Do Leteckého muzea Kbely i bez zraku. Haptické prohlídky umožňují „prohlédnout“ si letadla i lidem se zrakovým handicapem

09. 07. 2026

Letecké muzeum Kbely nabízí návštěvníkům se zrakovým handicapem možnost, která v podobných institucích stále není zcela běžná – dotknout se vystavených letadel a prohlédnout si je hmatem. Haptické prohlídky tu sice nepatří k úplným novinkám, muzeum je ale dál rozvíjí a zpřístupňuje další exponáty i konkrétním návštěvníkům podle jejich zájmu. Jednu takovou prohlídku si nenechali ujít kamarádi Petr Zitta a Jan Zetek. Nabízíme reportáž z jejich návštěvy. 

Návštěvníci se zrakovým omezením chtěli expozici poznat stejně jako ostatní. Muzeum jejich přání vyslyšelo. Postupně upravuje režim prohlídek tak, aby se lidé se zrakovým handicapem mohli exponátů dotýkat, aniž by bylo nutné zásadně měnit samotnou expozici.

„Není to úplná novinka, haptické prohlídky jsme tady už měli. Vždycky je samozřejmě lepší se objednat dopředu, aby byl k dispozici lektor nebo kustod, který se tomu člověku bude věnovat,“ uvedl vedoucí Leteckého muzea Kbely Miroslav Khol. „Nedávno nás oslovil pan Zetek se svým kamarádem, panem Zittou, a ptali se, jestli taková možnost existuje. Vyšli jsme jim vstříc a letos už jsou tady podruhé,“ dodává Miroslav Khol.

Petr se o letadla zajímal od dětství. Sbíral časopisy, stavěl modely a trávil čas na letištích. Do skutečného letadla se ale poprvé dostal až ve chvíli, kdy už neviděl. Do Leteckého muzea Kbely zavítal poprvé.

„Byl jsem v Technickém muzeu, tam jsou taky letadla, ale sem jsem nikdy nezavítal. Ani jako malý. To mě mrzí,“ říká Petr. Prohlídka začíná u stroje Avia B-534, který tvořil páteř československého stíhacího letectva ve 30. letech. Petr si ho osahává a snaží se vnímat jeho tvar i proporce. Přiznává ale, že samotný typ by po hmatu nerozpoznal. „To asi ne. Je to příliš velké,“ konstatuje s úsměvem.

Klíčovou roli během celé prohlídky hraje doprovod, jeho kamarád Jan Zetek, který mu prostor popisuje a naviguje. „Radši někoho s sebou. Aby mi řekl, kde jsem. Hmatem se to nedá celé obsáhnout. Je lepší, když mi někdo řekne, co kde je, a já si to pak představím,“ vysvětluje Petr.

Podle Petra hmat zásadně mění způsob, jakým letadlo vnímá. „Je to strašně hezký pocit. Když si na to můžu sáhnout, není to jen popsané slovy, ale opravdu to cítím na jednotlivých částech.“ Postupně se tak v jeho představě skládá celý stroj. „Když to obejdeme od přídě až dozadu, kolem křídel, tak si to dokážu představit. A když mi to Honza víc popíše, tak úplně,“ dodává Petr.

Během prohlídky přichází i detailní výklad k letounu Avia B-534. Diskuse se stáčí k technickým detailům – od konstrukce kabiny přes chlazení motoru až po výzbroj. „Avia B-534, čtvrté série. Všiml jsem si, že chybí větrný štítek. Nebo se mi to jen zdá?“ komentuje Petr přímo u exponátu. „Tahle Avia byla vlastně vrchol dvouplošníků. Pak už se podobné stroje prakticky nevyráběly,“ vysvětluje vedoucí muzea Miroslav Khol. Řeč přichází i na její nasazení v pozdějších konfliktech a souvislosti s dalšími typy letadel.

Petr se v konstrukci letadel orientuje překvapivě přesně i bez zraku, přesto říká, že klíčová je vždy kombinace doteku a popisu. „Když mi někdo řekne, co kde je, a já si to osahám, dokážu si to celé představit.“ Na dotek přichází i části motoru – kapota, vstupy do chladiče i vrtule. Petr si tak postupně skládá představu o celku, který běžný návštěvník vnímá hlavně z odstupu. 

Haptické prohlídky nejsou omezené jen na vybrané exponáty. „Lidé se zrakovým znevýhodněním mají neuvěřitelný cit v rukou. Takže si v podstatě mohou osahat cokoliv. S Petrem jsme se dohodli na letadlech, která si chtěl osahat, a umožnili jsme mu to,“ vysvětlil Miroslav Khol.

Návštěvníci mohou přicházet i bez doprovodu. „Nemusí mít doprovod, rádi ho doprovodíme my. Je ale potřeba se objednat dopředu, abychom si na ně vyhradili čas a mohli se jim věnovat,“ uzavírá.

Podívejte se na reportáž z haptické prohlídky v Leteckém muzeu Kbely

Zdroj článku s odkazem zde| Vybírejte z vybavení třeba: