USA výrazně posiluje protivzdušnou obranu: Tři nové prapory systémů Patriot a speciální útvar pro obranu Guamu
Americká armáda plánuje výrazně posílit svou protivzdušnou obranu. Po úspěchu systémů Patriot v reálném boji, zejména na Ukrajině, se počet jejich praporů zvýší ze současných 15 na 18 a navíc vznikne složená jednotka určená k ochraně strategicky důležitého Guamu. Nové kapacity doplní moderní radar LTAMDS, systém řízení IBCS a další prvky, které mají zlepšit reakční schopnosti proti raketovým i dronovým hrozbám.
Rozhodnutí americké armády navýšit počet jednotek systému Patriot přichází v době, kdy roste globální poptávka po účinné protivzdušné a protiraketové ochraně. Zkušenosti z Ukrajiny, kde Patriot prokázal schopnost ničit moderní ruské letouny a balistické střely na dlouhé vzdálenosti, posílily jeho pověst a zároveň ukázaly limity současných kapacit. Plánovaná expanze má rozšířit nejen dosah a pokrytí americké PVO, ale také snížit extrémní operační zatížení stávajících jednotek, které jsou často nasazeny déle než rok bez přestávky.
Zkušenosti z Ukrajiny
Systém Patriot se během bojů na Ukrajině osvědčil jako vysoce účinný prostředek protivzdušné obrany. Ukrajinské ozbrojené síly s jeho pomocí dokázaly sestřelit ruské stíhací bombardéry Su-34 na vzdálenost téměř 160 kilometrů a ničit rakety až do 130 kilometrů od místa odpalu. Tato úspěšnost proměnila Patriot z technologie, kterou někteří považovali za zastarávající, ve spolehlivý a všestranný systém. Jeho výkon nejenže přilákal nové zájemce o pořízení, ale zároveň posílil důvěru spojenců v jeho schopnosti. Na druhou stranu ukrajinské nasazení Patriotů naráží na ekonomický problém – cíle, které raketový systém protivzdušné obrany sestřeluje, jsou totiž nezřídka na výrobu levnější než samotná raketa Patriotu.
Navýšení počtu praporů
Americká armáda plánuje zvýšit počet praporů vyzbrojených systémem Patriot z 15 na 18, tedy o tři nové jednotky. Tento krok má posílit schopnost reagovat na současné i budoucí hrozby a zároveň snížit dlouhodobé přetížení stávajících jednotek. V případě 16. praporu se o jeho zřízení rozhodlo už v roce 2023 a letos byl tento záměr rozšířen o další dva, tedy na celkový počet osmnácti. Současné jednotky systému Patriot jsou nasazovány do mimořádně náročného operačního tempa. Podle amerického generála Minguse strávily některé z nich v zahraničních misích více než 500 dní bez přestávky. Navýšení počtu praporů proto představuje zásadní krok k rozložení zátěže a zajištění delších odpočinkových a výcvikových cyklů.
Guam – kombinovaný prapor
Součástí rozšíření bude i vytvoření speciální složené jednotky pro obranu strategicky významného ostrova Guam. Prapor bude vybaven systémem Patriot s novým radiolokátorem LTAMDS, poskytujícím 360° pokrytí, integrovaným systémem velení a řízení IBCS a prostředky IFPC pro obranu proti raketám i bezpilotním prostředkům. Je důležité zmínit, že tato „speciální“ jednotka není součástí oněch 18 výše popsaných, jde tedy o 19. prapor. V případě zapojení LTAMDS, IFPC, IBCS se dá počítat s dvojnásobnou efektivitou Patriotů. Pokud by šlo o plošné použití těchto technologií ve všech praporech, dalo by se hovořit o navýšení síly na 30 (při současných patnácti praporech), respektive 36 praporů PVO – v případě budoucího početního stavu osmnácti praporů Patriotů.
Plán modernizace počítá s tím, že se v průběhu následujících osmi let zvýší celková velikost amerických jednotek protivzdušné obrany o 30 %. Kromě nových Patriot praporů vzniknou také nové jednotky vybavené systémy IFPC a specializované protidronové baterie.
RIG-360: Patriot bez omezení směru palby
Jedním z nejzajímavějších prvků současné modernizace systému Patriot je vývoj naváděcího řešení RIG-360 (Remote Interceptor Guidance), za nímž stojí společnost Lockheed Martin. Tento systém umožní palbu raket PAC-3 v plném kruhu 360 stupňů, a to i bez přímé spolupráce s radarem řízení palby baterie Patriot. Klíčem je nové datové propojení mezi systémem velení a řízení a samotným střelcem, které eliminuje závislost na lokálním radaru a rozšiřuje možnosti integrace s dalšími senzory v síti.
RIG-360 je koncipován pro úzkou spolupráci s raketami PAC-3 a PAC-3 MSE, určenými k ničení širokého spektra hrozeb – od taktických balistických střel, přes letouny až po řízené střely. V současné konfiguraci Patriotu probíhá přenos dat o cíli z integrovaného systému řízení IBCS k raketě přes vlastní radar baterie. Po zavedení RIG-360 bude možné navést střelu i na cíl detekovaný zcela jiným senzorem v síti IBCS – například radarem Sentinel, nebo v budoucnu dokonce letounem F-35 – a to bez zapnutí vlastního radaru Patriot či nového typu LTAMDS. Výsledkem bude výrazné zvýšení flexibility celé sestavy, snížení elektromagnetické stopy, a tím i nižší zranitelnost vůči nepřátelským prostředkům průzkumu a potlačení PVO.
Vývoj systému vstoupil do první fáze programu Nasazení v oblasti inženýrství a výroby (EMD). Lockheed Martin již staví specializovaný závod pro jeho výrobu s plánovaným dokončením na konci roku 2026. Původně byl RIG-360 financován z vlastních prostředků výrobce, dnes jde o oficiální program U.S. Army, který získal kontrakt v hodnotě 117 milionů dolarů. Perspektivně se uvažuje i o využití technologie pro navádění jiných typů munice, včetně raket GMLRS systému HIMARS, což zapadá do snahy armády propojit pole působnosti dělostřelectva a protivzdušné obrany.
Rozvoj RIG-360 je součástí širší expanze americké PVO. Podle plánů z posledních měsíců mají v příštích osmi letech vzniknout tři nové prapory s Patrioty a radary LTAMDS, pět praporů krátkého dosahu IFPC, určených k podpoře jednotek Multidoménové pracovní skupiny (MDTF) a sedm specializovaných baterií C-UAS pro boj s bezpilotními prostředky. Strategický význam získává i Pacifik – ostrov Guam má obdržet vlastní smíšený prapor PVO, již vybavený radarem LTAMDS, napojený na IBCS. Společným jmenovatelem těchto změn je posílení schopností čelit kombinovaným hrozbám, které se stále častěji objevují v konfliktech na Ukrajině a Blízkém východě.
Klíčoví výrobci a jejich role
Společnost Raytheon je zodpovědná za vývoj a výrobu nového radiolokátoru LTAMDS (Lower Tier Air and Missile Defense Sensor) a nahrazuje dosavadní radar systému Patriot. LTAMDS zvyšuje schopnost detekovat a sledovat moderní hrozby, včetně hypersonických zbraní a malých bezpilotních prostředků. Lockheed Martin se podílí na výrobě střel PAC-3 MSE (Patriot Advanced Capability-3 Missile Segment Enhancement). V současnosti společnost navyšuje své výrobní kapacity s cílem dosáhnout tempa 650 kusů ročně do roku 2027 (v roce 2018 to bylo 350 raket ročně). Zmíněné střely představují nejmodernější variantu výzbroje systému Patriot, určenou k ničení balistických střel, letadel a dronů na velké vzdálenosti.
Mezi uživatele systému Patriot patří kromě americké armády dalších cca 15 zemí, například Německo, Nizozemsko, Polsko, Rumunsko, Švédsko, či Švýcarsko. Také Slovensko vyslovilo zájem o modernizaci své PVO právě prostřednictvím Patriotů.
Závěr
Spojené státy tak jasně reagují na zkušenosti získané v nedávných konfliktech i na rostoucí spektrum bezpečnostních hrozeb. Systémy Patriot prokázaly svou klíčovou roli při obraně před moderními vzdušnými útoky – ať už na Ukrajině, kde se osvědčily proti ruským letounům a raketám, nebo na Blízkém východě při odvracení íránských střel. Plánované posílení kapacit prostřednictvím navýšení počtu jednotek, zavedení nových technologií, jako je radar LTAMDS a systém IBCS, a zrychlení výroby střel PAC-3 MSE potvrzuje, že Patriot zůstává strategickým pilířem americké protivzdušné obrany i do budoucna.
Zdroj: DefenseNews.com, DefenseMagazine.com
