Lovci dronů z Hamburku: Nová éra ochrany evropského nebe

Rozsah dronových útoků, které v posledních týdnech zasáhly evropský vzdušný prostor, představuje bezprecedentní bezpečnostní výzvu. Série neidentifikovaných dronů narušila provoz na několika letištích a vojenských základnách napříč kontinentem – od Mnichova přes Frankfurt až po dánskou vojenskou základnu Karup. Tyto akce mohou mít ruský původ a představují test evropské schopnosti reagovat na asymetrické hrozby. Dánská premiérka Mette Frederiksenová označila incidenty nad Kodaňským letištěm za „nejvážnější útok na dánskou kritickou infrastrukturu v historii“. Německý ministr vnitra Alexander Dobrindt k tomu oznámil plán vybavit policii novými jednotkami pro obranu proti dronům.

Tyto události ukazují, že fenomén dronových útoků už dávno překročil rámec válečných zón a stal se strategickou zbraní hybridního působení. Útoky dokážou paralyzovat leteckou dopravu, zpochybnit bezpečnostní opatření a otestovat reakční dobu států NATO. V Polsku vniklo do vzdušného prostoru okolo dvaceti ruských dronů, z nichž jen několik bylo sestřeleno letouny F-35. „Musíme přestat jen reagovat a začít jednat,“ varoval v této souvislosti Sven Steingräber, spoluzakladatel německé společnosti Argus Interception. Jeho výrok přesně vystihuje současný problém – Evropa čelí technologicky i doktrinálně nové formě útoků, proti nimž tradiční systémy protivzdušné obrany (např. systémy PVO Patriot) nejsou ekonomicky ani operačně efektivní. Jak Steingräber vysvětluje, „útočník používá drony za pár tisíc eur, zatímco obrana posílá do vzduchu miliony“.

Právě tento nepoměr vedl k prudkému rozvoji nových systémů aktivní obrany proti bezpilotním prostředkům (C-UAS – Counter-Unmanned Aerial Systems). Mezi průkopníky stojí zmíněný Argus Interception, který vznikl z projektu FALKE (Fähigkeit des Abfangens von in gesperrte Lufträume eindringenden Kleinfluggeräten durch zivile Einsatzmittel) vedeného na Helmut-Schmidt-Universität v Hamburku. FALKE byl původně zaměřen na ochranu letišť před ilegálními drony, které od roku 2018 několikrát ochromily britská letiště Gatwick a Heathrow. Jak uvedl profesor Gerd Scholl, vedoucí výzkumného týmu, „koncept je přenositelný i na ochranu kritické infrastruktury“ a k jeho hlavním inovacím patří fyzické zneškodnění nepřátelských systémů. Nikoli ovšem sestřelením, ale zachycením a odtažením pomocí sítě. Tuto technologii později převzali bývalí vojáci Bundeswehru, mezi nimi i Sven Steingräber, kteří ji přetvořili do komerční podoby pod názvem A1-Falke.

„Naše drony se prostě postaví těm nepřátelským do cesty a fyzicky je zachytí,“ říká Steingräber s typickým důrazem na jednoduchost, jež však maskuje technologickou sofistikovanost celého systému. A1-Falke je bezpilotní systém o hmotnosti 25 kg, vybavený trojicí vystřelovacích sítí, radarem a optickou kamerou. Systém funguje autonomně – po identifikaci cíle dron sám provede manévr a v rozhodujícím okamžiku vystřelí síť, která cíl zachytí. Úspěšnost zásahu se pohybuje nad 95 %. „Stačí stisknout tlačítko start a udělit povolení k vypuštění sítě. Zbytek zvládne umělá inteligence,“ dodává Steingräber.

Metodám radioelektronického boje se řešení společnosti Argus Interception vyhýbají. Rusko totiž stále častěji používá optické kabely namísto rádiového přenosu, čímž činí klasické rušičky prakticky neúčinnými. „Nám je jedno, na jaké frekvenci protivník komunikuje,“ zdůrazňuje Steingräber. „Naše řešení je fyzické, a tím pádem univerzální.“ Právě fyzická neutralizace bez destrukce cíle otevírá nové možnosti i pro civilní sektor – ochranu letišť, elektráren nebo průmyslových zón, kde by použití střelných prostředků bylo nepřijatelné.

Bundeswehr již první várku systémů A1-Falke převzal a do roku 2027 získá celkem 160 jednotek. „Dodávkou našich dronů přispíváme k operační jistotě ozbrojených sil,“ uvedl Steingräber při předání. Systémy jsou podle jeho slov vyrobeny výhradně v Německu, což zvyšuje jejich důvěryhodnost z hlediska bezpečnostních standardů i dodavatelského řetězce. Na londýnském zbrojním veletrhu DSEI byly drony Argus Interception podle jeho slov „neustále obklopené zájmem zahraničních delegací“. Poptávka po nich roste zejména po sérii útoků na polský a pobaltský vzdušný prostor.

Evropa se tak ocitá v paradoxní situaci – zatímco se jednotlivé státy teprve dohadují o parametrech „dronové zdi“ podél východní hranice NATO, technologická řešení už existují. „Potřebujeme tři vrstvy,“ vysvětluje Steingräber. „Detekční systémy, ověřovací senzory a efektory, jako je náš Interceptor.“ Cílem se má stát systém s dosahem pěti kilometrů, který dokáže reagovat okamžitě a s minimálními náklady. Právě nákladovost přitom představuje klíčový faktor. Zatímco jeden záchytný let stojí jen několik stovek eur, jeden sestřel pomocí rakety znamená ztrátu v řádu milionů. „Naše zařízení lze použít opakovaně,“ dodává Steingräber. „A provozní náklady jsou zlomkem ceny munice.“

Z hlediska vojenské ekonomiky jde o průlomový přístup. V situaci, kdy ruské síly zkoušejí evropskou obranu pomocí levných dronů, znamená každý výstřel ze systému Patriot ekonomickou prohru. Projekty typu Argus A1-Falke přinášejí cenově udržitelnou možnost obrany, která je škálovatelná a technicky autonomní. Německo zřejmě plánuje tyto drony integrovat i do širšího konceptu národní obrany kritické infrastruktury.

Pro Českou republiku tato technologie vypadá atraktivně hned v několika dimenzích. Z operačního hlediska by systémy jako A1-Falke mohly být nasazeny k ochraně vojenských základen, letišť či jaderných zařízení, kde existuje vysoké riziko sabotáže nebo průzkumu pomocí malých dronů. Jak naznačují německé zkušenosti, řešení společnosti Argus Interception jsou otevřené integraci s různými detekčními senzory. To je pro Česko výhoda, protože umožňuje vyzkoušet kompatibilitu s domácími technologiemi bez zásahu do jejich struktury. Z průmyslového hlediska se nabízí možnost české účasti formou subdodávek senzorů, servisu či výcviku. Pokud se českým firmám podaří vstoupit do vznikajícího dodavatelského řetězce, mohou rozšířit své strategické know-how v oblasti kombinace umělé inteligence a mechatroniky.

Steingräber opakovaně zdůrazňuje, že jeho systém má být nejen vojenským, ale i civilním nástrojem obrany. „Naše technologie chrání kritickou infrastrukturu,“ říká. „Nejde jen o armádu, ale o to, aby se v Evropě lidé mohli cítit bezpečně.“ Tento přístup se může stát inspirativním i pro české prostředí, kde nutně musí dojít k vyjasnění role armády a policie při ochraně klíčových objektů. Systémy podobného typu lze testovat například na letišti Čáslav, které je klíčovou základnou českého letectva a bude v horizontu několika let hostit stíhačky F-35. Právě jejich ochrana před průzkumnými nebo rušivými drony se v budoucnu stane nezbytnou. Dále by se nabízely areály jaderných elektráren Dukovan nebo Temelína, kde nelze použít výbušniny k fyzické neutralizaci dronů.

Z pohledu strategické politiky se jedná o šanci, jak prohloubit spolupráci s Německem v oblasti obranných inovací mimo rámec tradičních projektů (typu akvizice tanků Leopard). Argus Interception k tomu zůstává čistě německou firmou bez strategického investora, čímž se otevírá prostor i pro zahraniční kapitál k rozšíření výroby. Český obranný průmysl, dlouhodobě silný v oblasti elektroniky a senzoriky, zde může získat přístup k rychle se rozvíjejícímu segmentu evropské bezpečnosti.

V kontextu rostoucího počtu incidentů, jaké Evropa zažívá od září, bude schopnost reagovat na nízkonákladové, ale vysoce účinné dronové útoky rozhodovat o odolnosti celého kontinentu. „Neměli bychom ztrácet čas,“ varuje Steingräber. „Musíme budovat schopnosti teď, ne až po dalším incidentu.“ Jeho slova znějí o to naléhavěji, když si uvědomíme, že nad Evropou létají stroje, jejichž původ nikdo přesně nezná. Jejich dopad může být fatální – ať už jde o ochromení dopravy, nebo sabotáže v kritické infrastruktuře.

Česká republika má jedinečnou příležitost stát se součástí vznikajícího evropského konceptu „dronové zdi“ – nejen z pozice pasivního pozorovatele, ale i aktivního partnera. Systémy jako A1-Falke představují víc než jen technologii. Jsou symbolem nové éry obrany, kde hlavní zbraní budou namísto raket algoritmy, senzory a sítě. Jak říká Steingräber, „nejde jen o to chytit dron – jde o to chytit budoucnost, než nám uletí“.

Zdroj: Hartpunkt, Město Hamburg, Zittauer Zeitung, FAZ, Independent

ZDROJ ZDE