Gen. Aleš Knížek: Pomáháme Etiopii vybudovat vojenské muzeum a zároveň se vracíme k podstatě české státnosti

Ředitel Vojenského historického ústavu (VHÚ) brigádní generál Aleš Knížek v dalším díle našeho diskusního pořadu CZ DIALOGY popisuje nejen neobvyklou spolupráci mezi Českou republikou a Etiopií, jejímž cílem je vybudování prvního vojenského muzea v této africké zemi, ale i snahu českých historiků nalézt ztracený československý tank AH-IV-H. Dále jsme hovořili o proměně Národního památníku na Vítkově, celkově rostoucím zájmu veřejnosti o vojenskou historii i o významu Dne válečných veteránů, který si připomínáme 11. listopadu.

Video: Rozhovor s ředitelem VHÚ brig. gen. Alešem Knížkem / CZ DEFENCE

Generál Knížek ohledně spolupráce s Etiopií hovoří s nadšením i respektem: „Etiopie je zemí vzniku lidstva a my se snažíme přistupovat k ní s pokorou a pomáhat našim etiopským kolegům v oblasti muzejnictví, vojenské historie i uchovávání sbírek.“

Spolupráce mezi VHÚ a Etiopií vznikla v souvislosti s návštěvou českého premiéra v Addis Abebě a byla následně potvrzena při pozdější návštěvě etiopského premiéra v Praze. Generál Knížek však připomíná, že osobní kontakty s touto africkou zemí sahají hlouběji do minulosti. „Poprvé jsem v Etiopii byl před deseti lety a mým tehdejším hlavním cílem bylo najít československý tank AH-IV-H, který byl do Etiopie exportován v roce 1950,“ vysvětluje ředitel VHÚ a doplňuje, že se jednalo o poslední export československé tankové konstrukční školy, proto má tento kus mimořádnou historickou hodnotu.

Etiopie, země s více než 120 miliony obyvatel, se podle Knížka ukázala být pro vojenské historiky fascinující. „Je plná kontrastů a historických vrstev. Když jsme byli u somálských hranic, našli jsme tam nejen americké poválečné tanky, ale také kanóny z první světové války či vzácné zbraně, které by dnes člověk jen stěží někde objevil,“ popisuje generál, jehož tým nyní postupně prochází pět velkých logistických center etiopské armády, kde se po desetiletí shromažďovala vojenská technika. „Byli jsme už ve čtyřech z nich a teď se chystáme na páté. Doufáme, že právě tam by se mohl nacházet i náš hledaný československý tank,“ dodává generál Knížek s úsměvem. A proč ředitel VHÚ věří, že by se československý obrněnec mohl i po desítkách let zachovat? „V Etiopii nejsou hutě, takže je šance, že tank někde leží, možná jen částečně poškozený, ale stále existující. Navíc poušť často pomáhá zachovat věci, které by jinde už dávno zmizely,“ říká Knížek.

Vedle pátrání po československém tanku má mise Vojenského historického ústavu v Etiopii ještě jeden zásadní cíl – pomoci Etiopii vybudovat první vojenské muzeum v historii této africké země. „Je to naprosto reálný projekt,“ říká Knížek. „Etiopská strana má obrovský zájem, viděla naše nové muzeum na Žižkově a chtěla by se inspirovat. Už existuje konkrétní plán nové budovy, která by měla stát vedle ministerstva obrany.“ VHÚ v této záležitosti spolupracuje především s doktorem Hassenem – archeologem, který vystudoval v 80. letech v Bratislavě. „Je fascinující, že se naše cesty po tolika letech takto propojily,“ říká generál Knížek a doplňuje: „Společně pomáháme s pasportizací sbírek, s metodikou práce, digitalizací i s návrhem celého muzea.“ Etiopie podle něj potřebuje nejen materiální podporu, ale i přenos know-how. „Pomáháme jim pochopit principy muzejnictví, evidence, uchovávání a restaurování sbírek. Naši kolegové z Etiopie by měli brzy přijet na dlouhodobou stáž do České republiky, aby viděli, jak se to všechno dělá v praxi,“ prozrazuje ředitel VHÚ s tím, že by toto vše nebylo možné bez pomoci a spolupráce českého zastupitelského úřadu v čele s velvyslancem Miroslavem Koskem.

Vedle zahraničních aktivit se VHÚ naplno věnuje i domácím projektům. „Od doby, co jsme převzali Národní památník na Vítkově, se nám podařilo vyřešit převody nemovitostí i kulturních památek, což byla náročná práce,“ popisuje generál Knížek. V současnosti se připravuje nová expozice věnovaná české a československé státnosti, která by měla být otevřena v příštím roce. „Památník vznikl jako oslava vzniku Československé republiky a k tomuto původnímu smyslu se chceme vrátit. Bude to moderní expozice s množstvím unikátních sbírkových předmětů,“ říká ředitel VHÚ.

Zkušenosti z posledních let podle Knížka potvrzují, že o vojenskou historii je čím dál větší zájem: „Pandemie i válka na Ukrajině změnily pohled veřejnosti. Lidé si znovu uvědomují význam armády a začali se o vojenské dějiny více zajímat.“ Zároveň generál připomíná, že ústav klade důraz také na vzdělávání: „Máme skvělé oddělení muzejní pedagogiky, které připravuje programy pro děti, školy i seniory. Chceme, aby se o historii učili zblízka – skrze konkrétní příběhy, předměty a místa.“

Blížící se Den válečných veteránů (11. listopadu 2025) patří mezi klíčové momenty roku a nás zajímalo, co letos VHÚ v této souvislosti chystá. „Letos budeme opět propagovat projekt DiGiMÁK, který propojuje moderní technologie s úctou k tradici,“ vysvětluje generál Knížek a doplňuje: „Je to jednoduchý způsob, jak můžete podpořit Fond vojenské solidarity a zároveň symbolicky darovat digitální vlčí mák – třeba konkrétnímu hrdinovi, rodinnému příslušníkovi nebo k určité bitvě, jako je Sokolovo nebo Dunkerque. Já osobně jsem ten první věnoval generálu Rudolfu Medkovi, prvnímu řediteli našeho ústavu.“

Projekt DiGiMÁK České republiky je společnou iniciativou Ministerstva obrany České republiky, Charity Česká republika a Vojenského historického ústavu Praha, jejímž cílem je uctít všechny, kteří zasvětili své životy obraně naší vlasti. Vznikl již v loňském roce jako digitální obdoba Vlčího máku České republiky, který se stal symbolem vděku a úcty vůči vojákům a veteránům a představuje nejjednodušší způsob, jak vyjádřit poděkování těm, kteří bojovali za naši svobodu, nebo ji v současnosti chrání.

Podoba DiGiMÁKU je inspirována zlatou mincí, jejíž střed zdobí Vlčí mák ČR. Pomyslný líc mince nese nápis „Den válečných veteránů 2025“, zatímco na rubovou stranu lze doplnit osobní věnování – například jméno oblíbeného válečného hrdiny, novodobého veterána či příbuzného, který sloužil v ozbrojených silách. Po připsání příspěvku obdrží dárce e-mailem odkaz na svůj vlastní DiGiMÁK s vybraným věnováním. Ten si může stáhnout jako obrázek a dále jej sdílet – například na sociálních sítích či ve firemních dokumentech. Stejně jako zakoupením fyzického Vlčího máku přispívají lidé i prostřednictvím DiGiMÁKU na podporu válečných veteránů. Veškerý výtěžek sbírky putuje Vojenskému fondu solidarity, který pomáhá širokému spektru veteránů – od účastníků 2. světové války až po příslušníky novodobých zahraničních misí.

Pokud uvažujete o návštěvě Památníku na Vítkově nebo vás zajímá, co dalšího VHÚ připravuje, poslechněte si celý rozhovor v úvodu tohoto článku.

ZDROJ ZDE