Jussi Halmetoja: Výběr letounu je definován potřebami armády

Vzdušné síly Armády České republiky v současnosti využívají 12 letounů JAS-39C Gripen a 2 dvoumístných cvičných strojů JAS-39D Gripen v rámci 211. taktické letky v Čáslavi. Stroje byly původně pořízeny pouze v konfiguraci pro ochranu vzdušného prostoru, tzv. Air Policing. Operační schopnosti českých gripenů však byly postupně zvyšovány a v březnu 2018 byla dokončena jejich modernizace, která zahrnovala mimo jiné integraci laserem naváděných pum a zaměřovacích kontejnerů. V rámci připravované modernizace nadzvukového taktického letectva Vzdušných sil AČR se pak od loňského července vedou jednání mezi ministerstvem obrany v čele s Janou Černochovou a vládou USA o možném budoucím nákupu 24 kusů víceúčelových stíhacích letounů F-35A Lightning II, které by měly nahradit pronajímané letouny JAS-39C/D Gripen. V souvislosti se schopnostmi stíhacích letounů Gripen jsme si tentokrát do našeho diskusního pořadu CZ DIALOGY pozvali Jussiho Halmetoju, který je bývalým testovacím pilotem Gripenu a poradcem společnosti Saab AB a který se na jaře letošního roku zúčastnil odborného sympozia „Technologie a obranná strategie ČR“.

[embedded content]

Video: Rozhovor s bývalým testovacím pilotem Gripenu a poradcem společnosti Saab AB Jussim Halmetojou / CZ DEFENCE

Jussi Halmetoja je zkušeným pilotem, který strávil u stíhacího letectva více než 24 let, během nichž nasbíral přes 2 300 letových hodin na více než 20 různých typech letadel. Většinu své letové praxe strávil v různých rolích a typech misí na letounech Viggen a Gripen. Působil jako instruktor výzbroje v jednotce operačního testování a vyhodnocování letounů Gripen, kde se během zavádění těchto letounů typu C/D do výzbroje švédských vzdušných sil významně podílel na integraci zbraní a senzorů. V roce 2007 přešel do letového zkušebního střediska gripenů při švédské správě obranného materiálu. Během této doby také absolvoval výcvik v americké Národní zkušební pilotní škole v Mojave v Kalifornii a v Námořní škole zkušebních pilotů USA v Patuxent River v Marylandu. Po skončení testovacího pobytu byl Jussi přidělen do Mezinárodní společné programové kanceláře Meteor britského ministerstva obrany jako zástupce Švédska, kde úzce spolupracoval na požadavcích, přejímce a záležitostech souvisejících s exportem. Po návratu působil jako manažer požadavků na letoun Gripen E a byl také jmenován vrchním národním zástupcem pro všechny programy střel vzduch-vzduch pro letouny Gripen.

Foto: Vzdušné síly Armády České republiky v současnosti využívají 12 letounů JAS-39C Gripen a 2 dvoumístných cvičných strojů JAS-39D Gripen v rámci 211. taktické letky v Čáslavi.  | 21. zTL

Pokud jde o využití letounů Gripen českou armádou a jejich schopností do budoucna, má Jussi Halmetoja jasno: „Myslím si, že se blížíme k 17–18 rokům služby v českém letectvu, což znamená, že jsou gripeny asi v polovině své životnosti. S každou bojovou schopností máme program modernizace. Momentálně se nacházíme v další fázi modernizace, abychom zvýšili schopnosti letounu. Švédské letectvo plánuje létat s Gripenem C alespoň do roku 2035 a možná i déle. Zavádíme vylepšený radar, výkonnější elektronickou válku a zdokonalené schopnosti při používání zbraní.“ Zajímalo nás, nakolik je letoun Gripen C v rámci všech modernizací schopen přiblížit se letounu nové generace Gripenu E. Jussi připouští, že podobnost obou typů letounů je možná marketingová slabina letadel Gripen: „Uvnitř jsou však tato dvě letadla zcela odlišná, se zcela jinými novými senzory a zcela novými schopnostmi, přestože vypadají stejně. Přinášíme nové schopnosti a klíčovým prvkem je propojení všeho dohromady. To je to, jak vytváříme bojovou schopnost pro další generaci. Švédské letectvo již provádí studie a má ambice, jak propojovat letouny Gripen C a Gripen E s jejich podobnými síťovými systémy a vším, co je potřeba z hlediska logistiky a dalších aspektů. Přechod bude velmi plynulý a funkční,“ říká Jussi Halmetoja, který má jako bývalý zkušební pilot zkušenost s oběma generacemi letounů, a může tak typ C a E srovnávat. „Rád bych se zaměřil na dva různé aspekty. Za prvé, z pohledu pilota jsou oba letouny velmi podobné, pokud jde o používání kokpitu, i když se jednotlivé kokpity liší. Pro mě jako pilota znamená přechod na typ E přístup k většímu množství paliva, většímu výkonu, vyšší rychlosti, delšímu doletu a delšímu času letu. To je první aspekt. Druhým aspektem jsou taktické operace a co mohu s touto novou schopností podniknout, například s novým radarem a špičkovou elektronikou. Přinášíme nejlepší dostupné možnosti pro elektronickou válku. Podstatné je, jak se všechny tyto senzory a schopnosti s různými verzemi gripenu a různými platformami propojí. Právě takto se dnes vytváří bojová letecká schopnost – síťovým propojením, spíše než rychlostí nebo výškou letu,“ upozorňuje Jussi Halmetoja, podle kterého je u obou generací švédských letadel podobné i ovládání. Mechanika letu a ovládání jsou si velmi blízké a platí to pro většinu letadel a leteckých platforem po celém světě. „Výzvou je přechod z jednoho typu letadla na druhý a získání přístupu k novým schopnostem, které přináší pokročilá technologie,“ myslí si bývalý zkušební pilot gripenu.

Foto: V tomto díle našeho diskusního pořadu CZ DIALOGY jsme si popovídali s bývalým testovacím pilotem Gripenu a poradcem společnosti Saab AB Jussim Halmetojou | Michal Pivoňka / CZ DEFENCE

Technologie 5. generace je pojem, který se v rámci vyjednávání o pořízení nových letounů pro AČR stále častěji skloňuje. Jussi Halmetoja si myslí, že důležitější než samotná technologie je skutečná schopnost, kterou technologie přináší. Generace letadel by měly být vnímány spíše jako seznam různých technologií a vlastností, které ovlivňují vzhled a chování letadel. „Podstatnější je schopnost letadla a to, co daná technologie umožňuje než samotná technologie jako taková,“ vysvětluje bývalý testovací pilot a věří, že nové gripeny mohou provádět všechny mise, stejně jako letouny páté generace, i když nemají všechny vlastnosti a technologie páté generace. „Při srovnání různých aspektů je důležité položit si otázku, co je skutečně důležité. Zda je důležitější technologie samotná nebo to, co technologie přináší ve formě schopností. Zaměřujeme se na schopnosti letounů a na to, k čemu jsou navrženy. Například letoun F-35 má skvělé schopnosti jako víceúčelová stíhačka. Jejím posláním je účast na společné obraně, podpora, boj v přímé ochraně a útok na cíl nad nepřátelským územím pomocí střel středního a krátkého dosahu,“ rozebírá Halmetoja, podle kterého je nutné si položit otázku, o jaký druh mise má ta či ona konkrétní země zájem. „Je to mise pro švédské ozbrojené síly nebo ne?  Bude to mise pro české letectvo, které má v úmyslu někde bombardovat? Gripen byl navržen pro mise vzdušného boje, mise leteckého dohledu a ochrany hranic země. Je to o vaší doktríně, vašem konceptu, vaší klíčové misi pro danou platformu. Je důležité zvážit také silné stránky a slabiny jakékoli platformy s ohledem na tyto faktory,“ poukazuje na klíčová rozhodnutí Jussi Halmetoja.

Obecně lze říct, že hlavním parametrem pro výběr vhodného stroje je definování potřeb a schopností Armádou České republiky. „Schopnosti mohou být kategorizovány jednoduše, ale především jsou to požadavky konkrétního státu, tedy požadavky a koncepce českých ozbrojených sil, českého národa a českého letectva. A jaká je klíčová mise? Na tuto otázku může odpovědět pouze české letectvo, ale myslím si, že je to právě střežení vzdušného prostoru. Další věc je pak schopnost přežití, jak se bránit proti všem hrozbám. Je to také o účinnosti, tedy o zbraních a elektronickém boji, o kinetické a nekinetické účinnosti. Bez zbraní je letoun bezcenný. Dále je důležitá flexibilita, schopnost dostat se z jakéhokoli místa, ze své základny v Čáslavi atd. Pak jsou tu další věci jako dostupnost. Pokud nemáte dostupné letouny, nemůžete bojovat, a to se týká jak letadel na letecké základně, která jsou již ve vzduchu, letadel, která jsou připravena k letu, tak letadel, která jsou ve stavu údržby. Trénink je také velmi důležitý,“ říká v rozhovoru bývalý bojový a zkušení pilot a poradce pro oblast vzdušných schopností Saab Aeronautics, Jussi Halmetoja.

Pokud chcete vědět více informací o schopnostech letounů JAS-39 Gripen, pusťte si celý rozhovor s bývalým testovacím pilotem Gripenu a poradcem společnosti Saab AB Jussim Halmetojou v úvodu tohoto článku.

Zdroj: CZ DEFENCE

Zdroj článku s odkazem zde| Vybírejte z vybavení třeba: