Genmjr. Petr Čepelka: Odolná společnost je konečnou linií obrany státu

V rozhovoru pro CZ DEFENCE na Bezpečnostní konferenci v Plzni zdůraznil velitel Vzdušných sil AČR genmjr. Petr Čepelka, že bezpečnost státu nestojí pouze na armádě, ale na připravenosti celé společnosti. Podle něj je právě odolná společnost jedním ze základních předpokladů toho, aby Česká republika dokázala zvládat krizové situace, mimořádné události i případné válečné ohrožení.

Video: Genmjr. Petr Čepelka: Odolná společnost je konečnou linií obrany státu / CZ DEFENCE

„Odolná společnost je nesmírně důležitá pro celou Českou republiku, protože je to taková konečná linie mezi obranou, ať už v době krize, v době války anebo za mimořádných situací,“ uvedl genmjr. Čepelka. Odolnost společnosti podle něj vyžaduje dlouhodobou práci, vzdělávání a systematickou přípravu.

Armáda v tomto směru může sehrát důležitou roli, sama však podle velitele vzdušných sil nestačí. V rámci Armády České republiky již existují vlastní vzdělávací mechanismy a zkušenosti, které je potřeba více propojovat také s civilním prostředím. „Spolupracujeme, diskutujeme a děláme všechno pro to, aby celá česká společnost byla více odolná,“ řekl Čepelka s tím, že právě propojení vojenského a civilního sektoru je pro posilování bezpečnosti zásadní.

Velitel Vzdušných sil AČR podpořil také myšlenku, aby se širší veřejnost více zapojovala do přípravy na krizové situace. Společnost by podle něj měla být schopna lépe reagovat na mimořádné události, ať už jde o přírodní katastrofy, pandemie nebo jiné krize. Připomněl, že Česká republika v minulosti čelila povodním, tornádu či covidu, a právě tyto zkušenosti ukazují, že krizím nelze vždy zabránit, ale je možné být na ně výrazně lépe připraven.

„Nejen v armádě, ale v celé naší společnosti bychom se měli připravovat na krize,“ zdůraznil Čepelka s tím, že nejde o to vytvářet ve společnosti strach, ale posilovat schopnost občanů rozumět rizikům, reagovat na ně a nezůstávat v krizových situacích bezradní.

Velký význam generál přikládá také vzdělávání, které podle něj není důležité pouze pro vojáky, budoucí příslušníky armády nebo aktivní záložníky, ale pro každého občana. „Bez vzdělávání nebudeme mít rozhled, nebudeme mít informace, nebudeme mít kritické myšlení,“ uvedl Čepelka. V armádním prostředí pak hovoří o celoživotním vzdělávání, které začíná již na středních školách, pokračuje v průběhu vojenské služby a nekončí ani při odchodu vojáků do civilního života. I tehdy je podle něj důležité vytvářet podmínky pro jejich kvalitní přípravu na další profesní etapu.

V rozhovoru zazněla také otázka inspirace ze zahraničí. Čepelka zmínil především Polsko a Finsko, tedy země, jejichž přístup k obraně a přípravě společnosti výrazně ovlivnila historická zkušenost. Právě zkušenosti z minulých konfliktů se podle něj promítají do jejich každodenní přípravy i do celkové bezpečnostní kultury.

Zvlášť v případě Finska generál Čepelka vyzdvihl vysokou míru připravenosti obyvatelstva k obraně vlastní země. Právě finský model, založený na silném vědomí odpovědnosti občanů za bezpečnost státu, může být podle něj inspirací i pro Českou republiku. „Byl bych rád, kdybychom se k těm procentům přiblížili i u nás,“ poznamenal v souvislosti s finskou úrovní připravenosti.

Za úplný základ však genmjr. Čepelka považuje rodinu a výchovu. Na otázku, co by měl každý občan znát z hlediska chování v krizové situaci, odpověděl, že jednoduchý univerzální recept neexistuje. Přesto je podle něj nezbytné začít doma – v rodinách, v rozhovorech s dětmi a ve školách. Právě tam se podle něj vytváří schopnost společnosti chápat rizika, připravovat se na ně a nést odpovědnost za vlastní bezpečnost i bezpečnost okolí.

ZDROJ ZDE