Od Off

Vilém Taussig – Vlajka s klínem nad Šanghají

06. 02. 2025

Za 2. světové války bychom české vojáky našli snad ve všech spojeneckých armádách a na všech světových bojištích. Ne všude jim však bylo umožněno sloužit pod československou vlajkou. Jednu z výjimek představoval Šanghajský dobrovolnický sbor. V jeho rámci v letech 1940–1941 existovala zvláštní československá jednotka. Jejím zakladatelem a hlavním organizátorem byl Vladimír Jiří Taussig.

*ladimír Taussig jako důstojník Šanghajského dobrovolnického sboru v roce 1941. FOTO: J. Plachý via rodina V. Taussiga*

Narodil se 2. listopadu 1899 v českožidovské rodině v Praze. Po „válečné“ maturitě na obchodní akademii ve Štýrském Hradci narukoval do rakousko‑uherské armády, kde absolvoval záložní důstojnickou školu. Jako dělostřelec se ještě stihl zúčastnit závěrečných bojů Velké války. Do civilu odešel až v roce 1920. Po demobilizaci žil střídavě v Německu a v Nizozemsku, kde pracoval v komerční sféře. Roku 1926 se vrátil do Československa a vystoupil do firmy svého otce, která zastupovala firmu Schicht. Několik let byl také správcem velkostatků Berštýn a Dubá v severních Čechách.

Další Čtení : Josef Šnejdárek - Voják a rváč

Počátkem roku 1933 se rozhodl radikálním způsobem změnit svůj život. Odjel na Dálný východ. Měl sice sjednané zastupování několika čs. firem, v podstatě však neměl žádný konkrétní plán a hledal vhodnou příležitost. Koncem roku 1933 se usadil v Šanghaji a začal pracovat pro velké nadnárodní banky. V roce 1938 se se dvěma společníky osamostatnil jako bankéř. V září 1939 odjel do USA, kde se dal k dispozici rodícímu se čs. zahraničnímu odboji. Zpátky do Číny se v březnu 1940 vracel s pověřením organizovat v Šanghaji, resp. v tzv. Settlementu, mezinárodní čtvrti, která nebyla obsazená Japonci, odbojové aktivity zdejší, nikoliv nevýznamné české krajanské komunity. Taussig hned po návratu využil svého vlivu a prosadil u předsedy šanghajské městské rady zřízení československé jednotky v rámci britského praporu Šanghajského dobrovolnického sboru, ozbrojené jednotky chránící Settlement.

Tábor čs. jednotky se nacházel ve čtvrti Hongkew a vojáci měli na uniformách čs. výsostné znaky. Cílem většiny z nich, včetně Taussiga, však bylo odjet k čs. armádě do Velké Británie nebo na Střední východ. První transport se podařilo vypravit až v září 1941. To se však již situace v Šanghaji začínala komplikovat. Den po přepadení Pearl Harboru, 8. prosince 1941, obsadili Japonci i mezinárodní čtvrť Šanghaje. Na rozdíl od Němců však proti Čechoslovákům neprojevovali nepřátelství a některým, včetně Taussiga, se dokonce podařilo v průběhu roku 1942 dostat do Velké Británie. Po válce se již do staré vlasti nevrátil. Pracoval opět v bankovním sektoru a žil ve Spojených státech.