Extremismus v nové éře: Českou bezpečnost mění online radikalizace

Extremismus v České republice se mění. Tradiční organizované skupiny ustupují do pozadí a bezpečnostní pozornost se stále více přesouvá k online radikalizaci mladých lidí, decentralizovaným komunitám a jednotlivcům fascinovaným násilím. Výroční zpráva Ministerstva vnitra za rok 2025 ukazuje, že největší bezpečnostní výzvou již není pouze ideologie, ale obtížně rozpoznatelný proces radikalizace v digitálním prostředí.

Výroční zpráva Ministerstva vnitra za rok 2025 potvrzuje, že tradiční pravicově i levicově extremistická scéna v České republice dlouhodobě oslabuje. Bezpečnostní pozornost se však přesouvá k novým formám radikalizace, které vznikají především v digitálním prostředí a jejichž společným jmenovatelem nemusí být ucelená ideologie, ale fascinace násilím, antisystémové postoje nebo hluboká nedůvěra ke státu. Ministerstvo vnitra současně upozorňuje, že významnou část těchto komunit tvoří mladiství a nezletilí.

Podle zprávy se bezpečnostní složky stále častěji setkávají s decentralizovanými online komunitami, jejichž členové sdílejí násilný obsah, komuniké pachatelů útoků nebo návody k násilným činům. V některých případech zde ideologická motivace ustupuje do pozadí a hlavním pojítkem se stává samotná glorifikace násilí. Zahraniční odborná literatura tento fenomén často označuje jako nihilistické násilí či extremismus, česká výroční zpráva Ministerstva vnitra jej však nevymezuje jako samostatnou kategorii extremismu.

Největší změnou posledních let je skutečnost, že extremismus již nelze posuzovat pouze podle tradičních ideologických kategorií. Zatímco ještě před deseti lety představovaly hlavní bezpečnostní riziko organizované pravicově či levicově extremistické skupiny, dnešní bezpečnostní prostředí je podstatně pestřejší a obtížněji předvídatelné.

Ministerstvo vnitra upozorňuje, že vedle komunit navazujících na pravicový extremismus byly v roce 2025 identifikovány také skupiny inspirované radikálním islamismem. Některé jejich aktivity vedly až k trestnímu stíhání pro podporu a propagaci terorismu či přípravu násilných činů. Současně byly zaznamenány online komunity, jejichž členové otevřeně sdílejí záznamy útoků, komuniké pachatelů nebo návody k násilným činům, aniž by jejich jednání vycházelo z jednotné ideologie.

Právě tato proměna představuje zásadní výzvu pro bezpečnostní složky. Tradiční extremistické organizace měly jasně identifikovatelné představitele, strukturu i veřejné aktivity. Současné online komunity fungují decentralizovaně, rychle mění komunikační platformy a jejich členové často vystupují anonymně. Včasná identifikace rizikových osob je proto výrazně složitější.

Vývoj v České republice navíc odpovídá širším evropským trendům. Europol ve své výroční zprávě EU Terrorism Situation and Trend Report 2025 upozorňuje na rostoucí význam online radikalizace, osamělých pachatelů a malých decentralizovaných skupin, jejichž motivace bývá různorodá a často kombinuje více ideových směrů nebo osobních frustrací. Evropské bezpečnostní služby proto stále větší pozornost věnují samotnému procesu radikalizace, nikoliv pouze konkrétní ideologii.

Současně je důležité zachovat správný kontext. Přestože se charakter bezpečnostních hrozeb mění, neznamená to automaticky nárůst extremistické kriminality. Podle policejních statistik bylo v roce 2025 evidováno 127 trestných činů s nenávistným podtextem, což představovalo pokles oproti předchozímu roku. Výroční zpráva však upozorňuje, že samotné statistiky nevypovídají o míře latentní kriminality ani o proměně způsobů radikalizace.

Proměna extremismu představuje širší bezpečnostní problém, než se může na první pohled zdát. Tradiční bezpečnostní politika byla dlouhodobě založena na předpokladu, že největší riziko představují organizované extremistické skupiny s jasnou strukturou a ideologií. Současný vývoj však ukazuje, že bezpečnostní pozornost se stále více přesouvá k jednotlivcům a malým online komunitám, jejichž radikalizace probíhá převážně v digitálním prostředí.

Ministerstvo vnitra současně upozorňuje, že extremistické subjekty stále častěji využívají obsah vytvořený pomocí umělé inteligence nebo moderních digitálních nástrojů. Ty mohou usnadnit výrobu propagandy, manipulativního obsahu nebo náborových materiálů. Do budoucna tak lze očekávat další přesun extremistických aktivit do online prostředí, což zvýší nároky na prevenci, digitální gramotnost i schopnost bezpečnostních složek včas rozpoznat vznikající rizika.

Výroční zpráva Ministerstva vnitra nepřináší pouze přehled extremistických aktivit za uplynulý rok. Především ukazuje, že české bezpečnostní prostředí prochází významnou proměnou.

Bezpečnostní pozornost se stále více přesouvá od tradičních organizovaných extremistických scén k jednotlivcům a malým decentralizovaným komunitám, jejichž radikalizace probíhá převážně v online prostředí a může být motivována kombinací ideologie, osobních frustrací nebo fascinace násilím. Právě tato nepředvídatelnost představuje jednu z největších výzev pro bezpečnostní složky.

Česká republika přitom není výjimkou. Obdobný vývoj dnes sledují bezpečnostní služby napříč Evropou. Budoucnost boje proti extremismu proto nebude stát pouze na práci policie a zpravodajských služeb, ale stále více také na schopnosti státu, škol, rodin i technologických společností včas rozpoznat proces radikalizace a posilovat odolnost společnosti vůči násilnému extremismu.

Zdroj: Výroční zprávy o extremismu a koncepce boje proti extremismu – Ministerstvo vnitra České republiky; European Union Terrorism Situation and Trend report 2025 (EU TE-SAT) | Europol; BIS, ISD Global; home-affairs.ec.europa.eu; hatecrime.osce.org 

ZDROJ ZDE