Od Off

Američané rozpoutali v bombardovaném Tokiu ohnivé peklo. O oběti se velení nestaralo

10. 03. 2025

Letos uplyne 80 let od osvobození Československa a konce druhé světové války. Portál Novinky.cz k tomuto významnému výročí připravil seriál, na kterém spolupracují také historici Vojenského historického ústavu Praha. Jejich mediální výstupy můžete sledovat i na našem webu.

Projekt portálu Novinky.cz 1945 – Rok osvobození poutavým způsobem přibližuje důležité i některé méně známé aspekty posledního roku války i týdny po jejím konci. Díky spolupráci s Vojenským historickým ústavem Praha představí i použité zbraně, nechybějí reportáže ze zahraničí, které doplní články oživené infografikou, dobové materiály, rozhovory nebo podcasty.

Američané rozpoutali v bombardovaném Tokiu ohnivé peklo. O oběti se velení nestaralo

Krátce po půlnoci 10. března 1945 se nad japonským Tokiem objevily americké bombardéry B-29, které na město shodily celkem 650 tun zápalných bomb včetně napalmových a fosforových. Oheň sežehl skoro 40 km čtverečních zástavby. Zemřelo na sto tisíc lidí a další milion přišel o střechu nad hlavou. Šlo o nálet s vůbec největším počtem obětí.

„Byla to součást velice propracovaného plánu likvidace administrativních, a především průmyslových center v Japonsku. Velké nálety začaly v listopadu roku 1944, poté co se povedlo dobýt Mariany, kde byly umístěny strategické bombardéry B-29. Do té doby by tak obrovské nasazení letadel nebylo možné,“ uvedl po Novinky.cz historik Jaroslav Láník z Vojenského historického ústavu v Praze.

Další Čtení : Pozvánka na seminář věnovaný bezpečnostní transformaci po sametové revoluci

Americká příprava na bombardování Japonska byla velmi důkladná – v Utahu dokonce vznikl model japonské vesnice, na kterém Američani zkoušeli různé druhy bomb. Volba padla na ty zápalné, protože domy v Japonsku byly především ze dřeva a papíru.

Po náletu na Tokio následovaly další podobné nálety, 11. března byla terčem Nagoja, 13. března Ósaka a 16. března Kóbe. Nagoja se stala terčem útoku i 18. března. Nálety s pomocí zápalných bomb pokračovaly až do konce války. Zahynulo při nich 300 až 330 tisíc Japonců a osm milionů lidí přišlo o domovy. Zničeno bylo 40 procent rozlohy japonských měst, Tokio shořelo z 60 procent.

„Je potřeba si uvědomit, že nálety byly v té době všemi spojenci akceptované. A nikdo neřešil otázku, kolik je obětí. Podobně jako u úvah, jestli měly být použity atomové zbraně, se racionální důvody střetávají s těmi etickými,“ dodal Jaroslav Láník.

Další Čtení : Únor 1939 – radikální pravice plánuje převrat

Více se o nálet na Tokio dočtete v článku ZDE. Uvnitř najdete rovněž celý rozhovor s historikem Vojenského historického ústavu Praha Jaroslavem Láníkem.