Od Off

Francouzské a britské zájmy v Indo-Pacifiku

Kromě Spojených států, které jasně deklarovaly, že budou prioritizovat hrozbu z Číny před hrozbou z Ruska, mají své zájmy v Indo-Pacifiku také Francie a Velká Británie – státy disponující jaderným arzenálem, schopností projekce síly a významní podporovatelé Ukrajiny.

Foto: Kromě Spojených států, které jasně deklarovaly, že budou prioritizovat hrozbu z Číny před hrozbou z Ruska, mají své zájmy v Indo-Pacifiku také Francie a Velká Británie (na snímku britská letadlová loď HMS Queen Elizabeth | Fleet Air Arm aircrew – UK Ministry of Defence

Francouzská vláda v minulých letech vydala dva klíčové dokumenty týkající se oblasti Indo-Pacifiku – zahraničněpolitickou a obrannou strategii. V obou těchto dokumentech je Francie považována za indo-pacifickou regionální mocnost. Mezi základní úkoly francouzských ozbrojených sil podle zmíněných strategií patří ochrana francouzských občanů, obrana teritoria a výlučné ekonomické zóny. Klíčovým problémem pro francouzskou a potažmo evropskou bezpečnost je pak ochrana námořních, pozemních a leteckých tras, na které se francouzské ozbrojené síly podílí. Francie kategoricky odmítá jakékoliv vydírání a unilaterální změny v regionu Indo-Pacifiku. Tam, kam sahá francouzská jurisdikce, se Francie bude aktivně bránit a případně spolupracovat s ostatními spojenci proti jakýmkoliv snahám státních i nestátních aktérů zaměřeným na oslabení mezinárodněprávních norem.

Válka na Ukrajině – ta tichá, asi kybernetická

Francie, vzhledem ke svým zámořským územím na jihu Tichého oceánu, udržuje v oblasti stálou vojenskou přítomnost, která je pravidelně posilována o strategické prostředky projekce síly, kdy například v roce 2019 došlo k vyslání letadlové lodi a o dva roky později francouzské námořnictvo do oblasti vyslalo útočnou ponorku na jaderný pohon. V roce 2021 se francouzské síly také účastnily cvičení ARC 21 společně s japonskými, americkými a australskými silami. Dále se objevily spekulace o možném vyslání francouzských plavidel na cvičení RIMPAC 2024. V roce 2025 pak francouzské námořnictvo plánuje do oblasti vyslat svou jedinou letadlovou loď Charles de Gaulle a s americkými spojenci nacvičovat spolupráci letounů čtvrté a páté generace.

Další Čtení : Ample Strike 2021: Největší tuzemské letecké vojenské cvičení prověří sladění leteckých návodčích s osádkami letounů

Také britská vláda se aktivně zabývá svými zájmy v Indo-Pacifiku. V roce 2020 vydala dokument nazvaný Global Britain in a Competitive Age: the Integrated Review of Security, Defence, Development and Foreign Policy, který popisuje zahraničněpolitické a bezpečnostní priority do roku 2030. Právě v tomto dokumentu je zdůrazněn „příklon“ Velké Británie k oblasti Indo-Pacifiku v průběhu této dekády. Cílem britských aktivit v Indo-Pacificku je „být evropským partnerem s nejširší a nejintegrovanější přítomností v Indo-Pacifiku – oddaným k dlouhodobým bilaterálním i multilaterálním užším a hlubším partnerstvím.“ Z pohledu nasazení sil a prostředků jde o trvalé nasazení v regionu například k ochraně námořních tras. V roce 2030 pak podle dokumentu bude Velká Británie „hluboce angažovaná“ v oblasti Indo-Pacifiku. Dokument také zmiňuje v době vydání dokumentu plánovanou plavbu letadlové lodi HMS Queen Elizabeth Středozemním mořem a Indickým oceánem, jejíž konečná destinace byla právě v oblasti Indo-Pacifiku. Zmíněná plavba symbolizovala obnovené britské globální ambice. Během této dekády chce britské námořní letectvo dále modernizovat a posilovat výzbroj zmíněné letadlové lodi prostřednictvím nákupu dalších letounů páté generace F-35.

Další Čtení : Stálá expozice v ruzyňských kasárnách, kterou připravil Vojenský historický ústav Praha, byla otevřena

Na konci minulého roku navíc zahraniční výbor britské Dolní sněmovny uvedl, že je připraven podpořit britskou vládu, pokud se tato rozhodne v aktualizovaném The Integrated Review Čínu nazvat „hrozbou“ a doplnit další konkrétní kroky, které hodlá podniknout proti čínskému ohrožování britské bezpečnosti. Zároveň výbor potvrzuje důležitost oblasti Indo-Pacifiku, nicméně upozorňuje, že i při „příklonu“ k Indo-Pacifiku je třeba jasně (i v souvislosti s válkou na Ukrajině) definovat britskou roli při zajišťování evropské bezpečnosti.

Cílem tohoto článku není bít na poplach, avšak je třeba upozornit na fakt, že nejen Spojené státy, ale i další dva z hlediska evropské bezpečnosti velmi významné státy mají v oblasti Indo-Pacifiku své zájmy a hrozbu ze strany Číny rozhodně nepodceňují. Proto je pravděpodobné, že schopnosti, kterými zmíněné státy přispívají ke kolektivní obraně Aliance mohou v případě ozbrojeného střetu v Indo-Pacifiku chybět v Evropě. I z tohoto důvodu je tak třeba výrazně posílit obranyschopnost nejen ČR, ale i dalších evropských států tak, aby tyto v budoucnu byly schopny odstrašit a případně zastavit možný ruský úder na členské státy Aliance.