Od Off

Osvobození Osoblahy

17. 03. 2025

První pozemní jednotky Rudé armády vstoupily do českých zemí 18. března 1945 na Osoblažsku v Hornoslezské operaci 1. ukrajinského frontu. Město Osoblaha (německy Hotzenplotz) bylo v následných bojích z devadesáti procent zničeno a definitivně jej Rudá armáda dobyla 22. března.

Náměstí v Osoblaze na pohlednici z doby první československé republiky

Širší okolí Osoblažského výběžku na mapě Slezska z roku 1905 s německými zeměpisnými názvy

Hornoslezská operace měla za cíl rozšířit území ve Slezsku, dobyté Rudou armádou v lednu 1945 v rámci Viselsko-oderské operace, zatlačit německé jednotky k českým pohraničním horám, vyloučit možnost německého protiútoku k vyproštění obklíčené Vratislavi a vytvořit nástupní prostor proti Opavě. Plán hornoslezské operace počítal s klešťovým úderem dvou rychlých skupin vyčleněných z levého křídla 1. ukrajinského frontu. Od severu měla zaútočit od Grodkova (německy Grottkau, dnes Grodków v Polsku) sovětská 4. tanková armáda a 4. gardový tankový sbor. Od Kozlí (německy Cosel, dnes Koźle v Polsku) měly zaútočit 7. gardový mechanizovaný sbor a 31. tankový sbor. Setkat se měly v prostoru Prudníku (německy Neustadt, dnes Prudnik v Polsku) a obklíčit tak německé jednotky na západním břehu řeky Odry.

Sovětský útok začal ráno 15. března po čtyřicetiminutové dělostřelecké přípravě. Postup rychlých skupin byl pomalejší, než sovětské velení očekávalo. Terén byl rozmoklý po silných deštích a Němci zde též ve velkém nasadili ruční reaktivní protitankové zbraně Panzerfaust. které byly zvláště účinné v kombinací s množstvím kamenných a cihlových domů ve slezských městech a vesnicích. Do boku 4. tankové armády, 18. března přejmenované na 4. gardovou tankovou armádu, provedli Němci také několik tankových protiútoků. Nasadili do nich 10. divizi tankových granátníků, 19. a 20. tankovou divizi a divizi Hermann Göring.

Další Čtení : Středoškoláci na dobrovolném vojenském cvičení navštívili Armádní muzeum Žižkov, užili si víkendovou komentovanou prohlídku

Dne 17. března 1945 se Rudá armáda přiblížila k Osoblaze. Téměř všichni obyvatelé z města uprchli směrem k Jeseníkům. První sovětští vojáci do města pronikli 18. března. O město poté probíhaly tvrdé boje. Prostorem mezi Prudníkem a Hlubčicemi (německy Leobschutz, dnes Głubczyce v Polsku), a tedy i Osoblažským výběžkem, se probíjely na západ estonská 20. granátnická divize SS, a německé 168. a 344. pěší divize, kterým hrozilo obklíčení. Více než devadesát procent budov ve městě bylo zničeno. Definitivně obsadila Osoblahu Rudá armáda 22. března. Frontová linie se stabilizovala západně od města, kde v nezměněné podobě vydržela až do 7. května 1945.

Další Čtení : Zveme vás na výstavu před Generálním štábem Armády ČR. Popisuje vývoj vojenského školství

Do konce března ještě probíhaly těžké boje o Nisu (německy Neisse, dnes Nysa v Polsku), dobytou Rudou armádou 24. března a Ratiboř (německy Ratibor, dnes Racibórz v Polsku) dobytou 31. března. Rudá armáda při postupu na Ratiboř osvobodila 28. března Třebom a Sudice, jako další z obcí v Českém Slezsku. Po skončení Hornoslezské operace 31. března 1945 přenesl 1. ukrajinský front těžiště svých operací na berlínský směr a do českých zemí znovu vstoupil až v květnu.