Cvičení DRUŽBA-88

22. 03. 2026

Ve dnech 1. – 5. února 1988 proběhlo na území Maďarska armádní operačně taktické cvičení armád států Varšavské smlouvy za účasti Maďarské lidové armády, Sovětské armády a Československé lidové armády (ČSLA). Cvičení se konalo v prostoru Csor, Isaszetgyörgy, Nytrád, Tapolca, Hajmáskér, Tótvazsont s využitím vojenského výcvikového prostoru Várpalota.

Oproti předcházejícím cvičením Družba toto poprvé reflektovalo změnu vojenské doktríny Varšavské smlouvy, ke které došlo na zasedání Politického poradního výboru členských států Varšavské smlouvy dne 29. května 1987 v Berlíně. Jeho tématem byla „První obranná operace armády koaličního složení na začátku války s použitím klasických prostředků ničení“.

Velitelé a štáby si měli vyzkoušet vedení armádní obranné operace na začátku války, což znamenalo zvládnout plánování operace, řešení jednotlivých úkolů během ní a procvičit si její všestranné zabezpečení. Ředitelství cvičení hodlalo dále prověřit novou organizační strukturu vojsk Maďarské lidové armády za vedení obranného boje za podpory vojsk Sovětské armády a ČSLA. Cvičící vojska si měla osvojit budování obrany a vedení obranného boje.

Řídícím cvičení se stal maďarský státní sekretář obrany – zástupce ministra národní obrany genpor. Lajos Moróc. Jeho zástupcem pro řízení vojsk ČSLA byl náčelník oddělení bojové přípravy – zástupce velitele Východního vojenského okruhu genmjr. Jiří Egg, který měl k dispozici operační skupinu Východního vojenského okruhu. Za Československou lidovou armádu se cvičení zúčastnily: velitelství a štáb 13. tankové divize s jednotkami zabezpečení, operační skupiny 10. a 15. tankového pluku, velitelství a štáb 64. tankového pluku se dvěma tankovými prapory na mírových počtech a jedním tankovým praporem s velitelskými tanky velitele praporu a velitelů rot, ženijní rotou a protiletadlovou baterií, operační skupina 8. motostřeleckého pluku s jedním motostřeleckým praporem, operační skupina 3. dělostřeleckého pluku s raketometným oddílem vyzbrojeným 122mm raketomety vzor 70, 13. spojovací prapor zesílený speciální technikou od 42. spojovacího praporu, 1. ženijní prapor s ženijní rotou, 3. zdravotnický prapor a 13. prapor materiálního zabezpečení a imitační skupina z vojenského výcvikového prostoru Lešť.

V přípravném období, konec roku 1987, proběhla ze strany Federálního ministerstva národní obrany u 13. tankové divize tematická kontrola s cílem zjistit stav připravenosti divize a jejích podřízených vojenských útvarů. Vzhledem k tomu, že se cvičení zúčastnily i vojáci povolaní ze zálohy, zaměřila se ministerská kontrola na stav bojové a mobilizační pohotovosti. V prosinci byly u 13. tankové divize uskutečněny nácviky mobilizačních pracovišť spojených se štábními nácviky s mobilizační rozehrou. V přípravném období včetně vyvedení vojsk na cvičení divize všechny formální náležitosti splnila. Jelikož šlo o výcvikovou divizi dislokovanou relativně hluboko za prvosledovými divizemi stálé bojové pohotovosti vyskytly se nedůslednosti v oblasti denního bojového rozdílení u jednotek a ve výdeji zbraní. Povrchně se řešily úkoly bojového zabezpečení a u útvarů byla celkově nízká úroveň bojového chování, což vyplývalo i z faktu, že velitel divize a jeho náčelník štábu byli ve svých funkcích teprve dva měsíce.

Celkový přesun vojsk včetně zpáteční cesty byl zajištěn 32 převozy po železnici. Přeprava probíhala přes pohraniční přechodovou stanici v Komárně tempem pět vlaků za den. Nakládací stanice na území Československa se nacházely v místech stálé dislokace vojenských útvarů a území vojenského výcvikového prostoru Lešť. Vykládací stanice v Maďarsku byla v Herendu a nakládací pro zpáteční cestu byly určeny v Herendu a ve Várpalotě.

Pohotovost ke cvičení ve výchozích prostorech byla vyhlášena v šest hodin ráno 29. ledna 1988, čímž bylo zahájeno první období cvičení. V něm došlo ke schválení plánu operace obsahující upřesnění zámyslu obranné operace a bojových úkolů vojskům. Druhé období začalo o tři dny později a bylo zaměřeno na přípravu operace. Na plastickém stole a v terénu byla prověřena součinnost na stupni armáda, divize, pluk. U vojsk probíhalo budování obranného pásma. Ve třetím období došlo v deset hodin dopoledne dne 3. února k zahájení armádní obranné operace na předsunutých postaveních a v hlavním pásmu obrany. V hlavní fázi cvičení se vojska soustředila na vedení protivzdušné operace, na ničení nepřátelských cílů prvního pořadí a na obranné boje s cílem udržet hlavní pásmo obrany. Poslední období začalo 4. února, kdy došlo k zastavení postupu nepřítele, kterému se podařilo vklínit do sestavy bránících se vojsk. Zároveň se vytvářely podmínky pro přechod do protiúderu provedením armádního protiúderu. Oproti dosavadním cvičením boje nekončily porážkou nepřítele nebo postupem na jeho území, ale obnovením obrany.

Cvičení DRUŽBA-88 probíhalo za složitých povětrnostních podmínek. Přesto velitelé a štáby získali větší zkušenosti v organizaci a vedení obranného boje v počátečním období války. Velitelský sbor 13. tankové divize se zdokonalil ve zpracování příslušné dokumentace a ve velení v ruském jazyce. Vojska získala potřebné znalosti v ženijním budování obrany a efektivnějším používáním ženijní techniky. Také povolané zálohy nakonec po bojovém stmelení zvládly úkoly spojené s budováním obranného postavení a vedením obranného boje. Po celou dobu cvičení dokázaly spojovací útvary udržovat nepřetržité a spolehlivé spojení mezi jednotlivými místy velení. K urychlení práce štábu při organizaci boje se využívala výpočetní technika.

Při cvičení byla snaha řešit konkrétní otázky obranného boje, kterým se do té doby nevěnovala taková pozornost. Řešila se základní otázka odolnosti a aktivnosti obrany a uskupení vojsk na směrech možného postupu nepřítele. Podle připravované vojenské doktríny došlo ke zmenšení šířek obranných úseků pluků a ke zvětšení jejich hloubek. Zkoušely se různé varianty použití druhého sledu z palebných čar a protiztečí.

Řešení těchto otázek odhalilo, že velitelé pluků, praporů a rot stálého stavu 13. tankové divize neměli hlubší návyky v organizaci a řízení boje podle nového bojového řádu, jenž v roce 1984 nahradil dvacet let starý polní řád. Velitel divize budoval obranné postavení šablonovitě bez využití rozmanitosti terénu. Uspořádání bojové sestavy divize bylo lineární bez variantního řešení boje a nevyužívání zátarasů, léček a manévru druhým sledem. Palebný systém obsahoval mnoho mezer a hluchých prostorů mezi jednotlivými opěrnými body. V jednom případě velitel tankového praporu zahájil na postupujícího nepřítele palbu najednou bez použití hotovostních zbraní, čímž plně rozkryl svůj palebný systém.

Příčiny tkvěly v malé praxi velitelů jednotek v řízení taktických cvičení, vzhledem k jejich malé četnosti v průběhu výcvikového roku. Navíc organizace a vedení obranného boje byla v dřívějším období mnohými veliteli zanedbávána a podceňována. Cvičení převážně končila přechodem do obrany bez důsledného určení palebného systému, ženijního budování, zatarasování a následného pokračování vedení obranného boje.

Nedostatečná činnost velitelů a štábů 13. tankové divize v otázkách organizace a provádění výcviku v taktické přípravě se promítly v nízké kvalitě v přípravném období a následně v průběhu cvičení. Tento fakt potvrzoval nedostatky zjištěné inspekcí ministra národní obrany, jež šetřila kritické připomínky uveřejněné v Obraně lidu dne 16. ledna 1988 v článku pod názvem „K útvaru o berlích“. V něm byly uveřejněny, na základě výpovědí vojáků základní služby, případy těžké šikany ze strany vojáků základní služby stálého stavu a neprovádění předepsaného výcviku vojáky z povolání. Velitelé rot neprováděli s mužstvem taktickou přípravu nebo jen minimálně. Vojáci prakticky necvičili s předepsanou vojenskou technikou, ale s krumpáčem a lopatou. Při střelecké přípravě za ně stříleli instruktoři, aby byl výcvik splněn na výbornou. V letních měsících se při každých střelbách chodilo na houby. Vzhledem k těmto skutečnostem neplnily výcvikové divize dislokované na Slovensku svoji primární úlohu a vojáci základní služby přicházeli k prvosledovým útvarům bez potřebných znalostí, což snižovalo celkovou bojovou připravenost armády.

Jan Šach

Zdroj článku s odkazem zde| Vybírejte z vybavení třeba: