Od Off

Evropa chce vybudovat zeď proti dronům a posílit východní křídlo NATO

Evropští spojenci v reakci na ruské výpady tlačí na co nejrychlejší vybudování společné obrany proti bezpilotním letounům. Takzvaná zeď proti dronům má vzniknout nákupem osvědčených technologií za miliardy eur a pomoci s posílením východního křídla NATO tak, aby se již neopakovala nedávná situace z Polska i některých dalších partnerských států, jejichž vzdušný prostor Rusko opakovaně narušilo. Snahy jdou ruku v ruce s posilováním přítomnosti NATO na východě Aliance, kdy mají jako inspirace sloužit odzkoušené postupy z ukrajinského bojiště. V této souvislosti do východního Polska zamířila i česká vrtulníková jednotka z Náměště nad Oslavou, čímž podle ministryně obrany Jany Černochové Česká republika plní slib blízkému partnerovi.

Nedávný incident v Polsku byl doposud největším narušením vzdušného prostoru členské země NATO Ruskem za poslední léta. V noci na 10. září vyslali Rusové dvacítku dronů nad Polsko, a přestože se z většiny jednalo o typy Gerbera používané ke zmatení protivzdušné obrany a jako návnady bez náloží, spojenci se shodují, že šlo o test připravenosti NATO. Ta na jednu stranu zareagovala rychle a přesně – vystartovaly stíhací letouny F-35 z Nizozemska, které sestřelily ty z dronů, které samy nespadly, nebo se nevrátily nad Ukrajinu a ve vzduchu byly i polské F-16. Na základě tohoto incidentu evropské vlády považují za nutnost zesílit obranu před hrozbami ze vzduchu dostupnějšími metodami.

Foto: Jeden z Ruských dronů Gerbera, které narušily polský vzdušný prostor (sestřelen letectvem NATO u města Bělá Podleská) | X / wolski_jaros
Foto: Jeden z ruských dronů Gerbera, které narušily polský vzdušný prostor (sestřelen letectvem NATO u města Bělá Podleská) | X / wolski_jaros

Evropská unie proto nyní tlačí na vznik programu nazývaného „zeď proti dronům“, na což má Brusel vyčleněné miliardy eur, které chce ve světle posledního útoku na Polsko (a předchozích v menším měřítku i na Rumunsko) investovat co nejdříve. Nákup má mířit na osvědčené technologie, které fungují během obrany proti okupačním úderům na Ukrajině a které stojí v praxi násobně méně, než nákladné starty stíhaček a odpalování jejich drahých raket. Pro představu; výroba jednoho ruského dronu Gerbera vychází v přepočtu na zhruba 200 tisíc korun, cena původně íránského Šáheda vyráběného v ruské licenci pod jménem Geraň pak dosahuje maximálně jednoho milionu korun, tedy stejně jako hodina provozu letounu F-35. Jedna z jeho raket AIM-9 Sidewinder pak stojí až devět milionů korun. 

VOP CZ dodá Armádě ČR novou generaci multifukčních cisteren „CAP Shadow tanker“

„Evropská obrana je příliš roztříštěná, ale v této konkrétní oblasti skutečně potřebujeme vidět mnohem větší koordinaci,“ řekl pro Financial Times nejmenovaný představitel EU. „Nemůžete mít jeden stát v první linii, který dělá na své hranici jednu věc a druhý něco jiného. Rusko si prostě přizpůsobí svůj přístup našim slabinám,” dodal unijní zdroj. Členové NATO na východním křídle tak mají obdržet téměř 100 miliard eur (bezmála 2 a půl bilionu korun) na půjčky související s obranou, a to z celkem 150 miliard eur získaných ze sdíleného rozpočtu EU. Podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové se veškeré schopnosti budou rozvíjet i udržovat společně za účasti všech dotčených partnerů.

Další Čtení :  První ročník Letní školy pro seniory se povedl. Debatovali s našimi historiky a prošli s nimi muzeum

EU plánuje také vytvoření dronové aliance s Ukrajinou, na kterou vyčlenila 6 miliard eur. „Promění ukrajinskou vynalézavost ve výhodu na bojišti a ve společnou industrializaci,” komentovala krok von der Leyenová. „Evropa tak získá nezávislé strategické kapacity. Musíme investovat do sledování prostoru v reálném čase, aby žádný pohyb sil nezůstal bez povšimnutí. Musíme dbát na výzvu našich pobaltských přátel a postavit zeď proti dronům,” dodala šéfka EK v reakci na zatím největší ruskou provokaci.

Svou vlastní iniciativu rozjíždí současně i Severoatlantická aliance, která zahájila svou misi na podporu protivzdušné obrany na východním křídle s názvem Eastern Sentry, tedy Východní hlídka. Zahrnuje nasazení stíhaček, průzkumných letounů, ale i lodí rozmístěných od Finska po Bulharsko. I zde se zaměří na schopnosti detekovat i menší nízko letící cíle, jako jsou právě útočné sebevražedné drony, které standardní radar nezachytí. 

Právě takové technologie jsou už nasazovány ukrajinskými obránci a za víc než tři a půl roku plnohodnotné ruské invaze také mnohokrát zdokonalovány. Jde například o akustické senzory schopné identifikovat nepřátelské drony podle jejich zvukového podpisu. Tyto informace jsou pak předány mobilním týmům s protiletadlovými kanóny a těžkými kulomety, které bezpilotní letoun sestřelují daleko levněji než letadla. V Polsku jde třeba o systém WLKM s rotačním čtyřhlavňovým kulometem na protiletadlovou ráži 12,7 mm, který je schopný vypálit 3600 ran za minutu na vzdálenost až 2200 metrů.

S konkrétní pomocí partnerům v regionu přišla česká vláda. Varšavě půjčila tři vrtulníky Mi-171Š z 222. vrtulníkové letky 22. základny vrtulníkového letectva na letišti Náměšť nad Oslavou. Jednotka nasazená dříve v Afghánistánu není v Polsku poprvé, účastnila se třeba pomoci během povodní nebo společných cvičení. „Plníme slib, který jsme našemu blízkému spojenci dali. Naši vojáci už jsou v Polsku a jsou připraveni podílet se na posílení ochrany vzdušného prostoru na východní hranici Polska,“ komentovala vyslání vrtulníků ministryně obrany Jana Černochová s tím, že dohromady jde o zhruba 150 vojáků a jejich nasazení má trvat maximálně tři měsíce.

„Přítomnost vrtulníkové jednotky v této zemi představuje důležitý krok v rámci alianční spolupráce a potvrzuje připravenost České republiky aktivně přispívat k zajištění bezpečnosti v regionu,“ uvedl pak v rámci oficiálního sdělení armády velitel Velitelství pro operace generálporučík Václav Vlček. Pomocnou ruku a konkrétní výbavu i posádku nabídli v rámci posílení východního křídla také další partneři; Dánsko uvolní dvojici stíhaček F-16 a protiletadlovou fregatu, Francie dodá trojici svých víceúčelových letounů Dassault Rafale a Německo čtveřici Eurofighterů. Pomoci se střežením regionu před ruskými výpady slíbila i Velká Británie.

Další Čtení :  Otmar Kučera / 13. 7. 1914 - 6. 6. 1995

ZDROJ ZDE

Další z kategorie pak třeba :

KategorieNovinky