Od Off

Radomír Smolka: Tatra je pro obranu strategickou výhodou

Rozhovor s Radomírem Smolkou, ředitelem výzkumu a vývoje ve společnosti Tatra Defence Vehicle a členem představenstva Tatra Trucks, se nesl v duchu hlavního tématu konference DEFENCEO „Od aut k obraně“. Smolka hned v úvodu zdůraznil, že aktuální debata o možném přesunu části firem z automotive do obranného sektoru je velmi relevantní, protože evropský automobilový průmysl se dlouhodobě potýká s problémy. Právě proto se podle něj čím dál více automotive firem obrací nejen na Tatru Trucks a Tatra Defence Vehicle, ale obecně také na společnosti ze skupiny Czechoslovak Group.

Video: Radomír Smolka: Tatra je pro obranu strategickou výhodou / CZ DEFENCE

Zároveň však upozornil, že vstup do obranného segmentu je výrazně složitější, než se může na první pohled zdát. Problémem jsou především rozdílné objemy výroby a také dlouhá doba, kterou firma potřebuje k tomu, aby se v obranném průmyslu skutečně etablovala. Největší šanci podle Smolky nemají nutně klasické výrobní podniky, ale především vývojářské a engineeringové firmy, které dosud pracovaly pro automobilový průmysl. Právě v oblasti vývoje, konstrukce a technického know-how vidí největší prostor pro přechod z automotive do defence. U čistě výrobních firem, zejména těch, které jsou vlastněny velkými zahraničními koncerny, bude podle něj situace mnohem složitější.

Kristýna Helm: Defence vyžaduje trpělivost i změnu myšlení

Z pohledu Tatry Smolka nevnímá spolupráci s automotive sektorem jako hrozbu. Naopak připomněl, že Tatra má dnes velmi silně vybudovaný vlastní dodavatelský a výrobní systém. Je schopna si klíčové části vozidla – vlastní motor, převodovku, kabinu i podvozek – zajistit do značné míry sama. Díky tomu je její závislost na dodavatelích mimo Evropu a ve velké míře i mimo Českou republiku relativně nízká. To je podle Smolky mimořádně důležité nejen z hlediska průmyslové stability, ale také z hlediska bezpečnosti státu a schopnosti plnit požadavky armády i zahraničních zákazníků.

Další Čtení :  Výročí 90 let vysvěcení chrámu sv. Cyrila a Metoděje

Současně ale upozornil, že objemy výroby v obranném sektoru nelze srovnávat s velkými automobilkami. I když Tatra v posledních letech výrazně roste, její produkce se stále pohybuje v jiných řádech než výroba společností typu Škoda Auto nebo Hyundai. Proto podle Smolky není realistické očekávat, že by obranný sektor dokázal absorbovat velkou část dodavatelů z automotive. Právě tato myšlenka podle něj zaznívala jako jeden z leitmotivů celé konference – obranný průmysl může být pro některé firmy významnou příležitostí, ale nemůže být plošnou náhradou za automobilový sektor.

Významnou část rozhovoru tvořila otázka, jak válka na Ukrajině po roce 2022 změnila požadavky na vojenská vozidla. Smolka potvrdil, že konflikt měl dopad jak na konstrukci, tak na výbavu tatrováckých platforem. Zvýšil se podíl vozidel určených pro vojenské využití a zásadně narostl důraz na ochranu osádky. Stále větší část vozidel je dnes vybavována pancéřovanými kabinami a rostou také požadavky na ochranu proti otravným látkám, tedy na filtrační a ventilační systémy. Velkým tématem se podle Smolky stala také elektromagnetická kompatibilita a ochrana vozidel před detekcí či negativními dopady elektromagnetického prostředí. Právě do těchto oblastí dnes Tatra směřuje významnou část svého vývojového i laboratorního úsilí.

Další Čtení :  Oceňovaní spojenci - Pozemní útvary československé branné moci v bitvě o Francii očima francouzského velení

Za důležitý milník označil Smolka kompletní obnovu výrobkového portfolia Tatry v letech 2024 a 2025. Firma modernizovala civilní řadu Phoenix a představila novou generaci řady Tatra Force, která je cíleně určena pro speciální a vojenské účely. Právě při vývoji této řady se již promítly poznatky z války na Ukrajině, protože konflikt začal v době, kdy vývoj nového vozidla probíhal. Tatra tak mohla průběžně upravovat původní zadání a přizpůsobovat konstrukci novým požadavkům vycházejícím z reálného bojiště.

Smolka zároveň zdůraznil, že je obtížné vybrat jeden konkrétní vlajkový projekt. Tatra je podle něj hrdá na každé vozidlo, které pomáhá chránit životy a zdraví lidí – ať už ve vojenském prostředí, nebo například u hasičských a záchranných služeb. Vývoj ve firmě je dnes podle něj velmi dynamický a směřuje k dalším variantám vozidel, jejichž cílem bude mimo jiné zjednodušení obsluhy. Dalším logickým krokem má být rozvoj dálkově řízených a částečně autonomních vozidel. Právě dálkové a autonomní řízení považuje Tatra za jednu z oblastí, která bude v budoucnu nabývat na významu.

Foto: Radomír Smolka, ředitel výzkumu a vývoje Tatra Defence Vehicle a člen představenstva Tatra Trucks | Michal Pivoňka / CZ DEFENCE
Foto: Radomír Smolka, ředitel výzkumu a vývoje ve společnosti Tatra Defence Vehicle a člen představenstva Tatra Trucks | Michal Pivoňka / CZ DEFENCE

V závěru rozhovoru Smolka velmi silně akcentoval význam domácích průmyslových schopností. Výraz „co je doma, to se počítá“ podle něj v současné geopolitické a bezpečnostní situaci plně platí. Tatra je dnes schopna postavit vozidlo zhruba z 90 procent z českých produktů a ze 100 procent z produktů evropských. To je podle Smolky obrovská výhoda nejen pro Českou republiku, ale i pro evropské země NATO. Jako příklad uvedl poslední vývojový stupeň vzduchem chlazených motorů Tatra, který je prakticky kompletně osazen komponenty od českých výrobců. Zmínil mimo jiné spolupráci s ČZ Strakonice na turbodmychadlech či se společností Motorpal na vstřikovacích systémech. České know-how stojí také za kabinami pro Tatru Force, interiérovým vybavením i pancéřovanými kabinami vyráběnými v partnerské společnosti Tatra Defence Vehicle.

Další Čtení :  Vývoj akcií CSG a jeho význam pro český obranný průmysl

Celkově z rozhovoru vyplynulo, že Tatra představuje v českém obranném průmyslu mimořádně důležitý prvek domácí průmyslové soběstačnosti. Podle Smolky není hlavní příležitostí pouze samotná výroba, ale především schopnost vyvíjet, modernizovat a přizpůsobovat vozidla měnícím se požadavkům bezpečnostního prostředí. Automotive sektor může obrannému průmyslu nabídnout cenné engineeringové kapacity a technické know-how, avšak vstup do defence segmentu bude úspěšný především tam, kde firmy dokážou pochopit specifika dlouhých projektů, menších výrobních objemů, bezpečnostních požadavků a vysoké míry technické odpovědnosti.

ZDROJ ZDE