybernetické útoky, dezinformační kampaně a polovojenské akce. „Na kybernetické útoky jsme připraveni poměrně dobře. Naše informační systémy jsou uzavřené a objekty soběstačné,“ konstatuje Patera. Náročnější je však podle něj obrana proti dezinformacím, které cílí zejména na mladší a nižší hodnosti. „Tito vojáci jsou zranitelnější, a proto je klíčové vzdělávání a průběžné informování,“ zdůrazňuje velitel 26. pluku velení, řízení a průzkumu.
V oblasti obrany proti dronům 26. pluk sází na moderní technologie i operační taktiku. „Detekce je jedna věc, ale klíčové je i zabezpečení perimetru a schopnost efektivně čelit FPV dronům. To je téma, kterému se intenzivně věnujeme,“ říká plk. Patera.
V současnosti pluk obdržel již všech osm kusů 3D radiolokátorů MADR, které jsou nasazeny v národním systému protivzdušné obrany i systému NATO. „Poslední radar jsme převzali letos v červenci a už počátkem roku jsme zahájili přípravu úkolového uskupení k naplnění aliančních závazků – konkrétně schopnosti poskytnout radar pro místo velení a řízení NATO,“ upřesňuje plukovník Patera. Modernizace se týká i informačních systémů. „Zavádíme nový systém Sector VS, který nahradí stávající řešení a umožní efektivnější zpracování a distribuci dat o vzdušné situaci,“ říká velitel pluku. Společně s tím běží také projekt zavádění a modernizace taktických datových linek (např. Link 16, JREAP-C) a MIDS terminálů, které umožňují komunikaci mezi pozemními a vzdušnými jednotkami.
Jedním z největších problémů, se kterými se 26. pluk potýká, je udržení kvalifikovaného personálu. „Výcvik specialisty trvá tři až pět let. V okamžiku, kdy je plně vycvičen, často začne přemýšlet, jestli nenajde lépe placenou práci v civilu,“ říká otevřeně plukovník Patera. Vysoké nároky na jazykové schopnosti i odborné znalosti společně s ne vždy odpovídajícím ohodnocením podle velitele způsobují frustraci. „Další problém je dislokace jednotek – nejsme soustředěni na jednom místě, ale jsme rozmístěni napříč republikou, což snižuje ochotu lidí stěhovat se za službou,“ popisuje nelehkou situaci plk. Patera.
I když 26. pluk není přímým gestorem zavádění umělé inteligence (AI), jeho specialisté se podílejí na jejím zavádění do systémů velení a řízení. „Jsme součástí pracovních skupin, které definují požadavky na AI. Už samotné datové linky nebo systémy typu IFF (Identification Friend or Foe) jsou krokem k automatizaci rozhodovacích procesů,“ přibližuje velitel.
V rozhovoru jsme se dále dozvěděli, že interoperabilita s aliančními partnery je pro pluk naprostou nutností. „Fungujeme v systému NATINAMDS a účastníme se mezinárodních cvičení. Ačkoli pluk kvůli zavádění nové techniky nevyjel na cvičení v Pobaltí, vysíláme své specialisty například na cvičení JPOW (Joint Project Optic Windmil), CWIX nebo Bold Quest, kde získávají bojové kvalifikace a know-how z praxe NATO,“ vysvětluje plukovník Patera.
Moderní výcvik je kromě sdílení zkušeností stále více založen také na simulacích. „Spolupracujeme s Taktickým simulačním centrem v Pardubicích, ale i se zahraničními partnery, třeba ve Francii,“ uvádí plk. Patera s tím, že právě simulační techniky umožňují bezpečný a efektivní výcvik řídících letového provozu i operátorů systémů protivzdušné obrany.
Významnou roli ve výstavbě budoucích schopností hraje také spolupráce s akademickou sférou a obranným průmyslem. „Máme vazby na Univerzitu obrany a další instituce. Ale nejdůležitější je dlouhodobá vize, která nebude měněna s každým novým vedením. Jen tak lze efektivně plánovat výzkum a vývoj,“ zdůrazňuje plukovník Patera.
Na závěr jsme se zeptali, kam by se měl 26. pluk posunout do roku 2030. „Budeme mít plně zavedená doprovodná vozidla k radarům MADR, taktická datová propojení a nový informační systém Sector VS,“ prozrazuje velitel pluku. Do budoucna však upozorňuje na chybějící schopnost detekce balistických raket. „To je oblast, kterou bude nutné do budoucna řešit – současné konflikty ukazují, jak klíčová tato schopnost je,“ říká velitel 26. pluku velení, řízení a průzkumu plukovník Zdeněk Patera.
