Od Off

Z restaurátorských dílen: Restaurování střelecké věže letounu Š-50

Z restaurátorských dílen: Restaurování střelecké věže letounu Š-50

21. 02. 2025

Přečtěte si, jak kolegové z Leteckého muzea Kbely pečlivě pracovali na restaurování střelecké věže letounu Letov Š-50. Pokračujeme v seriálu příspěvků do rubriky “Z restaurátorských dílen”. Takto svou práci popsali v časopise Historie a vojenství 1_2023.

Restaurátoři skupiny Leteckého muzea Kbely se nezabývají pouze konzervací a renovací exponátů pro mateřské muzeum, ale podíleli se také na přípravě nové expozic v Armádním muzeu Žižkov. Jedním z vystavených sbírkových předmětů, který měli v péči, je střelecká věž letounu Letov Š-50.

Podnětem pro vznik tohoto stroje se stal program výstavby nových prototypů, sestavený Leteckým odborem Ministerstva národní obrany (MNO) v lednu 1936. Společnost Letov se do soutěže přihlásila s projektem trojmístného dvoumotorového jednoplošníku. V lednu 1937 od MNO obdržela objednávku na dva prototypy a její experimentální oddělení začalo připravovat dřevěnou maketu trupu ve skutečné velikosti. Vzhledem ke kapacitě konstrukčního oddělení však práce nepokračovaly potřebným tempem. Stavbu makety Š-50 dokončilo experimentální oddělení firmy Letov teprve v polovině roku a veřejně byla představena na Celostátní letecké výstavě v Praze, zahájené 12. června 1937.

První prototyp Š-50.1 zvedl do vzduchu tovární pilot Bohumil Kovanda dne 30. září 1938. Poté se letové zkoušky bez problémů rozběhly naplno a před koncem roku se podařilo tovární zkušební program bez větších problémů dokončit. Ale v té době už bylo jasné, že se stroj nedostane do výzbroje čs. armády.

Po okupaci Čech a Moravy přelétl prototyp opatřený civilní značkou D-OPCO v dubnu 1939 do Německa ke zkouškám. V červenci téhož roku byl ještě vystavován v Bruselu na II. mezinárodním aerosalonu. Po návratu do mateřské továrny byl však ve špatném technickém stavu a posléze došlo k jeho sešrotování.

Další Čtení :  Jan Karlík, JUDr. / 14. 1. 1895 - 19. 8. 1944

Jediným významným celkem z prototypu Š-50, který se dochoval až do současnosti, je prosklená hřbetní otočná střelecká věž systému Armstrong Whitworth, kterou v licenci vyrobilo Letecké oddělení Moravsko-Slezské vozovky, a. s., ve Studénce. Věž byla umístěna za odtokovou hranou křídla a předpokládalo se, že zajistí největší obranné vykrytí letounu. Na otočném kruhu v ní byl zavěšen kulomet vz. 30 ráže 7,92 mm, jehož váha měla být kompenzována váhou střelce na zavěšeném aretovatelném sedátku. Ve věži byla umístěna také nábojová schránka s kapacitou 350 nábojů, které do zbraně přiváděl ohebný pás.

Rám věže tvoří svařované hliníkové profily, na něž jsou nanýtovány ocelové posuvné dráhy a trubková konstrukce sedačky. Z vnějšku byly k rámu přes široké příložky přišroubovány průhledné dílce. Celá věž byla nastříkaná hliníkovým bronzem, systém sedadla byl černý. Její těleso mělo přibližně kulovitý tvar o největším průměru 900 mm a hmotnosti asi 45 kg.

Tato jediná dochovaná část letounu Š-50 byla nalezena v montážní hale podniku Rudý Letov v Letňanech a koncem 60. let minulého století získána pro sbírky nově se tvořícího Leteckého muzea. Věž osazená kulometem vzor 30 byla od roku 1988 vystavena ve stojanu z ocelové konstrukce, vyrobeném pro expoziční účely. Při reinstalaci v roce 2003 došlo k jejímu vyjmutí a umístění do depozitáře.

Věž byla celkem zachovalá až na prasklé prvky překrytu a několik chybějících šroubů s čočkovitou hlavou. Její kovová konstrukce byla nejprve kompletně zbavena všech ulpělých nečistot a prachových částic. Při restaurování lafetace kulometu spojené se stanovištěm střelce se dbalo na to, aby zůstala zachována původní černá laková úprava.

Další Čtení :  Jak nacisté okupovali československé pohraničí: muzeum promítlo i unikátní záběry

Veškeré vnitřní části, které nebyly ošetřeny lakem, se stabilizovaly tanátovacím prostředkem. Na sedačku střelce a její opěrku zad z hnědé usně byl postupně ve dvou vrstvách aplikován tukovač na přírodní bázi včelího vosku, který nezabarvuje povrch předmětu. Zasklení věže zůstalo původní, proběhlo pouze jeho očištění speciálním roztokem.

Pro vystavení v nové expozici Armádního muzea Žižkov bylo rozhodnuto využít původní stojan, který byl opatřen novým nátěrem a doplněn textilní napodobeninou ocelových lanek tak, aby bylo zamezeno vstupu do vnitřní části konstrukce.

Na výsledek této práce se můžete podívat v expozici Československo 1918-1938 v Armádním muzeu Žižkov.

Poděkování za pomoc při přípravě článku patří vedoucímu Oddělení restaurování a konzervování Vojenského historického ústavu Praha Petru Moudrému.

Miroslav Khol, Jindřich Zimák

Další příspěvky o práci našich restaurátorů si můžete přečíst v rubrice Z RESTAURÁTORSKÝCH DÍLEN

Předplaťte si časopis Historie a Vojenství a odebírejte náš nový newsletter

Staňte se předplatitelem časopisu Historie a vojenství, kde vychází tyto články. Je to jediné české specializované vědecké a recenzované periodikum z oblasti vojenské historie.
Vychází 4x ročně. Roční předplatné stojí 370 Kč. Jak na ně se dozvíte na tomto odkazu

Můžete také odebírat náš newsletter, z nějž se dozvíte aktuální informace o dění ve Vojenském historickém ústavu Praha a jeho expozicích.

Další Čtení :  Jen pár věcí

Přihlaste se vyplněním e-mailu na tomto odkazu

Zdroj článku s odkazem zde| Vybírejte z vybavení třeba: