Karel Havlíček: Obranné výdaje nesmějí být honbou za procenty, český průmysl musí hrát první housle

Zvýšení zapojení českých firem do obranného průmyslu, podpora exportu a efektivní využívání veřejných prostředků patří mezi hlavní priority Ministerstva průmyslu a obchodu v oblasti obranně-průmyslové spolupráce. Vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček v rozhovoru pro CZ DEFENCE na konferenci DEFENCEO 2026 zdůraznil, že rostoucí evropské výdaje na obranu představují významnou příležitost pro české podniky. Současně však varoval před situací, kdy se navyšování obranných rozpočtů stane samoúčelným plněním procentuálních závazků bez ohledu na skutečné potřeby armády, hospodárnost a transparentnost akvizic.

Video: Karel Havlíček: Obranné výdaje nesmějí být honbou za procenty, český průmysl musí hrát první housle / CZ DEFENCE

Jedním z hlavních témat rozhovoru bylo nové uspořádání kompetencí v oblasti obranně-průmyslové spolupráce. Ministerstvo průmyslu a obchodu získalo odpovědnost za tuto oblast s cílem posílit postavení českých podniků na domácím i zahraničním obranném trhu. Podle Karla Havlíčka je tento krok logickým důsledkem rostoucího významu obranného průmyslu pro českou ekonomiku.

„Vyšší zapojení českého průmyslu do aktivit spojených s obranným byznysem. To je jednoduché. Zvyšují se výdaje v celé Evropě a my potřebujeme, aby český průmysl hrál první housle,“ uvedl ministr. Připomněl přitom, že jeho resort disponuje silným exportním a výzkumným zázemím a zkušenostmi s vytvářením podmínek pro podnikání napříč průmyslovými odvětvími. Právě tyto kompetence chce využít také ve prospěch českého obranného průmyslu.

Významnou roli má podle Havlíčka sehrát intenzivnější komunikace mezi jednotlivými ministerstvy, armádou a podnikatelským sektorem. Obranný průmysl totiž stále častěji řeší otázky, které přesahují působnost samotného Ministerstva obrany. Ministerstvo průmyslu a obchodu proto chce vystupovat jako prostředník, který českým firmám pomůže při komunikaci s dalšími státními institucemi i při prosazování jejich obchodních zájmů v zahraničí.

Havlíček zdůraznil, že resort má v této oblasti dlouholeté zkušenosti. Každoročně organizuje desítky zahraničních veletržních a marketingových akcí a stovky odborných setkání či kulatých stolů. Podle ministra je dosavadní spolupráce s armádou a dalšími resorty dobrá a tyto zavedené mechanismy lze využít také při podpoře obranných podniků.

Nové příležitosti pro firmy mimo tradiční obranný sektor

Samostatnou pozornost věnoval ministr možnostem zapojení českých společností, které dosud v obranném průmyslu nepůsobily, ale disponují technologiemi nebo výrobními kapacitami využitelnými i pro vojenské účely. Stát jim podle Havlíčka může nabídnout několik forem podpory. Vedle vzdělávacích a informačních aktivit jde zejména o marketingovou a exportní podporu prostřednictvím zahraniční sítě státních agentur. K dispozici jsou rovněž finanční nástroje v podobě záruk, pojištění a různých typů úvěrů. Ministerstvo průmyslu a obchodu je připraveno řešit také individuální potřeby jednotlivých výrobců, včetně problémů vyžadujících jednání na nejvyšší politické úrovni.

Havlíček připomněl, že při prosazování rozsáhlejších zahraničních zakázek může být osobní zapojení členů vlády rozhodující. „Když se tam dodávají nějaké větší celky, tak logicky bez toho ministra nebo premiéra se to nedá uhrát,“ konstatoval.

Obranné výdaje musejí odpovídat skutečným potřebám

Nejvýraznější část rozhovoru se týkala rostoucích obranných rozpočtů a způsobu jejich využívání. Ministr upozornil, že samotné navyšování výdajů ještě automaticky nezaručuje efektivnější obranu státu. Za zásadní považuje především účelnost nákupů, jejich transparentnost a odpovídající cenu pořizované techniky. „Nesmí se z toho stát hon za procenty, protože poté to je jenom o tom, že na konci roku se utrácí za něco, co není nezbytně nutné,“ varoval Havlíček.

Podle ministra může tlak na dosažení stanoveného procenta obranných výdajů vytvářet riziko neefektivních nákupů. Pokud se prostředky vynakládají především kvůli splnění rozpočtových ukazatelů, může tím utrpět transparentnost celého procesu. Havlíček v této souvislosti upozornil také na možné ovlivňování zakázek zájmovými skupinami a riziko korupčního jednání.

Zdůraznil proto, že navyšování obranných výdajů musí být spojeno s důslednou kontrolou jejich účelnosti a hospodárnosti. Stát má podle něj nakupovat především to, co ozbrojené síly skutečně potřebují, a současně usilovat o co nejvýhodnější podmínky. „Kupujeme to, co potřebujeme, tlačíme na cenu, zvyšujeme výdaje, ale ne toho charakteru, že si jenom budeme odškrtávat v tabulkách procenta,“ uzavřel vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček.

ZDROJ ZDE