Gen. Miroslav Hlaváč: Potřeba aktivní zálohy narůstá
Jaké jsou hlavní směry modernizace armády, jaké jsou zkušenosti z akvizičních procesů Armády České republiky nebo jak armáda hodnotí letošní dobrovolné cvičení pro středoškoláky? Nejen tyto otázky zazněly v dalším díle našeho diskusního pořadu CZ DIALOGY v rámci rozhovoru s 1. zástupcem náčelníka Generálního štábu AČR generálporučíkem Miroslavem Hlaváčem.
Video: Rozhovor s 1. zástupcem náčelníka GŠ AČR genpor. Miroslavem Hlaváčem / CZ DEFENCE
Pane generále, letos jste se intenzivně věnoval dobrovolnému vojenskému cvičení pro středoškoláky. Stihl jste objet všechny útvary?
Byl jsem u všech útvarů, ve kterých byl dobrovolný vojenský výcvik organizován. Viděl jsem jak úvodní část, tak jsem byl i u ukončení cvičení.
Měl jste prostor si projít nějaké zaměstnání se studenty?
Úplně ne. Spíše jsem se zatím zajímal o to, jaký je průběh cvičení a jaké máme zkušenosti, protože hodláme DVC organizovat i v dalších letech a samozřejmě nechceme ustrnout na něčem, co potom není efektivní. To byl důvod mého pobytu u útvarů.
Co napovědělo letošní dobrovolné vojenské cvičení pro příští ročníky?
Jednak nám napověděl obrovský zájem, který jsme původně neočekávali. Plánovali jsme ho zhruba pro 500 účastníků a vzhledem k obrovskému zájmu jsme přijali taková opatření, abychom cvičení mohli rozšířit až na 800 účastníků. Obrovský zájem mladé generace o toto cvičení nás trochu překvapil. A můj poznatek je, že finanční odměna nebyl primárně hlavní důvod, ale šlo skutečně o zájem o armádu a zájem o to, něco nového se naučit a možná i něco nového prožít.
Na rozdíl od loňského roku letos cvičení proběhlo u více útvarů. To znamená, že nebyly úplně jednotné standardy, například pro ubytování. Někde byly ubytovny, někde stany. Byl to záměr? Nebo se budou i do budoucna cvičení vyvíjet v rámci odborností jednotlivých útvarů?
Co se týká ubytování, to bylo přizpůsobeno podmínkám u útvarů. Měli bychom mít přibližně stejné standardy u všech útvarů, pokud jde o ubytování. Myslím si, že není dobré, když na jedné straně máme účastníky dobrovolného vojenského cvičení ubytované ve stanech a někde na útvaru v ubytovně. Toto ubytování úplně není to, co bychom chtěli nabízet, protože záměrem dobrovolného vojenského cvičení také je probudit kolektivní cítění. A to se neudělá na pokoji, kde spíte po dvou nebo po třech.
Je vaším záměrem rozvíjet u účastníků nějaké konkrétní odbornosti?
Nechceme při dobrovolném vojenském cvičení pro střední školy rozvíjet jakoukoli odbornost. Je to primárně výcvik jednotlivce a získání základních vojenských dovedností. Tak jako je to u ostatních dobrovolných cvičení, které organizujeme v rámci Vojenské akademie.
Na sociálních sítích se objevují různé informace – například, že dobrovolné vojenské cvičení pro středoškoláky je předstupeň pro vojenskou základní službu.
Ne, takto jsme neuvažovali, když jsme toto dobrovolné vojenské cvičení začali připravovat. Když jsme přišli s tímto nápadem, rozhodně to nemělo spojitost se zavedením základní vojenské služby a určitě to s tím nijak nesouvisí.
Je nastaven nějaký strop pro maximální počet účastníků?
Příští rok chceme dodržet strop osm set účastníků dobrovolného vojenského cvičení. Pro nás se to zatím jeví jako optimální počet i vzhledem k možnostem útvarů, které to budou zabezpečovat, protože jejich primární úkol je někde jinde.
Jak hodnotíte připravenost naší armády pro konflikty vysoké intenzity?
Armáda má základní úkol připravovat se k obraně státu proti vnějšímu napadení. My činíme jednotlivé kroky tak, abychom byli schopni splnit tento úkol. Samozřejmě identifikujeme určitá rizika a činíme opatření, ať už v oblasti personální, v modernizaci armády, zaváděním nových zbraňových systémů a měníme naše obranné plány, které slaďujeme s obrannými plány Aliance a doplňujeme si sklady. Máme identifikovaná rizika a činíme opatření, abychom je eliminovali a byli schopni naplnit náš základní úkol, který pro nás vyplývá ze zákona. A já si myslím, že armáda je bude plnit za jakékoli situace a s jakýmkoli vybavením.
Čím dál častěji se skloňuje takzvané multidoménové prostředí. Jak se armáda připravuje právě na působení v tomto prostředí?
Abychom naplnili požadavky a schopnosti působit v multidoménovém prostředí, opatření začínají u přípravy personálu. Dále jde o přípravu jednotek. Veškerá cvičení, která už máme naplánována, jsou tomu přizpůsobena. Měníme také strukturu našeho Velitelství pro operace. Samozřejmě to neuděláte ze dne na den. To se musí zahrnout do plánu příprav a do některých věcí, jako jsou akvizice. Změny děláme postupně, získáváme zkušenosti i od našich aliančních partnerů, kteří schopnosti působení v novém multidoménovém prostředí zavádějí.
Jaké slabiny má Armáda ČR? Jsou to lidé?
Nechci teď hovořit o slabinách. Máme identifikovaná rizika a přijímáme opatření jak v oblasti personálu, tak v oblasti modernizace armády a jejím plánování.
Ještě se vás zeptám na vojáky v aktivní záloze. Je to pořád jedna z priorit armády?
Potřeba aktivní zálohy narůstá. To se projevuje i v tom, že posilujeme roli Velitelství teritoria. V našich zásadních strategických a významných projektech počítáme i s technikou pro aktivní zálohu. Pokud pořizujeme vybavení jednotlivce, vždycky počítáme s tím, že to bude i pro aktivní zálohu. Jednotky aktivní zálohy budou vybaveny téměř stejně jako jednotky u bojových útvarů, což se třeba projevilo i při akvizici děla pro 13. dělostřelecký pluk, kdy jsme pořídili děla pro jednotku aktivní zálohy, kterou tento dělostřelecký pluk má.
Jak by se podle vás měli mladí lidé správně motivovat pro vstup do armády? Respektive jak je to s generační obměnou vojáků?
Co se týká generační obměny vojáků anebo věkové skladby, musí to být nějaký kontinuální proces a musí být určitá vyváženost generací, to platí v jakékoli organizaci a armádu z toho nemůžeme vyjmout. Domnívám se, že to musí být průběžné. Musí být generace zkušená, střední generace a samozřejmě mladá, tak aby se zkušenosti předávaly, využívaly a zároveň aby tam byla taková ta dravost mládí. Mladí nám budou obsluhovat zbraňové systémy, které v současné době zavádíme, protože to je budoucnost a já si myslím, že právě to je i příležitost pro mladou generaci, aby našla uplatnění v Armádě ČR.
Modernizace Armády ČR – to je téma, které je velmi diskutované. Jaké projekty zásadně změní její tvář?
Řekl bych, že to jsou ty strategické a významné projekty. Nechci je tady všechny jmenovat, protože se může stát, že potom projekt zdánlivě malý, který je třeba řádově za desítky milionů korun, vám právě může zhatit to, že nebudete schopen implementovat některý ze strategických a významných projektů. Pro mě je důležitá komplexnost a modernizace Armády ČR a všech jejích druhů sil. Myslím si, že teď je primárně důležité, abychom se soustředili na dokončení všech projektů, které jsme zahájili a které už v některých případech dokonce implementujeme.
A změnila se tvář armády? Teď myslím třeba s využitím bezpilotních letounů a tak dále.
Tvář armády se mění. Jedná se o novou tvář. Tím, že zavedete zbraňový systém jednadvacátého století, vám určitým způsobem ovlivní i taktiku, operační působení a schopnosti armády.
Zeptám se vás na CV90 a na tanky Leopard. Jak to v současnosti je se zaváděním těchto prostředků do výzbroje armády?
Oba strategické projekty jsou v určité fázi zavádění a implementace do armády. Máme k tomu vytvořeny integrované pracovní týmy, které komplexně připravily plány celého akvizičního procesu až po postupné zavádění těchto systémů do struktury Armády ČR. Jsou to komplexní plány, které řeší nejenom akviziční proces, ale řeší vše – od přípravy personálu, od přípravy jednotek po nemovitou infrastrukturu, zabezpečení životního cyklu a samozřejmě, pokud máte k tomu munici, musíte nakoupit munici. Jsou to dlouhodobé plány. Myslím, že tak, jak jsou tyto strategické a významné projekty nastaveny, pomohou k tomu, aby jednotlivé zbraňové systémy byly zavedeny bez jakýchkoli problémů. Všechny budou spolupůsobit jako jeden funkční bojový celek, který bude sloužit k zabezpečování obrany ČR.
Jak probíhá diskuse mezi vámi jako armádou a firmami našeho obranného průmyslu?
Vnímáme, že český obranný průmysl je z našeho pohledu velice důležitý nejen při implementaci projektů, které máme rozpracovány a připraveny anebo které už zavádíme, ale zejména z dlouhodobějšího hlediska – a to je udržitelnost. Potřebujeme český obranný průmysl. Oproti minulosti došlo k výraznému zlepšení a kontaktu, což probíhá na různých výstavách nebo při různých průmyslových dnech. Primárně jsme v kontaktu s naším obranným průmyslem cestou Sekce průmyslové spolupráce Ministerstva obrany ČR. Myslím si, že ta cesta je dobrá. Spolupráce se nastartovala. Vždycky najdete možnosti, jak tuto spolupráci zlepšovat, ale já si myslím, že jak Armádě ČR, tak obrannému průmyslu, tak celému státu jde přeci o jedno – abychom měli zabezpečenou obranyschopnost ČR.
Armáda je apolitická instituce, nicméně v současnosti se řeší politická podpora právě modernizačních projektů AČR. Cítíte silnější vůli k dlouhodobé stabilitě financování armády?
Určitě cítíme. Od agrese Ruska vůči Ukrajině výrazným způsobem vzrostla podpora Armádě ČR, a nejenom od obyvatelstva, ale také od představitelů hlavních politických stran. Myslím, že jejich představitelé vnímají důležitost zajišťování obrany ČR. Takže oproti minulosti došlo k výraznému posunu, což je dobře.
Armáda tedy nepociťuje ve společnosti žádné změny nálady?
Dlouhodobě máme poměrně výraznou podporu, což vyplývá z různých výzkumů. A my si toho nesmírně vážíme. Ale samozřejmě musíme dělat kroky k tomu, abychom si důvěru našich občanů udrželi a aby věděli, že se můžou na armádu v případě jakékoli krize spolehnout.
Jak se podle vás daří armádě otevřít se většinové společnosti?
V posledních čtyřech, pěti letech se udělaly výrazné kroky k tomu, abychom se veřejnosti otevřeli. Abychom jí vysvětlovali, k čemu armáda slouží a jak funguje. Zřejmě však někdy máme tendenci se uzavřít do naší bubliny, ale je to kontinuální proces. Hledáme nové cesty a nové způsoby, jak komunikovat s veřejností. Snažíme se otevřít tak, aby nás lidé vnímali, že jsme instituce státu, která je tady pro ně. Dobrým příkladem je zrovna dobrovolné vojenské cvičení. Účastníci cvičení byli překvapeni, jak to u nás chodí, jak zaměstnání probíhá a podobně. Oni totiž možná čekali něco, co znali z vyprávění od svých otců nebo dědů. Potom byli překvapeni, čím si prošli a že to je diametrálně odlišné od toho, co prožívali jejich otcové a dědové.
Musím se zeptat na Capability Targets. Dosáhne na ně armáda? Naplní je?
Uděláme všechno pro to, abychom je naplnili. V současnosti analyzujeme Capability Targets 2025 a samozřejmě na základě různých faktorů budeme rozhodovat, které cíle budou prioritní a začnou se plnit nejdříve. Díky tomu, jak je časový rámec naplnění schopností nastaven, se domnívám, že je máme dostatečný prostor pro to, abychom byli schopni je naplnit. Samozřejmě bude záležet na tom, jaké budou přidělené finanční zdroje a jaké budou schopnosti obranného průmyslu. A tím nemyslím jenom českého obranného průmyslu, ale i evropského obranného průmyslu, protože v krizích, jaká je teď v Evropě a ve světě, chtějí všichni zbrojit a každý chce nakupovat.
Změnily se nějak alianční požadavky na Armádu ČR, respektive má NATO nějakou prioritu?
Aliance v Capability Targets 2025 zvýšila jak kvantitativní, tak i kvalitativní cíle. Budování těchto schopností Aliance vždycky reaguje na to, jaké jsou hrozby vůči ní a na základě těchto hrozeb se stanovují i tyto schopnosti. Nejdůležitější je budování schopností protivzdušné obrany a určitě se budeme muset podívat na naše schopnosti v elektronickém boji. Budeme se muset podívat na schopnosti našich teritoriálních sil. Nejdůležitější teď ale je dokončit všechny rozjeté strategické a významné projekty, které už byly popsány v Capability Targets 2021.
Ono je to také možná tím, že už to není jenom o jedné těžké brigádě, kterou bychom použili nebo vyslali do aliančních jednotek, ale jde o armádu jako celek.
No samozřejmě. Musíme naplňovat úkoly ve prospěch Aliance, ale musíme plnit i úkoly k zajištění obrany území ČR.
Jaké schopnosti by podle vás naše armáda měla rozvíjet? Je to protivzdušná obrana, jak jste říkal?
Pokud se podíváte, jaké má v současnosti Rusko možnosti vůči Alianci, ale i vůči tomu, aby ohrozilo území ČR, tak je samozřejmě velice důležitá protivzdušná obrana. Ale já si myslím, že musíme budovat schopnosti vševojskové armády, protože konflikty se vyvíjejí. To vidíte od napadení Ukrajiny, jak se vyvíjí taktika vedení operací, jak se vyvíjejí schopnosti ať už na straně Ukrajiny nebo na straně Ruska. Takže musíme budovat schopnosti ve všech doménách, musíme budovat skutečně vševojskovou armádu.
Dá se říci, že válka na Ukrajině je příležitostí pro armádu, jak se zlepšovat, zdokonalovat a které schopnosti rozvíjet?
Určitě. Sledujeme a sbíráme poznatky a průběžně je vyhodnocujeme, jestli to ovlivní i to, jak máme naplánovanou modernizaci armády a jak máme naplánovanou výstavbu schopností. Takže z dosavadních poznatků a analýz si myslím, že modernizace Armády ČR je naplánovaná dobře v těch hlavních směrech. Vždycky se objeví některé věci, na které musíme reagovat. To, co se ukázalo, jsou bezosádkové systémy. Teď jsou populární drony, ale ukazuje se, že to není jenom o dronech, je to i o pozemních bezosádkových systémech elektronického boje. Samozřejmě důležitá je také udržitelnost a logistika. Důležité je i pokrytí území ČR, což máme. Poměrně se zintenzivnila výstavba teritoriálních sil.
Když jste vzpomněl bezosádkové systémy, pořád ještě platí, že dobyté území je to, kam vstoupila noha vojáka?
Samozřejmě, že to pořád platí, ale způsob vedení války se mění.
Premiér Petr Fiala i ministryně obrany Jana Černochová zmiňují navýšení výdajů na armádu. Už to nejsou 2 % HDP, která jsou uzákoněna, ale je tady ambice jít na 3 %. Na posledním summitu NATO zazněl dokonce požadavek na 5 % HDP výdajů na obranu. Je to podle vás reálná suma peněz, nebo je to spíš politikum?
Nechci hodnotit, jestli to, či ono politické vyjádření je politikum, nebo jestli to je reálné. Summit zdůraznil 5 % HDP, ale v zásadě bylo dohodnuto, že výdaje na armády jsou zhruba 3,5 %. Těch dalších 1,5 % HDP se plánuje na dobudování infrastruktury a nemusíme chodit daleko, protože naši sousedé z Polska to dokážou velice dobře využívat. Investují nejenom do budování schopností polské armády, ale právě si tím budují i vlastní infrastrukturu státu, která nejenom že slouží v případě vzniku konfliktu nebo krize k podpoře armády, ale v době míru slouží obyvatelstvu, slouží státu. Tím, že budou lepší dálnice, železnice nebo pevnější mosty, to bude primárně sloužit zejména obyvatelům, v našem případě obyvatelům ČR. Armáda to bude využívat v případě, že to bude potřebovat.
Když si představíme 3 %, což je o procento více, než je dnes uzákoněno, a vedle toho organizaci vojenských nákupů, což není úplně rychlý proces. Máte představu, za co byste utratili tyto peníze navíc?
Samozřejmě, že máme představu, jak máme investovat. Když jsme psali Koncepci výstavby Armády ČR 2035, ta byla na základě Capability Targets 2021. Díky tomu, že CT 2025 už nám stanovují kvalitativně a kvantitativně vyšší požadavky na schopnosti Armády ČR, tak k tomu bude potřeba i více peněz. Myslím si, že 3 % by byly ideálním stavem, abychom naplnili schopnosti, které jsou nám stanoveny. Ale chci zdůraznit, že my nejenom budujeme schopnosti Armády ČR ve prospěch Aliance, ale budujeme schopnosti, které budou pro zajištění obrany území našeho státu.
Ono to není jen o tom, že budete mít najednou víc peněz. Je potřeba také změnit strukturu armády, přizpůsobit systém tak, aby výdaje byly efektivní. Je to tak?
Samozřejmě, že pokud hovořím o budování schopností Armády ČR, tak tím nemyslím jenom to, že to je nakupování dalších tanků a dalších děl a letadel, ale skutečně je to komplex oblastí, které musíte budovat. Takže pokud nakoupíte systémy PVO, tak potřebujete personál a k tomu potřebujete infrastrukturu. A to jsou další věci a všechno je to spojité dno, které zasahuje do více oblastí. Takže když hovořím o budování schopností, nemyslím tím jenom, že budeme nakupovat další a další bojové systémy anebo systémy bojové podpory.
Je před námi momentálně něco, co je právě tou změnou struktury armády?
Analyzujeme Capability Targets 2025 a zřejmě bude muset dojít ke změně struktury Armády ČR. Nechci teď úplně říkat, jaký vznikne nový prapor nebo jaká brigáda či jednotka. Bude se to ale týkat systémů PVO, budování teritoriálních sil, dokončení hlavních přezbrojovacích projektů. A až tu analýzu dokončíme, seznámíme s tím politické vedení, ministerstvo obrany a nakonec vládu. Budeme dávat vojenské doporučení, kam směřovat schopnosti Armády ČR. A to by se mělo ukázat ve znovu posouzené Koncepci výstavby Armády ČR 2035. Takže prosím o trpělivost. Počkejte si na aktualizaci Koncepce výstavby Armády ČR.
Vidíte, já jsem se chtěl zeptat, jak to bude za deset let s armádou, v jaké bude kondici, jaké bude mít priority, jak se změní její koncept?
Co se týká úkolů Armády ČR, nemyslím si, že by se měl změnit náš základní úkol, který spočívá v zajištění obrany ČR proti vnějšímu napadení. Vyplývá to z ústavy a zákonů. Možná se změní některé schopnosti v oblasti bojové podpory a bojového zabezpečení. Samozřejmě, modernizuje se armáda, která podle mě bude schopna působit v multidoménovém prostředí. Výrazně se navýší její schopnosti. Bude to armáda bez zbraňových systémů sovětského typu, ať už u letectva nebo u pozemních sil, a bude to přezbrojení na moderní zbraňové systémy.
