Od Off

Zajímavosti z naší zahrady IV.

Tohle je ČTVRTÝ díl zajímavostí ze života divokých rostlin a živočichů vyskytujících se během roku u nás na zahradě.

Jak jsem minule avizoval, vydávám tento díl po delší době. Většinu kousků do téhle poslední skládačky přineslo až babí léto. Takže mám konečně slíbených sedm témat. Tohle nepodzimní období mě fakt dostalo. Je půlka října a život na zahradě vůbec neodpovídá podzimu. Prostě to tu žije na plný pecky.

První díl je TADY, druhý je TADY a třetí je TADY.

DRAVÁ PLOŠTICE

Splešťule blátivá má dokonce svůj díl v Příbězích včelích medvídků. V realitě se živí především drobnými korýši a vodním hmyzem. Má velmi specifický způsob lovu. Rozvíří ve vodě bláto, které potom padne na ni a poskytuje jí maskování. Při čekání na kořist se splešťule vůbec nehýbe a pouze přijímá signály, které cítí díky malým vlnkám ve vodě, které vytváří pohybem její potenciální kořist. Když je kořist dostatečně blízko, chytí ji předními “loupeživými” končetinami, bodne ji svým sosákem a vpustí do ní jed. Jed kořist nejprve znehybní a poté způsobí, že se její vnitřnosti promění na tekutinu, kterou splešťule může vysát.

SPLEŠŤULE DÝCHÁ BRČKEM

NA ZADEČKU

TAKHLE VYPADÁ NA SOUŠI

OBR MEZI HOUSENKAMI

Housenka drvopleně obecného dorůstá velikosti až 10 cm a síly 1 cm. Ta “moje” měřila lehce přes devět centimetrů. Tři roky se živí na jediném stromě, pak se zakuklí a stane se z ní motýl s rozpětím křídel asi 65-90 mm. Samice jsou větší než samci. Housenky se kuklí buď v napadených domovských stromech nebo mimo ně v kokonech z rozhryzaného dřeva. V podzimních měsících často housenky hostitele opouštějí a hledají místo k přezimování nebo poslední podzim na kuklení.

OPUSTILA STROM A SPADLA

NÁM DO JEZÍRKA

KOUPÁNÍ

Mnoho z vás, kteří čtou moje články, jistě ví, že se ptáci koupou. Méně z vás je při koupání viděla a asi jen několik jednotlivců je u toho dokázalo zachytit do digitální podoby. Mně se to povedlo. Sice ne úplně dokonale, ale to se snad časem zlepší. Příležitostí budu mít myslím celkem asi dost.

Ať je teplo nebo zima, ptáci se u nás od jara do podzimu koupou v tůňkách potůčku. Tedy, pokud je tam voda. Potůček nemám puštěný stále, ale jen občas. Takže většina vody, co je v tůňkách, je vlastně dešťová. No, a když vyschnou, tak občas vodu dopustím nebo donesu v konvích, když se mi chce. O tom jsem vlastně psal už v druhém díle.

Další Čtení : Moje divná doba

Nejčastěji se u nás v létě koupou zvonek zelený a stehlík obecný, na podzim potom kosi. Zřídka rehek domácí. Toho jsem tam viděl jen dvakrát.

NEJČASTĚJŠÍ PODZIMNÍ

NÁVŠTĚVNÍK

VÝJIMEČNĚ SÝKORKA MODŘINKA

ČERNÁ VČELA

Ne všechny včely žijí v úlech a rojí se, ale že většina z nich žije samotářsky a hnízdí někde v zemi nebo ve dřevě. A protože drvodělky patří mezi tyhle nejznámější zástupce blanokřídlého hmyzu – včely, říká se jim černé včely. Zvláštní je, že ta naše nejhojnější se jmenuje drvodělka fialová.

Ne však každá černá včela, kterou uvidíte, je drvodělka fialová. Můžete si ji splést třeba s drvodělkou potulnou, která je na některých místech dokonce hojnější.

Z našich dalších včel si ji také můžeme – hlavně co do velikosti – splést s maltářkou zední, nápadnou černou včelou, která žije zejména v teplých oblastech. Na rozdíl od drvodělky má ale konce tykadel rovnější a černé.

MILUJE LEVANDULI
ALE I JINÉ DRUHY KVĚTIN

BABÍ LÉTO S KŘIŽÁKY

V roce 1991 byl na našem území objeven nový druh pavouka – křižák pruhovaný, který byl do té doby známý jen z teplých oblastí kolem Středozemního moře a ze střední Asie.

První objevy byly učiněny v teplé oblasti jižní Moravy a spekulovalo se o tom, že jeho šíření souvisí s globálním oteplováním. Když od nás odešla sovětská vojska a opustila vojenské újezdy, zjistilo se, že nejvyšší koncentrace těchto pavouků je právě v těchto místech. Možná tedy nepřišli od Středozemního moře, ale spolu s vojáky ze střední Asie. Vojáci odešli, ale pavouci nám tu zůstali. Postupně se rozšířili na celé území České republiky.

Samička se celé léto krmí, a když přijde podzim, postaví někde na chráněném místě kokon a do něho naklade asi 300 vajíček. Ještě než přijdou mrazy, vylíhnou se z nich malí pavoučci. V kokonu přečkají zimu, na jaře z něj vylezou a vypraví se na novou křižáckou výpravu, aby kolonizovali další území.

Další Čtení : Nová kůže na hrnek

PŮLKA ŘÍJNA A NĚKTEŘÍ JEŠTĚ LOVÍ
DOMEČEK PRO MLADÉ
ŠKVRNĚ NA CESTĚ

SNĚZ, CO SE DÁ

Vosa obecná žije pospolitě v dokonalých stavbách, které si budují z papírovité hmoty vyrobené ze starého dřeva. Nemají rády světlo, a proto si místo pro svá hnízda vyhledávají často v zemi v opuštěných myších, či hraboších dírách nebo pod střechami domů a kůlen.

Vosa je především dravec. Loví hmyz, nejraději mouchy, které jsou hlavní složkou její potravy. Neloví letící kořist, ale číhá na sedícího nebo pomalu se pohybujícího jedince. Živí se mouchami, komáry a larvami hmyzu. Ale nepohrdne ani nektarem z květin, medem, zralým ovocem. Oblíbené jsou pro ně i nanuky, zmrzliny, limonády, tedy vše sladké co jim člověk může nabídnout.

Když je však potravy málo, tak okusuje i pupeny a jehličí především borovic. Tady hledají sladkou mízu. Takže opět cukry – dodavatele energie.

ENERGIE Z JEHLIČÍ

TAJEMNÉ DÍRY

Když jsem se jednoho dne procházel po přední části zahrady, manželka na mě volala z odlehlejšího kouta, ať se jdu na něco podívat. Přijdu tam a na zhruba na třiceti metrech čtverečních bylo snad patnáct dvacet takových zvláštních děr. Ty díry byly zvláštní v tom, že nikam nevedly a přitom vypadaly jak od myši nebo hryzce. Ani náznak po stopě drápků. Jedním směrem vyházená hlína, druhým trsy trávy a rostlin.

Vzpomněl jsem si na dětství. To mamka vždycky nadávala, když se tyhle díry objevily. Tenkrát se mi podařilo vypátrat autora. Nebyl jím nikdo jiný, než kos černý. Vyhrabával tam larvy, housenky a možná i žížaly, ale to jsem z té dálky neviděl. Ale bezpečně vím, kdo je autorem těch děr u nás.

POBYTOVÝ ZNAK KOSA

No a to je už úplně všechno. Snad se vám i tohle čtvrté povídání líbilo a já budu doufat, že opět narazím na naší zahradě něco zajímavého. Pokud ano, určitě se o to s vámi podělím.

^{POKUD CHCEŠ ČLÁNEK OBODOVAT či OKOMENTOVAT, BUDU JEN RÁD.}

^{Systém bodování je následující . . .}^{článek je perfektní , článek je kravina}^{Formulář na komentáře a na diskusi, nápady či kritiku je ještě níž pod bodováním.}

^{Jestli tě zajímají články na stejné téma, tak hned pod čarou (za takovou knížkou) je odkaz. Dále se dají vyhledat stejná klíčová slova – za “lístečky”. Ještě se dá přeskakovat na PŘEDCHOZÍ a NÁSLEDUJÍCÍ článek.}

Přidej své body

Zdroj článku s odkazem zde | Vybírejte z vybavení třeba: