Jednotné NATO: Praha hostila velitele evropských vzdušných sil
V době, kdy ruská agrese proti Ukrajině vstupuje do další fáze a napětí na Blízkém východě i v Asii roste, se Praha stala centrem diskusí o budoucnosti evropského letectva. Letošní ročník European Air Chiefs Conference (EURAC 2025) přivedl do metropole více než dvacet velitelů vzdušných sil a dalších partnerů a expertů. Společné poselství bylo jasné: Aliance je jednotná, odhodlaná a připravená bránit svůj prostor v multipolárním světě. Ústředním tématem letošního ročníku byla „Vzdušná dominance v multipolárním světě: strategická adaptace evropského letectva na měnící se globální alianční dynamiku“.

Bojiště současnosti: Ukrajina a Blízký východ
První blok s názvem „Vzdušné síly v moderním konfliktu a adaptace na nové bezpečnostní hrozby“ přenesl debatu přímo na bojiště – na Ukrajinu a do Izraele. Diskutovalo se o dronech, elektronickém boji, kybernetických útocích, integrované protivzdušné obraně a hypersonických zbraních, tedy o hrozbách, které dnes zásadně mění charakter války a nutí evropská letectva k rychlé adaptaci.
Tento blok ukázal, že dnešní války se vedou jinak, než jak jsme byli zvyklí. Masové nasazení dronů, elektronický boj, kybernetické útoky i sofistikované systémy PVO – to vše mění podobu ozbrojeného střetu a vyžaduje od evropských vzdušných sil rychlé přizpůsobení.
Ukrajinský zástupce velitele vzdušných sil, generálmajor Serhii Holubcov, zdůraznil, že jeho země dnes stojí v první linii za celou Evropu: „Ukrajina bojuje nejen za svou svobodu, ale i za bezpečnost celé Evropy. Bez dostatku moderních letounů a munice nelze dosáhnout vzdušné převahy. Drony způsobují až 80 % ruských ztrát, ale potřebujeme podporu spojenců, abychom mohli pokračovat.“
Zkušenosti Izraele přiblížil podplukovník Ouri Catarivas, vedoucí odboru mezinárodních vztahů izraelských vzdušných sil: „Poučení je jasné: jen důkladná příprava a moderní technologie nám umožnily ubránit stát před masivní odvetou. Izrael si nemůže dovolit selhat – a stejně tak si to dnes nemůže dovolit Evropa.“
Catarivas dále připomněl, že každý konflikt je laboratoří: „Ukrajina i Izrael ukazují, jak lze levné a chytré drony využít proti protivníkovým bezpilotním prostředkům. Integrace umělé inteligence do vývoje je nezbytná, jinak nás protivník předběhne.“
Podle britského analytika Dr. Jacka Watlinga z prestižního institutu RUSI musí Západ překonat vlastní fragmentaci:
„Rusko dokáže část sankcí obejít a hledá nové spojence. Proto je nezbytné propojit bezpečnostní politiku s obranným průmyslem a reagovat rychleji než náš protivník.“
Evropa a její vlastní odpovědnost
Druhý blok konference otevřel téma evropské strategické autonomie. V době, kdy Spojené státy posouvají své priority a světová konkurence sílí, musí Evropa více investovat do obrany, rozvíjet domácí průmysl a hledat partnerství i mimo tradiční rámec. Diskuse se tak soustředila na nutnost větších evropských investic do obrany, rozvoj domácích technologií, snižování závislosti na USA a posilování partnerství mimo euroatlantický prostor.
Náčelník Generálního štábu AČR armádní generál Karel Řehka upozornil: „Rusko zůstává největší hrozbou pro Evropu. Na Ukrajině se rozhoduje o budoucnosti nás všech. Musíme se adaptovat, modernizovat a připravit nejen armády, ale i společnost.“

Historickou paralelu nabídl Ilan Mazushan zástupce ředitele odboru politicko-vojenských záležitostí Ministerstva obrany Izraele: „Československo bylo v minulosti jedinou zemí, která nám pomohla v kritickém okamžiku. To nikdy nezapomeneme. A dnes stojíme my po boku Evropy. Bezpečnost není nikdy zadarmo – je výsledkem odhodlání, investic a spolupráce.“
Bývalý vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě, generál v.v. Philip Breedlove, doplnil: „Evropa se příliš dlouho nechala ukolébat představou, že mír je samozřejmostí. Putin se nezastaví sám od sebe – musíme mu ukázat, že naše odhodlání je silnější než jeho agrese.“
Technologie, které určují budoucnost
Třetí závěrečný blok se věnoval inovacím a modernizačním programům. Zaznělo v něm, že bez investic do letounů páté generace a bez integrace průlomových technologií Evropa ztratí schopnost udržet krok s protivníky.
Viceprezidentka pro strategii a rozvoj obchodu společnosti Lockheed Martin Mara A. Motherway vysvětlila: „Letoun páté generace není jen stíhačkou. Je to létající senzor, uzel, který propojuje informace a umožňuje velení reagovat v reálném čase. To je budoucnost, která už začala.“
Velitel Vzdušných sil AČR generálmajor Petr Čepelka navázal: „Bez letounů páté generace nelze plnohodnotně čelit moderním hrozbám. Nákup F-35 je jasným důkazem, že Česká republika svou odpovědnost v rámci NATO bere vážně.“
Velitel Vzdušných sil AČR zároveň připomněl význam vícevrstvé protivzdušné obrany, kterou v ČR posílí systémy SPYDER interoperabilní s alianční architekturou: „Vzdušná nadvláda není jen o letounech. Robustní pozemní PVO je stejně důležitá jako akvizice F-35.“

C-390 Millennium: spolupráce uživatelů
Na okraji EURAC 2025 proběhlo také jednání států zainteresovaných v projektu víceúčelového transportního letounu C-390 Millennium. Zástupce společnosti EMBRAER představil stav a perspektivu projektu, zatímco brigádní generál Jaroslav Falta, velitel 24. základny dopravního letectva, sdílel první české zkušenosti se zaváděním letounu do výzbroje a výcvikem specialistů.
Z jednání vyplynulo, že užší spolupráce uživatelů C-390 bude klíčová pro efektivní zavedení do evropských letectev i budoucí sdílení speciálního vybavení a zajištění maximální flexibility v multidoménových operacích.
Česká republika: spolehlivý článek řetězu
Hostitelství EURAC 2025 bylo pro Českou republiku nejen prestižní událostí, ale i příležitostí ukázat, že je odpovědným a spolehlivým spojencem, který z kolektivní obrany nejen čerpá, ale také do ní aktivně přispívá – modernizací letectva, budováním PVO i sdílením zkušeností.
Závěrečná slova generálmajora Čepelky shrnula atmosféru celé konference: „Společně jsme silnější. Česká republika bude vždy stát po boku spojenců, protože víme, že naše bezpečnost je neoddělitelně spjata s bezpečností celé Aliance.“
EURAC 2025 v Praze vyslal jasný signál: Evropa se nenechá zastrašit. NATO zůstává jednotné, inovativní a připravené čelit všem výzvám – od hybridních hrozeb přes dronovou válku až po balistické rakety. A Česká republika je hrdou součástí tohoto obranného štítu.