Priority nového francouzského náčelníka štábu a spolupráce s AČR
Generál Fabien Mandon, náčelník štábu ozbrojených sil Francie (CEMA), představil své strategické priority pro francouzskou armádu v nadcházejících letech. Napjatý mezinárodní kontext – poznamenaný pokračující ruskou válkou na Ukrajině, nestabilitou v Sahelu a na Blízkém východě, napětím v Indo-Pacifiku a hybridními hrozbami od různých aktérů – nutí francouzské vojenské vedení zásadně přehodnotit svou strategii a priority.
V obsáhlém rozhovoru pro magazín Esprit Défense generál Mandon nastínil jasný směr činnosti s důrazem na přípravu na „tvrdší a násilnější svět“. Ve světě poznamenaném rychle eskalujícím geopolitickým napětím stanovil pro francouzskou armádu tři hlavní priority: modernizaci schopností, posílení národní a operační odolnosti a adaptaci formátu a struktury velení.
Tyto priority se shodují s cíli Zákona o vojenském programování (LPM) na léta 2024–2030, který vyčleňuje 413 miliard eur (9,9 bilionu Kč) na obranu, přičemž roční rozpočet stoupne na 69 miliard eur (1,65 bilionu Kč) do roku 2030, a podporují cíl dosáhnout 2,5 % HDP na obranu do roku 2030.
1. Modernizace schopností – Příprava na vysoce intenzivní konflikt
Generál Mandon označuje modernizaci za základní kámen své vize: „Ozbrojené síly musejí mít schopnosti zapojit se do operací velmi vysoké intenzity.“ To znamená masivní investice do systémů nové generace, munice, dronů, zpravodajství a schopností hlubokého úderu v době, kdy se strategické varovné lhůty dramaticky zkracují.
Klíčové programy zahrnují SCORPION (vozidel Griffon, Jaguar, Serval), modernizované tanky Leclerc, francouzsko-německý budoucí tank MGCS, klouzavou munici, protidronovou techniku a integraci umělé inteligence, program ARTEMIS. Modernizace letectva a námořnictva zahrnuje upgrade letounů Rafale, vývoj stíhačky FCAS (Future Combat Air System) s Německem a Španělskem a jaderné ponorky třetí generace.
Zrychlení těchto programů přináší značné náklady: podle návrhu rozpočtu na rok 2026 program „Příprava a nasazení sil“ (P178) obsahuje 870 milionů eur (20,9 miliardy Kč) v dodatečných závazcích jen na zahraniční operace, přičemž náklady na vybavení dosáhnou 18,2 miliardy eur (436,8 miliardy Kč, nárůst o 12 % oproti roku 2025).
2. Posílení odolnosti a navýšení sil
Druhou prioritou je odolnost: „Ozbrojené síly musí být připraveny na konflikt během tří až čtyř let,“ s odkazem na varování před možným střetem s Ruskem do roku 2029. To znamená zdvojnásobení operační rezervy na 80 000 vojáků do roku 2030, ztrojnásobení zásob munice oproti úrovni před rokem 2022 a budování logistiky pro udržení boje po několik týdnů. Koncept „Divize 2030“ cílí na dvě těžké divize plus síly rychlé reakce. Cvičení jako ORION 2023 a ORION 2026 simulují operace na úrovni sboru. Modernizace infrastruktury zahrnuje nové sklady munice a opevněné základny.
Náklady jsou nepřímé: nábor rezervistů, intenzifikace výcviku a infrastruktura mobilizují zdroje, omezují civilní investice a inovace. Aktivní síly stoupnou na 275 000 vojáků, s náklady přes 3 miliardy eur (72 miliard Kč) ročně do roku 2030. Generál Mandon také zdůrazňuje posílení „morálních sil“ národa proti dezinformacím.
3. Strategická adaptace a reforma velení
Třetí prioritou je adaptace: soulad mezi ambicemi a schopnostmi. „Náčelník štábu musí definovat velikost ozbrojených sil a zajistit soulad potřeb a zdrojů.“ To zahrnuje zefektivnění společného velení, delegování taktických rozhodnutí a posílení obranného průmyslu.
Programy vybavení spravuje společně náčelník generálního štábu a vyzbrojovací ředitelství DGA (Direction générale de l’armement). Rozvíjí iniciativy jako program TITAN – strategický modernizační program francouzské armády, který navazuje na současný program SCORPION a připravuje pozemní síly na vysoce intenzivní konflikty po roce 2040. Jedná se o komplexní „schopnost schopností“, která zahrnuje nejen nové platformy, ale především rozšíření digitálního bojového cloudu, propojení systémů a přípravu na multidoménový boj (program počítá s náhradou těžké techniky, kybernetickou doménou, robotikou a autonomií, a je opřen o evropskou spolupráci) – nebo projekt VULCAIN (projekt robotizace francouzské armády, jehož cílem je zvýšit vytrvalost a snížit riziko pro vojáky).
Mandon obhajuje suverénní evropskou obranu, posílení evropského pilíře NATO a společné programy. Ekonomicky to vyžaduje kompromisy: vojenské výdaje omezují vzdělávání, infrastrukturu nebo zelenou transformaci. Přesto obranný průmysl (Nexter, Thales, MBDA) zaměstnává přes 200 000 lidí a exportuje 12 miliard eur (288 miliardy Kč) ročně, což částečně kompenzuje zátěž.
Český kontext: Francouzsko-české vojenské vztahy a možnosti spolupráce
V kontextu České republiky představují priority generála Mandona příležitosti pro prohloubení bilaterální spolupráce, která se v posledních letech intenzivně rozvíjí. Francouzsko-český strategický partnerský akční plán na léta 2024–2028 zdůrazňuje koordinaci v oblasti obrany, konzultace mezi štáby a podporu evropských projektů v rámci PESCO.
Klíčovým příkladem je nákup 52 samohybných houfnic CAESAR 8×8 na podvozcích Tatra, jejichž finální montáž probíhá v Česku u Excalibur Army od června 2025, s dodávkami do roku 2026, jakkoli se tento projekt potýká s dosud ne zcela jasně vysvětlenými odklady a průtahy. Spolupráce zahrnuje české firmy jako Tatra Defence, Retia či STV Group (dodavatel munice) a zajišťuje transfer technologií.
Další oblasti zahrnují společná cvičení, výrobu obrněnců TITUS pod licencí nebo účast na evropských programech jako SAFE pro společné nákupy. Česko, jako člen NATO a EU, profituje z francouzského důrazu na evropskou suverenitu – možnosti sahají od munice přes kybernetickou obranu až po budoucí tanky MGCS. Tato partnerství posilují českou modernizaci a přinášejí ekonomické výhody pro český průmysl.
Závěr
Jako první důstojník letectva po 30 letech v čele generálního štábu představuje vize generála Mandona historický obrat francouzské armády od expedic k přípravě na vysoce intenzivní konflikt s rovnými protivníky, včetně potenciálního střetu s Ruskem. Volá po evropské suverenitě a národní morální odolnosti. Tyto priority posilují autonomii Francie i roli v NATO a EU, ale zatěžují ekonomiku. Vyvažování bezpečnosti a růstu bude výzvou dekády, přičemž Mandon varuje: „Nehybnost nebo relativismus nebude akceptován.“
Zdroj: Esprit Défense, defense.gouv.fr, huffingtonpost.fr
