Vrtulníky jako lovci dronů: Francouzský Tigre prokazuje schopnosti v moderní protivzdušné obraně

V měnícím se prostředí moderního válčení, kde levné bezpilotní letouny stále více ohrožují drahé tradiční systémy protivzdušné obrany, se jako univerzální a účinné platformy pro boj proti dronům osvědčují bitevní vrtulníky. Francouzský vrtulník Tigre nedávno prokázal pozoruhodnou účinnost, když při operacích na podporu spojeneckých sil dosáhl údajně 100% úspěšnosti při sestřelování dronů Shahed íránské výroby. Úspěch podtrhuje širší posun v taktických doktrínách, jelikož armády po celém světě přehodnocují roli vrtulníků při neutralizaci asymetrických hrozeb v podobě kamikaze dronů.

Vrtulník Tigre, společný francouzsko-německý projekt společnosti Airbus Helicopters, byl původně navržen pro ozbrojený průzkum, protitankové mise a přímou leteckou podporu. Jeho přizpůsobení pro protidronové role podtrhuje flexibilitu platformy. Vybaven 30mm kanónem a raketami vzduch-vzduch Mistral vyniká Tigre proti pomalu se pohybujícím cílům s nízkou manévrovatelností, jako je právě série Shahed. Tyto drony, v podstatě řízené střely letící nízkou rychlostí kolem 180–200 km/h s omezenými schopnostmi úniku, představují pro vrtulník ideální cíle. Dokáže vyrovnat jejich rychlost, setrvat na místě po delší dobu a v případě potřeby provést více útoků. Pokročilé elektrooptické a infračervené senzory umožňují posádkám detekovat a sledovat tyto hrozby i za zhoršených viditelnostních podmínek, zatímco maximální rychlost přibližně 280 km/h stále umožňuje zachycení dronů dříve, než dosáhnou kritické infrastruktury.

Provozní výdrž přesahující tři hodiny užitečnost vrtulníku Tigre dále zvyšuje a umožňuje dlouhodobé hlídkování nad zranitelnými oblastmi. V praxi to vedlo k vytvoření ochranných „bublin“ kolem klíčových objektů, které se hladce integrují s pozemními radary a systémy země-vzduch v rámci víceúrovňové obranné sítě. Francouzské síly a jejich partneři zdokonalili taktiku prostřednictvím specializovaného výcviku posádek, optimalizace použití munice a postupů při zásazích. Cílem je zvládnout opakovaně nasazované roje dronů, aniž by předčasně vyčerpali své zdroje. Nasazení v reálných operacích proti hrozbám typu Shahed již ovlivnilo modernizační snahy, včetně plánovaných vylepšení varianty Tigre Mk3, která se očekává v příštích letech.

Úspěchy vrtulníku odrážejí zkušenosti z jiných konfliktů, zejména z probíhající války na Ukrajině, kde obě tyto prostředky proti masovým útokům dronů nasazují také. Ukrajinské bojové vrtulníky Mi-24 a transportní vrtulníky Mi-8 vyzbrojené těžkými kulomety přebírají úkoly stíhání dronů stále častěji, zejména během nočních útoků Shahedů zaměřených na města a energetickou infrastrukturu. Piloti z jednotek, jako je 12. letecká brigáda, popisují posun priorit od pozemních útoků k vzdušným zásahům a vyvíjejí nové manévry přizpůsobené předvídatelným letovým drahám a slabým místům dronů. Namísto spoléhání se výhradně na nákladné rakety používají posádky palubní kanóny a i zbraně instalované ve dveřích. Palba je podporována údaji o cílech z integrovaného radaru, akustických senzorů a sítí elektronického boje. Takový přístup umožňuje vrtulníkům nákladově efektivně hlídat rozsáhlé oblasti a drony úspěšně likvidovat.

Ruské síly nasadily v protidronových rolích své útočné vrtulníky Ka-52 Alligator a Mi-28 Havoc. Jejich úkolem je zachycování ukrajinských bezpilotních letounů, přičemž některé zprávy připisují variantám Ka-52M sestřelení více dronů během jediného letu pomocí programovatelných 30mm granátů a pokročilých zaměřovacích systémů. Vrtulníky těží z robustních senzorů pro denní i noční operace a mohou zasahovat, kromě svých původních hlavních cílů – pozemní obrněné techniky – také vzdušné cíle. Prostředí však zůstává nebezpečné. Ukrajinské FPV drony a systémy s optickým naváděním zaznamenaly několik úspěchů. Zničily Ka-52 a poškodily Mi-28, což dokazuje, že vrtulníky samy o sobě jsou vůči vyvíjejícím se taktikám dronů při operacích v blízkosti sporného vzdušného prostoru zranitelné.

Na Blízkém východě se jako účinný zabiják dronů prosadil také americký AH-64 Apache. Vrtulníky provozované Spojenými arabskými emiráty úspěšně ničí drony Shahed, přičemž využívají 30mm kanón a munici s kontaktní roznětkou. Americká armáda, inspirovaná zkušenostmi z Ukrajiny a Blízkého východu, Apache proti malým hrozbám v podobě bezpilotních leteckých systémů testovala také. Schopnost vrtulníku létat rychlostí podobnou dronům umožňuje posádkám manévrovat vedle cílů pro přesné zásahy, což nabízí výhody oproti rychlým proudovým letounům, které mají v tomto ohledu potíže i s kratší dobou setrvání ve vzduchu. Munice s kontaktní roznětkou se ukazuje jako obzvláště účinná a mění Apache v mobilní a nákladově efektivní prostředek proti UAS, aniž by bylo nutné vždy nasazovat drahé řízené střely. Slibné jsou i jiné platformy. Britské vrtulníky Wildcat a Merlin prokázaly při zkouškách a operacích schopnosti v boji proti dronům, s využitím kulometů nebo řízené munice.

Na Ukrajině odhaluje širší pohled jak silné stránky, tak omezení protidronových operací vrtulníků. Drony Shahed, odpalované ve velkých salvách, zatěžují protivzdušnou obranu, což vede k vyšší intenzitě vrtulníkových hlídek. Ukrajinské posádky hlásí úspěchy díky kombinaci trvalé přítomnosti, vizuálního zachycení a palby z kanónů, často za pomoci rozsáhlých sítí včasného varování. To pomáhá chránit městská centra a energetické sítě. Přesto přetrvávají výzvy: vrtulníky spotřebovávají palivo a vyžadují údržbu, a jsou vystaveny rizikům ze strany nepřátelské protivzdušné obrany nebo dronů samotných. Ruské vrtulníky čelí podobným problémům, přičemž zdokumentované ztráty způsobené ukrajinskými útoky FPV zdůrazňují potřebu vylepšených protiopatření a integrace elektronického boje.

Celkově se vrtulníky na Ukrajině vyrovnávají s drony tím, že přijímají hybridní role – kombinují starší zbraně s moderními senzory a síťovými zpravodajskými informacemi. Vyplňují mezery zanechané statickými obrannými systémy a poskytují mobilní, pohotové vrstvy zachycování. Úspěch závisí na taktice: využití rychlosti při pronásledování, kanónů pro ekonomicky efektivní obranu a koordinace k zamezení nadměrné expozice. Bezchybná bilance vrtulníků Tigre proti dronům Shahed potvrzuje tento přístup na mezinárodní scéně a naznačuje, že dobře vybavené útočné vrtulníky mohou dosáhnout vysoké účinnosti při relativně nižších nákladech na jeden zásah ve srovnání s řízenými střelami.

Do budoucna bude šíření rojů dronů vyžadovat další inovace. Integrace umělé inteligence pro rozlišování cílů, zbraní s řízenou energií nebo specializované munice proti dronům by mohla zvýšit přežití a smrtící účinek vrtulníků. Programy, jako jsou modernizace Tigre a experimenty s Apache, naznačují, že armády do těchto vývojových trendů investují. Vzhledem k tomu, že konflikty jako ten na Ukrajině demonstrují dominanci dronů v opotřebovávací válce, vrtulníky neztrácejí na významu, ale naopak se přetvářejí v užitečné prostředky proti levným a opakujícím se vzdušným hrozbám. Jejich prokázaná přizpůsobivost zajišťuje, že zůstanou relevantní i v éře definované bezpilotními systémy a budou mostem mezi tradiční vzdušnou silou a požadavky asymetrických bojů.

Zdroj: Armees.com, Army Recognition, Forbes, TVP World

ZDROJ ZDE