Systém vojenského školství v posledním dvacetiletí ČSLA

26. 07. 2025

Počínaje školním rokem 1972/73 byla v Československé lidové armádě zavedena nová školská soustava. Její náplní bylo v dostatečném počtu nahradit vyhozené vojáky z povolání při čistkách v armádě a naplňovat předepsané počty v systému mírového doplňování armády.

Vysoké vojenské školy připravovaly důstojníky velitelského a technického směru, důstojníky služeb týlu a politického aparátu.

Velitelské kádry s maturitou získali základní důstojnické vzdělání studiem na vysokých vojenských školách. Absolventi dosáhli středního vojenského vzdělání a vysokoškolské inženýrské vzdělání a byli připraveni pro výkon velitelských funkcí do stupně praporu.

Vybraným absolventům vysokých vojenských škol bylo po určité praxi poskytnuto vysoké vojenské vzdělání formou postgraduálního velitelsko-štábního studia na Vojenské akademii Antonína Zápotockého (VA AZ) v Brně v délce dvou let. Absolventi postgraduálního studia byli připraveni pro výkon funkcí na stupni útvar a vyšších funkcí. Pokud chtěl důstojník z povolání vykonávat funkce od svazku a výše musel získat výběrové nejvyšší vojenské vzdělání, kterého mohl dosáhnout pouze na Vojenské akademii Generálního štábu ozbrojených sil SSSR.

Příprava důstojníků pro výkon technických funkcí probíhala třemi způsoby. Pro výkon speciálních velitelsko-inženýrských funkcí u vojsk, ve výzkumných zařízeních, opravárenských a výrobních závodech studovali důstojníci vojensko-inženýrské obory na VAAZ v délce do pěti let. Absolventi měli vysokoškolské vojensko-inženýrské vzdělání příslušného oboru. Pro výkon základních technických funkcí u vojsk se vojáci z povolání s maturitou připravovali studiem technických oborů vysokých vojenských škol v délce čtyř let. Absolventi dosáhli středního vojenského a vysokoškolského inženýrského vzdělání. Pro zastávání středních a vyšších technických funkcí u vojsk absolvovali důstojníci po určité praxi přeškolovací kurzy nebo postgraduální studium.

Příprava důstojníků služeb týlu probíhala na vysoké vojenské škole v délce čtyř let a absolventi studia získali střední vojenské a vysokoškolské inženýrsko-ekonomické vzdělání. Důstojníci s tímto vzděláním zastávali v armádě základní a střední funkce služeb týlu a finanční služby. Vybraným důstojníkům s příslušnou praxí se poskytovalo vysoké vojenské vzdělání formou postgraduálního studia na VA AZ v délce dvou let nebo formou přeškolovacího kurzu.

Příprava kádrů politického aparátu probíhala podle stejných zásad jako u důstojníků velitelského směru. Vojáci z povolání, kteří chtěli vykonávat funkce zástupců velitelů rot a praporů pro politické věci a zároveň měli maturitu a byli členy nebo kandidáty KSČ studovali na Vojenské politické akademii Klementa Gottwalda (VPA KG) v Bratislavě v délce čtyř let. Poté získali střední vojenské a vysokoškolské společenskovědní vzdělání. K výkonu zástupce velitele útvarů pro věci politické a vyšších funkcí mohli po předepsané praxi nastoupit výběrové postgraduální studium v délce tří let na téže škole.

Vojenská akademie Antonína Zápotockého v Brně vzdělávala velitelské kádry všech druhů vojsk a služeb a velitelsko-inženýrské kádry všech odborností. Vojenská politická akademie Klementa Gottwalda v Bratislavě připravovala důstojníky pro politický aparát ČSLA. Na Vojenském lékařském výzkumném a doškolovacím ústavu Jana Evangelisty Purkyně v Hradci Králové studovali vojenští lékaři všeobecného lékařství a stomatologie. Ve Vysoké vojenské škole pozemního vojska hrdiny SSSR kpt. Otakara Jaroše ve Vyškově se připravovali důstojníci motostřeleckého a tankového vojska, vševojskového průzkumu, chemického vojska a výsadkového vojska. Vysoká vojenská letecká škola Slovenského národního povstání v Košicích připravovala na budoucí službu piloty a další létající personál. Do Vysoké vojenské velitelsko-technické školy v Martině byli vysílání důstojníci určení pro raketové vojsko a dělostřelectvo, ženijní vojsko a pro výzbrojní službu. Na Vysoké vojenské technické škole Československo-sovětského přátelství v Liptovském Mikuláši studovali důstojníci velitelského a technického směru protiletadlového raketového vojska, radiotechnického vojska, spojovacího vojska, vojska protivzdušné obrany pozemního vojska a radiolokační specialisté výzbrojní služby. Důstojníci služeb týlu a technického zabezpečení pozemního vojska studovali na Vysoké vojenské škole týlového a technického zabezpečení hrdiny ČSSR Jana Švermy v Žilině. Ve stejném městě působila vojenská fakulta na Vysoké škole dopravní, která poskytovala vzdělání vojákům z povolání železničního a silničního vojska, v oboru vojenské dopravy, stavební a ubytovací služby. Tělovýchovní důstojníci se připravovali na Fakultě tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy v Praze.

K urychlenému doplnění základních důstojnických funkcí byly od školního roku 1970/71 pro maturanty zřízeny roční důstojnické školy a o rok později pro vyučenou mládež z řad dělníků a rolníků dvouleté důstojnické školy. Od roku 1977 byly zřizovány jednoroční maturitní kurzy, které měly postupně nahradit roční důstojnické školy. Zrychlenou přípravu létajícího personálu prováděla Důstojnická pilotní škola v Košicích a politického aparátu Vojenská politická škola v Komorním Hrádku. Důstojníci bez vysokoškolského vzdělání si ho doplňovali od školního roku 1972/73 ve vojenských učilištích.

Příprava praporčíků probíhala v krátkodobých 2 – 6 měsíčních kurzech zřízených u vojenských okruhů a pro náročnější funkce v ročních vojenských odborných školách. Pro vybrané funkce požadující maturitu se praporčíci vzdělávali ve čtyřletých vojenských středních odborných školách. Uvedené odborné školy byly zřizovány u vojenských učilišť. Vedle nich vychovávala vojenské hudebníky Vojenská hudební škola v Roudnici nad Labem a praporčíky proviantní služby tříletá Vojenská škola kuchařského dorostu v Žilině. Příprava žen pro výkon některých speciálních praporčických funkcí v oblasti spojení a na velitelských stanovištích probíhala v jednoročních kurzech pro ženy maturantek civilních škol.

Vojenská učiliště vzdělávala důstojníky bez vysokoškolského vzdělání v ročních a dvouletých důstojnických školách, praporčíky ve vojenských středních odborných školách a vojenských odborných školách a ve specializovaných kurzech. Do Vojenského učiliště v Nitře přicházeli vojáci z povolání tankové a automobilní služby, automobilního vojska, ženijního vojska, raketového vojska a dělostřelectva a výzbrojní služby. Ve Vojenském učilišti Podjavorinských partyzánů v Novém Meste nad Váhom se připravovali vojáci spojovacího vojska, protivzdušné obrany státu, vojska protivzdušné obrany pozemního vojska a radiolokační specialisté výzbrojní služby. Ve Vojenském leteckém učilišti v Prešově studovali vojáci určení pro letectvo. Vojenské učiliště ve Valašském Meziříčí připravovalo vojáky z povolání pro železniční, silniční a chemické vojsko, vojenskou dopravu a týlové služby.

Vojenská mládež připravující se na studium na vojenskou vysokou školu studovala ve vojenských gymnáziích, která se přeměnila v roce 1969 ze stávajících vojenských škol Jana Žižky z Trocnova na vojenská gymnázia Jan Žižky z Trocnova. Umístěny byly v Moravské Třebové, Opavě a Vojenské gymnázium Slovenského národního povstání v Banské Bystrici.

Jan Šach

Zdroj článku s odkazem zde| Vybírejte z vybavení třeba: