Od Off

Miskoprkýnko

Vybavujete si ještě prkýnko, co jsem používal v kempu? To o velikosti A4, tenké, plastové, tyrkysové? Bylo úplně super. Píšu bohužel “bylo”, protože se mi při předminulé nocovačce v těch hodně velkých mrazech zlomilo. No, tedy zlomil jsem ho já. Asi jsem na něj něco večer položil a ono se přes noc prohnulo. No a ráno jsem ho chtěl narovnat, neuvědomil si, že je mrazem zkřehlé a lup, bylo napůl.

Takže si musím koupit nebo vyrobit nové. No jasně, že vyrobit. To bych nebyl ani já, že? Tak jdeme na to.

MATERIÁL a NÁSTROJE

MATERIÁL

kousek borového prkna po nějakém synově experimentu
jako konzervant a impregnace pasta ze včelího vosku a lněného oleje

NÁŘADÍ

pilka
nůž
dvě dláta
palička a rukavice
tužka
pánvička jako šablona

POSTUP VÝROBY

Jelikož nemám dílnu a nechtěl jsem dělat nepořádek ani doma ani na terase, rozhodl jsem se ho vyrobit venku na zahradě u dřevníku. Nejdřív jsem si tedy musel postavit stůl. Použil jsem staré cihly a uřízl kus staré hobry. Hobra se vyrábí, cituji, splstěním speciální rozvlákněné lignocelulózové hmoty mokrou cestou. Pro zvýšení odolnosti proti bobtnání se přidává ekologicky nezávadná impregnační látka. Je to prostě hodně slisovaný papír, který dlátům neublíží, když do něj zajedete.

Jelikož chci, aby bylo prkýnko skladné, potřebuju, aby se vešlo do mé TITANOVÉ PÁNVIČKY. Takže jsem ji použil jako mustr a obkreslil ji tam, kde je nejméně suků. Moc na výběr jsem neměl, no uvidíme, jak to dopadne. Z podobného prkýnka jsem vyráběl minule MISKU ve tvaru listu.

Potom jsem udělal druhou kružnici o průměru menším o skoro tři centimetry. Je to z toho důvodu, že první obkreslený obrys je asi o půl centimetru větší než pánvička a já chci prkýnko menší a okraj potřebuju asi půlcentimetrový. Takže jsem to tak nějak odhadl na ten odstup centimetr a něco.

Pak jsem si oblékl mé nové ŘEZBÁŘSKÉ RUKAVICE a začal “sochat” vnitřek prkýnka, tedy misky. Dlaně vyztužené hovězinou nijak netlačily a PALIČKA fungovala skvěle, takže mi šla práce celkem od ruky.

Když jsem měl hotový hrubý tvar, odložil jsem paličku i menší dláto, vzal to větší a začal dočišťovat povrch. Obě švýcarská dláta jsou skvělá, ostrá jak žiletky, takže byla radost s nimi pracovat. Jen jsem si musel dávat hodně pozor na to, jak je dřevo rostlé a jet hlavně kolmo na léta, abych si zbytečně nevyštipoval kousky dřeva. Borovice je na tohle potvora.

Vnitřek mám hotový, odkládám dláta a jdu na další krok.

Tím dalším krokem myslím vyřezání hrubého tvaru vzdáleně připomínajícího šestihran. Šlo to taky celkem snadno. Moje SILKY je sice přebornice na syrové dříví, ale suché zvládá celkem s přehledem taky. Víc už se mi ale ořezávat pilkou nechtělo. Takže jsem pilku odložil.

Potom jsem ořezal prkýnko opravdu dokulata. Tenhle krok bych asi mohl vynechat, ale mám rád, když pokračuju z tvaru, který je pravidelný a hodně podobný tomu výslednému. Takže jsem NOŽEM odřezal podél čáry přiměřeně přesnou kružnici.

Prkýnko jsem potom obrátil a nakreslil další kružnici. Její vnitřek by měl představovat rovné dno, kde udělám maximálně nějakou povrchovou úpravu. Rovinu tam ale určitě zachovám.

Další Čtení : Studená voda a tma – vojenské plavání prověří nejen fyzickou odolnost, ale i tu psychickou

Na hrubování jsem opět použil paličku a užší hlubší dláto. Jako opěrku proti posouvání misky jsem použil odřezek prkýnka i s jeho dvěma hřebíky, které jsem zarazil do hobry. Okraj misky jsem se snažil nechat asi necelý centimetr tlustý a vycházel jsem jakž takž z vnitřní kružnice.

Pak přišlo na řadu začišťování a zkosení okrajové části. To už jsem dělal bez paličky. U užšího dláta jsem ale zůstal, vnější tvar chci mít hrubší a více strukturovaný. Prostě s takovými těmi ďolíčky.

Okraj jsem ztenčil na necelý půlcentimetr a celá odsekaná plocha je taková, no, jako na mělké misce.

Nakonec jsem se rozhodl, že se mi ten vroubkovaný povrch bude líbit všude, takže jsem ho udělal i na té rovné části dna. No a vlastně i na horním rantlu. Ale to bude vidět až na další fotce svrchu.

A mám hotovo. Miskoprkýnko celkem slušně sedí v pánvičce. Mohl bych ho ještě trochu zmenšit, ale to už se mi fakt nechce. I takhle bude, myslím, sloužit dobře, uvidíme.

Ve finále jsem povrch zvenčí i zevnitř napatlal KONZERVAČNÍ PASTOU. Krásně vylezla kresba dřeva, jeho barva no a také moje nedokonalosti, jelikož jsem tentokrát nechtěl použít šmirglpapír, jako v případě LISTU.

Těšil jsem se, že bude výsledek trochu lepší, ale taky jsem radši počítal s tím, že bude horší. No asi jako vždycky. Každopádně jsem s tím celkem spokojený, zábava to byla skvělá a teď už se moc těším, až se prkýnka poprvé dotknou venku na ohýnku pečené buřtíky nebo, až na něm nakrájím cibulku či jinou dobrotu.

POKUD CHCEŠ ČLÁNEK OBODOVAT ČI OKOMENTOVAT, BUDU JEN RÁD.
NÍŽE JE BODOVÁNÍ. JEŠTĚ NÍŽ JE FORMULÁŘ NA KOMENTÁŘE.