GLOBSEC Forum 2026 v Praze: Evropa na historickém bodu zlomu

Ve dnech 21.–23. května 2026 hostila Praha již potřetí za sebou prestižní bezpečnostní konferenci GLOBSEC Forum, která se za poslední dvě dekády etablovala jako jedna z nejvýznamnějších strategických platforem v Evropě. Letošní 21. ročník probíhal pod heslem „The Global Systemic Transformation“ a symbolicky potvrdil, že střední Evropa se stává jedním z klíčových center debat o budoucím bezpečnostním uspořádání euroatlantického prostoru. 

Pražského setkání se zúčastnilo více než 1 800 představitelů politiky, armády, diplomacie, bezpečnostních institucí, technologických firem i akademické sféry z přibližně 80 zemí světa. Pod záštitou prezidenta republiky Petra Pavla zazněla během více než padesáti panelových diskusí řada zásadních závěrů, které mají přímý dopad na evropskou bezpečnost, budoucnost NATO, obranný průmysl, technologickou suverenitu i postavení České republiky v nově vznikajícím geopolitickém prostředí. 

Evropa mezi geopolitickým tlakem a strategickou emancipací

Ústřední motiv letošního GLOBSECu vycházel z přesvědčení, že svět vstupuje do období systémové transformace. Organizátoři i řečníci opakovaně zdůrazňovali, že dosavadní bezpečnostní a ekonomická architektura vytvořená po skončení studené války již není schopna efektivně reagovat na souběh krizí, které dnes formují globální prostředí. Vedle pokračující ruské agrese proti Ukrajině rezonovala zejména eskalace napětí na Blízkém východě, rostoucí rivalita v Indo-Pacifiku, destabilizující dopady hybridních operací a bezprecedentní technologická revoluce spojená s nástupem umělé inteligence. Právě v této souvislosti zaznívala během konference opakovaně otázka, zda Evropa bude schopna aktivně formovat vznikající světový řád, nebo zda se stane pouze objektem mocenských procesů definovaných jinými globálními hráči. 

Prezident Petr Pavel ve svém vystoupení upozornil, že Evropa musí převzít větší odpovědnost za vlastní obranu i strategickou odolnost. Podle jeho slov již nelze spoléhat výhradně na bezpečnostní garance Spojených států, přestože transatlantická vazba zůstává klíčovým pilířem evropské bezpečnosti. 

Ukrajina jako rozhodující test evropské bezpečnosti

Jedním z dominantních témat celé konference byla válka na Ukrajině. Závěrečný panel nesoucí název „Victory for Ukraine, Europe and the World“ formuloval jasný konsensus evropských představitelů: výsledek války nebude pouze otázkou budoucnosti Ukrajiny, ale zásadním testem schopnosti Evropy bránit vlastní bezpečnostní architekturu. 

Ve vystoupeních evropských ministrů zahraničí zaznívalo přesvědčení, že podpora Kyjeva není aktem solidarity či charity, nýbrž přímou investicí do bezpečnosti evropského kontinentu. Opakovaně se objevovala varování před scénářem „špatného míru“, který by Rusku umožnil obnovit vojenské kapacity a pokračovat v agresivní politice vůči evropským státům. 

Významnou roli v debatách sehrála otázka dlouhodobých bezpečnostních garancí pro Ukrajinu a budoucího členství země v Evropské unii. Prezident Petr Pavel podpořil co nejrychlejší pokračování přístupového procesu při současném zachování všech standardních podmínek a kritérií. Zdůraznil rovněž, že ukrajinská armáda dnes představuje jednu z nejzkušenějších a technologicky nejadaptabilnějších vojenských sil v Evropě. 

Silně rezonovala také strategická důležitost černomořského prostoru. Rumunská ministryně zahraničí upozornila, že zkušenost z roku 2014 ukázala nebezpečí nedostatečné reakce na ruskou agresi. Region Černého moře je podle účastníků klíčový nejen pro vojenskou bezpečnost, ale i pro evropskou energetickou stabilitu. 

NATO, východní křídlo a problém pomalého rozhodování

Velkou pozornost vyvolalo představení výroční zprávy o bojové připravenosti států východního křídla NATO. Dokument analyzoval připravenost deseti členských zemí Aliance od Baltského moře po Černé moře a identifikoval jak významný pokrok, tak přetrvávající strukturální slabiny. 

Za „zlatý standard“ strategické připravenosti bylo označeno Finsko, následované Estonskem a Polskem. Tyto státy podle autorů zprávy disponují efektivními předdelegovanými mechanismy rozhodování, které umožňují okamžitou reakci v krizových situacích. Naproti tomu řada dalších evropských států stále využívá sekvenční rozhodovací modely, jež mohou v případě krize znamenat kritické zpoždění. 

Zásadním konceptem zprávy byl takzvaný Decision-Making Timeline Index, měřící rychlost krizového rozhodování států. Autoři studie upozornili, že budoucí odstrašení Ruska nebude záviset pouze na počtu tanků či vojáků, ale především na schopnosti přijímat rozhodnutí v řádu hodin, nikoli dnů. 

Významným tématem byla také vojenská mobilita. Prezident Petr Pavel zdůraznil nutnost hlubší koordinace mezi NATO a Evropskou unií. Aliance podle něj přesně ví, které železniční koridory, přístavy, mosty či letiště budou v případě konfliktu rozhodující pro přesun sil, zatímco Evropská unie disponuje finančními nástroji potřebnými k modernizaci této infrastruktury.

Proměna transatlantických vztahů

Další výraznou linií debat byla proměna vztahů mezi Evropou a Spojenými státy. Diskuse reflektovaly nejistotu spojenou s budoucím vývojem americké zahraniční politiky a otázku, zda Evropa dokáže v případě omezení americké vojenské přítomnosti převzít větší díl odpovědnosti za vlastní obranu. 

Přestože většina účastníků zdůrazňovala nezastupitelný význam NATO, současně zaznívala potřeba budovat evropskou strategickou autonomii. Evropští představitelé otevřeně hovořili o nutnosti navyšovat obranné rozpočty, rozvíjet vlastní obranný průmysl a zvyšovat schopnost samostatného krizového řízení. 

Zajímavým momentem byly i kritické hlasy části analytiků a novinářů, kteří upozorňovali na určitý „disconnect“ mezi tradičním evropským establishmentem a proměňující se realitou americké politiky. Podle těchto názorů Evropa stále podceňuje hloubku změn probíhajících uvnitř Spojených států a není dostatečně připravena na možné scénáře omezení amerického angažmá v Evropě.

Technologie, umělá inteligence a nová bezpečnostní realita

Významnou součástí letošního ročníku byl také třetí Prague GeoTech Summit zaměřený na propojení bezpečnosti a technologického vývoje. Diskuse potvrdily, že moderní konflikty budou stále více určovány technologickou převahou, schopností práce s daty, kybernetickou bezpečností a využitím umělé inteligence. 

Debaty se soustředily zejména na využití AI ve vojenských operacích, rostoucí význam kvantových technologií, ochranu kritické infrastruktury a dopady generativní umělé inteligence na informační a hybridní válku. Zaznívalo rovněž varování, že Evropa zaostává za Spojenými státy i Čínou v oblasti strategických technologických investic. 

Velký důraz byl kladen na propojení ekonomické a bezpečnostní agendy. Podle řady řečníků již nelze oddělovat ekonomickou konkurenceschopnost od bezpečnosti státu. Odolnost společnosti, průmyslu a infrastruktury se stává jednotným strategickým konceptem. 

Evropský obranný průmysl a role střední Evropy

Významná část programu byla věnována evropskému obrannému průmyslu a schopnosti Evropy budovat vlastní výrobní kapacity. Účastníci se shodovali, že válka na Ukrajině odhalila zásadní limity evropské průmyslové základny, zejména v oblasti výroby munice, protivzdušné obrany a moderních zbraňových systémů. 

Opakovaně zaznívala potřeba rozsáhlých investic do obranného průmyslu a hlubší spolupráce mezi veřejným a soukromým sektorem. Současně byla zdůrazňována strategická role střední Evropy, která díky své geografické poloze a průmyslovému zázemí může sehrát klíčovou roli při budování evropské obranné autonomie. 

Pro Českou republiku představuje tento trend významnou příležitost. Diskuse ukázaly, že Praha může posílit své postavení nejen jako diplomatické a bezpečnostní centrum regionu, ale také jako důležitý uzel evropského obranného a technologického průmyslu.

Hlavní strategické závěry GLOBSEC 2026

Z průběhu konference vyplynulo několik zásadních strategických závěrů. Především se potvrdilo, že Evropa vstupuje do období historického přerodu, v němž bude nucena převzít větší odpovědnost za vlastní bezpečnost, technologickou konkurenceschopnost i geopolitické postavení. 

Za druhé, pokračující podpora Ukrajiny byla definována jako základní bezpečnostní priorita Evropské unie i NATO. Bez úspěchu Ukrajiny nebude podle účastníků možné dlouhodobě stabilizovat evropské bezpečnostní prostředí.

Za třetí, technologie a kybernetická bezpečnost byly postaveny na stejnou úroveň strategického významu jako klasické vojenské kapacity. Evropské státy budou muset výrazně investovat do AI, vesmírných technologií a digitální infrastruktury, pokud nechtějí ztratit schopnost strategického rozhodování. 

A konečně zaznělo jasné varování, že NATO i Evropská unie musí zásadně urychlit své rozhodovací procesy. Budoucí konflikty totiž nebudou poskytovat prostor pro dlouhé politické konzultace. 

Česká republika jako aktivní spoluautor evropské bezpečnosti

Hostování GLOBSEC Forum 2026 představovalo pro Českou republiku významný diplomatický i strategický úspěch. Praha potvrdila své postavení jednoho z hlavních bezpečnostních center střední Evropy a současně poskytla českým představitelům prostor k formulaci aktivní evropské bezpečnostní politiky.

ZDROJ ZDE