Páteř logistiky v pohybu: Vojenská doprava
V ozbrojených silách hraje vojenská doprava naprosto zásadní roli. Je to neviditelná síla, která zajišťuje, aby se vojáci, technika a materiál dostali přesně tam, kam je potřeba, a to v požadovaném čase a bezpečně. V Armádě České republiky se o to stará Odbor vojenské dopravy Agentury logistiky. Jeho práce je sice často skrytá před zraky veřejnosti, ale její význam pro plnění úkolů armády je naprosto nepostradatelný. Od začátku července mají „dopraváci“ nového náčelníka, plukovníka Josefa Tomšíčka, který přišel ze Sekce logistiky Ministerstva obrany České republiky, a my jsme se s ním zaměřili na téma vojenské dopravy.
Pane plukovníku, téma vojenské dopravy je určitě velmi rozsáhlé, řeknete nám, co má odbor na starost a s kým spolupracuje?
Práce odboru není jen o zabezpečení přesunů techniky a materiálu z bodu A do bodu B. Je to komplexní mechanismus, který zahrnuje pečlivé plánování, koordinaci a realizaci všech typů přepravy. Ať už jde o pozemní, železniční nebo leteckou přepravu, vždy je nutná detailní příprava a bezchybné provedení.
V podstatě řídí a plánuje koordinaci vojenských přesunů a přeprav ozbrojených sil České republiky všemi druhy dopravy na území i mimo území ČR, včetně přesunů a přeprav ozbrojených sil jiných států na našem území. Je tedy jedinečným orgánem v oblasti vojenské dopravy a ve vztahu k zemím NATO, vystupuje jako národní dopravní koordinační centrum. V souladu s konceptem NATO je současně orgánem hostitelské země pro koordinaci mezi vojenskými a civilními orgány k podpoře a zajištění požadavků na vojenské přesuny a přepravy ozbrojených sil jiných států, s jejichž vstupem a pobytem na území ČR byl vysloven souhlas vlády Parlamentu ČR v případě pobytu na našem území delší než 48 hodin. Ke splnění těchto úkolů má zřízenu stálou dispečerskou službu a udržuje nepřetržitou součinnost s příslušnými orgány státní správy a samosprávy ČR, s vnitrostátními a zahraničními orgány a organizacemi, jež dopravu zabezpečují. Odborně také řídí činnost Regionálních středisek vojenské dopravy Hradec Králové, Olomouc a Plzeň.
Jak už jsem nastínil, zásadní je pro nás spolupráce uvnitř armády, například s Velitelstvím pro operace, Vojenskou policií či Oddělením podpory hostitelskou zemí a řadou dalších resortních subjektů. Nicméně je pro nás také klíčová úzká mezirezortní spolupráce. Mezi ty nejdůležitější partnery patří například ministerstvo dopravy, se kterým spolupracuje v oblasti plánování a realizace opatření týkajících se udržování a rozvoje klíčové dopravní infrastruktury ČR důležité pro obranu státu, která je využívaná jak civilním obyvatelstvem, tak i silami a prostředky resortu obrany. Dále se řeší případné změny zákonů a procedurální opatření a povolení v rámci pohybu vlastních a cizích ozbrojených sil na našem území. Neméně důležitým mezirezortním partnerem je ministerstvo zahraničních věcí, které řeší udělování diplomatických povolení pro tranzitní přesuny a přelety cizích ozbrojených sil přes naše území a diplomatická povolení ve prospěch našich ozbrojených sil přesouvajících se přes a na území cizích států.
Dalšími protějšky jsou Policie České republiky, Celní správa ČR, správní a samosprávní celky. Jak je zřejmé z výše uvedeného, spolupracujeme s řadou orgánů státní správy.
Na začátku jste zmínil dispečerskou službu, jaké má úkoly?
Jedním z pilířů fungování odboru vojenské dopravy je jeho dispečink, který pracuje v nepřetržitém režimu. Sedm dní v týdnu, 24 hodin denně, dispečeři monitorují vojenské přepravy a přesuny a jsou připraveni reagovat na jakoukoli nenadálou situaci. Díky komunikačním a informačním systémům mají neustálý přehled o poloze přepravovaných jednotek a materiálu, mohou okamžitě reagovat na změny, řešit neočekávané komplikace a efektivně koordinovat všechny zúčastněné složky.
V případě, že se na cvičení přesouvá technika s vojáky a stane se dopravní nehoda, víme o tom jako jedni z prvních a informujeme Vojenskou policii a další složky s rozhodovací pravomocí řešit následky dopravní nehody nebo mimořádných událostí související s přesuny a přepravou sil a prostředků AČR. Jejich práce je zárukou, že i v těch nejnáročnějších podmínkách bude logistický řetězec fungovat bez zaváhání.
Často asi také řeší dispečeři nenadálé situace a dopravní nehody, vzpomenete si na nějakou?
Stalo se nám, že v rámci železniční přepravy vojáků, vojenského materiálu a techniky došlo ke střetu lokomotivy s civilní dodávkou na železničním přejezdu v Polsku. Náš odborný doprovod okamžitě informoval dispečink, který předal informaci na Velitelství pro operace, náčelníkovi Odboru vojenské dopravy a dalším zainteresovaným subjektům, včetně dopravce, který řešil s polským provozovatelem drah kapacitu na dopravní cestě v důsledku změny grafikonu a novou lokomotivu. Přeprava sice proběhla se zpožděním, ale náklad a osoby dorazily bezpečně do místa určení.
V červnu a červenci probíhal přesun amerických jednotek přes naše území. Byly v té době požadavky na vojenskou dopravu zvýšené?
Ano, a představovalo to logistickou výzvu, která vyžadovala precizní plánování a součinnost s mnoha partnery, včetně úzké spolupráce s Oddělením podpory hostitelskou zemí Agentury logistiky, které má také zásadní vliv na plánovací proces a je hlavním prostředníkem mezi státem vyžadujícím právě podporu hostitelskou zemí a jednotlivými složkami armády. Příslušníci vojenské dopravy se v tomto ohledu podíleli na rekognoskaci tras, tedy na detailním průzkumu stanovených pozemních komunikací, aby zajistili, že jsou bezpečné a průjezdné pro danou techniku. Nedílnou součástí těchto přesunů je také koordinace s Vojenskou policií, která zajišťuje doprovod a bezpečnost konvojů, a tím minimalizovala dopady na civilní dopravu a zajistila plynulý průjezd.
Když se přes nás přesouvají zahraniční jednotky, často se používá několik výrazů, jako kolony, konvoje, přesuny či proudy Je mezi tím nějaký rozdíl?
Každé zmíněné slovo má svůj odborný význam a je třeba si jej vysvětlit.
Vojenský přesun – představuje systematické přemístění jednotek ozbrojených sil spolu s jejich technikou a materiálem z jednoho místa na druhé, přičemž využívá vlastní dopravní prostředky a řídí se zásadami dopravního zabezpečení ozbrojených sil.
Vojenská přeprava – zahrnuje koordinované přesuny ozbrojených sil spolu s jejich technikou a materiálem za využití dopravních prostředků.
Vojenská železniční přeprava – zahrnuje veškerý přesun osob a nákladu prováděný po železnici prostřednictvím dopravců. Tyto přepravy se dělí podle zeměpisného rozsahu na vnitrostátní a mezinárodní a podle typu na vojenské převozy (nejčastěji zahrnující ucelený vojenský vlak), vojenské transporty (přeprava několika kusů vojenské techniky) a přepravu prázdných železničních vozů pro potřeby přepravce.
Vojenský konvoj – skupina vozidel přesunujících se společně pod jedním rozkazem. Obvykle bývá doprovázena prostředky ochrany sil či doprovodnými vozidly. Konvoj bývá sestaven z několika proudů.
Proud vozidel – proud vozidel označuje společný přesun tří a více vozidel pod vedením velitele proudu po jedné ose přesunu. Při přesunu většího počtu vozidel se tato vozidla organizují do skupin, přičemž jeden proud může zahrnovat maximálně 30 vozidel.
Osa přesunu – trasa, kterou jednotka nebo vojenský útvar postupuje při přesunu z jednoho místa na jiné.
Kolona – uskupení vozidel seřazených v předepsaných vzdálenostech za sebou pohybující se po jedné komunikaci pod velením jednoho velitele ve stejném čase a směru. Na rozdíl od konvoje není kolona tak organizovaná.
To je jen malý výčet z řady dalších termínů, které bychom mohli popsat, ale tento výčet je asi nejdůležitější.
Na těchto přesunech participovali příslušníci jednotek zabezpečení přeprav, jaké mají hlavní úkoly?
Jednotky zabezpečení přeprav, neboli Movement Control Teams (MCTs),jsou důležitým segmentem dopravního zabezpečení při vojenských operacích, ve kterých se vojáci, vojenská výzbroj, technika a ostatní zásoby přemísťují z místa vykládky do určených prostor operace v zahraničí. Jejich úkolem je například řídit pohyb sil a prostředků v dopravních uzlech, navádět techniku, působit jako Vojenská pořádková služba, nebo také provádět základní ženijní práce, jako třeba stavbu takzvané rampy UNOR, neboli univerzální nakládací ocelové rampy, která slouží k najíždění vojenské techniky na železniční vozy.
Jsou složeni ze speciálně vycvičených příslušníků Odboru vojenské dopravy Agentury logistiky, Regionálních středisek vojenské dopravy Hradec Králové, Plzeň a Olomouc, včetně jednotky z Praporu podpory nasaditelných sil Rakovník.
Každý příslušník MCT musí být vybaven ochrannou balistickou vestou s přilbou a osobní zbraní. Jelikož se pohybuje po dopravních uzlech, musí na sobě mít reflexní označení společně se soupravou pro řízení provozu. Také spojovací prostředky a notebook, navigaci, stanový přístřešek nebo ženijní vybavení.
Jak často jednotky cvičí? A spolupracují s aliančními partnery?
Kromě zahraničních přesunů se odbor pravidelně věnuje zdokonalování svých schopností. Skvělým příkladem bylo nedávné cvičení, které se uskutečnilo ve VVP Hradiště. Výcviku se zúčastnilo víc než 30 vojáků z regionálních středisek vojenské dopravy, rakovnického praporu a Agentury logistiky. Důležitá byla také mezinárodní spolupráce, neboť cvičení probíhalo ve spolupráci s kolegy ze slovenského 701. Centra vojenské dopravy Bratislava.
Cílem výcviku bylo procvičení širokého spektra vojenských dovedností, které jsou pro tyto specialisty klíčové. Vojáci se zdokonalovali v taktice malých jednotek, včetně reakce na rychlý přepad a základů přežití. Spolupráce se 102. průzkumným praporem jim umožnila procvičit pokročilé taktické scénáře a rozvíjet schopnost rychlé reakce na nenadálé situace. Důraz byl kladen i na zdravotnickou přípravu, konkrétně na poskytování první pomoci CLS (Combat Life Saver).
Součástí výcviku byly i speciální řidičské dovednosti, jako je jízda po nezpevněných komunikacích nebo vyprošťování vozidel pomocí navijáku a jednoduchých kladek. Neméně důležitá byla střelecká příprava z krátkých i dlouhých zbraní a topografie, která je nezbytná pro orientaci v neznámém terénu.
Spolupráce s aliančními partnery probíhá dlouhodobě v rámci projektu společné multinárodní logistické jednotky NATO MovCon MILU (Movement Control Multinational Integrated Logistic Unit). Jedná se o jednotku vytvořenou pro podporu logistických operací NATO. Tato skupina koordinuje a kontroluje různé dopravní prvky během nasazení, udržování a přemístění sil NATO v mezinárodním prostředí. Česká republika byla v rámci tohoto projektu v minulém roce vedoucí zemí a vedení na tento rok předala ozbrojeným silám Maďarska, konkrétně příslušníkům vojenské dopravy z Velitelství logistické podpory.
Jsou nějaké nové prvky v rámci vojenské dopravy, které nejsou ještě tak zajeté?
V posledních letech se začínáme zaměřovat čím dál více na Vojenskou pořádkovou službu, jejíž činnost jsme také cvičili na nedávném výcviku na Doupově. Samotná služba je definována a upravena v zákoně č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, a to konkrétně v §75. Tento paragraf jasně stanovuje pravomoci a povinnosti Vojenské policie a Vojenské pořádkové služby při zajišťování pořádku a bezpečnosti, například při kontrolách vozidel, identifikaci osob nebo řešení incidentů. Nácvik uvedených úkonů je zásadní, a to proto, aby vojáci dokázali správně a zákonně postupovat v situacích, které vyžadují rychlé a rozhodné jednání v reálných situacích, především právě při zmíněných přesunech zahraničních sil, které mohou způsobovat dopravní komplikace.
A jaká je budoucnost vojenské dopravy, jaké ji čekají výzvy?
Odbor vojenské dopravy Agentury logistiky je odbornou složkou rezortu, která se neustále vyvíjí a přizpůsobuje novým výzvám. Jeho schopnost zajišťovat efektivní a bezpečnou přepravu, jak v národním, tak i mezinárodním kontextu, je nezbytná pro operace Armády České republiky.
Úsilí je také věnováno k naplnění požadavků NATO a EU ve vztahu k nasazování sil a prostředků do operace v co nejkratším čase a zároveň zabezpečit rychlý a plynulý přesun a přepravy cizích ozbrojených sil přes naše území. K tomu musí odbor spolupracovat se Sekcí logistiky MO na procedurálních opatřeních v rámci legislativy k optimalizaci, respektive zrychlení vyřizování a vydávání řady povolení na přepravu nadrozměrné a těžké techniky, ve prospěch našich a cizích ozbrojených sil, včetně diplomatických povolení. Další výzvou je udržování a rozvoj dopravní infrastruktury v rámci České republiky, jak jsem již dříve uvedl v kontextu spolupráce s ministerstvem dopravy.
Velice důležitou výzvou je získávání „dopraváků“ do svých řad. Specialisté na vojenskou dopravu jsou vzděláváni na Univerzitě obrany v Brně, a to na Fakultě vojenského leadershipu, ve studijním programu Řízení a použití ozbrojených sil, kde je pro ně určena specializace Vojenská doprava. Studenti zde získávají odborné znalosti a dovednosti, a to jak v rámci teoretické přípravy, tak i formou praktického výcviku, ukázek u civilních i vojenských subjektů zabývajících se dopravou, logistikou a zásobováním a samozřejmě i v rámci stáže u vybraných útvarů Armády ČR.
Studenti se během studia zaměřují na klíčové oblasti, jako jsou plánování, organizování a řízení vojenské dopravy, získají znalosti v oblasti dopravní infrastruktury, která je klíčová pro ekonomiku, mobilitu obyvatel a zajištění bezpečnosti země. Seznámí se rovněž i s používanými dopravními technologiemi, které jsou v současné době pro dopravu zásadní, a dále s prostředky pozemní, letecké a námořní dopravy. Studenti jsou po ukončení studia schopni optimalizovat dopravní procesy v krizových situacích, kdy je doprava klíčovým prvkem a je nezbytné koordinovat veškeré činnosti s ní související. Po absolvování pětiletého studia jsou tak absolventi specializace Vojenská doprava odborníky na dopravní zabezpečení a řízení přepravních operací v armádním prostředí.
