Od Off

Prosinec 1944 – oficiální vydání prvních poštovních známek osvobozeného Československa

20. 12. 2025

Dne 26. listopadu 1944 proběhl v režii sovětských tajných služeb v Mukačevu „I. sjezd národních výborů Zakarpatské Ukrajiny“, který zde na pokyn z Moskvy chaoticky a nezákonně odhlasoval vystoupení země ze svazku Československé republiky. Předseda samozvané Národní rady Zakarpatské Ukrajiny a dezertér z československé armády Ivan Turjanica následně 1. prosince 1944 vyzval československého vládního delegáta ministra Františka Němce, jehož sídlem byl Chust, aby českoslovenští úředníci a vojáci do tří dnů opustili území „Zakarpatské Ukrajiny“.

Ministr Němec tento nátlak jednoznačně odmítl a československá vládní delegace spolu s Velitelstvím osvobozeného území dále pokračovaly v krocích, majících v zemi obnovit československou administrativu. Shodou okolností ve stejný den, kdy vypršelo Turjanicovo ultimátum, 4. prosince 1944, došlo k vydání prvních oficiálních československých poštovních známek, kterými byly od toho dne vypláceny poštovní zásilky na poštách v Chustu, Sevluši, Tačevu, Rachovu, Volovém i jinde. Šlo o důležitý symbol, byť poštovní správa nebyla ještě (především v malých obcích) plně obnovena.

Vydání známek bylo završením zhruba měsíc trvajícího procesu. Již od 8. listopadu 1944 bylo například v Chustu používáno pamětní razítko s českým textem „Republika československá – Pošta osvobozeného území – Chust“, případně původní poštovní razítko, z něhož byl odstraněn maďarský text a nahrazen nápisem „ČSR“ v latince. O ti dny později, 11. listopadu 1944, vydal ministr Němec nařízení upravující poštovní styk na osvobozeném území pod správou čs. vládní delegatury (jednalo se zhruba o východní polovinu předválečné Podkarpatské Rusi). Na základě tohoto nařízení byly v následujících třech týdnech do Chustu z poštovních úřadů na tomto území stahovány zásoby nepoužitých maďarských poštovních známek a dalších cenin.

Další Čtení : Od rozkolu k renesanci spolupráce - Československo-francouzské vztahy v oblasti vojenského zpravodajství (září 1938‒červen 1940)

Zde došlo ke zhotovení jejich úředního soupisu a následně byly opatřeny přetiskem „ČSP 1944“, tedy „Československá pošta 1944“. Celkem bylo přetištěno 28 výplatních a 10 doplatních známek v nominálním rozpětí od 1 filléru do 5 pengö (kurz stanovaný čs. úřady byl 1 pengö [tedy 100 fillérů] za 2 československé koruny a 20 haléřů). Poštovní sazby byly ponechány ve stejné výši, jako v době maďarské okupace.

Náklady některých přetištěných hodnot byly poměrně nízké, nicméně je zcela nezpochybnitelné, že šlo o první oficiální vydání československých poštovních známek po pěti a půl letech. Tento jejich statut byl však v následujících letech ovlivněn politickými událostmi – na přelomu ledna a února 1945 byly československé úřady v důsledku sovětského nátlaku nuceny Podkarpatskou Rus nedobrovolně opustit.

Další Čtení : Z restaurátorských dílen: Restaurování pušky s francouzským křesadlovým zámkem

Československé známky zde platily do 10. února 1945 (v některých odborných publikacích je uváděno do 15. března 1945), kdy byly nahrazeny známkami vydávanými Národní radou Zakarpatské Ukrajiny a na podzim téhož roku (ještě několik měsíců před formálním připojením země k SSSR) pak známkami sovětskými.

„Chustský přetisk“ byl v důsledku těchto politických událostí, přes svůj oficiální charakter, v katalozích zařazen mezi desítky soukromých „revolučních vydání“, k nimž docházelo během osvobozování na řadě míst Slovenska i českých zemí. Jako první řádné známky poválečného Československa jsou dodnes oficiálně uváděny známky tzv. Košické vydání, které vyšly na konci března 1945 v tomto východoslovenském městě.