Plk. Masopust: Nemocnice musí být plně funkční, nezávislá na čemkoliv

Ústřední vojenská nemocnice v Praze stojí před rozsáhlou modernizací infrastruktury, rozvojem nových medicínských oborů i posilováním vojenského zdravotnictví v době rostoucích bezpečnostních hrozeb. Ředitel nemocnice plk. MUDr. Václav Masopust v dalším díle našeho diskusního pořadu CZ DEFENCE otevřeně hovoří o rekonstrukci vyhořelého pavilonu A5, nedostatku zdravotnického personálu, moderních technologiích v medicíně i o tom, proč vojenská nemocnice nemůže fungovat bez civilních pacientů. Zároveň popisuje budoucí směřování nemocnice, která chce být nejen špičkovým zdravotnickým zařízením, ale také klíčovým centrem péče o válečné veterány a vojenský personál.

Video: Plk. Masopust: Nemocnice musí být plně funkční, nezávislá na čemkoliv / CZ DEFENCE

Ústřední vojenská nemocnice (ÚVN) patří po odborné stránce k nejvýznamnějším pracovištím v zemi, současně však stojí před rozsáhlými infrastrukturními úkoly. „Ekonomicky a personálně je nemocnice stabilní neustále. To se nemění. Spíš otázkou je infrastruktura jako taková,“ říká ředitel ÚVN. Připomíná, že jeho předchůdce profesor Miroslav Zavoral posunul nemocnici na velmi vysokou úroveň, otevřel řadu klinik a výrazně posílil její vědecký profil. „Po vědecké stránce je to jedna z nejlepších nemocnic. Druhou otázkou je infrastruktura,“ dodává Masopust. Klíčové je podle něj zajistit, aby nemocnice byla plně funkční a nezávislá na vnějších okolnostech. „Je to vojenská nemocnice, takže tím pádem je před námi obrovské množství úkolů. Týká se to energetických center, vody, odpadů. To všechno teď děláme, aby to opravdu výborně fungovalo. Je to ale finančně velmi náročné.“

Jedním z nejviditelnějších projektů je rekonstrukce pavilonu A5, který byl v minulosti poškozen požárem. „Když jsme nemocnici přebírali, vyhořelý pavilon A5 ještě neměl projekt, takže jsme se okamžitě pustili do práce,“ říká Masopust. Aktuálně jsou podle něj dokončeny bourací práce a projekt se upravuje podle skutečností zjištěných po odkrytí konstrukcí. „Objevila se spousta věcí, které teď musíme řešit. Stavba se nezastavila, upravují se některé věci týkající se statiky. Nakonec to dopadlo lépe, než jsem se bál, ale i tak je tam řada věcí, které nelze zjistit před odkrytím,“ popisuje. Podle něj budovu nepoškodil pouze samotný požár, ale hlavně voda použitá při hašení. ÚVN se zároveň dál rozvíjí jako špičkové klinické, vědecké a vzdělávací pracoviště. „Pokračujeme v tom, co profesor Zavoral začal. Snažíme se hodně pracovat po vědecké a vzdělávací stránce,“ říká ředitel nemocnice. V poslední době byla otevřena klinika neuropsychiatrie a psychiatrie ve spolupráci s 2. lékařskou fakultou Univerzity Karlovy, připravuje se rehabilitační klinika s 1. lékařskou fakultou a významně se rozvíjí spolupráce s ČVUT. „V tom vidím velkou budoucnost. Medicína bude ovlivněna umělou inteligencí a dalšími technologiemi, proto musíme spolupracovat i s techniky a biomedicínskými inženýry,“ zdůrazňuje Masopust.

Jako vojenská nemocnice musí ÚVN reagovat také na vývoj současných konfliktů a potřeby armády. Masopust připomíná, že v době zahraničních operací získávali vojenští lékaři cenné zkušenosti přímo v misích. „Teď jsou ty možnosti velmi omezené, takže hledáme jiné cesty, kde se zkušenosti dají získat,“ říká. Jedním z kroků bylo otevření výjezdové záchranné služby přímo z nemocnice, kterou se ÚVN snaží personálně pokrývat vojenskými lékaři. „Chceme, aby měli co nejvíce zkušeností z praxe,“ dodává. Významnou roli má také Centrum bojové medicíny, kde probíhají realistické simulace. „Poptávka je obrovská. Když nemůžete být na reálném bojišti, dá se simulovat téměř reálné bojiště, včetně stresu pro zdravotníky.“ Financování ÚVN stojí především na systému veřejného zdravotního pojištění, přičemž činnosti vykonávané pro armádu jsou kryty příspěvkem Ministerstva obrany. „Jsme příspěvková organizace. Pokud děláme něco pro armádu, máme příspěvek z ministerstva obrany, jinak je hlavní příjem od zdravotních pojišťoven,“ vysvětluje Masopust. Nemocnice podle něj intenzivně jedná se zdravotními pojišťovnami o navýšení úhrad. „Daří se nám to. Máme rozjednáno navýšení měsíčního paušálu s Vojenskou zdravotní pojišťovnou i s Všeobecnou zdravotní pojišťovnou. To je důležité proto, abychom mohli odměňovat zdravotníky a udržet nastavený trend.“

Jako organizace spadající pod Ministerstvo obrany podléhá ÚVN také přísným kontrolním mechanismům. „Dlouho jsme byli více kontrolováni než kdokoliv jiný. Jsme spravováni Ministerstvem obrany, musíme mít prověrky a nově je budou muset mít i všichni statutární zástupci nemocnice,“ uvádí Masopust. Kontroly podle něj upozornily zejména na procedurální záležitosti, například v oblasti léčiv a veřejných zakázek. „Posílili jsme systém výběru, kompletně jsme předělali směrnici o zakázkách. Dnes svou přísností dokonce překračuje parametry, které ukládá zákon,“ říká. Nově byl zaveden také elektronický vstupní formulář, aby byla u každého kroku dohledatelná elektronická stopa. Masopust odmítá, že by mediálně sledované události svědčily o systémovém problému nemocnice. „V médiích se objevily dvě kauzy, ale týkaly se jednotlivých lékařů,“ říká. V jednom případě šlo podle něj o odchody ze zdravotních důvodů, nikoliv o rozpad pracoviště. „Nedošlo k žádnému omezení provozu. Funguje to, ale částečně s externisty. Já bych byl velmi rád, kdyby tam byl stabilní tým, který bude jen náš, a na tom intenzivně pracujeme,“ vysvětluje. Odborný zájem o práci v ÚVN je podle něj vysoký. „Co se týče lékařského stavu, zájem převyšuje možnosti, které máme.“ Nemocnice je úzce napojena na lékařské fakulty a díky tomu může vyhledávat talentované lékaře již během jejich vzdělávání. „Máme kliniky pro první, druhou i třetí lékařskou fakultu a pro Fakultu vojenského zdravotnictví v Hradci Králové. Díky tomu si můžeme přednostně vybírat ty nejlepší,“ říká Masopust. Podobně důležité je podle něj vzdělávání všeobecných sester. „Největší starost ve společnosti je dnes právě nedostatek všeobecných sester. Jsou to nejlepší sestry, mají zvýšené kompetence oproti praktickým sestrám a dělají už i výkony, které dříve prováděli lékaři,“ upozorňuje Masopust, který trend posilování kompetencí sester považuje za správný.

Významnou agendou ÚVN jsou také zdravotní prohlídky uchazečů o službu v armádě. Zájem o vstup do ozbrojených sil podle Masopusta výrazně roste. „V roce 2024 jsme udělali devatenáct set lékařských prohlídek a loni už skoro pět tisíc. Ten zájem o armádu je obrovský,“ říká. Systém bylo nutné organizačně upravit tak, aby uchazeči zvládli většinu vyšetření během jednoho dne. „Procházejí asi deseti prohlídkami během dne a snažíme se to uzavřít ještě ten den, pokud mají všechny podklady,“ dodává. Nejvíce času zabírají psychologická vyšetření, která jsou povinnou součástí posuzování. Masopust zároveň připouští, že zdravotní stav populace se proměňuje. I proto se podílel na úpravě vyhlášky, která stanovuje zdravotní způsobilost. „ Jsou profese, kde jsou lidé velmi žádaní, i když nebudou přímo v akutním boji,“ vysvětluje. Armáda podle něj potřebuje i specialisty, jejichž zdravotní stav nemusí odpovídat nejpřísnějším nárokům bojových jednotek. „Buďme upřímní, populace opravdu není tak úplně zdravá, jako bývala.“

Technologický rozvoj považuje ředitel ÚVN za jednu z klíčových oblastí budoucnosti. Spolupráce s ČVUT se podle něj netýká kvantových počítačů, ale celé řady praktických projektů. „Je tam spousta krásných programů, ať už jde o 3D tisk, který využívá Centrum bojové medicíny, nebo další technologie,“ říká. 3D tisk podle něj umožňuje vyrábět pomůcky přímo pro výcvik i praxi. „Můžete si vytisknout plíce, cévy nebo jiné modely, na kterých se zdravotníci učí. Není to ještě úplně dokonalé, ale je to hodně realistické,“ popisuje.

Do budoucna chce ÚVN rozšířit některé obory, například plicní medicínu, plastickou chirurgii či onkologii. Nemocnice má nově schválené centrum pro onkologickou péči a obhájila trauma centrum prvního stupně. „V otázkách vojenských dominuje traumatologie,“ říká Masopust. Velkým úkolem je také modernizace nemocničního informačního systému, který je podle něj zhruba dvacet let starý. „Chceme vysoutěžit integrační platformu, abychom propojili všechny vojenské nemocnice i vojenská zdravotnická zařízení v republice, včetně posádkových ošetřoven. Cílem je mít kompletní přehled o všech vojácích,“ vysvětluje.

Důležitou prioritou zůstává péče o veterány. ÚVN již provozuje veteránský dům, který je podle Masopusta na pomezí sociální a zdravotní péče. „Chtěli bychom jej rozšířit. Je to velká investice a není to jen na našem rozhodnutí, ale vidíme to jako prioritní úkol,“ říká. Nemocnice zároveň pracuje na systému domácí péče a telemedicíny. „Minulý rok jsme jeli projekt telemedicíny zaměřený na kardiovaskulární problémy a diabetes s velmi dobrým úspěchem. Pokud se nám podaří zavést nový informační systém, chtěli bychom telemedicínu pevně zapojit i do péče o veterány,“ dodává.

Myšlenku čistě vojenské nemocnice určené pouze pro vojáky Masopust odmítá. „To není možné. Potřebujete lékaře, kteří mají zkušenosti, a vojáci jsou většinou zdraví. Právě proto se musíme starat i o civilisty,“ vysvětluje. Denní kontakt s pacienty a širokým spektrem diagnóz je podle něj nezbytný pro udržení odbornosti. „Nestačí, aby se lékař rozhodl, že bude operovat plíce. Musíte mít diagnostiku, operaci, následnou onkologickou péči a komplexní řešení. To všechno umožňuje lékařům být připraveni i na těžké úrazy.“

Za deset let by podle Masopusta měla být ÚVN modernější, prostorově lépe vybavená a odborně ještě silnější. „Do dvanácti měsíců máme předpoklad otevřít pavilon A5. Tím vrátíme oddělení a získáme prostor,“ říká. Počítá také s rekonstrukcí chirurgických pavilonů a doplněním oborů, které armáda potřebuje. Přestože mu kvůli řízení nemocnice zbývá minimum času na vlastní lékařský obor, bere současnou roli jako povinnost. „Těch úkolů je opravdu hodně. Teď jsem považoval za svou povinnost věnovat se tomuto. Až přijde čas, budu moc rád, když se budu moci vrátit k tomu, co mi chybí,“ uzavírá plukovník MUDr. Václav Masopust.

Pokud se chcete dozvědět více, pusťte si celý rozhovor v úvodu tohoto článku.

ZDROJ ZDE