Od Off

Gen. Jan Farlík: Nebudeme studentům zakazovat, aby využívali AI při psaní seminárních či závěrečných prací

Univerzita obrany v Brně se v posledních letech proměňuje. Z vojenské vysoké školy se stává instituce, která chce obstát nejen v přípravě důstojníků a odborníků pro Armádu České republiky, ale také v mezinárodním výzkumu a vývoji moderních technologií. Klíčovými oblastmi, na které se nyní univerzita soustředí, jsou kvantové počítání a umělá inteligence. Do dalšího dílu našeho diskusního pořadu CZ DIALOGY jsme si tak pozvali rektora Univerzity obrany brigádního generála Jana Farlíka, se kterým například rozebíráme, jak univerzita reaguje na nové technologické výzvy a proč se studentům vyplatí vydat se právě touto cestou.

Video: Rozhovor s rektorem Univerzity obrany brig. gen. Janem Farlíkem / CZ DEFENCE

„Naší prioritou číslo jedna je špičková věda, zejména v oblasti obranného výzkumu,“ zdůrazňuje generál Farlík. „Ale hned na stejné úrovni stojí vzdělávání studentů. To jsou dvě nádoby, které se navzájem doplňují. Nemůžeme dělat vědu, pokud nemáme chytré studenty, a naopak studenti potřebují vidět, že jejich práce má smysl i v reálném výzkumu,“ vysvětluje rektor Farlík. Univerzita proto investuje nejen do samotného výzkumu, ale i do moderní infrastruktury. „Studenti nechtějí studovat v prostředí, které vypadá jako muzeum. Oprýskané budovy a technologie z konce minulého století nikoho nepřitáhnou. Proto je pro nás klíčové zlepšovat zázemí a ukazovat, že jsme moderní univerzita, která jde s dobou,“ nastiňuje generál.

Kpt. Jan “Sully“ Heřmánek: Práce v aktivní záloze je de facto práce v armádě na částečný úvazek

Univerzita obrany je od 1. dubna letošního roku součástí národního konsorcia, které získalo přístup ke kvantovému počítači IBM. „Projekt jsme oficiálně zahájili letos na jaře a považuji to za velký milník,“ říká Farlík. „Kvantové počítání není něco, co přijde za desítky let. To se děje už teď a kdo zaspí, zůstane pozadu,“ upozorňuje generál Farlík. První fáze projektu je zaměřena na školení. „Je nutné naučit naše lidi základní principy – jak kvantové algoritmy fungují, jak je možné je využít a v jakých oblastech se dají uplatnit. Už koncem tohoto roku chceme začít s prvními experimenty,“ popisuje rektor. Potenciál kvantového počítání je podle něj obrovský. „V oblasti obrany může jít například o zpracování velkých dat z bojiště, optimalizaci logistických procesů nebo simulaci složitých systémů. A pak je tu oblast kryptografie – kvantové počítače dokáží prolomit současné šifrovací metody. To je hrozba, ale zároveň výzva, musíme hledat nové způsoby zabezpečení,“ vypočítává Farlík. Studenti se do výzkumu postupně zapojí, i když zpočátku hlavně doktorandi. „Nemáme samostatný program zaměřený čistě na kvantové počítání, ale to nevadí. Naším cílem je, aby se studenti setkali s touto technologií a dokázali ji propojit se svou specializací – ať už jde o kybernetiku, radiolokaci nebo vojenské inženýrství,“ vysvětluje Farlík.

Další Čtení :  Vojenský historický ústav Praha představuje první vydání svého newsletteru

Podobně zásadní roli hraje umělá inteligence (AI). „Dnes ji podle našich průzkumů používá až 80 % studentů,“ říká Farlík. „A já říkám otevřeně – není to něco, proti čemu bychom měli bojovat. Umělá inteligence je tady, je součástí naší reality. My musíme studenty naučit, jak ji využívat správně a jak kriticky hodnotit její výsledky,“ říká generál Farlík. Univerzita proto mění i přístup k hodnocení. „Nebudeme studentům zakazovat, aby využívali AI při psaní seminárních či závěrečných prací. Naopak – budou muset výstupy obhájit. Pokud někdo použije AI, musí umět vysvětlit – proč, co tím získal a zda je výsledek správný. V konečném důsledku je to pro studenty náročnější, protože musí opravdu přemýšlet,“ dodává rektor.

Foto: Podle průzkumů dnes umělou inteligenci používá až 80 % studentů univerzity | UNOB
Foto: Podle průzkumů dnes umělou inteligenci používá až 80 % studentů univerzity | UNOB

Umělá inteligence ale není jen pomůcka pro studenty. „V armádním prostředí bude hrát AI obrovskou roli, od vyhodnocování obrazových dat z dronů, přes predikci logistických potřeb až po podporu rozhodování velitelů. A my musíme připravit naše absolventy na obě strany mince – aby uměli AI využívat, ale také aby byli schopni čelit jejím hrozbám, například dezinformačním kampaním nebo kybernetickým útokům,“ vysvětluje Farlík. Spojení AI a kvantového počítání podle něj navíc otevře úplně nové možnosti. „Pokud dokážeme propojit rychlost kvantových výpočtů s adaptivitou umělé inteligence, dostaneme nástroje, které mohou zásadně změnit vedení boje. To není sci-fi, to je budoucnost, která je už za dveřmi,“ zdůrazňuje.

Další Čtení :  Josef Šnejdárek - Voják a rváč

Na projektech spojených s kvantovým počítáním a AI univerzita spolupracuje nejen s českými univerzitami a Akademií věd, ale také s armádou a průmyslovými podniky. „Bez průmyslu to nejde. Armáda potřebuje technologie, které fungují v praxi, a my je musíme vyvíjet společně. To je cesta, jak propojit výzkum, výuku a reálné nasazení,“ říká Farlík

Česká startupová scéna hraje v oblasti obranného průmyslu čím dál důležitější roli

Do budoucna proto univerzita posiluje i mezinárodní spolupráci. „Máme velmi dobré kontakty s Polskem, Rumunskem, pobaltskými státy, ale i s Francií nebo Nizozemskem. Sdílíme zkušenosti, a hlavně spolupracujeme na konkrétních projektech. To je pro nás cennější než formální memoranda,“ dodává rektor. Také bez spolupráce s obranným průmyslem se univerzita neobejde. „Naši studenti se musí dostat k technologiím, které se v armádě používají. Proto je pro nás nezbytné úzce spolupracovat s průmyslovými partnery,“ zdůrazňuje rektor Farlík. Příkladem je projekt Roj, který univerzita řeší společně s VUT Brno a který se zaměřuje na využití pozemních i vzdušných bezosádkových prostředků.

Foto: Rektor Univerzity obrany brig. gen. Jan Farlík | CZ DEFENCE
Foto: Rektor Univerzity obrany brig. gen. Jan Farlík | CZ DEFENCE

Rostoucí atraktivita univerzity se odráží i v zájmu uchazečů. „Oproti loňsku jsme zaznamenali nárůst o 40 %,“ uvádí rektor. „Ale pořád jsou obory, kde je zájem nízký – například elektrotechnika. Tam se potýkáme se stejným problémem, jaký mají i civilní technické univerzity,“ popisuje generál Farlík. Univerzita se snaží také zvyšovat diverzitu. „Ženy máme hlavně na Vojenské lékařské fakultě, kde tvoří zhruba čtvrtinu studentů. V technických oborech je to méně, kolem 10–15 %. Ale záleží vždy na konkrétní specializaci a zájmu uchazeček,“ dodává. Na druhou stranu akvizice letounů F-35 Lightning II znamená také nové požadavky na vzdělávání. „Okamžitě jsme začali upravovat studijní programy. Zavedli jsme nový bakalářský program pro piloty, aby armáda dostávala nové odborníky rychleji,“ říká Farlík.

Další Čtení :  Připomínka boje parašutistů v kryptě kostela sv. Cyrila a Metoděje

Univerzita dokáže podle Jana Farlíka nabídnout něco, co jiné školy nemají. „Naši studenti se setkají s technologiemi, které jinde nezažijí. Ať už jde o vojenskou radiolokaci, letecké inženýrství nebo kybernetickou obranu. Získají přístup k moderním systémům, budou součástí mezinárodních cvičení a připraví se na práci, která je výjimečná,“ říká Farlík. A pro středoškoláky má jasný vzkaz: „Pokud hledáte výzvu, chcete dělat něco smysluplného a být u moderních technologií, pak je Univerzita obrany správná volba. My vám otevřeme dveře do světa, kde se spojuje věda, armáda a budoucnost,“ zve ke studiu na UNOB její rektor brigádní generál Jan Farlík.

Pokud vás kromě zmíněného zajímá také rozvoj studijních programů UNOB, práce studentů a školy s umělou inteligencí a další, pusťte si celý rozhovor v úvodu tohoto článku.

ZDROJ ZDE