Evropa a technologická závislost: co to znamená pro Česko

Evropa stojí na amerických technologiích více, než si dlouho připouštěla. Přestože se stále častěji hovoří o digitální suverenitě, rychlé odpoutání není realistické. Tato závislost dnes zásadně ovlivňuje ekonomickou výkonnost, bezpečnostní architekturu i strategické rozhodování států včetně České republiky.

Evropská debata o technologické suverenitě se posunula z politických deklarací do roviny strategického plánování. Ukazuje se však, že evropský digitální ekosystém je hluboce integrován s americkými technologiemi – a to napříč všemi klíčovými vrstvami, od infrastruktury po aplikace.

Dominance amerických firem není náhodná, ale vychází z dlouhodobého investičního náskoku, silného kapitálového prostředí a schopnosti rychle komercializovat inovace. Evropa naopak rozvíjela především regulační rámec, nikoli vlastní technologické šampiony. Výsledkem je asymetrie, která se v současném geopolitickém prostředí stává strategicky významnou.

Zásadní změnou posledních let je fakt, že digitální infrastruktura přestala být vnímána jako neutrální ekonomický nástroj. Stává se kritickou součástí moci, podobně jako energetika nebo obranný průmysl.

První je infrastruktura. Drtivá většina evropských cloudových služeb je provozována americkými společnostmi, které kontrolují přibližně dvě třetiny až tři čtvrtiny trhu. Cloud se přitom stal základní vrstvou digitální ekonomiky i veřejné správy. To znamená, že značná část evropských dat a procesů běží na systémech mimo přímou evropskou kontrolu.

Druhou oblastí je ekonomika. Digitální služby generují vysokou přidanou hodnotu, která se koncentruje mimo Evropu. Evropské firmy tyto technologie využívají k růstu produktivity, ale zároveň posilují závislost na externích dodavatelích. V důsledku toho Evropa dlouhodobě ztrácí část ekonomické hodnoty ve prospěch globálních technologických center.

Třetí dimenze je bezpečnostní. Digitální infrastruktura je dnes součástí kritických systémů – od energetiky přes bankovnictví až po obranu. Závislost na omezeném počtu zahraničních poskytovatelů zvyšuje systémové riziko, zejména v případě geopolitického napětí nebo technických výpadků. V minulých letech se již ukázalo, že poruchy velkých cloudových platforem mohou během hodin ochromit služby napříč státy.

Tento aspekt má přímou vazbu na fungování NATO. Aliance stojí na technologické interoperabilitě a značná část jejích digitálních kapacit je provázána s americkým technologickým ekosystémem. To zajišťuje vysokou efektivitu, ale zároveň vytváří strukturální závislost, která může být v extrémních scénářích limitující.

Pro Českou republiku je tato situace obzvlášť relevantní. Česká ekonomika je silně exportně orientovaná a hluboce integrovaná do evropských i globálních hodnotových řetězců. Digitální infrastruktura státu, bankovního sektoru i průmyslu je z velké části postavena na standardizovaných zahraničních řešeních. To umožňuje rychlou adopci technologií, ale zároveň omezuje schopnost strategické autonomie.

V oblasti bezpečnosti se Česká republika opírá o NATO, což přináší stabilitu a přístup k pokročilým technologiím. Současně to ale znamená, že technologická dimenze obrany je do značné míry sdílená a závislá na transatlantickém prostoru.

Koncept digitální suverenity je často interpretován jako snaha o technologickou soběstačnost. V realitě je však přesnější chápat jej jako schopnost řídit závislosti a snižovat kritická rizika.

Úplné oddělení od amerických technologií není realistické ani ekonomicky racionální. Klíčové je spíše vytvořit prostředí, kde existují alternativy a kde Evropa disponuje vlastními kapacitami v kritických oblastech. Současný stav totiž není jen otázkou efektivity, ale i kontroly.

Evropské iniciativy v oblasti polovodičů, cloudu nebo umělé inteligence ukazují směr, ale jejich dopad bude dlouhodobý. Problémem zůstává fragmentace trhu, omezený kapitál a pomalejší schopnost škálovat inovace.

V kontextu budoucích konfliktů se technologie stávají klíčovým nástrojem moci. Kontrola nad daty, infrastrukturou a digitálními platformami může rozhodovat o stabilitě států i výsledku krizí. Technologická závislost tak není pouze ekonomickým tématem, ale jedním z určujících faktorů bezpečnosti. Evropa nebude v dohledné době technologicky nezávislá – a pravděpodobně ani nemusí být. Skutečnou výzvou je schopnost tuto závislost aktivně řídit a doplnit ji o vlastní strategické kapacity.

Budoucnost nebude o nahrazení amerických technologií, ale o vyváženosti. O schopnosti kombinovat otevřenost s kontrolou a spolupráci s vlastní odolností.

Pro Českou republiku to znamená nutnost posunu z role uživatele do role aktivního hráče. Investice do kybernetické bezpečnosti, datové infrastruktury a inovací nejsou pouze otázkou ekonomiky, ale i dlouhodobé bezpečnosti a suverenity.

Technologie dnes neurčují jen tempo růstu, ale i schopnost státu obstát v krizových situacích. A právě v tomto kontextu se otázka digitální závislosti stává jedním z klíčových témat příští dekády.

Zdroj: France 24, gravity AI, OECD, Europarlament, Market Watch, TechRadar

ZDROJ ZDE