Výcvik vojenských pilotů pro informační věk: Od Pouštní bouře k válce na Ukrajině
Vojenské letectví prošlo za poslední dekády zásadní proměnou. Zatímco operace jako Pouštní bouře (1991) nebo mise v Afghánistánu byly převážně založené na převaze vzdušných sil, sofistikované bombardovací kampani a dominanci stíhacích letounů, současné vzdušné operace na Ukrajině představují zcela nový rozměr konfliktu.
V minulých konfliktech se Spojené státy a jejich spojenci spoléhali na leteckou nadvládu, technologickou převahu stealth letounů, přesně řízené střely a satelitní navigaci. Operace byly pečlivě plánované s dlouhodobou logistickou přípravou, a protivník často neměl odpovídající kapacity vzdušné obrany. Ve válce na Ukrajině však vidíme asymetrické operace, v nichž se obě strany intenzivně spoléhají na drony, elektronický boj a pokročilé systémy protivzdušné obrany, což zásadně ovlivňuje výcvik pilotů. Výše popsané změny si samozřejmě vyžadují inovace a trochu odlišný přístup k leteckému výcviku.
V informačním věku už nestačí jen zvládnout pilotování nadzvukového letounu či precizní navigaci podle digitálních map. Moderní pilot musí být kyberneticky gramotný, schopný pracovat se rozšířenou realitou a vnímat operační prostředí nejen skrze vlastní senzory, ale také prostřednictvím síťově propojených systémů.
Experti na letecký výcvik, leadership vzdušných sil, ale i obranný průmysl se snaží najít na tyto otázky relevantní odpovědi. Platformu pro otevřenou a efektivní diskusi a současně i navázání nových kontaktů mezi leteckými experty, kteří se podílí na přípravě mladých pilotů a operátorů, vytváří nepochybně konference Future Air Force.
Ve dnech 17. a 18. září 2025 se v Praze uskuteční již třetí ročník konference Future Air Force. Cílem konference je vytvořit odpovídající prostředí pro diskusi o klíčových tématech v rozvoji vojenského letectví a obranyschopnosti. FAF konference se stává již tradicí a nedílnou součástí kalendáře velitelů vzdušných sil, zástupců obranného průmyslu, odborníků a zájemců o problematiku leteckého výcviku. Rostoucí počet účastníků, v minulém roce se účastnilo 31 delegací z 28 států všech kontinentů, je toho důkazem. Předpokládá se, že letos by mohla účast přesáhnout počet 120 účastníků z více jak 35 zemí.
Konference je, stejně jako v ročnících předešlých, rozdělena do tří samostatných bloků, doplněna o panel velitelů a expertů na letecký výcvik.
První den se konference zaměří na inovaci leteckého výcviku z pohledu uživatele – v dopolední části, obranného průmyslu a akademické obce a role mezinárodních organizací – v odpolední části. Moderní letecký výcvik již není záležitostí pouze armády – stejně důležitou roli při výcviku sehrávají jak uživatelé (piloti a letecké síly), tak obranný průmysl a akademická obec. Jak uživatel, tak i obranný průmysl čelí specifickým výzvám, které je třeba řešit, aby se letectvo, vzdušné síly obecně, úspěšně adaptovalo na požadavky informačního věku. Výcvik pilota/operátora pro budoucí multidoménové operace bude vyžadovat úzkou, respektive ještě užší spolupráci mezi experty na letecký výcvik, obranným průmyslem a akademickou sférou. Budoucí výzvy, se kterými se musí vypořádat každé velitelství vzdušných sil bez ohledu na teritorium, či velikost letectva, jsou komplexní a vzájemně propojené – inovace v technologiích musí odpovídat operačním potřebám pilotů, zatímco výzkum a vzdělávání hrají klíčovou roli v přípravě na nové typy konfliktů. Zvládnutí celého výcvikového procesu zajistí, že vzdušné síly budou i v informačním věku schopné efektivně čelit bezpečnostním hrozbám a udržet operační převahu.
Dnes nikdo nepochybuje o tom, že obranný průmysl je schopen nabídnout velmi efektivní řešení, které úspěšně využívají např. Vzdušné síly Velké Británie, Kanady, Itálie, ale také České republiky. Pravidelní účastníci konference jako LOM PRAHA, DRAKEN či BABCOCK jsou dnes schopni poskytnout stejně kvalitní výcvik jako vojenská výcviková centra. Sféra vojenského výcviku se stala další příležitostí pro obranný průmysl. Dle materiálu zpracovaného pro Military Flight Training konferenci se očekává, že globální trh pro letecký výcvik vzroste z 3,1 miliardy USD v roce 2023 až na 4,4 miliardy USD v roce 2028. Jedním z hlavních trendů v oblasti výcviku, který je možno pozorovat, je postupný posun od praktického leteckého výcviku k formám virtuálního či syntetického výcviku. Není proto překvapení, že na tento typ výcviku připadá až 20% výše zmíněné sumy.
Mezinárodní spolupráce je další významnou oblastí, jak letecký výcvik učinit efektivnějším. Klíčovou roli sehrává Aliance, která spustila celkem 29 projektů, které mají za cíl zvýšit operační připravenost, dosažení úspor a užší propojení mezi spojenci a partnery.
V rámci výcviku se jedná o tři významné projekty:
- MSAP – Multinational Special Aviation Programme
- NFTE – NATO Flight Training Europe
- DST – Distributed Synthetic Training Environment
V probíhajícím konfliktu na Ukrajině pozorujeme trend, že se méně využívá klasických taktických letounů a vzdušné síly využívají masivně bezpilotní prostředky. Fenomén tzv. dronizace bojiště je umožněn technologickým vývojem dronů a také filosofií „Zero Losses“. Proto i letos byla do programu zařazena problematika UAV. Letos se tato část konference primárně bude věnovat konceptu MUM-T Manned Unmanned Teaming, spolupráci pilotovaných a bezpilotních prostředků. Jedná se o klíčovou oblast konceptu Future Combat Air System (FCAS). Experti představí hlavní směry budoucí integrace těchto dvou typů zařízení, což představuje krok vpřed v modernizaci leteckých sil.
Dosahování synergického efektu mezi piloty a operátory dronů vyžaduje komplexní přístup k výcviku, který zohledňuje technické, psychologické a organizační faktory. Stanovení jasných cílů a strategií pro integraci a spolupráci těchto různých schopností je zásadní pro úspěšné letecké operace.
Integrace technologií – Pilotování tradičních letadel a ovládání dronů vyžaduje odlišné dovednosti a znalosti. Integrace těchto různých systémů pro dosažení synergického efektu může být a často je složitá.
Rozvoj standardizovaných výcvikových programů, které pokrývají jak pilotované, tak bezpilotní systémy, je nezbytný pro zajištění konzistentních dovedností a znalostí. Vytváření realistických simulačních tréninků pro různé operační scénáře pomáhá účastníkům lépe porozumět dynamice a interakci mezi piloty a operátory dronů.
Nedílnou a velmi oblíbenou součástí konference pro účastníky, se již v minulých letech stal panel funkcionářů vzdušných sil. Velitelé a odborníci z různých států se podělí o své názory a zkušenosti na vývoj schopností vzdušných sil ve svých zemích. Tento panel představuje unikátní příležitost pro otevřenou diskusi o budoucnosti letectví a spolupráci mezi národy.
Budoucnost leteckých operací je stále více propojená s digitální transformací a pokročilými technologiemi. Výcvik moderního pilota je komplexnější než kdy dřív – zahrnuje nejen fyzické a technické dovednosti, ale také kybernetickou připravenost, strategické myšlení a schopnost operovat v prostředí plném elektronických hrozeb. Letecké prostředky jsou technologicky vyspělejší, ale také dražší. To samé je možno konstatovat i při přípravě leteckého personálu. Ačkoli výdaje na obranu se zvyšují a mají značnou politickou podporu, neznamená to, že bychom měli rezignovat na vyšší efektivitu, jinými slovy dosáhnout plánovaného výsledku se stejnými nebo dokonce nižšími náklady. Letecké síly, které se efektivně přizpůsobí této nové realitě, získají rozhodující převahu v jakémkoliv budoucím konfliktu. Konference Future Air Force 2025 k tomuto úsilí přispěje jak letos, tak i v budoucnu.
