AI a superpočítače v nové éře evropské obrany

Válka na Ukrajině ukázala, že o výsledku moderních konfliktů nerozhodují pouze tanky, letadla nebo munice. Stále větší význam získávají data, výpočetní výkon a schopnost využívat umělou inteligenci v reálném čase. Zatímco Spojené státy a Čína investují stovky miliard dolarů do vývoje pokročilých AI modelů a výpočetní infrastruktury, Evropa se snaží dohnat technologický náskok budováním vlastní sítě superpočítačů a AI továren. V sázce přitom není pouze ekonomická konkurenceschopnost, ale také budoucí obranyschopnost evropského kontinentu. Česká republika v tomto úsilí nehraje okrajovou roli.

Evropská unie byla v oblasti umělé inteligence dlouho vnímána především jako regulátor. Zatímco americké společnosti OpenAI, Google, Microsoft nebo Anthropic určovaly tempo vývoje generativní AI a Čína budovala vlastní technologické šampiony, Evropa se soustředila hlavně na vytváření pravidel pro bezpečné využívání nových technologií.

Situace se však začíná měnit. Evropské instituce si uvědomují, že bez vlastních AI modelů, datové infrastruktury a výpočetních kapacit nebude Evropa schopna dlouhodobě konkurovat Spojeným státům ani Číně. Právě proto vzniká iniciativa AI Factories, která propojuje evropské superpočítače, výzkumné instituce, startupy a průmyslové podniky. Podle EuroHPC již bylo schváleno 19 evropských AI továren a 13 navazujících AI Factory Antennas. Celkové investice Evropské unie a členských států přesahují 2,6 miliardy eur.

Tato změna má stále výraznější bezpečnostní rozměr. NATO označuje umělou inteligenci za jednu z klíčových převratných technologií budoucnosti a ve své aktualizované strategii AI zdůrazňuje její význam pro vojenské operace, plánování, logistiku, zpravodajství i ochranu kritické infrastruktury.

Nejde pouze o technologickou soutěž. Jde o otázku budoucího geopolitického vlivu a schopnosti států kontrolovat technologie, které budou rozhodovat o ekonomické i vojenské síle.

Válka na Ukrajině představuje první rozsáhlý konflikt, ve kterém umělá inteligence pronikla do každodenního fungování ozbrojených sil. AI se využívá při analýze satelitních snímků, identifikaci cílů, zpracování zpravodajských informací, plánování logistiky nebo ochraně sítí před kybernetickými útoky.

Jedním z nejznámějších příkladů je využití platformy Palantir, která ukrajinským ozbrojeným silám pomáhá analyzovat obrovské objemy dat z bojiště a urychlovat rozhodovací procesy. Současně se stále více prosazují autonomní a poloautonomní drony schopné samostatně vyhodnocovat prostředí, navigovat nebo identifikovat cíle.

Moderní armády stále více soupeří o schopnost získat, vyhodnotit a využít informace rychleji než protivník. Umělá inteligence proto proniká do zpravodajství, logistiky, protivzdušné obrany, autonomních systémů i kybernetické bezpečnosti. Vývoj těchto technologií však vyžaduje obrovský výpočetní výkon, specializované čipy a přístup k rozsáhlým datovým souborům. Právě proto dnes probíhá globální závod o superpočítače a AI infrastrukturu.

Spojené státy disponují dominantním postavením díky technologickým gigantům i přístupu k nejmodernějším AI čipům společnosti NVIDIA. Čína buduje vlastní ekosystém založený na domácích technologiích a masivních státních investicích. Evropa naproti tomu dlouhodobě zaostává v oblasti velkých jazykových modelů i komerčního využití AI.

Právě tento deficit se snaží odstranit iniciativa EuroHPC. Jejím cílem je vytvořit evropskou infrastrukturu schopnou podporovat vývoj vlastních AI modelů a současně poskytovat výpočetní kapacity pro průmysl, výzkum i veřejný sektor.

Významnou roli v tomto procesu hraje Česká republika. Ostravské superpočítačové centrum IT4Innovations patří mezi nejvýznamnější výpočetní centra ve střední Evropě a dlouhodobě se podílí na evropských projektech EuroHPC. Česká republika je také součástí projektu LUMI ve Finsku, který patří mezi nejvýkonnější evropské superpočítače.

Dalším krokem je vznik Czech AI Factory v Ostravě. Projekt propojí výpočetní výkon, datové služby, odborné zázemí a podporu pro firmy, výzkumné organizace i veřejný sektor. Klíčovou součástí má být nový superpočítač KarolAIna, optimalizovaný přímo pro úlohy umělé inteligence. Podle dostupných informací bude disponovat přibližně 340 špičkovými AI akcelerátory.

Význam podobné infrastruktury přitom přesahuje akademický výzkum. Superpočítače mohou podporovat vývoj autonomních systémů, modelování bojových scénářů, digitální dvojčata vojenské techniky, pokročilou kybernetickou obranu nebo analýzu rozsáhlých zpravodajských dat.

Z pohledu České republiky je důležité také propojení s obranným průmyslem. Společnosti jako CSG, RETIA, ERA, Tatra Defence Vehicle nebo výrobci bezpilotních systémů budou v příštích letech stále více závislí na softwaru, datové analytice, senzorech a umělé inteligenci. Schopnost využívat domácí AI infrastrukturu může představovat významnou konkurenční výhodu nejen na evropském trhu, ale také při zapojení do aliančních obranných projektů.

Česká republika má navíc jednu z mála příležitostí zapojit se do evropského AI ekosystému nikoliv pouze jako uživatel, ale jako jeho spolutvůrce. Právě propojení výzkumných institucí, technologických firem a obranného průmyslu může rozhodnout o tom, zda se země zařadí mezi technologické inovátory, nebo zůstane pouze odběratelem řešení vyvinutých v zahraničí.

Evropa dnes řeší podobný problém jako v oblasti polovodičů, cloudových služeb nebo kritických surovin. Po dlouhá léta spoléhala na globální trh a předpokládala, že klíčové technologie budou vždy dostupné. Krize posledních let ukázaly, že závislost na externích dodavatelích může představovat významné strategické riziko.

V případě umělé inteligence je situace podobná. Pokud Evropa nebude disponovat vlastními AI modely, výpočetní infrastrukturou a datovými kapacitami, zůstane závislá na technologiích vyvíjených mimo evropský prostor. V oblasti obrany, státní správy nebo kritické infrastruktury přitom otázka technologické kontroly získává strategický význam.

Spojené státy i Čína dnes investují do AI nejen kvůli ekonomickým přínosům, ale také kvůli vojenským aplikacím. Schopnost analyzovat data, koordinovat autonomní systémy a podporovat rozhodování v reálném čase se stává součástí vojenské převahy. Evropa proto buduje vlastní infrastrukturu nikoliv pouze z ekonomických důvodů, ale také jako součást své dlouhodobé bezpečnostní strategie.

Pro Českou republiku představuje tento vývoj příležitost. Země disponuje kvalitním technickým vzděláváním, rostoucím obranným průmyslem a nově také přístupem k evropské AI infrastruktuře. Pokud se podaří propojit akademickou sféru, průmysl a stát, může vzniknout prostředí schopné vytvářet technologie s reálným bezpečnostním a ekonomickým dopadem.

Ve 20. století rozhodovaly o síle států ocelárny, zbrojovky a rafinerie. Ve 21. století k nim přibývají datová centra, superpočítače a modely umělé inteligence. Stejně jako Evropa po ruské invazi pochopila význam energetické bezpečnosti, začíná dnes chápat význam bezpečnosti technologické.

Budoucí konflikty nebudou rozhodovat pouze tanky, letadla nebo množství munice. Stále větší roli budou hrát algoritmy, schopnost analyzovat data a rychlost rozhodování. Otázkou již není, zda bude umělá inteligence součástí obrany. Otázkou je, kdo bude technologie budoucích konfliktů vyvíjet, vlastnit a kontrolovat.

Právě proto dnes Evropa investuje miliardy eur do AI továren, superpočítačů a vlastní digitální infrastruktury. Nejde pouze o technologický rozvoj. Jde o schopnost udržet si konkurenceschopnost, strategickou autonomii a bezpečnost v době, kdy se data a výpočetní výkon stávají jedním z hlavních zdrojů moci.

Zdroj: CzechCrunch, EuroHPC JU, NATO, Evropská komise, CIIRC ČVUT

ZDROJ ZDE