Důležitost krizových plánů – jak jeden připravený člověk zachránil 11. září tisíce lidí

Zář 11, 2018

V dnešní den si připomínáme jeden z nejtragičtějších teroristických útoků moderních dějin. Jak tomu bývá v současných médiích, snad milionkrát se proprala totožnost útočníků, jejich původ, motivy, plány i průběh akce. Dle mého názoru by ale při takových událostech neměla být tolik věnována pozornost tomu, kdo „zmáčkl spoušť“, ale lidem, kteří se během těžkých chvil projevili jako hrdinové a dokázali zachránit mnoho životů. Proto dnešní článek bude o veteránovi války ve Vietnamu jménem Rick Rescorla, který díky svému krizovému plánu v den útoku zachránil ze Světového obchodního centra přes 2700 lidí.

Rick Rescorla se narodil v Anglii roku 1939. Škola ho moc nebavila, spíš byl zaměřený na sport, takže už v šestnácti letech narukoval do britské armády a postupně bojoval na Kypru a ve Rhodesii, kde potlačoval povstání podporovaná komunisty. Po těchto zkušenostech si vypěstoval nenávist ke komunismu, a tak jeho další kroky vedly do americké armády a do Vietnamu. Zde se prokázal jako skvělý velitel, kdy například v bitvě o la Drang dokázal udržet morálku své čety proti obrovské přesile a jeho sto mužů dokázalo odrazit útok 2000 vojáků vietnamské lidové armády. Mnoho z vás určitě zná film Údolí stínů, který tuto bitvu zachycuje. Předlohou pro film byla kniha We Were Soldiers Once… and Young. Na přebalu této knihy je fotka právě Ricka Rescorly.

Po odchodu z armády v roce 1990 se Rick vrátil ke studiím. Studoval literaturu, pak práva a nějakou dobu po získání titulu učil trestní právo na univerzitě. Nakonec získal lépe placenou pozici šéfa bezpečnosti ve firmě Morgan Stanley, která v té době sídlila v Jižní věži Světového obchodního centra.

Rick si i po návratu z válečných zón rád udržoval svou fyzickou kondici a své schopnosti přežití. Se svou druhou manželkou Susan se potkal jednoho rána roku 1998, když běžel bosý po chodníku v New Jersey. V té době jste na moc „barefoot“ běžců nenarazili a díky zvědavosti Susan se ti dva seznámili. Rick v tu dobu tvrdil, že běhá naboso, aby si vyzkoušel, jaký je to pocit, protože píše hru odehrávající se v Africe, kde skoro všichni chodí bosi. Ve skutečnosti ale běhal bosý už za své vojenské kariéry v Rhodesii, aby měl nohy tak odolné, že by byl schopný pokračovat v boji i kdyby přišel na bojišti o boty. Svou kondici se snažil udržet i když se léčil s rakovinou prostaty, která se mu později rozšířila do kostí.

Do Světového obchodního centra dojížděl Rick Rescorla z New Jersey za prací. Firma Morgan Stanley zabírala 22 pater Jižní věže a Rickova kancelář se nacházela ve 44. patře. Rick bral svou práci velmi vážně, a tak si jako bezpečnostního konzultanta pozval svého dlouholetého přítele Dana Hilla. S Hillem se Rescorla seznámil už v Africe, a právě Hill přesvědčil Ricka, aby s ním šel bojovat do Vietnamu. Hill se po válce ve Vietnamu zaměřil na boj proti terorismu, a tak ho Rescorla pozval, aby prošel Světové obchodní centrum a určil jeho slabá místa. Prošli spolu garáže v přízemí budovy a Hill měl jasno – cestou nepotkali jediného člena ochranky budovy a uprostřed garáže byl volně přístupný jeden z hlavních podpůrných pilířů. „Zaparkoval bych tu náklaďák plný výbušnin, v klidu odešel a odpálil to“. Rescorla se tedy obrátil na Port Authority of New York and New Jersey, organizaci, která měla správu a bezpečnost Světového obchodního centra na starost. Tam ho ale slušně řečeno poslali do háje. Bylo mu řečeno, že se má starat pouze o patra, která má jeho firma v nájmu a zbytek není jeho problém. Údajně „zvážili všechny známé bezpečnostní hrozby“ a „bezpečnost byla lepší než ve většině kancelářských budov v té době“. Ani ne tři roky na to, 23. února 1993, se stalo přesně to, co Hill předpovídal a před čím Rescorla varoval – v přízemí Světového obchodního centra vybouchla bomba umístěná v dodávce.

[embedded content]

Jediný důvod, proč nedošlo k obrovské katastrofě bylo, že útočníci zaparkovali dodávku o pár metrů dál od nosného pilíře a nedošlo tak k narušení statiky věže. Rescorla pozval Hilla zpátky do New Yorku a zaměstnal ho jako bezpečnostního poradce, načež rozjeli na vlastní pěst pátrání po strůjcích útoku. Hill měl podezření, že útočníci pocházeli z místní muslimské komunity, a protože uměl plynně arabsky, nechal si narůst plnovous a začal docházet do místní mešity, kde se snažil nenápadně odhalit pachatele. Brzy s Rescorlem zjistili, že se v New Yorku pohybuje řada radikálních skupin a že za útok jsou zodpovědní někteří z místních náboženských vůdců a jejich následovníci. To brzy potvrdilo i vyšetřování policie a zatčení několika příslušníků muslimské komunity.

Rescorla si uvědomoval, že jakožto jedny z nejvyšších budov v New Yorku, které jsou navíc umístěny uprostřed Wall Street, budou věže Světového obchodního centra velmi pravděpodobně terčem dalších útoků. Rescorla s Hillem tedy zpracovali několik scénářů možných útoků (včetně útoku za pomoci dopravního letadla) a Rescorla se snažil vedení firmy přesvědčit, aby změnili sídlo. Opět ale nebyl vyslyšen, protože nájem ve Světovém obchodním centru měl firmě vypršet až roku 2006. Proto začal Rescorla pracovat na evakuačním plánu pro zaměstnance ze všech 22 pater, které firma obývala. Na jeho pokyn přes interkom se měli všichni zaměstnanci seřadit u nouzového schodiště. Po dvou měli začít sestupovat z nejvyššího patra, takže když by někdo například zakopl, měl by druhou osobu na pomoc. Měli se držet vpravo, aby část schodiště byla volná pro záchranáře mířící nahoru. A jakmile poslední dvojice z nejvyššího patra minula patro pod nimi, začali by sestupovat další lidé z toho patra. Rescorla nutil zaměstnance tuto strategii nacvičovat dvakrát ročně. Řada lidí se tomu posmívala, mnozí odmítali se těchto cvičení účastnit, ale Rescola si to svou vojenskou přísností dokázal vynutit.

A toto jednoduché cvičení bylo to, co 2700 zaměstnancům z 22 pater Jižní věže zachránilo 11. září 2001 život. Po nárazu prvního letadla do Severní věže Rescorla rychle zavolal Hillovi a zeptal se ho na jeho názor. Hill už vše sledoval v televizi a řekl Rescorlovi, že to mohla být nehoda, ale neví, jak by se komerční let dostal tak daleko mimo kurz. Načež Rescorla zahájil evakuaci. Lidé z Port Authority mu nakázali, aby evakuaci nenařizoval a přikázal všem zaměstnancům zůstat ve svých kancelářích. Rescorla naštěstí tento příkaz neuposlechl a za zpěvu písně Men of Harlech (taktika na uklidnění lidí, která se mu osvědčila už ve Vietnamu) vyvedl zaměstnance ven z budovy. Někdy v tu dobu narazilo letadlo i do Jižní věže.

[embedded content]

Poté, co dostal Rescorla své lidi ven, vrátil se do věže pomoct dalším lidem a zkontrolovat, jestli nikdo z jeho zaměstnanců nezůstal v kancelářích. Naposledy byl viděn v desátém patře, jak stoupá nahoru. Pak se věž zřítila. Rickovo tělo bohužel nebylo nikdy v troskách nalezeno.

Celý příběh se nedá shrnout jinak, než že Rick Rescorla žil a zemřel jako hrdina. Přes odpor úřadů a posměch některých spolupracovníků dokázal zhodnotit hrozby, na které se v té době nikomu ani nechtělo myslet a na základě toho vytvořil jednoduchý plán, který zachránil tisíce životů. I když sám Rick Rescorla ve snaze pomoci druhým nepřežil, Dan Hill později o svém příteli řekl, že by Rick raději zemřel, než aby žil s vědomím, že mohl ještě někoho z věže zachránit a neudělal to. Snad tak světu ukázal, že je důležité mít plán pro případ krize; a hlavně při tom plánu nemyslet jen na sebe, ale i na ostatní. To totiž z člověka dělá hrdinu.

A pro komunitu prepperů z toho plyne ještě jedno ponaučení – nestačí jen sedět na hromadě zásob, a myslet si o sobě, že jsem na vše připraven. Důležité je mít plán, a hlavně mít nacvičeno, co v krizové situaci dělat. Sám Rescorla říkal, že když „člověka svléknete do naha a vystrčíte ho ven, měl by se koncem dne vrátit oblečený a nasycený. Koncem týdne by měl mít koně. A koncem roku by měl mít vlastní podnik a peníze v bance.“

Zdroj článku s odkazem zde| Vybírejte z vybavení třeba: